Pátek 9. dubna 1920

Zpravodaj posl. Smrtka: Musím bohužel na základě toho, že ten návrh byl tištěn v noci a že nemohl býti správně korigován, upozorniti, že obsahuje mnoho pravopisných chyb. Ty opraviti zůstavuji sněmovní kanceláři; jsou tu však některé chyby, které sice neznamenají věcnou změnu, které jest však nutno připomenouti.

Prosím tedy, aby se vzalo na vědomí, že všude tam, kde se mluví o "zemských školních radách" má býti "zemské rady školní". Rovněž tak, kde jest řeč o "místních školních radách", že má býti "místní rady školní".

Dále v § 2. v posledním odstavci předposlední řádka má zníti: "na ministerstvo školství a národní osvěty" místo "na jmenované ministerstvo"; v § 24. má býti "předseda svolává" místo "svolá", v § 25. třetí řádka shora místo "pokud nadání", má býti "pokud nadáním", dále v § 3. na straně 9. v prvém řádku má býti "středních a nižších škol zemědělských" a na druhém řádku má býti "škol hospodářských".

Tím jsou podstatné opravy kromě pravopisných provedeny.

Předseda: Pan zpravodaj uvedl řadu korektur, týkajících se nesprávného slovosledu, totiž že místo "zemská školní rada", má státi "zemská rada školní", místo "župní školní rada" má státi "župní rada školní" atd., dále navrhl, aby v § 2. předposledním odstavci místo "jmenované ministerstvo" stálo "ministerstvo školství a národní osvěty", dále v § 24. v první větě místo "svolá" stálo "svolává", dále v § 25. ve třetí řádce místo "nadání" "nadáním", dále v § 33. ve třetí řádce, aby místo "hospodářských" stálo "zemědělských" a ve čtvrté řádce místo "zemědělských" stálo "hospodářských".

Kdo s takto pozměněným a korigovaným zákonem souhlasí také ve druhém čtení, prosím aby povstal. (Děje se.)

To jest většina. Zákon jest schválen také ve druhém čtení.

Přistoupíme nyní k vyřízení resolucí. Jsou otištěny na poslední stránce zprávy kulturního výboru a to k § 5., 8., 10., 34., 35. a 38. Čísti jich není snad třeba.

Kdo s těmito resolucemi souhlasí, prosím, aby povstal. (Děje se.)

To jest většina. Také resoluce, obsažené ve zprávě kulturního výboru, jsou přijaty.

Dále zbývá nám ještě vyříditi resoluci, obsaženou ve zprávě ústavního výboru.

Kdo také s touto resolucí souhlasí, prosím, aby povstal. (Děje se.)

To jest většina. Také resoluce navržená ústavním výborem jest schválena.

Přistoupíme nyní k odstavci 8. denního pořadu dnešního, totiž ke

zprávě technického a rozpočtového výboru o vládním návrhu zákona o úpravě uhelného hospodářství. (Tisk č. 2783.) Zpravodajem jest pan kolega Rotnágl. Uděluji mu slovo.

Zpravodaj posl. lng. Rotnágl: Slavné Národní shromáždění!

Jest nesporno, že jedním z nejdůležitějších hospodářských základů každého státu jest uhlí. Ono jest přírodním statkem, jenž tvoří nové a množí dosavadní statky národní. Jest proto nutno obhospodařovaní jeho věnovati velmi promyšlenou a svědomitou péči. Dovolte, abych uvedl několik zajímavých číslic. V prvém roce naší státní samostatnosti, t. j. roku 1919 činila těžba uhlí kamenného v našem státě okrouhle 103,807.000 q, uhlí hnědého mimo Slovensko 169,620.000 q, na Slovensku 1,469.000 q, tedy dohromady uhlí hnědého 171,089.000 q a všeho uhlí dohromady 274,896.000 q. Při tom bylo na dolech zaměstnáno 116.250 dělníků. Odečteme-li od celkové roční výroby vlastní spotřebu na dolech, která se pohybuje mezi 11 a 18 %, zbylo by prodejného uhlí okrouhle 236,550.000 q. Z toho spotřebovaly: dopravní prostředky 16 %, otop, výmlat a orba 12 %, elektrárny, plynárny a vodárny 9 procent, koksovny 7 %, průmysl 36 %, Slovensko 4 %, do Německa vyvezeno 10 %, a do Rakouska 6 %. Jestliže počítáme, že naše republika má asi 13,5 mil. obyvatelstva, připadá na jednu hlavu 17,7 q uhlí na rok. Je to značně méně, než-li činila roční spotřeba v posledním roce předválečném 1913, kdy na jednoho obyvatele obnášela 24,6 q.

