Zpravodaj posl. Smrtka: Musím bohužel na základě
toho, že ten návrh byl tištěn v noci a
že nemohl býti správně korigován,
upozorniti, že obsahuje mnoho pravopisných chyb. Ty
opraviti zůstavuji sněmovní kanceláři;
jsou tu však některé chyby, které sice
neznamenají věcnou změnu, které jest
však nutno připomenouti.
Prosím tedy, aby se vzalo na vědomí, že
všude tam, kde se mluví o "zemských školních
radách" má býti "zemské
rady školní". Rovněž tak, kde jest
řeč o "místních školních
radách", že má býti "místní
rady školní".
Dále v § 2. v posledním odstavci předposlední
řádka má zníti: "na ministerstvo
školství a národní osvěty"
místo "na jmenované ministerstvo"; v §
24. má býti "předseda svolává"
místo "svolá", v § 25. třetí
řádka shora místo "pokud nadání",
má býti "pokud nadáním",
dále v § 3. na straně 9. v prvém řádku
má býti "středních a nižších
škol zemědělských" a na druhém
řádku má býti "škol hospodářských".
Tím jsou podstatné opravy kromě pravopisných
provedeny.
Předseda: Pan zpravodaj uvedl řadu korektur,
týkajících se nesprávného slovosledu,
totiž že místo "zemská školní
rada", má státi "zemská rada školní",
místo "župní školní rada"
má státi "župní rada školní"
atd., dále navrhl, aby v § 2. předposledním
odstavci místo "jmenované ministerstvo"
stálo "ministerstvo školství a národní
osvěty", dále v § 24. v první větě
místo "svolá" stálo "svolává",
dále v § 25. ve třetí řádce
místo "nadání" "nadáním",
dále v § 33. ve třetí řádce,
aby místo "hospodářských"
stálo "zemědělských" a ve
čtvrté řádce místo "zemědělských"
stálo "hospodářských".
Kdo s takto pozměněným a korigovaným
zákonem souhlasí také ve druhém čtení,
prosím aby povstal. (Děje se.)
To jest většina. Zákon jest schválen
také ve druhém čtení.
Přistoupíme nyní k vyřízení
resolucí. Jsou otištěny na poslední
stránce zprávy kulturního výboru a
to k § 5., 8., 10., 34., 35. a 38. Čísti jich
není snad třeba.
Kdo s těmito resolucemi souhlasí, prosím,
aby povstal. (Děje se.)
To jest většina. Také resoluce, obsažené
ve zprávě kulturního výboru, jsou
přijaty.
Dále zbývá nám ještě vyříditi
resoluci, obsaženou ve zprávě ústavního
výboru.
Kdo také s touto resolucí souhlasí, prosím,
aby povstal. (Děje se.)
To jest většina. Také resoluce navržená
ústavním výborem jest schválena.
Přistoupíme nyní k odstavci 8. denního
pořadu dnešního, totiž ke
zprávě technického a rozpočtového
výboru o vládním návrhu zákona
o úpravě uhelného hospodářství.
(Tisk č. 2783.) Zpravodajem jest pan kolega Rotnágl.
Uděluji mu slovo.
Zpravodaj posl. lng. Rotnágl: Slavné Národní
shromáždění!
Jest nesporno, že jedním z nejdůležitějších
hospodářských základů každého
státu jest uhlí. Ono jest přírodním
statkem, jenž tvoří nové a množí
dosavadní statky národní. Jest proto nutno
obhospodařovaní jeho věnovati velmi promyšlenou
a svědomitou péči. Dovolte, abych uvedl několik
zajímavých číslic. V prvém
roce naší státní samostatnosti, t. j.
roku 1919 činila těžba uhlí kamenného
v našem státě okrouhle 103,807.000 q, uhlí
hnědého mimo Slovensko 169,620.000 q, na Slovensku
1,469.000 q, tedy dohromady uhlí hnědého
171,089.000 q a všeho uhlí dohromady 274,896.000 q.
