Národní shromáždění československé 1918 – 1920

Podle usnesení Národního shromáždění se nařizuje:

Všeobecná daň nápojová platí se:

1. z vína, z moštu a z jiných šťáv z hroznů, částkou 40 h,

2. z vína, z moštu a vůbec ze šťáv z jiného ovoce částkou 20 h,

3. z limonád částkou 12 h,

4. z minerálních vod částkou 16 h, 5. ze sodových vod částkou 8 h vždy z jednoho litru.

Medovina, víno sladové a jiné nápoje vínu podobné, jakož i polovína, zdaňují a řídí se dle stejných ustanovení, jako víno z hroznů; jiné nápoje, ostatním v §u 1. uvedeným druhům podobné, zdaňují a řídí se dle stejných ustanovení jako příslušné druhy.

Patěsky, jež vyrabitel určí, a jich též použije pro domácí svojí spotřebu, a nápoje, které cestující dopravuje z ciziny pro osobní spotřebu a v množství ve vykonávacím nařízení stanoveném, jsou této daně prosty.

Okolnost, zda-li lze nápojův uvedených používati bez další přípravy, či teprve ve zředěném neb jinak připravovaném stavu, a zda-li se nápojů těchto užívá k pití neb účelu jinému, je pro povinnost k zapravení daně bez významu.

Daň se vyměřuje z množství, v jakém nápoje v době splatnosti jsou, včetně všech přísad, pokud se jimi podstata nápojů nemění.

Pozdější rozmnožování považuje se za výrobu a podléhá ustanovením, pro výrobu stanoveným; ředění nápojů již zdaněných, koná-li se buď v živnostech výčepních na zakázku a pro okamžitou spotřebu hosta, neb pro domácí spotřebu, nepokládá se za rozmnožování zdanitelné.

Kterak se daň má zapraviti, stanoví vykonávací nařízení.

Práva a povinnosti, z tohoto zákona plynoucí, platí samostatně pro každou jednotlivou domácnost a každý jednotlivý živnostenský podnik toho, na koho se ustanovení zákona vztahují. K živnostenskému podniku se počítají veškeré prostory, v nichž se živnost provozuje, včetně oněch, kterých se užívá za skladiště nápojů.

Nezapravené berní částky buďte dobyty způsobem, jaký jest ustanoven pro vymáhání zadržených přímých daní.

O promlčení všeobecné daně nápojové platí ustanovení zákona ze dne 18. března 1878 Z. Ř. č. 31.

I. Obchod nápoji, v §u 1. č. 1. a č. 2. vyjmenovanými, provozovaný výlučně ve velkém, t. j. prodej v množství nejméně 50 litrů u jednotlivých, v zákoně vyznačených, druhů najednou a jednotlivému odběrateli, jakož i jakýkoliv odbyt ve stejném množství a taktéž i výroba ve velkém, t. j. výroba spojená s vylíčeným obchodem ve velkém, nezdaňuje se zásadně tak dlouho, dokud jsou tyto podniky od výčepu, neb od obchodu v malém, místně naprosto odděleny, a když finanční úřad podnikateli výroby, neb obchodu ve velkém, na příslušné oznámení potvrdil, že předpokládané podmínky jsou splněny.

II. Daň platiti jest povinen:

1. kdo nápoje uvedené po živnostensku čepuje, neb prodává v malém, t. j. ve množství menším než 50 litrův u jednotlivého druhu a jednotlivému odběrateli;

2. kdo, mimo případv spadající pod ustanovení odst. I. a II. č. 1. tohoto paragrafu, tyto nápoje buď z obchodu ve velkém na sebe převádí, nebo z ciziny dopravuje;

3. kdo nápoje uvedené vyrábí pro spotřebu vlastní, přesahuje-li výroba určité, ve vykonávacím nařízení stanovené, množství.

III. Pro nápoje, kterých se použije při výrobě jiných nápojů, tomuto zákonu podléhajících, povolí finanční úřad dle bližších podmínek vykonávacího nařízení osvobození od daně.

Daň se zapravuje:

1. v případě §u 8. II č. 1:

a) z veškerého, do živnosti dopraveného množství;

b) je-li výčep neb obchod v malém spojen s výrobou, z vyrobeného množství, pokud je k požívání způsobilé;

2. v případě §u 8. II. č. 2., z množství, které bylo převzato, nebo z ciziny dopraveno; 3. v případě §u 8. II. č. 3., z vyrobeného množství, pokud je k požívání způsobilé.

Povinnost k zapravení daně vzniká:

1. u výrobce nápojů, ukončením výroby,

2. u výčepníka a obchodníka těmito nápoji; dopravením do živnostenského podniku,

3. u jiných: převzetím nápojův, a při osobní dopravě z ciziny dopravením přes hranice.

