Národní shromáždění československé 1918 – 1920

Úprava poměrů obecního statku, jak ji navrhoval v r. 1888 zemský výbor český, sledovala účel, aby obecní statek byl obcím zachován a zároveň aby byla požívací práva rustikalistů podrobně upravena; zároveň však navrhoval zemský výbor český, aby jednak zákonem bylo obci na vůli dáno vykoupiti práva požívací rustikalistů, dovolí-li tomu finanční prostředky obecní, jednak aby obec mohla rustikalistům prodati takové pozemky z obecního statku, z nichž obec nebere žádných užitků následkem požívacích práv rustikalistů, a které následkem nynějšího způsobu užívání bylo by lze jenom s obtížemi převésti ve správu obce (str. 36. uvedené zprávy).

Osnova zákona předložená zemským výborem českým sněmu v r. 1888 nestala se zákonem. V r. 1899 vyžádal si zemský výbor český k vyzvání sněmu o své osnově dobrozdání obou oborů zemědělské rady pro království České. Dobrozdání českého odboru zemědělské rady bylo podáno ve "Zprávě komité o osnově zákona týkající se úpravy poměrů obecního statku" (tisk LXI z r. 1898), německý odbor předložil pak níže spis prof. Dra. Spiegla: Zur Frage der legislativen Regelung des Gemeindegutes (1912 ve sbírce: Arbeiten der Deutschen Sektion des Landeskulturrates für das Königreich Böhmen, sešit XV). V uvedených snahách po reformě poměrů obecního statku vystupuje jednak snaha po úplném zrušení obec. statku jednak snaha, jež zdůrazňuje historická práva starousedlíků a hospodářský význam obecního statku; tato druhá snaha došla výrazu v osnově zemského výboru českého z r. 1888 a ve výjádřeních obou odborů zemědělské rady.

V nejnovější době objevily se také v Národním shromáždění snahy po úpravě poměrů obecního statku. Tak podali posl. Pik a soudr. návrh na zákaz kácení a probírání lesů, které příslušejí pod titul obecního statku podle paragrafu 70. obecního zřízení a postavení obecního statku pod kontrolu ministerstev (tisk 80); dále podali poslanci Pik a soudr. návrh na změnu ustanovení obecního zřízení, pokud se týkají užívání obecního statku (tisk 165); poslanci Dr. Franke a soudr. podali na ministra zemědělství a ministra vnitra dotaz o loupení obecních lesů na českém jihu a o útisku chalupníků a domkářů starousedlými rolníky a obecními zastupitelstvy (tisk 619). Národnímu shromáždění byly ve schůzi dne 7. února 1919 - u příležitosti projednávání návrhů zákona na částečnou změnu obecních zřízení a městských statutů - předloženy resoluce poslance Pika a soudruhů a poslance Prokůpka a soudr. žádající brzkou definitivní zákonnou úpravu poměrů obecního statku (těsnopisecká zpráva o 27. schůzi Národního shromáždění): tyto resoluce byly přikázány ústavnímu výboru.

O návrhu poslance Pika a soudr. (tisk 80) podal zemědělský výbor Národního shromáždění zprávu (tisk 553), v níž navrhuje, aby vláda byla vyzvána, by předložila Národnímu shromáždění podle resolucí poslance Pika a Prokůpka co nejdříve zákon o definitivní úpravě obecního statku.

Tento návrh zprávy zemědělského výboru byl také ve schůzi Národního shromáždění ze dne 3. dubna 1919 přijat (těsnopisecká zpráva o 42. schůzi Národ. shromáždění).

Vláda československé republiky, dospěvši k poznání, že žalostný stav obecního statku v Čechách, vylíčený ve zprávě zemského výboru českého z roku 1888 nejen na dále trvá, nýbrž namnoze se ještě velmi podstatně zhoršil, a že podobný neutěšitelný stav panuje i na Moravě, uznává nutnost a naléhavost nové úpravy poměrů obecního statku; proto vláda, nevyčkavši ani výsledku jednání Národního shromáždění o zmíněné zprávě zemědělského výboru (tisk 553), zahájila sama k podnětu pana ministra zemědělství přípravné práce směřující k podání návrhu na vydání zákona, jímž by poměry obecního statku došly nové úpravy. Aby pak interessovaným kruhům poskytnuta byla možnost projeviti případná přání ve příčině této úpravy, svolalo ministerstvo vnitra na den 24. března 1919 anketu, k níž pozvalo:

Ministerstvo zemědělství, zemský správní výbor český, zemský výbor moravský, zemský výbor slezský, zemědělskou radu pro král. České, zemědělskou radu pro markrabství Moravské, Ústřední hospodářskou společnost v Opavě. Svaz českých okresů, Svaz českých měst, Sdružení českých zemědělců v Čechách, Sdružení českých zemědělců pro markrabství Moravské, Sdružení domkářů a chalupníků československé strany agrární, Československé sdružení sociálně demokratické, Odborové sdružení sociálně demokratické, Jednotu malorolníků a domkářů, Sdružení křesťansko-demokratických malorolníků, domkářů a zemědělského dělnictva v Brně, Klub české strany agrární, Klub české strany pokrokové, Klub českoslov. sociálně demokratické strany dělnické, Klub českoslov. strany socialistické, Klub československé strany lidové, Klub československé strany demokratické, Klub slovenský, Klub úředníků konceptních zemského výboru českého, Jednotu právníků ve službách obcí, okresů a země, Jednotu samosprávných úředníků v Praze.

Kromě toho přihlíží se v návrhu zákona také k memorandu zemského svazu okresních hospodářských spolků starousedlých v Praze, jež došlo na ministerstvo vnitra po zmíněné anketě.

Při navrhované úpravě poměrů obecního statku snaží se vláda přihlížeti k výsledkům ankety, jsouc si vědoma toho, že bohaté zkušenosti, o něž jednotliví účastníci ankety opřeli své odborné posudky o spletitých otázkách souvisejících s poměry obecního statku, jsou neobyčejně cenným materiálem pro reformu dosavadní úpravy. V návrhu na úpravu poměrů obecního statku béře se přiměřený zřetel na přání, jež v anketě ve příčině nové úpravy byla projevena; otázky, o nichž se v anketě mínění podstatně rozcházela, hledí vláda řešiti způsobem, jenž by sprostředkoval různící se názory, sledujíc při tom účel, uspokojiti novou úpravou alespoň částečně zájmy všech interesentů.

Zásady, jež docházejí výrazu ve vládním návrhu o úpravě poměrů obecního statku, lze shrnout v podstatě takto:

I. Vzhledem k citelným nedostatkům dosavadní úpravy poměrů obecního statku a vzhledem k velmi povážlivým hospodářským důsledkům, jež dosavadní úprava má v zápětí, zejména také pro majetkovou stránku obcí, sluší zákonnou úpravu provésti způsobem radikálním, pročež dosavadní předpisy obecního zřízení jednající o poměrech obecního statku mají nadále pozbýti platnosti: v tomto smyslu vyzněla také anketa.

II. Nová úprava sleduje účel, aby obcím byl zachován obecní majetek pozemkový, aby tudíž nemovitosti, jež dosud byly obecním statkem, byly nadále kmenovým obecním jměním (§ 1. návrhu). Vláda hájí v tomto směru v celku stanovisko, jež uplatňoval zemský výbor český ve své zprávě z roku 1888. Vláda uplatňujíc tuto zásadu, jest si vědoma toho, jaký značný význam má obecní majetek pozemkový pro obec. Stojí tudíž vláda v této otázce v celku na stanovisku, jež uplatňoval zemský výbor český ve sněmovní zprávě v roku 1888. V této zprávě (str. 36. a 37.) poukazuje zemský výbor k významu, jaký má majetek pozemkový pro obec v ohledu správním, hospodářském a sociálním; v ohledu veřejné správy usnadňuje, "značný majetek pozemkový obcím provedení veřejných úkolů a poskytuje jim možnost zříditi i takové ústavy, které nelze zaříditi jenom na základě přirážek poplatnictva. poněvadž by tak berní síla tohoto byla brzy vyčerpána;" v ohledu hospodářském poukazuje zemský výbor český k tomu; že "obec, které náleží rozsáhlá plocha pozemků, může míti následkem toho velký vliv na prospěšné upravení hospodářské v území obecním" a že obec může obsazovati neplodnou půdu lesem, půdu úrodnější za to obrátiti v role, může provésti větší zavodnění, odvodnění atd.," v ohledu sociálním uvádí zemský výbor český - že obec může pozemků, které tvoří obecní statek v případě zrušení obecního statku propachtovati "mezi chudší lid v obci a přispěti tak této třídě obyvatelstva a zmírniti obecní břímě chudinské".

