Národní shromáždění československé 1918 – 1920

Podle usnesení Národního shromáždění se nařizuje:

Užívati ku práci dětí, totiž hochů a dívek před dokonaným 14. rokem, nebo je jinak zaměstnávati, jest dovoleno jedině podle ustanovení tohoto zákona.

Prací dětí podle tohoto zákona jest užívání dětí k jakýmkoli pracím buď za plat anebo pravidelně, byť i bez zvláštní odměny.

Prací dětí není zaměstnávání dětí jen za účelem vyučovacím anebo výchovným; rovněž ne užívání dětí k ojedinělým úkonům, ani ne zaměstnávání vlastních dětí (§ 3.) lehkými, byť i pravidelnými krátkodobými úkony v domácnosti.

Vlastní děti podle tohoto zákona jsou děti, které žijí ve společné domácnosti se zaměstnavatelem a jsou s ním do čtvrtého stupně spřízněny nebo sešvakřeny, nebo byly jím přijaty za vlastní nebo za schovance, nebo jsou jeho poručenci.

Všechny ostatní jsou děti cizí.

Užívati dětí ku práci nebo jinak je zaměstnávati dovoleno jest jen potud, pokud tím děti nejsou poškozovány na zdraví a ohrožovány v tělesném a duševním vývoji nebo v mravnosti a pokud to nepřekáží jejich povinnosti školní docházky.

Užívati ku práci dětí před dokonaným 12. rokem jest zakázán. Pouze při zemědělství a v domácnosti může býti užíváno dětí již po dokonaném 10. roce k pracím lehkým.

Ve dnech školního vyučování nesmí býti užíváno dětí ku práci déle tří hodin; užívati jich ku práci před vyučováním dopoledním a dvě hodiny právě před vyučováním odpoledním jest zakázáno. Při zemědělství a v domácnosti omezuje se zákaz všeobecně na dvě hodiny přímo před vyučováním. Po vyučování buď poskytnut hodinový odpočinek.

Ve dnech školní prázdně práce dětí nesmí trvati déle čtyř, při zemědělství a v domácnosti déle šesti hodin.

Užívati dětí ku práci v neděli a o svátcích, pro náboženské vyznání dítěte nařízených, jest zakázáno.

Při zemědělství a domácnosti buď dětem za doby noční poskytnut nepřetržitý klid 10 hodin v zimě (v říjnu až v březnu) a 9 hodin v létě (v dubnu až v září).

Za dobu nočního klidu platí v zimě hodiny mezi 8. hodinou večerní a 6. hodinou ranní, v létě hodiny mezi 8. hodinou večerní a 5. hodinou ranní; politické správy zemské mohou určiti výjimkou z tohoto pravidla, jiné jeho hranice, aniž zkrátí zákonem stanovené výměry nepřetržitého nočního klidu.

V ostatních oborech práce dětí jest zakázáno užívati dětí mezi 8. hodinou večerní a 7. hodinou ranní.

Pro neodkladné práce povahy přechodné, které musí býti konány z důvodů veřejných nebo z naléhavé potřeby (při zemědělství zejména k zajištění ohrožené úrody) předpisy o omezení pracovní doby a o klidu nedělním, svátečním a nočním (§ 5) neplatí.

Při zemědělství a v domácnosti je dovoleno užívati dětí v neděli a o nařízených svátcích ku pracím neodkladným také pravidelně.

V provozovnách uvedených v připojeném seznamu není vůbec dovoleno užívati dětí ku práci nebo je jinak zaměstnávati; k zaměstnáním tam uvedeným nesmí býti děti užíváno. Ministr sociální péče může seznam ten doplniti a naříditi jiná dalekosáhlejší omezení práce a jinakého zaměstnávání dětí.

Při provozování živnosti hostinské a výčepnické nesmí býti užíváno dětí k nalévání nápojů a k obsluze hostů.

Užívati dětí ku práci nebo jinak je zaměstnávati při veřejných představeních a produkcích jest zakázáno. Okresní úřad školní může pro zvláštní zájem vyučovací, umělecký nebo vědecký v jednotlivých případech, vyslechna správu školní, povoliti výjimku a též prominouti šetření zákazu §u 5.

Pro místnosti, ve kterých se užívá dětí ku práci domácké, platí předpisy §u 74. živnostenského řádu.

Pokud záleží odměna za práci cizích dětí (§ 3.) ve mzdě peněžité, možno na její účet poskytovati pouze byt, šatstvo, potraviny a školní potřeby; cena při tom čítaná nesmí převyšovati ceny, za niž to bylo opatřeno.

Podávati dětem lihové nápoje místo platu za jejich práci výdělečnou, jest zakázáno. Pálené lihové nápoje a tabák nesmějí býti vůbec podávány za práce nebo z podnětu práce.

