Národní shromáždění československé 1918 – 1920

Volby obecního zastupitelstva dějí se buď dle zásady poměrného zastoupení nebo dle zásady relativní většiny.

Dle zásady poměrného zastoupení konají se volby ve všech obcích, které mají více než 700, na Slovensku do 1. ledna 1928 více než 1500 obyvatelů. V obcích ostatních konají se volby dle zásady relativní většiny, leč že by do osmi dnů ode dne vyložení seznamů voličských zažádala aspoň desetina voličů, zapsaných v těchto seznamech, aby volba byla provedena dle zásady poměrného zastoupení.

Návrh takový podá se písemně u obecního úřadu. O tom, zda žádost je podána předepsaným počtem zapsaných voličů a zda tedy volba dle zásady poměrného zastoupení se má provésti, rozhoduje s konečnou platností komise u dohlédacího úřadu dle § 17 zřízená.

Starosta obce je povinen žádost předložiti dohlédacímu úřadu do tří dnů.

Nejpozději čtrnáctý den přede dnem volby do 12. hodiny polední mají volební skupiny (strany) předložiti obecnímu úřadu kandidátní listiny ve dvojím stejnopise. Obecní úřad je povinen podateli potvrditi čas podání. Žadatel je oprávněn předložiti další opis kandidátní listiny, jehož souhlas s předloženou kandidátní listinou je povinen obecní úřad potvrditi.

Kandidátní listina musí býti v obcích do 500 obyvatelů podepsána nejméně 10 voliči, v obcích do 2000 obyvatelů nejméně 20 voličů, v obcích do 5000 obyvatelů nejméně 30 voliči, v obcích přes 5000 obyvatelů nejméně 50 a v obcích přes 20.000 obyvatelů nejméně 100 voliči v seznamech voličských zapsanými. Vždy však musí býti podpisů nejméně tolik, co kandidovaných.

Úmrtí, odvolání podpisu nebo ztráta volebního práva podpisovatelova nemá vlivu na platnost kandidátní listiny.

Kandidátní listina musí obsahovati:

1. označení skupiny volební (strany);

2. seznam kandidátů, jichž počet smí však býti nejvýše o polovici větší, než počet osob, jež mají býti voleny do obecního zastupitelstva. Zlomky třeba urovnati na nejblíže vyšší celé číslo. Pořadí každého kandidáta budiž vyznačeno arabskými číslicemi;

3. označení zmocněnce volební skupiny, t. j. osoby, která volební skupinu zastupuje, a jeho náhradníka. Nejsou-li označeni, považuje se první podepsaný volič za zmocněnce a volič na druhém místě podepsaný za jeho náhradníka. Oprávnění zastupovati volební skupinu (kandidátní listinu) trvá, i když zmocněnec byl vyškrtnut z voličských seznamů, nebo ztratil-li volební právo.

Ke kandidátní listině budiž připojeno písemné, vlastnoručně podepsané prohlášení všech kandidátů, že kandidaturu přijímají a že se svým souhlasem na jiné kandidátní listině navrženi nejsou.

Obecní úřad opatří kandidátní listiny číslem řadovým dle pořadí, jak došly,

Je-li kandidát na několika listinách, dotáže se ho starosta obce písemně, kterou kandidaturu přijímá. Neodpoví-li do 48 hodin, škrtne ho místní komise (§ 12) při úpravě kandidátních listin (§ 23) na listině, k níž nebyl připojen vlastnoručně stvrzený souhlas jeho s kandidaturou; jinak škrtne ho na listině později došlé.

Současně svolá starosta do tří dnů místní komisi (§ 12), do níž pozve všechny zmocněnce volebních skupin, aby do kandidátních listin nahlédli a přednesli své námitky.

Má-li kandidátní listina formelní vady, na p. nedostatečný počet podpisů, nebo že pořadí kandidátů není vyznačeno, nebo označení skupiny je sporné, nebo není předložen souhlas kandidátův a p., vyzve komise zmocněnce, by kandidátní listinu do 24 hodin opravil.

Je-li několik kandidátních listin označeno stejným anebo nesnadno rozeznatelným označením skupiny, vyzve komise zmocněnce těchto kandidátních listin, aby do 24 hodin upravily označení skupin. Neučiní-li tak, rozhodne komise.

Není-li kandidátní listina opatřena označením skupiny, označí ji komise jménem zmocněncovým.

Kandidátní listina, která ani po tomto řízení nevykazuje předepsaný počet podpisů, jest neplatna a rovněž i hlasy, které pres to na sebe soustředila. Komise rozhodne o tom s platností konečnou s výhradou námitek proti volbě.

Bylo-li zřízeno několik místních komisí, rozhoduje o kandidátních listinách komise toho volebního obvodu, ve kterém jest obecní úřad.