Jak značný majetek representuje obecní statek, o tom uvádí - pokud jde o poměry v Čechách - velmi poučná data zmíněná zpráva zemského výboru českého, zejména na str. 40.; dle šetření zemského výboru českého dosahuje výměra pozemků obecního statků v Čechách 18.929 jiter 956 čtverečných sáhů s čistým výnosem katastrálním 842.869 K 64 h. Dále uvádí se v téže zprávě na stránce 40.; "Přihlížejíc k tomu, že všechen obecní majetek - nezahrnujíc v to ovšem veřejný statek - měří 633.283 jiter 130 čtverečných sáhů s katastrálním výnosem 2,121.714 zl. 60 kr. (= 4,243.429 K 20 haléřů), z něhož připadá na nemovité jmění obecní, t. j. na takové nemovitosti, jichž užitky slouží výhradně k uhrazení potřeb obecních, 443.253 jiter 774 čtverečných sáhů, s čistým výnosem (katastrálním) 1,700.229 zlatých 78 kr., (= 3,400.449 K 56 h) zahrnuje v sobě obecní statek 30 procent půdy a 20 procent čistého výnosu obecního majetku. V tomto procentuálním výpočtu není však zřetel vzat k tomu, že nevyskytuje se obecní statek ve všech okresích a obcích. Aby bylo lze poměr obecního statku a obecního jmění správně posouditi, měl by býti vzat zřetel jen k takovým obcím, ve kterých existuje obecní statek a tu by procento to velice vzrostlo." Výměra obecního statku od r. 1888 však v řadě obcí značně poklesla.

III. Ve příčině otázky, zda dosavádním uživatelům obecního statku má se dostati náhrady na ztrátu požívacích práv, jez jim příslušejí dosud k obecnímu statku, rozcházelo se mínění v anketě projevená: jednak navrhováno, aby zrušení obecního statku stalo se vůbec bez náhrady, jednak vysloveno přání, aby obce vykoupily požitečná práva alespoň pokud jde o role, luka, rašeliniště aneb o lesy; také činěny návrhy v tom směru, aby dosavadním poživatelům nemovitostí posléz uvedených druhů bylo přiznáno právo, vykoupiti sobě od obce vlastnictví nemovitostí, jichž dosud užívají jako obecního statku.

Pro zrušení užívacích práv bez náhrady uváděno zejména, že názorům nynější doby neodpovídá, aby dostalo se náhrady dosavadním uživatelům za ztrátu, "privilegia", na základě jehož po řadu let brali užitky z obecního statku a to velmi často v míře daleko větší nežli jakou vyžadovala potřeba domu a statku; - dále bylo v tomto směru anketě poukazováno k tomu, že kdyby obec byla povinna platiti náhradu dosavadním uživatelům obecního statku, znamenalo by to pro řadu obcí značné finanční zatížení, jež mělo by v zápětí, že by na zapravení náhrad v se strany obce museli přispívati také občané, kteří z obecního statku užitku vůbec nebrali, neboť obce byly by začasté nuceny vypisovati přirážky obecní k cíli zapravení náhrady dosavadním uživatelům.

Naproti tomu uváděno k odůvodnění požadavku, aby dosavadním uživatelům obecního statku náhrada byla poskytnuta: jednak, že důvody slušnosti mluví pro poskytnutí náhrady, ježto dosavadní uživatelé, kteří užívali obecního statku na základě a v mezích zákonných předpisů budou na mnoze po zrušení užívacích práv, jež jim dosud k obecnímu statku příslušela, ve své hospodářské existenci velmi značně poškozeni, jednak, že dosavadní uživatelé vynaložili (zejména při lesích) průběhem let zhusta velmi značné částky za účelem intensivnějšího hospodaření na obecním statku, aniž by vynaložené částky byly jim již nyní v užitcích obecního statku nahraženy.

Vláda řeší v návrhu zákona otázku náhrady ohledně jednotlivých druhů obecního statku způsobem různým:

Zásadně mají dle § 2. návrhu zákona užívací práva dosavadních uživatelů obecního statku zaniknouti bez náhrady se strany obce. Z této zásady připouští vyjímku jednak § 3 ohledně rolí, luk a rašeliništ a jednak § 4. ohledně lesů.

