Předseda: Tomášek;
místopředsedové: Dula,
dr. Hajn, Kadlčák, Konečný,
Udržal;
zapisovatelé: Bradáč,
dr. Slávik;
větší počet členů Národního
shromáždění.
Zástupcové vlády: Předseda
vlády: Tusar a členové vlády:
dr. Franke, Habrman, Hampl,
dr. Heidler, dr. Hodža, Prášek,
Sonntág, Staněk, Švehla.
dr. Veselý, dr. Winter.
Za ministerstvo železnic přítomni:
sekční šéfové Kotěra
Jaroslav a Otta Vladimír, sekční
rada dr. Kamenický.
Z kanceláře sněmovní:
JUDr. Haasz, tajemník sněmovní,
zástupce jeho JUDr. Bartoušek.
Zprav. Ing. Nekvasil, Jaroš, Brožík.
1. Zpráva I. výboru technického, II.
výboru rozpočtového, III. výboru
sociálně-politického o vládním
návrhu (tisk č. 2364), kterým se předkládá
osnova zákona o podpoře soukromého stavebního
podnikání (tisk č. 2674).
Zpravodaj Landová-Štychová. 2.
Zpráva sociálně-politického
výboru o vládním návrhu zákona
(tisk č. 2149) o zřízení poradního
sboru pro tělesnou výchovu (tisk č. 2669).
Zpravodaj dr. Soukup. 3. Zpráva imunitního
výboru o žádosti zemského trestního
soudu v Praze za souhlas ke stíhání člena
Národního shromáždění
Vlast. Tusara, min. předsedy v Praze, pro přečin
§ 51. zák. o právu autorském (tisk č.
2667).
Zpravodaj dr. Soukup. 4. Zpráva imunitního
výboru o žádosti krajského soudu v Táboře
o vydání člena Národního shromáždění
Jos. Sády ke stíhání pro přečin
podle § 305 tr. z. (tisk č. 2668).
Po případě:
Zpravodaj dr. Zahradník. 5. Zpráva ústavního
výboru o vládním návrhu zákona
(tisk č. 1773), kterým se vydávají
ustanovení o státní vlajce, státních
znacích a státní pečeti (tisk č.
2659).
Zpravodaj Pelikán, Hübner. 6. Zpráva
I. výboru dopravního, II. výboru rozpočtového
o vládním návrhu zákona (tisk č.
2526) o stavbě nových železných drah
na státní útraty a stanovení stavebního
a investičního programu železničního
na léta 1921 až včetně 1925 (tisk č.
2585).
Zpravodaj Pelikán. 7. Zpráva dopravního
výboru o návrhu člena Národního
shromáždění Jana Pelikána a spol.
(tisk č. 409) o investičním programu železnic
Čsl. republiky a Fr. Buřívala a soudr. (tisk
č. 99) o přestavbě nádraží
v Čes. Třebové (tisk č. 2691).
8. Volba 12 přísedících volebního
soudu.
Předseda (zvoní): Národní
shromáždění je schopno se usnášeti.
Zahajuji schůzi.
Omluvili nepřítomnost svou:
churavostí: Dr. Franta (na neurčito), Paulíny
(na neurčito), Duchaj (na neurčito), Pik
(pro tento týden);
zaměstnáním: Pavlán (na neurčito),
dr. Vlček (na neurčito), Chlebounová
(pro tento týden), dr. Scheiner (do 15. dubna);
úmrtím v rodině: Dr. Zeman (pro tento
týden).
Tiskem byly rozdány tyto tiskopisy: žádám
pana sekretáře, aby je přečetl.
Sněmovní tajemník dr. Haasz (čte):
Tisk 2664. Odpověď min. předsedy na
dotaz čl. N. S. Jos. Tesky a soudr. o stavu věci
v Československé sibiřské armádě
a uvěznění 53 delegátů druhého
vojenského sjezdu v Irkutsku na ruském ostrově
u Vladivostoku.
Výboru rozpočtovému:
Tisk 2673. Návrh čl. N. S. dra Al. Rašína
a soudr., aby změněna byla dosavadní zákonná
ustanovení o kolku směnečném.
Výboru státně zřízeneckému:
Tisk 2681. Návrh čl. N. S. Fr. Zíky,
Lukeše a spol., na zařadění obce
Kateřinek u Opavy do vyšší třídy
místních přídavků. (Současně
přikázán též výboru rozpočtovému).
Tisk 2684. Návrh čl. N. S. F. Buřívala,
Em. Špatného, Jar. Plicka a soudr. na
zařadění všech státně
zaměstnaných v Nymburce do II. třídy
místních přídavků devadesátiprocentních.