Když se kandidát vzdá, zemře, ztratí volitelnost nebo jest škrtnut (§ 22), může zmocněnec volební skupiny doplniti kandidátní listinu jmenováním jiného kandidáta, což se státi musí nejdéle desátý den před volbou.

Po konečné úpravě kandidátních listin, nejméně však osm dnů před volbou není dovoleno, aby na kandidátních listinách byly prováděny změny.

Nejméně osm dnů přede dnem volby starosta obce vyvěsí v místnostech, ve kterých jsou seznamy voličské k nahlédnutí vyloženy, všechny platné kandidátní listiny dle označení skupin, dle čísla řadového, s plným a přesným uvedením všech kandidátů a zašle jeden stejnopis kandidátních listin, volebními skupinami podaný, dohledacímu úřadu.

Kromě toho dá rozmnožiti platné kandidátní listiny tiskem na účet obce a to každou nejméně v počtu o pětinu větším než je počet voličů. Každá kandidátní listina budiž rozmnožena zvláště a to ve formě hlasovacího lístku. Kandidátní listiny všech volebních skupin musí býti tištěny písmem stejné velikosti a téhož druhu, na papíru téže barvy, jakosti a velikosti, musí býti opatřeny razítkem obecního úřadu na témže místě a nesmějí míti žádných odlišných značek nebo znamení.

V obcích, v nichž volba se koná dle zásady poměrného zastoupení, mohou zmocněnci volebních skupin u obecního úřadu předložiti společné prohlášení, že listiny navzájem sdružují.

Prohlášení to státi se musí nejdéle osmý den přede dnem volby, načež je starosta obce vyhlásí vývěskem v místnostech, v nichž jsou seznamy voličské vyloženy k nahlédnutí.

Sdružení listin značí, že při rozvrhu mandátů se k nim hledí jako k celku (§§ 45 a 46).

V obcích, kde jest přihlášena jen jedna kandidátní listina, nebo kde několika skupinami dohromady navrženo bylo pouze tolik kandidátů, kolik členů zastupitelstva má býti voleno, prohlásí místní komise (§ 12) bez volby za zvoleny všechny kandidáty, kteří byli navrženi. V tomto případě odpadá rozmnožení kandidátních listin (§ 25).

Pro způsob vyhlášky výsledku volby, námitek a rozhodování o námitkách platí ustanovení §§ 51, 53-56.

Volba obecního zastupitelstva koná se v neděli od 8. hodiny ranní. Hodinu konečnou určí dohlédací úřad.

Místnosti volební opatří dle poukazu místní komise (§ 12) obecní úřad.

Je-li zapsáno do seznamu voličského jednoho volebního obvodu více než 1500 voličů, budiž volba konána v několika místnostech a to tak, aby do jedné místnosti nebylo přikázáno více než 1500 voličů.

V den před volbou a v den volby jest zakázáno v obci prodávati, čepovati neb podávati nápoje obsahující alkohol.

Nejméně osmý den před volbou vyhlásí starosta obce veřejnou vyhláškou a způsobem v místě obvyklým den, počáteční i konečnou hodinu, i místnost volby, jakož i zásady, dle nichž se volba bude konati a kolik členů má býti voleno.

Ve vyhlášce, která musí býti vyvěšena až do dne volby, buďtež voliči vyzváni, aby si osobně na určeném místě vyzvedli legitimační lístek a případně kandidátní listiny, nebyly-li jim pro jakoukoliv překážku včas doručeny, a při tom aby předložili průkaz listinný osvědčující totožnost jejich (na př. list domovský, křestní, rodný, pracovní knížku a pod.).

Starosta dá v obcích s více než 1000 obyvatelů nejdéle třetí den přede dnem volby doručiti každému voliči do bytu lístek legitimační a ve všech obcích též platné kandidátní listiny všech volebních skupin.

V legitimačním lístku buďtež uvedeny: den, hodiny a místnost volební a podstatná ustanovení o volební povinnosti, o způsobu hlasování a o trestních ustanoveních.

Za ztracený nebo poškozený legitimační lístek vydán budiž voliči na průkaz v § 30. uvedený, legitimační lístek jiný, jako duplikát zřetelně označený.

Nedoručené legitimační lístky odevzdá starosta obce za vlastní zodpovědnosti příslušné volební komisi, u které může volič žádati v den volby za vydání legitimačního lístku, předloživ průkazní listinu v § 30. uvedenou.

V obcích až do 1000 obyvatelů vykáží se voličové, vzejdou-li pochybnosti o jejich totožnosti, průkazem listinným, osvědčujícím jejich totožnost (na př. listem domovským, křestním, rodným, pracovní knížkou a p.), anebo svědectvím dvou voličů, nemá-li volič takových dokladů po ruce.