Ve příčině náhrady ohledně jednotlivých druhů obecního statku sluší dle navrhované úpravy rozeznávati:

a) pokud jde o jiné nemovitosti obecního statku, než-li ty, o nichž jednají §§ 3. a 4., nemají míti dosavadní uživatelé nároku na poskytnutí náhrady se strany obce (§ 2. návrhu); zanikají tudíž bez jakékoliv náhrady se strany obce užívací práva dosavadních podílníků, pokud jde o lomy, rybníky, hliniště, pískovny, pastviny, budovy (na př. kovárny, pastoušky a pod.);

b) pokud jde o role, luka a rašeliniště volí vláda v § 3. návrhu cestu kompromisu mezi oběma náhledy v anketě uplatňovanými, a to v ten způsob, že dosavadním uživatelům přiznává se v návrhu právo na to, aby jim obec na místě náhrady propachtovala nemovitosti, jichž dosud jako obecního statku užívali a to nejdéle na dobu 12. let.

c) pokud jde o lesy přiznává se v § 4. návrhu dosavadním uživatelům, právo výkupu vlastnictví k nemovitostem, jichž dosud jako obecního statku užívali.

Vláda nemůže se odhodlati k tomu, aby přiznala obcím právo vykoupiti od dosavádních uživatelů požívací práva; zamítavé stanovisko vlády k otázce výkupu těchto požívacích práv obcemi odůvodňuje se zejména poukazem k tomu, že obce nebudou míti vždy dosti prostředků, aby mohly splatiti dosavádním uživatelům náhradu za jich požívací práva. Vládní návrh přiznává, jak shora bylo uvedeno, dosavádním uživatelům obecního statku právo vykoupiti nemovitosti, jichž posud užívali, toliko výjimečně pokud jde o lesy.

Přiznati toto právo výkupu dosavadním uživatelům všeobecně, tedy zejména také pokud jde o role, luka a rašeliniště odporovalo by zásadě, kterou vláda v návrhu v souhlase s anketou - uplatňuje, totiž zásadě, aby nemovitosti, jež dosud tvořily obecní statek, byly obci jakožto kmenové jmění obecní nadále zachovány; vyjimku ohledně lesů odůvodňuje vláda poukazem k tomu, že jest spravedlivo, aby dosavadní uživatelé, jimiž jsou držitelé usedlostí s pozemky ve výměře průměrem 13 až 20 jiter = 8 1/2 až 11 1/2 ha, nejvýše ve výměře 40 jiter = 23 ha měli možnost získati do svého vlastnictví půdu na níž vynaložili průběhem let poměrně značný náklad, jehož užitků dostane se jim namnoze teprve po uplynutí značné doby.

Kromě toho sluší ještě uvážiti, že náklady, které dosavadní uživatelé na vypěstování lesních kultur vynaložili, převyšují velmi značně hodnotu půdy, na níž lesní kultury byly dosavádními uživateli vypěstovány. Hospodářství v lesích, jež stanou se majetkem podílníků, bude upraveno zákonem o hospodářství lesním vůbec, jehož osnovu předloží ministerstvo zemědělství.

IV. Vzhledem k zásadě, že nemovitosti, které byly dosud obecním statkem, mají nadále obcím býti zachovány jako obecní jmění, považuje vláda za nutné, aby v zákoně došlo výrazu, že veškeré užitky z těchto nemovitostí po zrušení obecního statku plynouti mají do obecní pokladny, kamž plynouti budou i pachtovné za role, luka a rašeliniště, jakož i případné náhrady, jež by platili dosavádní uživatelé lesů za převedení pozemků lesních do jich vlastnictví (§ 5. návrhu).

V. Nová zákonná úprava poměru obecního statku týká se, jak obecního statku, v obcích venkovských, tak i obecního statku v osadách (srv. §§.1. a 8. návrhu). Naproti tomu nevztahuje se však nová úprava na poměry obecního statku městského (srv. § 1. návrhu); důvodem pro vyloučení obecního statku městského z nové úpravy jest zejména okolnost, ze obecní statek městský jest ve většině případů spravován způsobem, jenž není na újmu finančním zájmům obcí městských. Otázku úpravy městského obecního statku podrobila vláda zevrubnému studiu a předloží v dohledné době i v tomto směru návrhy reformní.

