Předseda: Tomášek,
místopředsedové: dr. Hajn,
Kadlčák, Konečný;
zapisovatelé: dr. Ant. Stojan, dr.
B. Němec;
větší počet členů Národního
shromáždění.
Zástupcové vlády: předseda
min. Tusar a členové vlády:
Habrman, Staněk, Švehla,
dr. Winter.
Z kanceláře sněmovní: JUDr.
Haasz, tajemník sněmovní, zástupce
jeho dr. Bartoušek.
141. schůze Národního shromáždění
československého v pátek dne 9. dubna 1920
o 10. hod. dop.
1. Zpravodaj dr. Weyr. Zpráva ústavního
výboru o vládním návrhu zákona
(tisk č. 1921), usneseném v Národním
shromáždění (tisk č. 2284) a
vráceném presidentem republiky, jímž
se doplňují a mění dosavadní
ustanovení o nabývání a pozbývání
státního občanství a práva
domovského v republice československé (tisk
č. 2593).
2. Zpravodaj dr. Bouček. Zpráva ústavního
výboru o vládním návrhu ústavního
zákona (tisk č. 2695) o ochraně svobody osobní,
domovní a tajemství listovního (tisk č.
2777).
3. Zpravodaj dr. Meissner. Zpráva ústavního
výboru o návrhu zákona o zastoupení
sibiřských legionářů v poslanecké
sněmovně (podle §§ 14. a 17. jednacího
řádu) (tisk č. 2703).
4. Zpravodaj Brodecký. Zpráva státně-zřízeneckého
výboru o návrhu zákona na výplatu
mimořádných čtvrtletních výpomocí
státním zaměstnancům ve lhůtách
měsíčních, usneseném podle
§§ 14. a 17. jednacího řádu (tisk
č. 2696).
5. Zpravodaj G. Navrátil. Zpráva státně-zřízeneckého
výboru o výborovém návrhu na propočítání
služebních let státních zaměstnanců
podle §§ 14. a 17. jednacího řádu
(tisk č. 2697).
6. Zpravodaj dr. Weyr. Zpráva ústavního
výboru o vládní osnově zákona
(tisk č. 21), o státních tajemnících
(tisk č. 301).
7. Zpravodaj dr. Stojan. Zpráva kulturního
výboru o návrhu člena Národního
shromáždění dra Stojana a soudr. (tisk
č. 1899), aby zvýšena byla kongrua duchovenstva
katolického, řecko-katolického, evangelického
a řecko-orientálního; o návrhu člena
Národního shromáždění
Fr. J. Kroihera a soudr. (tisk č. 1710) stran drahotního
přídavku kněžím v duchovní
správě ustanoveným, a o návrhu člena
Národního shromáždění
dra Stojana a soudruhů (tisk č. 1761) o drahotním
přídavku pro duchovenstvo (tisk č. 2546).
Po případě:
8. Zpravodajové dr. Syllaba a Malypetr. Zpráva
I. výboru sociálně-politického,
II. výboru ústavního o vládním
návrhu zákona (tisk č. 2643) o prozatímní
úpravě právních poměrů
ústavů léčebných a humanitních
v republice Československé (tisk č. 2720).
9. Zpravodaj Malypetr. Zpráva ústavního
výboru o vládním návrhu zákona
(tisk č. 2040) o zvláštních opatřeních
v oboru samosprávy v Čechách, na Moravě
a ve Slezsku (tisk č. 2346).
10. Zpravodaj Biňovec. Zpráva výboru
pro pozemkovou reformu o osnově zákona o
vybírání správního příspěvku
k úhradě správních výloh, spojených
s prováděním § 63. zák. ze dne
30. ledna 1920, čís. 81 sb. zák. a nař.
(zákona přídělového), o prozatímním
pachtu, usnesené výborem pro pozemkovou reformu
podle §§ 14. a 17. jednacího řádu
(tisk č. 2658).
11. Volba 12 přísedících volebního
soudu.
Předseda (zvoní): Národní
shromáždění je schopno se usnášeti.
Zahajuji schůzi.
Omluvili nepřítomnost svoji churavostí:
dr. Franta, Dula, Lukeš, dr. Novotný
(vesměs na neurčito);
dále zaměstnáním: Pavlán
(na neurčito), dr. Scheiner (do 15. dubna), Tayerle
(na neurčito), Ševčík (také
za schůzi včerejší), Káňová
(také za schůzi včerejší).
Došly tyto tiskopisy: žádám pana sekretáře,
aby je přečetl.
Sněm. taj. dr. Haasz (čte):
Výboru státně zřízeneckému:
Tisk 2753. Návrh čl. N. S. dra Matouška
a soudr. na zařadění města Kladna
do vyšší třídy drahotních
přídavků. (Současně přikázán
též výboru rozpočtovému.)
Tisk 2754. Návrh čl. N. S. dra Matouška
a soudr. na zařadění města Skutče
do vyšší třídy místních
přídavků. (Současně přikázán
též výboru rozpočtovému.)