(Současně přikázán též
výboru rozpočtovému).
Výboru soc. politickému:
Tisk. 2683. Návrh čl. N. S. G. Navrátila,
dra Matouška, dra Lukavského a soudr.
na úpravu požitků úředníků
velkostatků na odpočinku a jejich pozůstalých.
Výboru dopravnímu:
Tisk 2686. Návrh čl. N. S. dra Uhlíře
a spol. na vybudování přímého
a levného spojení měst českého
severovýchodu s hlavním městem republiky.
(Současně přikázán též
výboru rozpočtovému).
Předseda:
Výboru ústavnímu:
Tisk 2670. Vládní návrh zákona
o odstranění nevhodných názvů.
Vláda žádá, by o návrhu byla
podána zpráva do 5 dnů.
Tisk 2694. Vládní návrh zákona
o mimořádných opatřeních.
Vláda navrhuje, aby o návrhu byla zpráva
podána ve lhůtě třídenní.
Tisk 2695. Vládní návrh zákona
ústavního o ochraně svobody osobní,
domovní a tajemství listovního (podle §§
107., 112. a 116. ústavní listiny).
Vláda navrhuje, aby byla podána zpráva do
3 dnů.
Tisk 2699. Vládní návrh zákona,
jímž se mění zákon ze dne 13.
listopadu 1918, č. 38 sb. z. a n. o zemském správním
výboru pro Čechy.
Vláda žádá, by o návrhu byla
podána zpráva ve lhůtě třídenní.
Tisk 2705. Vládní návrh zákona,
kterým se prodlužuje výjimečná
moc vlády na území kdysi uherském.
Vláda žádá, by o návrhu byla
podána zpráva do 5 dnů.
Výboru zemědělskému:
Tisk. 2671. Vládní návrh zákona,
kterým se povoluje úvěr k úhradě
nákladů, spojených s nákupem a dovozem
cizozemské sadby bramborové. (Současně
přikázán též výboru rozpočtovému).
Vláda žádá, by o návrhu byla
podána zpráva do 3 dnů.
Výboru soc. politickému:
Tisk 2677. Vládní návrh zákona,
kterým se upravuje z důvodu války promlčení
práva ku předpisu a vymáhání
pojistného.
Vláda navrhuje, aby byla podána zpráva do
3 dnů.
Tisk 2679. Vládní návrh zákona,
kterým se rozšiřuje obor působnosti
živnostenských inspektorů na Slovensku.
Vláda navrhuje, aby o návrhu byla podána
zpráva ve lhůtě třídenní.
Tisk 2692. Vládní návrh zákona,
jímž se povoluje dodatečný úvěr
k boji proti nakažlivým nemocem v republice Československé.
(Současně přikázán též
výboru rozpočtovému).
Vláda žádá, by o návrhu byla
podána zpráva ve lhůtě 3
dnů.
Výboru právnímu:
Tisk 2678. Vládní návrh zákona
o exekuci na platy a výslužné zaměstnanců
a jejich pozůstalých.
Vláda navrhuje, aby o návrhu byla podána
zpráva do 8 dnů.
Tisk 2680. Vládní návrh zákona
jímž se doplňuje § 191. tr. z. čl.
V. zákona z r. 1878.
Vláda žádá, by o návrhu byla
podána zpráva do 8 dnů.
Výboru technickému: Tisk 2700. Vládní
návrh zákona o úpravě uhelného
hospodářství. (Současně přikázán
též výboru rozpočtovému).
Vláda žádá, by o návrhu byla
podána zpráva do 5 dnů.
Jsou snad proti navrhovaným a požadovaným lhůtám
nějaké námitky? (Nebyly.) Není
jich, jsou tedy schváleny.
Z předsednictva přikázáno bylo
podle § 3. zákona ze dne 24./7. č. 307. ř.
z.,
nařízení vlády ze dne 26./III. 1920
o použití cukrovky ze sklizně 1920.
Jednací zápisy o 133., 134. a 135.
schůzi N. S. C. byly vyloženy po 48 hodin ve sněmovní
kanceláři.
Písemné námitky proti nim podány nebyly,
jsou tudíž podle § 77. jedn. řádu
schváleny a budou podle § 79. téhož
řádu vytištěny.
Přistupujeme k
a to nejprve ke
1. zprávě I. výboru technického,
II. výboru rozpočtového, III. výboru
sociálně-politického o vládním
návrhu (tisk č. 2364), kterým se předkládá
osnova zákona o podpoře soukromého stavebního
podnikání (tisk č. 2674).
Zpravodaji jsou kol. Ing. Nekvasil, Jaroš a
Brožík.