VI. V anketě, a také již v návrzích poslance Pika a soudr. (tisk 80.) v návrhu poslance Dra. Frankeho a soudr. (tisk 619.), a dále ve zprávě zemědělského výboru (tisk 553.) bylo vysloveno přání, aby zakázáno bylo káceti dříví v obecních lesích v roce 1919. Vláda uznává plně, že jest v zájmu řádného hospodaření v obecních lesích, aby zákaz tento byl vydán. Leč z důvodů systematiky zákonů nepovažuje vláda za účelno, aby zákonný zákaz kácení dříví v obecních lesích byl pojat do zákona, jímž mají býti nově upraveny poměry obecního statku; sluší zejména uvážiti, že zmíněný zákaz vztahovati se má nejen na lesy, jež jsou obecním statkem, nýbrž i na lesy, které jsou obecním jměním, vládní návrh zákona na úpravu poměrů obecního statku týká se však toliko oněch nemovitostí, jež jsou obecním statkem. Z těchto důvodů rozhodla se vláda vypracovati návrh zvláštního zákona, jímž by pro rok 1910 zakázáno bylo kácení dříví v obecních lesích vůbec.

K jednotlivým §§ vládního návrhu o úpravě poměrů obecního statku sluší ještě uvésti toto:

V tomto ustanovení má dojíti výrazu zásada, že nemovitosti, jež dosud tvořily obecní statek, mají býti nadále ve vlastnictví obce (osady) jako obecní (osadní) jmění; majetek tento prohlašuje se ovšem vzhledem k jeho značné důležitosti pro obec za kmenové jmění obecní (osadní). Výjimka z této zásady připuštěna pouze ohledně lesů, a to potud, že dosavadním uživatelům přiznává se za určitých předpokladů práva výkupu (srv. § 4.).

Ustanovení zákona mají se vztahovati jak na obecní statek v obcích, tak i na obecní statek v osadách (srv. též § 8.). Ze zamyšlené úpravy má však býti vyloučen obecní statek v městech (tak zv. městský obecní statek) jako kriterion pro otázku, na které obce a osady má se zákon vztahovati, stanoví se v zákoně určitý počet obyvatelů.

Ustanovení odstavce 2. § 2. má býti vyjádřeno způsobem, jenž vylučuje veškerou pochybnost, že dnem kdy zákon nabude účinnosti, zanikají také veškeré vzájemné povinnosti dosavádních uživatelů obecního statku, ať již zakládají se na zákonu, neb na obyčeji neb na usnesení obecního zastupitelstva.

Shora v přehledu zásad, jež docházejí výrazu ve vládním návrhu, stala se již zmínka o tom, že vláda zamýšlí řešiti otázku poskytnutí náhrady dosavadním uživatelům rolí, luk, rašelinišť kompromisem mezi náhledy, jež v tomto směru byly v anketě uplatňovány. Za tím účelem, aby nemohly obce odpírati podílníkům propachtování nemovitostí, jichž tito dosud jako obecního statku užívali, byla v paragrafu 4. výslovně stanovena povinnost obce pozemky propachtovati. Aby však s druhé strany podílníci nemohli jednání o způsobu užívání těchto pozemků na úkor obce protahovati, stanoví se v paragrafu 4. lhůta, vníž podílníci jsou povinni projeviti vůči obci svůj úmysl ve příčině pachtu nemovitostí.

Výše ročního pachtovného stanoví se přímo v zákoně z toho důvodu, aby předešlo se sporům o výši pachtovného.

Vzhledem k tomu, že dosavadní způsob užívání lesů, jež tvoří obecní statek, jest v jednotlivých obcích různý, liší se ve vládním návrhu dva druhy tohoto způsobu užívání. totiž jedna užívání záležející v tom, že dosavadní uživatelé užívají lesa společně a jednak případy, že každý podílník užívá toliko určité, ohraničené lesní parcely. Tento rozdíl dochází výrazu v návrhu toliko při otázce, komu má vykoupená nemovitost připadnouti do vlastnictví; v případech prvé kategorie připadne nemovitost do spoluvlastnictví všech dosavádních podílníků resp. v případě, že by za výkup nežádali všichni podílníci, do spoluvlastnictví žadatelů - pro toto ustanovení mluví také okolnost, že jest v zájmu řádného hospodářství lesního, aby půda lesní nebyla rozdělována - v případech druhé kategorie připadne ovšem nemovitost vykoupená do výhradného vlastnictví jednotlivého podílníka.

Z důvodů zmíněných ve vysvětlivkách k § 3. stanoví se také výše náhrady za vykoupené nemovitosti (trhová cena) přímo v zákoně. Lhůta, v níž podílníci mají svůj úmysl ve příčině výkupu obci oznámiti, stanoví se z důvodů uvedených ve vysvětlivkách k paragrafu 3.