Výboru ústavnímu:
Tisk 2762. Návrh čl. N. S. Ondřeje
Wachtfeidla, Fr. Mašaty, Frant. Kroihera,
Jos. Sechtra a soudr., aby byl vydán zákon,
kterým se zřizují poradní sbory pro
vyšetření účinků zákona
ze dne 17. července 1919, č. 421 Sb. z. a n. o obecním
statku.
Tisk 2773. Vládní návrh zákona,
kterým se vláda zmocňuje ke slučování
a rozlučování obcí, k změně
hraníc obcí, okresů, žup a zemí,
jakož i k potřebným administrativním
opatřením s tím souvisejícím.
(Současně přikázán též
výboru rozpočtovému.)
Předseda:
Výboru sociálně politickému přikázán
byl:
Tisk 2778. Vládní návrh zákona,
kterým se omezuje prodej, pokud se týče pronájem
budov nebo částí budov, v nichž zařízeny
jsou očistné lázně.
Vláda navrhuje, aby o návrhu byla podána
zpráva ve lhůtě 3denní.
Jsou snad proti tomu nějaké námitky? (Nebyly.)
Není jich. Lhůta jest schválena.
Přistupujeme k
k prvnímu odstavci, ke
1. zprávě ústavního výboru
o vládním návrhu zákona (tisk č.
1921) usneseném v Národním shromáždění
(tisk č. 2284) a vráceném presidentem republiky,
jímž se doplňují a mění
dosavadní ustanovení o nabývání
a pozbývání státního občanství
a práva domovského v republice Československé
(tisk č. 2593).
Konstatuji, že je přítomna potřebná
kvalifikovaná dvoutřetinová většina.
Zpravodajem jest pan kol. dr. Weyr. Uděluji mu slovo.
Zpravodaj dr. Weyr: Slavné Národní
shromáždění!
Zákon, o kterém podávám zprávu,
byl vrácen panem presidentem republiky pro ustanovení
druhého bodu § 1., v němž bylo předepsáno,
že říšští Němci, usedlí
na území Československé republiky,
stávají se ipso facto státními občany
československými a ztrácejí ipso facto
příslušnost říšskoněmeckou.
Ustanovení to bylo pojato do naší osnovy následkem
analogických ustanovení mírových smluv
a sice článku 84. smlouvy versaillské a pak
také smlouvy, která byla uzavřena mezi naší
republikou a velmocemi. Jde v podstatě o otázku
interpretační. Není žádné
pochybnosti, že se ustanovení ta dají vykládati
tak či onak: tedy tak, jak původně byla vykládána
ústavním výborem ve shodě s názorem
ministerstva vnitra, ale také tak, jak pohlíží
na věc pan president republiky a jak také pohlíželo
na věc ministerstvo zahraničních záležitostí.
Přidržujeme-li se více slovního výkladu,
spíše by bylo dáti za pravdu původnímu
výkladu ústavního výboru, ale když
zkoumáme ducha a smysl onoho ustanovení, jest ovšem
pravděpodobnější, že tanulo autorům
mírové smlouvy na mysli stanovisko, zastávané
panem presidentem republiky a ministerstvem věcí
zahraničních. Ústavní výbor
vyžádal si, protože mu chyběla autentická
interpretace oněch ustanovení, výklad meziministerské
komise pro provádění mírových
smluv, kterážto komise podala následující
dobrozdání ústavnímu výboru
(čte):
"Mírová konference se nikdy nezabývala
a také nemohla zabývati otázkou změny
státního občanství příslušníků
centrálních mocností, kromě těch,
kteří mají k některému z území
oddělených od centrálních státův
a přičleněných ke státům
jiným. Naopak konference souhlasně s vůdčí
myšlenkou mírové smlouvy, aby pokud možno
všichni příslušníci centrálních
mocností nesli zodpovědnost za válku, byla
vedena snahou, aby všichni příslušníci
centrálních států, pokud nejsou usedlí
na území, jež se od těchto států
podle mírových smluv odděluje, zůstali
i na dále občany svých států.
Protože bylo dále úmyslem konference stvořiti
státy národnostně pokud možno jednolité,
učiněna byla jediná výjimka z této
zásady ohledně oněch občanů,
kteří se národností svou liší
od národností centrálních mocností:
těm vyhrazeno bylo právo opce pro státy,
odpovídající jejich národnosti..."
Následuje pak podrobný výklad této
zásady právě přečtené.
Ustavní výbor pojednal ještě jednou
o vrácené osnově a přiklonil se na
základě výkladu meziministerské konference
k názoru pana presidenta republiky, protože skutečně
nemůže býti pochybností, že autoři
mírové smlouvy v Paříži stáli
na tomto stanovisku; ovšem, jak opakuji, interpretace nemůže
jíti tak daleko, že by snad v případě,
kde je něco docela jasně zákonem řečeno,
hájila opačný názor proto, poněvadž
se dá dokázati, že autor zákona řekl
něco jiného, než skutečně chtěl
říci. Tolik o sporném ustanovení §
1., odst. 2.