Poněvadž v nynější době není možno, abychom své minus kryli dovozem z ciziny, jest nutno dbáti nejhospodárnějšího šetření a nejintensivnějšího využiti uhlí. K dosažení toho cíle má napomáhati uzákonění této osnovy. V jejích prvních paragrafech jest vyslovena zásada, že veškeré v území republiky Československé těžené a z ciziny k nám dovážené uhlí jest pod závěrou. Zachovává tudíž tato zákonná osnova bývalou vládou nařízené vyloučení uhlí z volného obchodu a jeho podřízení státnímu dozoru. Toto opatření jest dle všeobecného názoru nyní nezbytné a zůstane jím dotud, pokud potrvá nedostatek uhlí. Je však záhodno, aby dosavadní organisace uhelného hospodářství byla zdokonalena. Pro naše poměry není možno udržeti dříve zavedený tuhý systém "kontingentu", stejně jest pro naše poměry nepřijatelnou soustava "přednostního přistavování vozů", krátce řečeno: otázka uhelného hospodaření nemůže vůbec býti řešena u úředního zeleného stolu, nýbrž jen za přispění veřejnosti a zejména za účasti zájmových skupin z kruhů jak vyrabitelů tak i spotřebitelů.

Proto navrhuje se v této osnově zřízení zvláštního poradního a kontrolního orgánu, tak zvané "uhelné rady". V ní budou zasedati zástupci hornických podnikatelů, hornických dělníků a zřízenců, zástupcové obchodu s uhlím, zástupcové průmyslových podnikatelů a dělníků, zástupcové drah, zemědělců, živnostníků spotřebitelů otopného uhlí a odborníci hornického provozu chemického probádání uhlí a jeho používání. Toto sestavení uhelné rady má nám býti zárukou, že hospodaření uhlím nebude se prováděti byrokraticky, nýbrž s patřičným zřetelem na praktické potřeby nynější výjimečné doby.

Z působnosti uhelné rady uvedu alespoň to: jí náleží navrhovati všeobecné zásady hospodaření uhlím a dohlížeti na její provádění, navrhovati všeobecné dodávací podmínky, dále výši těžby a odbytiště jednotlivých dolů i dolových okrsků; podávati návrhy o úpravě dovozu uhlí z ciziny a o vývozu uhlí; navrhovati ceny uhlí loco závod atd. atd.

Z plného sboru uhelné rady zřídí se ještě tyto znalecké odbory:

1. technicko-hospodářský pro uhelný provoz,

2. technicko-hospodářský pro výzkum a upotřebení paliv,

3. sociální.

Zřízení těchto znaleckých sborů a založení badatelských institutů bylo již nanejvýše potřebné. Máme v tom ohledu cizinu mnoho co doháněti.

Podobně jako u ministerstva veřejných prací bude zřízena uhelná rada, tak zřízeny budou u jednotlivých uhelných inspektorátů uhelné výbory. Tyto budou podávati návrhy a posudky se stanoviska svého revíru.

Jest přirozeno, že při této organisaci bude dána vládě možnost, aby byla korektivem v takových záležitostech, jež nutno řešiti se stanoviska celostátního. Zvláštní pozornosti zasluhuje § 23., dle něhož má stát možnost, by pověřil uhelným hospodařením za vlastní účasti obchodní společnosti, které mohou míti ráz syndikátů.

Nejvýznačnějším ovšem ustanovením této zákonné osnovy jest zavedení uhelné dávky. Tato dávka má býti vybírána přímo na závodech za kontroly finančních orgánů, takže podnikatel dolů bude odváděti 30 % úředně stanovené prodejní ceny na dole.