Ustanovení toto jest důsledkem zásady, že nemovitosti, jež byly dosud obecním statkem, mají nadále býti obecním jměním.

O tom zajisté nebude sporu, že zápisy v knihách pozemkových, zmíněné v paragrafu 6. stávají se bezúčinnými již vzhledem k tomu, že nemovitosti, jež dosud byly obecním statkem buď u po zrušení zvláštních užívacích práv ve smyslu obecních zřízení v neobmezeném vlastnictví obcí.

Jestliže se však v návrhu zápisy tohoto druhu výslovně prohlašují za bezúčinné, děje se tak toliko z důvodů opatrnosti, aby ze zápisů těch nemohly - býti dovozovány proti obcím soukromoprávní nároky.

V anketě vysloveno bylo také přání, aby do zákona bylo pojato ustanovení, že mají býti z pozemkových knih vymazány jako bezúčinné také zápisy, dle nichž pozemky, jež kdysi tvořily obecní statek, jsou zapsány do soukromého vlastnictví jednotlivých užívatelů, resp. do jich spoluvlastnictví, na základě nesprávného postupu při zakládání kněh pozemkových a zejména na základě výsledků sporů o obecní statek, v nichž obce zastoupené rustikalisty submittovaly na žaloby jednotlivými rustikalisty na obce podané, resp. v nichž následkem (namnoze úmyslného) nedostavení se zástupců obcí k soudním rokům vyneseny byly proti obcím rozsudky kontumační.

Vláda uvažujíc o této otázce, dospěla k názoru, že se nedoporučuje, aby ustanovení to bylo do návrhu zákona pojato. Nesluší totiž přehlížeti, že z tohoto zákonného ustanovení bylo by nutno s ohledem na zásadu důvěry v knihy veřejné vyjmouti všechny ony případy, kdy knihovními vlastníky jsou dnes osoby, které nabyly nemovitosti bonafide od původních vlastníků, totiž od osob, jímž do vlastnictví byly připsány nemovitosti, které kdysi byly obecním statkem, na základě oněch shora uvedených "nesprávných" titulů nabývacích. Po vyloučení těchto případů, jež by vzhledem k zásadě důvěry v knihy veřejné bylo zajisté spravedlivo, týkalo by se zákonné ustanovení v anketě navrhované pouze případů, kdy dosud v knihách pozemkový h jsou jako vlastníci zapsáni "původní vlastníci"; leč i ohledně těchto vlastníků sluší uvážiti, že jsou v nejčastějších případech chráněni vydržením, že tudíž jich právo vlastnické jest zákonem chráněným nabytým právem. Kromě toho dlužno uvážiti, že by toto zákonné ustanovení mohlo velmi snadno vésti k novým sporům v obci - a odstraniti možnost sporů o obecní statek jest také jedním z důvodů pro novou úpravu tohoto právního institutu.

Ustanovení odstavce 1. má čeliti tomu, aby práva, jež dle návrhu mají příslušeti dosavádním uživatelům obecního statku (právo pachtu dle § 3. a právo výkupu dle § 4.) nemohli si osobovati ti, kdož sice v den, kdy zákon nabude účinnosti, fakticky berou užitky z obecního statku, kdož však nejsou k tomu dle dosavádní úpravy obecního statku oprávněni.

Ustanovením odstavce 2. má býti zabráněno sporům při stanovení pachtovného (§ 3.) neb náhrady (§ 4.).

Obecní statek vyskytá se nejen v obcích, nýbrž i v osadách - jsou tudíž dle dosavadní zákonné úpravy nemovitosti tvořící obecní statek buď ve vlastnictví obcí, neb ve vlastnictví osad. Aby nebylo nutno v jednotlivých paragrafech návrhu zákona uváděti vždy vedle obcí také osady, pojato bylo do návrhu všeobecné ustanovení § 8., dle něhož ustanovení zákona jednající o obcích mají platiti také pro osady.

Vzhledem k naléhavosti věcí žádá vláda, aby návrh byl projednán s největším urychlením, a to, pokud možno zároveň s vládním návrhem zákona, jímž se zakazuje káceti dříví v obecních a některých soukromých lesích.

Vládní návrh budiž přikázán výboru ústavnímu se lhůtou 14denní.