Za ztracené nebo poškozené kandidátní listiny vydá nové na průkaz legitimace neb jiné průkazní listiny buď před volbou obecní úřad nebo v den volby komise volební.

Volbu řídí volební komise, jejíž členy jmenuje dohlédací úřad, a to po jednom zástupci za každou kandidující volební skupinu dle návrhu téže skupiny. Zároveň ustanoví týmž způsobem za každého člena náhradníka z téže skupiny. Jsou-li jen dvě nebo tři volební skupiny, jmenuje dohlédací úřad za každou volební skupinu po dvou členech a dvou náhradnících.

Plnomocník volební skupiny navrhuje zástupce své skupiny aspoň osm dnů přede dnem volby u dohlédacího úřadu.

Neučiní-li volební skupina včas návrhů, jmenuje dohledací úřad sám členy a náhradníky za tuto skupinu.

V obcích s několika volebními místnostmi nutno jmenovati dle týchž zásad pro každou volební místnost volební komisi a mimo to jednu komisi ústřední.

V obcích, kde práce konceptní obstarává zvláštní úředník, jest tento dalším členem komise s hlasem poradním a zapisovatelem. Je-li potřebí dalších pomocných sil, dodá je obec; nestane-li se tak, učiní vhodné opatření předseda volební komise na účet obce.

V obcích přes 10.000 obyvatelů kandidáti nemohou býti členy volební komise.

Komise volí bezprostředně před zahájením volby ze sebe předsedu a místopředsedu většinou hlasů; nebylo-li dosaženo většiny, rozhoduje los. Předseda a místopředseda nesmějí náležeti téže volební skupině.

Volební komise může se platně usnášeti, je-li přítomna polovice členů a rozhoduje nadpoloviční většina členů k hlasování oprávněných; při rovnosti hlasů rozhoduje předsedající, který jinak nehlasuje.

Proti rozhodnutí volební komise lze si stěžovati pouze námitkami proti volbě.

O průběhu volby vede se zápis, do kterého dlužno zaznamenati jmenovitě jména členů volební komise, zástupce dohlédacího úřadu a důvěrníků, počátek a konec, po případě přerušení volby, veškerá usnesení volební komise se stručným odůvodněním, jakož i důležitější okolnosti průběhu volby se týkající, pak výsledek volby a způsob, jakým se provedlo skrutinium.

Zápis vede úředník obecní k volbě s hlasem poradním (§ 32) přibraný, po případě jiná pomocná síla nebo člen komise volební, předsedou komise k tomu určený.

Zápis ten, jakož i seznamy voličské a seznamy hlasovací buďtež všemi členy komise podepsány.

Dohlédací úřad má právo vyslati k volbě svého zástupce, aby dozíral nad správným prováděním volby.

Volební komise musí k návrhu volebních skupin připustiti z každé volební strany tři voliče za důvěrníky, kteří mají právo býti přítomni celému volebnímu aktu až do prohlášení výsledku skrutinia. Návrh musí být učiněn předsedovi komise ústně nebo písemně před zahájením volby.

Důvěrníci stran mohou vznášeti námitky co do totožnosti voličovy nebo proto, že volič v den volby není oprávněn dle posledního odstavce § 3. hlasovati; jinak nemají práva zasahovati do řízení volebního.

Do volební místnosti mají přístup pouze voličové, kteří jsou zapsáni ve voličských seznamech dotyčného volebního obvodu. Odevzdav hlasovací lístek má volič místnost volební ihned opustiti.

Agitovati ve volební místnosti mezi voliči není dovoleno. Rovněž není dovoleno žádné volební skupině zříditi agitační kancelář v témže domě, ve kterém je místnost volební.

Volební komise prohlédne před početím volby osudí. Za volební osudí smí se použíti jen schránky neprůhledné, uzamčitelné.

Nato se přikročí k odevzdávání hlasů.

Volební komise převezme od voliče legitimační lístek a vydá mu úřední obálku, do které volič sám vloží hlasovací lístek a hodí obálku do volebního osudí. Všechny obálky musí býti stejné velikosti, jakosti a barvy a musí býti opatřeny razítkem obecním na stejném místě a nesmějí míti žádného odlišného znamení.

Tímto způsobem odevzdají hlasy své nejprve členové komise volební a na to ostatní voličové v pořádku, jak se do volební místnosti dostavili.

Volební komise dohlíží na správné odevzdávání hlasovacích lístků a bdí nad udržováním pořádku ve volební místnosti. Členům komise není dovoleno nahlížeti do hlasovacích lístků před započetím skrutinia, ani opravovati neb doplňovati hlasovací lístky, byť i za to voličem byli požádáni.

Odevzdání hlasovacího lístku budiž členy komise vyznačeno ve dvou stejnopisech voličských seznamů.