Při tom bylo na dolech zaměstnáno 116.250
dělníků. Odečteme-li od celkové
roční výroby vlastní spotřebu
na dolech, která se pohybuje mezi 11 a 18 %, zbylo by prodejného
uhlí okrouhle 236,550.000 q. Z toho spotřebovaly:
dopravní prostředky 16 %, otop, výmlat a
orba 12 %, elektrárny, plynárny a vodárny
9 procent, koksovny 7 %, průmysl 36 %, Slovensko 4 %, do
Německa vyvezeno 10 %, a do Rakouska 6 %. Jestliže
počítáme, že naše republika má
asi 13,5 mil. obyvatelstva, připadá na jednu hlavu
17,7 q uhlí na rok. Je to značně méně,
než-li činila roční spotřeba
v posledním roce předválečném
1913, kdy na jednoho obyvatele obnášela 24,6 q.
Poněvadž v nynější době
není možno, abychom své minus kryli dovozem
z ciziny, jest nutno dbáti nejhospodárnějšího
šetření a nejintensivnějšího
využiti uhlí. K dosažení toho cíle
má napomáhati uzákonění této
osnovy. V jejích prvních paragrafech jest vyslovena
zásada, že veškeré v území
republiky Československé těžené
a z ciziny k nám dovážené uhlí
jest pod závěrou. Zachovává tudíž
tato zákonná osnova bývalou vládou
nařízené vyloučení uhlí
z volného obchodu a jeho podřízení
státnímu dozoru. Toto opatření jest
dle všeobecného názoru nyní nezbytné
a zůstane jím dotud, pokud potrvá nedostatek
uhlí. Je však záhodno, aby dosavadní
organisace uhelného hospodářství byla
zdokonalena. Pro naše poměry není možno
udržeti dříve zavedený tuhý systém
"kontingentu", stejně jest pro naše poměry
nepřijatelnou soustava "přednostního
přistavování vozů", krátce
řečeno: otázka uhelného hospodaření
nemůže vůbec býti řešena
u úředního zeleného stolu, nýbrž
jen za přispění veřejnosti a zejména
za účasti zájmových skupin z kruhů
jak vyrabitelů tak i spotřebitelů.
Proto navrhuje se v této osnově zřízení
zvláštního poradního a kontrolního
orgánu, tak zvané "uhelné rady".
V ní budou zasedati zástupci hornických podnikatelů,
hornických dělníků a zřízenců,
zástupcové obchodu s uhlím, zástupcové
průmyslových podnikatelů a dělníků,
zástupcové drah, zemědělců,
živnostníků spotřebitelů otopného
uhlí a odborníci hornického provozu chemického
probádání uhlí a jeho používání.
Toto sestavení uhelné rady má nám
býti zárukou, že hospodaření
uhlím nebude se prováděti byrokraticky, nýbrž
s patřičným zřetelem na praktické
potřeby nynější výjimečné
doby.
Z působnosti uhelné rady uvedu alespoň to:
jí náleží navrhovati všeobecné
zásady hospodaření uhlím a dohlížeti
na její provádění, navrhovati všeobecné
dodávací podmínky, dále výši
těžby a odbytiště jednotlivých
dolů i dolových okrsků; podávati návrhy
o úpravě dovozu uhlí z ciziny a o vývozu
uhlí; navrhovati ceny uhlí loco závod atd.
atd.
Z plného sboru uhelné rady zřídí
se ještě tyto znalecké odbory:
1. technicko-hospodářský pro uhelný
provoz,
2. technicko-hospodářský pro výzkum
a upotřebení paliv,
3. sociální.
Zřízení těchto znaleckých sborů
a založení badatelských institutů bylo
již nanejvýše potřebné. Máme
v tom ohledu cizinu mnoho co doháněti.
Podobně jako u ministerstva veřejných prací
bude zřízena uhelná rada, tak zřízeny
budou u jednotlivých uhelných inspektorátů
uhelné výbory. Tyto budou podávati návrhy
a posudky se stanoviska svého revíru.
Jest přirozeno, že při této organisaci
bude dána vládě možnost, aby byla korektivem
v takových záležitostech, jež nutno řešiti
se stanoviska celostátního. Zvláštní
pozornosti zasluhuje § 23., dle něhož má
stát možnost, by pověřil uhelným
hospodařením za vlastní účasti
obchodní společnosti, které mohou míti
ráz syndikátů.