Uděluji slovo nejprve panu kol. Ing. Nekvasilovi.
(Hluk.) Prosím o klid.
Zpravodaj posl. Ing. Nekvasil: Velectěné
Národní shromáždění!
Zákon, který vám tři výbory,
a sice technický, rozpočtový a soc.-politický,
předkládají, je osnova zákona o podpoře
soukromého stavebního podnikání. Tento
zákon je prvním z dvojice, která skutečně
tento soukromý stavební ruch má podporovati,
je to zákon, v němž se jedná o subvenci
a o způsobu staveb, které ty subvence dostanou.
Druhý zákon, který snad bude projednáván
hned po tomto zákoně, jedná o dočasném
osvobození staveb od daní. Tedy to jsou dva zákony,
které jeden bez druhého prováděti
nelze, je to dvojice zákonů, které se budou
museti při provádění doplňovati.
Velectění pánové a paní! Před
válkou byla iniciativa při stavbě činžovních
domů výhradně soukromá, tedy činžovní
domy stavěli výhradně soukromí podnikatelé,
poněvadž kapitál, který se do toho vkládal,
se jistým způsobem zúrokoval. Dříve,
před lety, bylo to zúrokování ovšem
dost značné, takže i stavební ruch se
tím velice podporoval. Pamatuji sám léta,
kdy se v Praze samé stavělo sedm až osm set
domů ročně. Za války ovšem toto
soukromé podnikání úplně zaniklo,
poněvadž nebylo lze sehnati ani dělnictvo,
ani materiál a vše velice podražilo. Konečně
naše vláda přistoupila, aby podporovala ruch
stavební, k zákonu ze dne 23. května 1919,
podle něhož stavby činžovních i
obytných domů prováděny jsou družstvy,
obcemi a okresy, tedy se zúrokováním státem
zaručeným ve formě annuit, a ta družstva,
obce a okresy byly majiteli těchto domů. Byty musely
býti ovšem přiměřeně laciné,
aby se vyhovělo okamžité potřebě.
Tento zákon však nestačil, ačkoliv mohu
říci, že ovoce jeho bude viditelno teprve letos
v létě nebo na podzim, kdy stavby budou dostavěny
a obývány. Bude to v celé naší
republice hezkých pár set, ne-li tisíc bytů,
které budou trpícím nouzí o byty přikázány.
Avšak tyto stavby nestačí a je nutno jaksi
animovati soukromý kapitál, aby podnikal soukromé
stavby. Náklady na stavby jsou tak veliké, že
soukromé podnikání je znemožněno.
Předpokládá se aspoň minimální
zúročení vloženého kapitálu.
Jak rostou náklady, viděti je nejlépe z toho,
že, když byla tato osnova podána ministerstvem
veř. prací, v jeho odůvodnění
byl passus, kde se mluvilo o sedmero až osmeronásobném
zvýšení nákladu oproti nákladům
mírovým. Když jsem asi po dvou měsících,
když tento zákon prošel všemi výbory,
sestavoval důvodovou zprávu, musel jsem dáti
do ní již zvýšení devět
až desetinásobné, a velectění
pánové a paní, co toto zde povídám,
než-li se to vytisklo a přišlo do plena, tedy
následkem velikého zdražení, které
se stalo tím, že jsme uzavřeli kolektivní
smlouvu se stavebními dělníky, na základě
které byly dosavadní mzdy zvýšeny o
40%, celý ten náklad stoupl snad dvanáctinásobně.
Tedy pomoc státní je nutna. Tato pomoc béře
se dvojím směrem, a to za prvé subvencí,
kde stát dává 250 milionů a bude subvencovat
stavby, které při soukromém podnikání
budou prováděny, a za druhé osvobozením
ode všech daní na 20 let - tedy přechodné
daňové úlevy. Tyto dvě věci
jsou tak ve spojení, že nutno je odůvodňovati
společně a odpadne ovšem již odůvodňování
v zákoně druhém, který bude projednáván,
poněvadž vlastně je to společné
s tímto odůvodněním.
Chtěl bych ještě říci několik
cifer, které vlastně jsou dosti zajímavé,
aby bylo světlo, proč vlastně taková
velká suma se vynakládá, aby bylo vidět,
že skutečně se stal ten nejkrajnější
pokus, aby, je-li to vůbec možno, se zvýšil
ruch stavební a aby se vystavělo hodně domů
co možná nejlépe postavených ohledně
množství bytů; tedy zase jsou to domy činžovní,
poněvadž jsou nejúspornější,
jak co se týče staveb, tak co se týče
množství bytů.