Daň je splatná v případech bodu 1. a 2. nejpozději příštího všedního dne, rozhodně však dříve, než nápojů se použije k dalšímu odbytu neb k spotřebě, a v případech bodu 3. před převzetím nápojův a při osobní dopravě z ciziny před vypravením nápojů z úředního celního řízení.

Ministr financí jest zmocněn, dle bližších předpisů vykonávacího nařízení povoliti výrobcům ve velkém a obchodníkům ve velkém, aby za smluvený paušál směli používati nápojů ze svých zásob pro potřebu vlastní a svých zřízenců uvnitř svého podniku, dále v jednotlivém množství pod 50 l, pro obvyklé obchodní vzorky, dary a odměny i mimo podnik.

Ministr jest též zmocněn, kočujícím a dopravním podnikům povoliti, aby za smluvený poušál provozovaly výčep jako vedlejší živnost.

Vznikne-li pro přestěhování nebo zánik živnostenského podniku, nebo zřízení odboček, potřeba, již zdaněné nápoje do jiného podniku přenésti, ve kterém by dle §u 8. II. č. 1. opětnému zdanění podléhaly, promine finanční úřad za podmínek, ve vykonávacím nařízení stanovených, opětné zdanění.

Dle bližších ustanovení vykonávacího nařízení je povinen oznamovati finančnímu úřadu:

1. výrobce: postup výroby,

2. výčepník neb obchodník v malém: nápoje do živnosti dopravené,

3. obchodník ve velkém: nápoje, které odevzdal příjemci jinak, nežli prostřednictvím veřejného dopravního podniku.

Obchodník ve velkém jest povinen, každý jednotlivý odbyt nápojů, pokud na odbyt ten nevztahuje se placení paušálu podle ustanovení §u 11., vyznačiti ve svých obchodních knihách, anebo zápisech, tak, aby z nich byly patrnými den odbytu, druh a množství zboží, jméno a bydliště odběratelovo.

Obchodník ve velkém jest povinen, o nápojích, které odevzdal příjemci jinak, než-li prostřednictvím veřejného dopravního podniku, podávati finančnímu úřadu výkazy podle bližších ustanovení vykonávacího nařízení.

Živnostníkům, kteří bez vážné újmy majetkové nemohou místně oddělit obchod ve velkém od obchodu v malém, může finanční úřad za podmínek, ve vykonávacím nařízení stanovených, povolit, aby provozovaly podniky obojího druhu bez místního, v §u 8. I. předpokládaného oddělení, aniž ztratí výhodu, pro obchod ve velkém vyhraženou.

Daň z limonád, minerálních a sodových vod je povinen platiti:

1. kdo po živnostensku pro další prodej vyrábí limonády, nebo sodové vody, nebo čerpá minerální vody, nebo

2. kdo limonády nebo sodové vody vyrábí, nebo minerální vody čerpá pro vlastní potřebu, přesahují-li vyrobené neb načerpané nápoje množství, ve vykonávacím nařízení stanovené, nebo

3. kdo je dopravuje z ciziny.

Povinnost k zapravení daně vzniká ukončením výroby, nebo čerpání, nebo dopravením přes hranice.

Daň je splatná nejpozději příštího všedního dne po výrobě, rozhodně však dříve, nežli nápojů se použije k dalšímu odbytu, nebo ke spotřebě, nebo před vypravením nápojů z úředního celního řízení.

Daň se vyměřuje z množství vyrobeného, nebo načerpaného, pokud jde pro obchod neb vlastní potřebu způsobilé, nebo z množství, dopraveného z ciziny.

Osoby, v §u 17. uvedené, jsou povinny vésti o výrobě, o načerpaném množství a odbytu nápojů zápisy dle bližších ustanovení vykonávacího nařízení.

Dále jsou tyto osoby povinny, každému jednotlivému odběrateli množství většího, nežli 10 litrů, vydati dle způsobu, ve vykonávacím nařízení stanoveného, stvrzenku, že tyto nápoje jsou zdaněny.

Stejná povinnost uložena je podnikatelům obchodních skladů ohledně množství nápojů, do skladu převzatého, a dále vydaného.

Příjemce nápojů je povinen žádat od dodavatele, by spolu s nápoji, dani podléhajícími, byla mu vydána nařízená stvrzenka o tom, že nápoje jsou zdaněny; obdrží-li nápoje beze stvrzenky, je povinen, finančnímu úřadu to neprodleně ohlásiti.

Ministr financí jest zmocněn, povoliti osvobození od daně pro minerální vody, které v lázeňských místech hosté sami pro svoji potřebu čerpají, nebo které se jim v otevřených nádobách zdarma, nebo za pouhý režijní příspěvek, podávají.

Na tyto minerální vody se nevztahují ustanovení §u 19.