Nejvýznačnějším ovšem ustanovením
této zákonné osnovy jest zavedení
uhelné dávky. Tato dávka má býti
vybírána přímo na závodech
za kontroly finančních orgánů, takže
podnikatel dolů bude odváděti 30 % úředně
stanovené prodejní ceny na dole.
Dovolím si o této dávce říci
toto: Republika má na ni plné právo. Uhlí
jest přirozeným bohatstvím státu a
proto bezesporně náleží mu též
podíl na jeho výnosu. Republika má naň
právo zejména v nynější mimořádné
době, kdy jí připadají tak těžké,
mimořádné úkoly. Toto stanovisko jest
sdíleno všemi politickými stranami bez rozdílu
a proto stala se usnesení v obou výborech, jak v
rozpočtovém, tak i v technickém, jednohlasně.
Zavedením dávky z uhlí získá
náš stát vydatný a stálý
zdroj příjmu, jehož výši dle nynější
těžby možno odhadnouti při uhlí
kamenném na 600 mil. K a při uhlí hnědém
na 500 mil. K, tedy celkem ročně více než
1 miliardu korun.
Jest záhodno tuto dávku zavésti též
proto, abychom se zbavili poplatnosti vůči Německu,
jež si od roku 1917 vybírá 20%ní daň
z uhlí, které se tam doveze, a z uhlí, které
se odtamtud k nám vyveze. Jedině touto dávkou
má též stát náš možnost,
aby měl příjem z uhlí, jež jest
povinen vyvážeti na základě mírové
smlouvy do Rakouska a to bez vývozního cla.
Výhodou této dávky jest její snadné,
ne nákladné vybírání, poněvadž
provádí se soustředěně na několika
místech uhelné výroby. Její provádění
není zatíženo též výminkami
nebo poskytováním různých výhod.
Jest všeobecná a není jí možno
uniknouti.
Konečná, ač ne poslední výhoda
její spočívá v tom, že umožňuje
státní správě velmi značný
vliv na hospodaření s uhlím. Řádné,
rozumné a spravedlivě bezohledné provádění
tohoto vlivu může upokojiti oprávněné
požadavky spotřebitelů a znemožniti obchody
nesvědomitých vykořisťovatelů.
Po uvedení všech výhod nemohu zamlčeti
ovšem nevýhodu tu, že dávka znamená
též zvýšení dosavadní prodejní
ceny uhlí. Ne však o 30 %! Proti tomuto mylnému
názoru jest třeba co nejrozhodněji vystoupiti.
Bude zejména úkolem našeho tisku, aby znova
a znova upozorňoval, že dávka vybírá
se jen z ceny na dole platné a nikoli z ceny, kterou platí
spotřebitel. Rozdíl cen uhlí na dole a u
spotřebitele jest velmi značný následkem
výloh spojených s dopravou, skládkou atd.
Možno říci, že nová 30%ní
dávka, přepočítaná na cenu,
kterou platí spotřebitel, jeví se pro tohoto
zvýšením jen asi 12 až 15%ním.
U produktů průmyslových objeví se
zdražení značně nižším
procentem, u některých průmyslových
odvětví dokonce jen desetinou procenta.
Jestliže uvážíte výhody a nevýhody
této dávky a zejména vzpomenete-li toho,
že jejím zavedením naší republice
se dostane ročně přes 1 miliardy nových
příjmů, pak zajisté neodepřete
jí svého souhlasu.
Žádám o něj jménem výboru
rozpočtového a technického a doporučuji
jménem obou celou předlohu k laskavému schválení.
(Výborně! Potlesk.)
Předseda: Byly mně podány 2 resoluční
návrhy. Žádám, aby pan zapisovatel dr.
Stojan je přednesl.
Zapisovatel posl. dr. Stojan (čte):
Národní shromáždění republiky
československé račiž se usnésti:
Ministerstvu spravedlnosti se ukládá, aby v době
nejkratší předložilo návrh zákona
o ochraně majitelů pozemků a budov poddolováním
poškozených.
Odůvodnění: V uhelném revíru
Ostravsko-Karvínském je přes 15.000 majitelů
menších pozemků a domků, kteří
utrpěli ssedáním půdy následkem
poddolování velikých škod a trvalého
znehodnocení svých nemovitostí.
Uhelné doly zdráhají se vykonati nutné
opravy na domech, jakož i nahraditi škody, povstalé
znehodnocením pozemků.