Příspěvky z prostředků veřejných poskytované nuzným osobám za to, že se vzdají práce svých dětí, nejsou podporou chudinskou.

Kdo užívá ku práci dětí cizích, ohlas to neprodleně obecnímu úřadu svého bydliště a oznam způsob podniku a užití dětí, jakož i jejich pracovní místnosti.

Zaměstnavatel má vésti správný seznam k práci užívaných dětí, aby v něj povolané dozorčí orgány kdykoli mohly nahlédnouti.

Při práci dětí u zemědělství je povinnost ohlásiti děti a vésti seznam teprve tehdy, je-li užíváno dětí ku práci dále než dva po sobě jdoucí týdny.

Kdo chce užíti ku práci dětí cizích - v zemědělství, má-li použití trvati déle než dva po sobě jdoucí týdny - má požádati obecní úřad předem o zvláštní pracovní lístek pro každé dítě. Pracovní lístek vydávají obecní úřady místa pobytu dítěte - po slyšení jeho zákonného zástupce a příslušné správy školní - zdarma a bez kolku.

Jednotlivý pracovní lístek vydává se nejdéle na rok; trvá-li pracovní poměr déle, musí býti do roka požádáno za jeho obnovení.

Má-li obecní úřad nebo jím slyšená správa školní pochybnosti o tělesné nebo duševní způsobilosti dítěte k té které práci, buď na útraty zaměstnavatele nařízena prohlídka úředním lékařem.

Vydání lístku má býti odepřeno, jest-li práce podle dobrého zdání správy školní nebo lékaře pro mravnost, tělesný nebo duševní vývoj dítěte škodliva, nebo jest-li obava takového nebezpečí vzhledem na osobu zaměstnavatelovu. Stížnosti do odpírání lístku mohou býti podávány do 14 dnů politickému úřadu, který jest nadřízen úřadu obecnímu a který rozhoduje s konečnou platností.

Zaměstnavatel musí pracovní lístek po dobu pracovního poměru uschovati a na požádání jej ukázati povolaným dozorčím orgánům (§ 13). Pomine-li pracovní poměr, nebo překročí-li zaměstnané dítě věk dětský, budiž lístek vydán jeho zákonnému zástupci neb uložen u obecního úřadu.

Podrobnější ustanovení o formě a obsahu pracovních lístků vydá ministr sociální péče.

Tato nařízení nedotýkají se ustanovení živnostenského řádu o pracovních knížkách.

Politické správy prvé instance bdí nad tím, aby ustanovení tohoto zákona byla zachovávána. Mimo to budou k dozoru na práci dětí ustanoveny zvláštní dozorčí orgány, jimž náleží především dozírati na ony podniky, v nichž se užívá dětí ku práci. Také mohou zemské politické správy zříditi pro obce neb okresy zvláštní komise pro dozor na práci dětí k podávání dobrých zdání a návrhů (§ 18).

K podpoře politických správ, jakož i orgánů dozorčích buďte přibrány organisace pro ochranu dětí a péči o mládež. Zevrubnější ustanovení vydá ministr sociální péče.

Obecní úřady, správy škol a poručenské rady, jakož i živnostenští inspektoři jsou povinni, podporovati v rámci oboru své působnosti všechny dozorčí orgány ochrany mládeže při provádění jejich úkolů.

Učitelé veřejných a soukromých škol, lékaři, orgány duchovní správy a veřejné a soukromé péče o mládež, funkcionáři všech spolků a jiných korporací, do jichž oboru působnosti náleží věci péče o mládež v nejširším smyslu slova, jsou zvláště povoláni, aby oznamovali pozorovaná jimi porušení pravidel tohoto zákona příslušným úřadům a orgánům; na požádání politických správ jsou povinni podávati zprávy o práci dětí vůbec a o zvláštních případech užívání dětí ku práci.

Doví-li se politická správa o nepřístojnostech, má jim vhodným způsobem učiniti přítrž. Může odejmouti lístek pracovní, užívání dítěte k práci zakázati nebo pro ně stanoviti zvláštní podmínky, podle potřeby zahájiti trestní řízení.

Přestupky pravidel tohoto zákona trestají, nepodléhají-li podle jiných zákonů trestu přísnějšímu, politické správy pokutami do 1000 K nebo vězením do tří měsíců, protizákonné užívání vlastních dětí důtkou, za okolností přitěžujících pokutou do 300 K nebo vězením do 14 dní.

Kdo jiného ku přestoupení tohoto zákona navádí, nebo při tom spolupůsobí, toho stíhají stejné tresty jako pachatele.

Náhradní trest za nedobytnou pokutu nesmí převyšovati nejvyšší výměry při tom stanoveného trestu na svobodě.