Volební komise rozhoduje o tom, zda volič má býti připuštěn odevzdati hlasovací lístek jen tehdy, když

1. jest pochybnost o totožnosti jeho,

2. když se namítá, že dle posledního odstavce § 3. nesmí při volbě hlasovati.

Námitky tyto mohou býti podány členy volební komise a důvěrníky stran (§ 36), a to potud, pokud hlasovací lístek občana, jehož právo se popírá, nebyl ještě vložen do osudí. Rozhodnutí volební komise musí se státi v každém jednotlivém případě dříve, než se připustí další volič, aby odevzdal hlasovací lístek.

Volič smí odevzdati jen kandidátní listinu jediné strany, vyhovující předpisům § 25, nesmí v ní škrtat, ani měniti nebo připisovati jmen, vyjímajíc případ, že skupina změnila kandidáta dle ustanovení § 24.

Nastanou-li okolnosti, jež znemožňují zahájiti volební jednání, pokračovati v něm nebo je dokončiti, může volební komise prodloužiti dobu volební nebo provedení voleb odročiti na den následující. Opatření takové musí však ihned býti vyhlášeno veřejně a způsobem v místě obvyklým. V případě, že jde o přerušení volby již zahájené, buďtež volební spisy i volební osudí s odevzdanými již hlasovacími lístky volební komisí zapečetěny a neporušenost pečetí protokolárně zjištěna při nově zahájené volbě.

Když volební doba uplyne, uzavře se volební místnost, avšak odvolí ještě všichni voličové, kteří před ukončením jsou ve volební místnosti nebo v čekárně volební komisí pro voliče určené, nebo bezprostředně před volební místností, načež prohlásí předseda volební komise hlasování za skončené.

Když bylo hlasování skončeno, zůstanou ve volební místnosti mimo členy komise, zástupce dohlédacího úřadu a pomocné síly pouze důvěrníci volebních skupin. Volební komise vyjme obálky s hlasovacími lístky z osudí, spočte je a srovná počet obálek se záznamy ve voličských seznamech. Na to vyloučí lístky neplatné, rozdělí hlasovací lístky dle volebních skupin a zjistí volební výsledek dvojím písemným zaznamenáváním.

Při tom každý člen komise má právo nahlížeti do hlasovacích lístků.

Ve prospěch celé kandidátní listiny určité volební skupiny čítají se i hlasovací lístky, na nichž jména jednotlivých kandidátů jsou škrtána, nebo měněna.

Neplatny jsou hlasovací lístky:

1. nejsou-li na tiskopise dodaném voličům od obecního úřadu,

2. jsou-li všechna jména na kandidátní listině anebo celá kandidátní listina škrtnuta,

3. je-li v obálce několik kandidátních listin různých volebních skupin, jsou všechny hlasy v této obálce neplatny;

je-li v obálce několik kandidátních listin téže volební skupiny, počítají se za hlas jeden,

4. které znějí na neplatnou kandidátní listinu (§ 23).

Po té rozdělí komise počet mandátů na jednotlivé volební skupiny dle poměru hlasů pro skupiny ty odevzdaných, a to tím způsobem, že vypočte nejprve volební číslo.

Součet všech platných hlasů všem skupinám odevzdaných rozdělí se počtem mandátů, které se mají obsaditi, zvětšeným o jednu; celé číslo nejblíže vyšší výsledku dělení jest číslem volebním.

Volebním číslem dělí se počet hlasů odevzdaných pro každou kandidátní listinu, načež volební komise přikáže každé skupině tolik mandátů, kolikráte jest volební číslo obsaženo v součtu hlasů pro skupinu odevzdaných.

Kandidátní listiny stran sdružených (§ 26) sečtou se každá zvláště, avšak při rozdílení mandátů čítají se jako jediná listina a přikáží se jim mandáty společně.

Nebyly-li způsobem v § 45. uvedeným obsazeny veškeré mandáty, přikáží se zbývající mandáty postupně skupinám, které při dělení dle § 45. provedeném vykázaly největší zbytek dělení.

Jsou-li zbytky dělení u více skupin sobě rovny, přidělí se mandát skupině, která dosáhla většího počtu hlasů; je-li počet hlasů stejný, rozhodne los.

Kandidátní listina, která nedosáhla ani tolik hlasů, kolik činí číslo volební, nemá nároku na mandát, kteréž ustanovení však neplatí pro jednotlivé listiny, jež jsou sdruženy (§ 26).

V případě, že by dělením počtu hlasů číslem volebním (§ 45) obsazeno bylo o jeden mandát více, než má býti obsazeno, odečte se tento mandát skupině, která měla nejmenší zbytek dělení a při stejném zbytku menší počet hlasů. Je-li počet hlasů stejný, rozhodne los.

I tu sdružené listiny (§ 26) považují se za skupinu jedinou.