A nyní dovolte, abych stručně podotkl, že
zákon náš jest označen výslovně
jako ústavní. Stalo se tak v důsledku ustanovení
naší ústavní listiny a v důsledku
ustanovení mírových smluv, které nás
zavazují, abychom ustanovení ta prohlásili
za součást naší ústavy. Jest
ovšem pravda, že ne veškerá ustanovení
zákona vyžadovala by formy ústavního
zákona, ale na druhé straně bylo těžko
materii, která obsahově souvisí, roztrhnouti
v několik zákonů.
Konečně ještě bych poukázal na
to, že by snad podobný předpis, jako se nachází
v § 13., t. j., že dosavadní ustanovení
o nabývání a pozbývání
práva domovského, pokud tímto zákonem
se nemění, zůstávají v platnosti,
mohl míti důsledek, že veškerá
ustanovení, platná o domovském právu,
mohla býti měněna jen ústavními
zákony. To jest stanovisko neudržitelné a rozumí
se samo sebou, že jen ona ustanovení, která
obsahuje tento ústavní zákon, bude v budoucnosti
možno měniti zase jen ústavním zákonem,
jak předpisuje naše ústavní listina.
Prosím, aby Národní shromáždění
tomuto zákonu dalo ústavní schválení.
(Souhlas.)
Předseda: (zvoní): K slovu není
nikdo přihlášen. Debata odpadá. Přistoupíme
k hlasování. Prosím o zaujetí
míst.
O zákonu tomto, který se skládá ze
dvou článků, z 21 paragrafů, dám
hlasovati v celku, poněvadž žádný
pozměňovací návrh učiněn
nebyl. Námitek proti tomu není. (Námitka
nebyla).
Kdo souhlasí s článkem I. a II. s §§
1. - 21. mkl., jakož i s nadpisem jeho, s nadpisy jednotlivých
článkův i jednotlivých paragrafů
a s úvodní formulí, prosím, aby povstal.
(Děje se)
To jest potřebná kvalifikovaná většina
dvoutřetinová. Zákon jest přijat
v prvním čtení.
Přeje si pan zpravodaj ke druhému čtení
slova?
Zpravodaj posl. dr. Weyr: Ano. Titul 16 patří
nad § 16. Měl býti vytištěn stejným
tiskem jako "státní občanství"
před § 1. To platí také o "právu
domovském" (§ 13.)
Předseda: Ke druhému čtení
upozorňuje pan zpravodaj, že nadpis nad § 13.
"Právo domovské" má býti
stejným tiskem jako "Státní občanství"
nad § 1., tedy tučně; vedle toho, že nadpis,
který jest uveden nad § 16. nad jeho zněním,
má státi nad číslicí §
16. a rovněž tučným písmem.
Kdo s touto korekturou souhlasí se zákonem, přijatým
právě v prvém čtení, také
ve čtení druhém, prosím, aby povstal.
(Děje se.)
To je potřebná kvalifikovaná většina.
Zákon jest schválen ve druhém čtení,
a tím prvý odstavec denního pořádku
dnešního jest vyřízen, a přistoupíme
k odstavci druhému, ke
2. zprávě ústavního výboru
o vládním návrhu ústavního
zákona (tisk č. 2695) o ochraně svobody
osobní, domovní a tajemství listovního
(tisk. č. 2777).
Zpravodajem jest pan kolega dr. Bouček. Uděluji
mu slovo.
Zpravodaj posl. dr. Bouček: Slavné Národní
shromáždění! Osnova zákona obsahuje
celkem věci,... (Nepokoj.)
Předseda: Prosím pány, aby neodcházeli,
poněvadž také k tomuto zákonu jest potřebí
kvalifikované presence a kvalifikované dvoutřetinové
většiny.
Zpravodaj posl. dr. Bouček (pokračuje):...
které se rozumějí v demokratickém
státě samy sebou.
Zmínil bych se o § 8. a § 10. v přední
řadě. § 8., a sice poslední jeho odstavec
má zabrániti některým... (Hluk.)
Předseda: Prosím o klid!
Zpravodaj posl. dr. Bouček (pokračuje):...
nepřístojnostem, které se vyskytovaly, a
sice musí, když byly některé věci
zabaveny při prohlídce domovní, ihned býti
sepsán o tom protokol, aby některé věci
nezmizely, jako se to bohužel dříve stávalo.
§ 10. má velice závažné ustanovení,
totiž, že o každé domovní prohlídce
musí býti ihned sepsán protokol, v němž
dlužno uvésti zákonné důvody
a důvody podezření, pro které byla
prohlídka provedena, a jaký byl její výsledek.
Má se zase zabrániti svévolným prohlídkám
domovním.
Pokud jde o listovní tajemství, celkem jest převzat
jen předpis § 113. ústavní listiny.
My jsme nepokládali... (Hluk.)