Politická správa může tomu, kdo trestu propadl, zakázati užívání cizích dětí na určitou dobu nebo na vždy. Úřad ten může toto užívání zakázati také osobám, které byly trestány soudem pro trestní činy proti mravnosti nebo pro poškozování neb ohrožování osob nedospělých anebo mladistvých, nebo úřadem živnostenským za protizákonné užívání dětí k práci nebo za protizákonné s nimi nakládání.

Přestupky takového zákazu trestají se stejně jako přestupky zápovědi v tomto zákoně obsažených.

O každém potrestání pro přestoupení tohoto zákona buď zpraven poručenský úřad ohroženého dítěte.

Pokuty podle tohoto zákona uložené buďte přikázány obci pobytu odsouzencova a buď jich užito na účely veřejné péče o mládež.

Stíhání pro přestoupení tohoto zákona má odpadnouti bezpodmínečně, nebylo-li proti vinníkovi do šesti měsíců po činu zahájeno vyšetřování, neb uplynulo-li od posledního jednání vyšetřovacího šest měsíců.

Ministerstvo sociální péče se zmocňuje, aby k zajištění použití pravidel tohoto zákona v cizině činilo úmluvy s jinými státy.

Zákon nabývá účinnosti tři měsíce po svém prohlášení. Pro prvý rok jeho působnosti zmocňují se politické správy zemské, aby, pokud tomu neodporují jiná ustanovení, povolovaly úlevy v zachovávání zákona, které jsou odůvodněny nutkavými okolnostmi.

Mimo to mohou politické správy I. stolice v případech hodných zvláštní pozornosti po slyšení místní školní rady, nebo komise, utvořené podle §u 13, odst. I., povolovati pro zemědělství a domácnosti výjimky z ustanovení § 4., odst. 2. a §u 5., odst. 2., šetříce ustanovení §u 4., odst. I.

Ministru sociální péče se ukládá, aby zákon tento provedl, dohodna se se súčastněnými ministry.

Výčepy a drobné prodeje pálených lihových nápojů, palírny, pivní, vinné a pod. sklepy a pivovary.

Výrobny zboží břidlicového, břidlicových psacích tabulek a kamínků, vyjímajíc provozovny, v nichž se pouze barví, malují a polepují, jakož i balí psací kamínky a barvy, linkují a rámečky opatřují břidlicové tabulky.

Kamenné lomy a doly.

Dílny pro práce kamenické, pro tesání, vrtání, broušení a leštění kamenů.

Cihelny, pracoviště dlaždičův a tesařů.

Vápenice a sádrárny.

Dílny pro výrobu a malování hrnců, kachlí a dlaždic.

Dílny, v nichž se fouká, leptá, brousí, maluje nebo zakaluje sklo, vyjímajíc dílny, kde se sklo vyfukuje jen před lampou.

Dílny pro pokládání zrcadel.

Provozovny, v nichž se předměty polévají, galvanicky zlatí, stříbří, niklují a podobným kovovým povlakem opatřují, nebo v nichž se předměty galvanoplasticky vyrábějí.

Provozovny, v nichž se malují olověné a cínové hračky, lije olovo, zinek, cín, měď, mosaz a jiné kovy.

Dílny pasířův a výrobců zboží bronzového.

Závody, v nichž se zpracuje olovo, měď, zinek anebo slitiny těchto kovů, nebo kde se jmenovaných kovův a slitin užívá.

Brusírny nebo leštírny kovů, dílny pilníkářské, zbrojířské a pracovny, v nichž se navazují olůvka.

Dílny, v nichž se váží třásně.

Závody, v nichž se užívá rtuti.

Provozovny, v nichž se vyrábí nebo zpracuje olovo, nebo sloučeniny jeho, nebo kde se těchto látek užívá.

Závody na výrobu látek výbušných, těles ohňostrojných, zápalek a jiných zapalovadel.

Dílny, v nichž se vyrábí zboží celuloidové.

Dílny průmyslu chemického.

Pohodnice.

Dílny, kde se bílí přediva, tkaniva a pod. chemickými činidly, jakož i barvírny.

Místnosti pro třídění hadrů, nasolování, přípravu koží a jirchárny.

Výrobny zboží gumového, gutaperčového a kaučukového.

Přádelny žíní, střihárny zaječí srsti a jiné dílny, v nichž se zpracuje srst.

Dílny na přípravu srsti a štětin, na výrobu kartáčů a štětců.

Dílny na zpracování perleti.

Provozovny pekařův a řezníků.

Čistírny peří.

Chemické prádelny.

Dílny malířů, malířů pokojů, natěračův a lakýrníků.

Provozovny povozníků.

Dílny soustružnické.

Mlýny.

Provozovny kominické.