Dovolím si o této dávce říci toto: Republika má na ni plné právo. Uhlí jest přirozeným bohatstvím státu a proto bezesporně náleží mu též podíl na jeho výnosu. Republika má naň právo zejména v nynější mimořádné době, kdy jí připadají tak těžké, mimořádné úkoly. Toto stanovisko jest sdíleno všemi politickými stranami bez rozdílu a proto stala se usnesení v obou výborech, jak v rozpočtovém, tak i v technickém, jednohlasně.

Zavedením dávky z uhlí získá náš stát vydatný a stálý zdroj příjmu, jehož výši dle nynější těžby možno odhadnouti při uhlí kamenném na 600 mil. K a při uhlí hnědém na 500 mil. K, tedy celkem ročně více než 1 miliardu korun.

Jest záhodno tuto dávku zavésti též proto, abychom se zbavili poplatnosti vůči Německu, jež si od roku 1917 vybírá 20%ní daň z uhlí, které se tam doveze, a z uhlí, které se odtamtud k nám vyveze. Jedině touto dávkou má též stát náš možnost, aby měl příjem z uhlí, jež jest povinen vyvážeti na základě mírové smlouvy do Rakouska a to bez vývozního cla.

Výhodou této dávky jest její snadné, ne nákladné vybírání, poněvadž provádí se soustředěně na několika místech uhelné výroby. Její provádění není zatíženo též výminkami nebo poskytováním různých výhod. Jest všeobecná a není jí možno uniknouti.

Konečná, ač ne poslední výhoda její spočívá v tom, že umožňuje státní správě velmi značný vliv na hospodaření s uhlím. Řádné, rozumné a spravedlivě bezohledné provádění tohoto vlivu může upokojiti oprávněné požadavky spotřebitelů a znemožniti obchody nesvědomitých vykořisťovatelů. Po uvedení všech výhod nemohu zamlčeti ovšem nevýhodu tu, že dávka znamená též zvýšení dosavadní prodejní ceny uhlí. Ne však o 30 %! Proti tomuto mylnému názoru jest třeba co nejrozhodněji vystoupiti. Bude zejména úkolem našeho tisku, aby znova a znova upozorňoval, že dávka vybírá se jen z ceny na dole platné a nikoli z ceny, kterou platí spotřebitel. Rozdíl cen uhlí na dole a u spotřebitele jest velmi značný následkem výloh spojených s dopravou, skládkou atd. Možno říci, že nová 30%ní dávka, přepočítaná na cenu, kterou platí spotřebitel, jeví se pro tohoto zvýšením jen asi 12 až 15%ním. U produktů průmyslových objeví se zdražení značně nižším procentem, u některých průmyslových odvětví dokonce jen desetinou procenta.

Jestliže uvážíte výhody a nevýhody této dávky a zejména vzpomenete-li toho, že jejím zavedením naší republice se dostane ročně přes 1 miliardy nových příjmů, pak zajisté neodepřete jí svého souhlasu.

Žádám o něj jménem výboru rozpočtového a technického a doporučuji jménem obou celou předlohu k laskavému schválení. (Výborně! Potlesk.)

Předseda: Byly mně podány 2 resoluční návrhy. Žádám, aby pan zapisovatel dr. Stojan je přednesl.

Zapisovatel posl. dr. Stojan (čte):

"Resoluce

členů Národního shromáždění Fr. Zíky, Nohela a společ. ku vládnímu návrhu o úpravě uhelného hospodářství, tisk 2700.

Národní shromáždění republiky československé račiž se usnésti:

Ministerstvu spravedlnosti se ukládá, aby v době nejkratší předložilo návrh zákona o ochraně majitelů pozemků a budov poddolováním poškozených.

Odůvodnění: V uhelném revíru Ostravsko-Karvínském je přes 15.000 majitelů menších pozemků a domků, kteří utrpěli ssedáním půdy následkem poddolování velikých škod a trvalého znehodnocení svých nemovitostí.

Uhelné doly zdráhají se vykonati nutné opravy na domech, jakož i nahraditi škody, povstalé znehodnocením pozemků.