Odpírání náhrady způsobuje
mezi obyvatelstvem plebiscitního území značné
a oprávněné roztrpčení, neboť
uhelné doly opírají své zamítavé
stanovisko o vládní nařízení,
vydané v době válečné, podle
něhož lhůta promlčecí u dnešních
škod zkrácena byla na prospěch dolů
se 30 let na pouhá 3 léta.
Majitelé nemovitostí nemohli za válečných
mimořádných poměrů své
nároky včas uplatniti a jest jejich spravedlivým
požadavkem, aby křivda jim způsobená
byla novou zákonnou úpravou odčiněna.
Novým zákonem upravena budiž také otázka
t. zv. reversů, které doly bezpodmínečně
vyžadují při všech novostavbách
na poddolovaném území, neboť tím
jest stavební ruch v kraji tak hustě zalidněném
téměř znemožněn. Podobné
poměry jsou i v jiných uhelných revírech.
Rovněž budiž upraven a zjednodušen postup
při odhadech škod při sporném řízení,
aby dosavadní nákladné protahování
sporů o náhradu bylo znemožněno.
Frant. Zíka a soudr."
Vláda se vyzývá, aby na základě
přijatého zákona o úpravě uhelného
hospodářství v době 3 měsíců
připravila a provedla státní prodejní
monopol uhelný, který jedině může
zaručiti správnou distribuci uhelné těžby
a zisky u monopolního velkoobchodu uhelného, jenž
jest v rukou několika jednotlivců, vytěžiti
pro státní pokladnu.
Dr. Bohuslav Vrbenský a spol."
Předseda (zvoní): Oba tyto resoluční
návrhy nesou dostatečný počet podpisů
a jsou předmětem jednání. Ke slovu
není nikdo přihlášen, debata odpadá,
přistoupíme tedy k hlasování. Prosím
o zaujetí míst. (Děje se.)
Dám hlasovat o zákonu tomto, poněvadž
není učiněn žádný pozměňovací
návrh, ve dvou částech. To jsou v první
části §§ 1. až 31. incl., na to bych
dal hlasovat o části druhé a třetí
§§ 32. - 52., spolu o nadpise zákona a úvodní
formuli, jakož i o nadpisech jednotlivých paragrafů
a oddílů. (Souhlas.) Námitek proti
tomu není.
Kdo tedy souhlasí s částí první
s §§ 1. - 31. incl. podle zprávy výborové,
prosím, aby povstal. (Děje se.)
To jest většina. §§ 1. až 31. jsou
schváleny.
Teď budeme hlasovat o části druhé a
třetí, §§ 32. až 52., jakož
i o nadpise zákona a úvodní formuli a nadpisech
jednotlivých paragrafů, případně
oddílů. Kdo s nimi souhlasí, prosím,
aby povstal. (Děje se.)
To je většina. §§ 32. až 52. incl.,
úvodní formule, nadpis zákona a nadpisy oddílů
a paragrafů jsou schváleny.
Přeje si pan zpravodaj ke druhému čtení
slova?
Zpravodaj posl. Rotnágl: Prosím.
V § 19. má státi ve druhé řádce
místo "jež" slovo "jenž",
v § 25. budiž škrtnuto v předposlední
řádce slovo "toto", v § 26. ve druhé
řádce budiž místo slova "státní"
nahraženo slovem "uhelné", v § 33.
budiž vsunuto v 1. odstavci v předposlední
řádce za slova "k zaplacení" slovo
"dávky", v § 38. v 2. odstavci v druhé
řádce schází čárka a
má to býti: "nachází v dopravě,
a dávku platiti...", v § 41. v řádce
5. má místo "stanoveno" býti "stanovenou"
a konečně v § 44. první řádce
budiž vsunuto před slovo "kdož" slovo
"dále", tedy "důlní podnikatelé,
dále kdož uhlí zpracují" atd.
Předseda (zvoní): Pan zpravodaj uvedl
celou řadu korektur, jmenovitě v §§ 19.,
25., 26., 33., 38., 41. a 44. Kdo se zákonem přijatým
v prvém čtení s korekturami, uvedenými
právě panem zpravodajem, souhlasí také
ve druhém čtení, prosím, aby povstal.
(Děje se.)