Odpírání náhrady způsobuje mezi obyvatelstvem plebiscitního území značné a oprávněné roztrpčení, neboť uhelné doly opírají své zamítavé stanovisko o vládní nařízení, vydané v době válečné, podle něhož lhůta promlčecí u dnešních škod zkrácena byla na prospěch dolů se 30 let na pouhá 3 léta.

Majitelé nemovitostí nemohli za válečných mimořádných poměrů své nároky včas uplatniti a jest jejich spravedlivým požadavkem, aby křivda jim způsobená byla novou zákonnou úpravou odčiněna.

Novým zákonem upravena budiž také otázka t. zv. reversů, které doly bezpodmínečně vyžadují při všech novostavbách na poddolovaném území, neboť tím jest stavební ruch v kraji tak hustě zalidněném téměř znemožněn. Podobné poměry jsou i v jiných uhelných revírech.

Rovněž budiž upraven a zjednodušen postup při odhadech škod při sporném řízení, aby dosavadní nákladné protahování sporů o náhradu bylo znemožněno.

V Praze, dne 8. dubna 1920.

Frant. Zíka a soudr."

"Resoluce.

Trvajíce na zásadě zmonopolisování prodeje uhelného, navrhujeme, aby se Národní shromáždění usneslo na této resoluci:

Vláda se vyzývá, aby na základě přijatého zákona o úpravě uhelného hospodářství v době 3 měsíců připravila a provedla státní prodejní monopol uhelný, který jedině může zaručiti správnou distribuci uhelné těžby a zisky u monopolního velkoobchodu uhelného, jenž jest v rukou několika jednotlivců, vytěžiti pro státní pokladnu.

V Praze, dne 9. dubna 1920.

Dr. Bohuslav Vrbenský a spol."

Předseda (zvoní): Oba tyto resoluční návrhy nesou dostatečný počet podpisů a jsou předmětem jednání. Ke slovu není nikdo přihlášen, debata odpadá, přistoupíme tedy k hlasování. Prosím o zaujetí míst. (Děje se.)

Dám hlasovat o zákonu tomto, poněvadž není učiněn žádný pozměňovací návrh, ve dvou částech. To jsou v první části §§ 1. až 31. incl., na to bych dal hlasovat o části druhé a třetí §§ 32. - 52., spolu o nadpise zákona a úvodní formuli, jakož i o nadpisech jednotlivých paragrafů a oddílů. (Souhlas.) Námitek proti tomu není.

Kdo tedy souhlasí s částí první s §§ 1. - 31. incl. podle zprávy výborové, prosím, aby povstal. (Děje se.)

To jest většina. §§ 1. až 31. jsou schváleny.

Teď budeme hlasovat o části druhé a třetí, §§ 32. až 52., jakož i o nadpise zákona a úvodní formuli a nadpisech jednotlivých paragrafů, případně oddílů. Kdo s nimi souhlasí, prosím, aby povstal. (Děje se.)

To je většina. §§ 32. až 52. incl., úvodní formule, nadpis zákona a nadpisy oddílů a paragrafů jsou schváleny.

Přeje si pan zpravodaj ke druhému čtení slova?

Zpravodaj posl. Rotnágl: Prosím.

V § 19. má státi ve druhé řádce místo "jež" slovo "jenž", v § 25. budiž škrtnuto v předposlední řádce slovo "toto", v § 26. ve druhé řádce budiž místo slova "státní" nahraženo slovem "uhelné", v § 33. budiž vsunuto v 1. odstavci v předposlední řádce za slova "k zaplacení" slovo "dávky", v § 38. v 2. odstavci v druhé řádce schází čárka a má to býti: "nachází v dopravě, a dávku platiti...", v § 41. v řádce 5. má místo "stanoveno" býti "stanovenou" a konečně v § 44. první řádce budiž vsunuto před slovo "kdož" slovo "dále", tedy "důlní podnikatelé, dále kdož uhlí zpracují" atd.

Předseda (zvoní): Pan zpravodaj uvedl celou řadu korektur, jmenovitě v §§ 19., 25., 26., 33., 38., 41. a 44. Kdo se zákonem přijatým v prvém čtení s korekturami, uvedenými právě panem zpravodajem, souhlasí také ve druhém čtení, prosím, aby povstal. (Děje se.)


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP