Pátek 26. března 1920

Spolek "Hlávkovy studentské koleje" má v prvé řadě význam jako instituce podpůrná, humánní, která již po léta prakticky řeší sociální otázku studentskou, poskytujíc ve svém ústavě více než dvěma stům nemajetných vysokoškolských posluchačů úplného zaopatření: bytu s otopem, osvětlením a posluhou, celé stravy (snídaně, oběd, večeře a chléb), mimo to praní veškerého prádla tělesného a ložního za nepatrný měsíční příspěvek, který původně postupně činil Kč 12.-, 15.-, 10.50, 21.- a teprve tento studijní rok zvýšen byl na Kč 50.-. Netřeba připomínati, jakou cenu - nejen pro jednotlivce, nýbrž i pro celek státní - mají tyto výhody, obzvláště v dnešní krisi aprovisační a bytové.

Do "Hlávkových studentských kolejí" jsou přijímáni pouze studenti vynikající, kteří, zbaveni jsouce životních starostí, mohou se věnovati dokonalému odbornému vzdělání a výchově společenské, kterémužto cíli sloužiti mají též v ústavě zavedené konversační kursy světových jazyků, bohatá knihovna a čítárna, hojné přednášky, debatní večírky a vycházky, dále cvičení šermířská a tělocvičná vůbec, ušlechtilé zábavy, výlety a pod. Snahy tyto, korunované zdařilými výsledky, dokazují zřejmě kulturní význam této instituce.

Za patnáct let své činnosti pomohla "Hlávkova studentská kolej" stům a stům inteligentů, dosíci důležitých postavení, a tím vykonala záslužné dílo na politické obrodě národa, který byl tak šťasten, že v boji a hodině osvobození našel dosti schopných a obětavých spolupracovníkův. Ústav byl chovancům vždy a hlavně za války rovněž zdrojem podpory mravní, neboť tvořili a tvoří ucelený kmen akademických posluchačů, řízený samosprávou, propracovanou až do podrobností, jejíž důležitost po stránce nejen vnitřní administrativy, nýbrž i občanské výchovy dlužno oceniti, jak ukázaly prvé dny převratu, kdy naše studentstvo v pomocné službě plně se osvědčilo. Tento národně-politický význam instituce ještě vzroste, až Správnímu výboru bude možno uskutečniti projektovaný styk s podobnými ústavy zahraničními za účelem výměny chovancův, aby naši zdokonalili se na předních učilištích a, majíce světový rozhled prací, hájili prestiže státu československého.

V uvedených bodech spočívá asi hlavní význam "Hlávkovy studentské koleje", jemuž odpovídalo úsilí orgánů spolkových, jak kdy tomu peníze dovolovaly, neboť podle slov T. G. Masaryka, pronesených na manifestační schůzi pro Akademický Dům, dne 27. listopadu 1910, "každá idea a nejideálnější snaha jest konec konců při provádění též otázkou finanční. Idealismus tedy jen nestačí a třeba peněz." V letech předválečných výdaje na vydržování ústavu kryly se téměř s příjmy (úroky z jmění základního, příspěvky členské, dary a pod.), za války však řádné příjmy se nezvýšily, kdežto náklad, především na potraviny, z důvodu všeobecně známých den ze dne vzrůstal do výše nikdy netušené.

Abychom si objasnili účel a stav Hlávkových studentských kolejí, dnes mohl bych podat stručný přehled režijních výdajů za posledních 5 let, který podává obraz toho, jak postupně vzrůstal náklad, spojený s vydržováním tohoto ústavu. Tak v správním roce 1914-15 celý náklad režijní činil 69.467 K 86 h, průměrný náklad roční na jednoho chovance byl ve správním roce 1914-15 350 K 80 h, náklad na potraviny činil 35.296 K 03 h, průměrný náklad na potraviny na jednu osobu a jeden den obnášel pouze 84 h. V dalším správním roce 1915-16 celkový náklad režijní činil 97.483 K 84 h, průměrný náklad roční na jednoho chovance 490 K 72 h, náklad na potraviny celkem 45.766 K 40 h a průměrný náklad na potraviny na jednoho chovance a jeden den činil již 1 K 11 h. To bylo v roce 1915-16. V dalším správním roce 1916-17 celkový náklad režijní činil 127.446 K 04 h, průměrný náklad roční na jednoho chovance obnášel již 701 K 86 h, kdežto dvě léta před tím činil pouze polovičku, t. j. 350 K 80 h. Náklad na potraviny v roce 1916-17 činil 74.756 K 74 h a průměrný náklad na potraviny na jednoho chovance za jeden den 1 K 65 h, takže náklad na jednoho chovance již se zdvojnásobil. V dalším roce 1917-18 celkový náklad režijní činil 192.613 K 17 h, průměrný náklad roční na jednoho chovance činil 1010 K 46 h. Vidíte ten rozdíl během tří let, jak se to změnilo. V roce 1914 350 K, v roce 1917 1010 K! Náklad na potraviny v roce 1917-18 byl 125.091 K 30 h, a průměrný náklad na jednu osobu a den byl již trojnásobný, než tři léta před tím, (Předsednictví se ujímá místopředseda poslanec Kadlčák.) kdežto proti nákladu před 3 léty r. 1914 až 1915 byl 84 h, jest roku 1917-1918 již 2 K 45 h. Posléze mám zde statistiku ze správního roku 1918-19, tedy před rokem, celý náklad činil 286.428 K 83 h. Průměrný náklad roční na jednoho chovance byl 1310 K 87 h. Náklad na potraviny 168.920 K 50 h a průměrný náklad na potraviny na jednu osobu a den byl již skoro 3 K, totiž 2 K 98 h.

Pánové a dámy, vidíte, jak během čtyř let náklad na vydržování těch asi 214 chovanců nesmírně vzrostl z 84 h v r. 1914-1915, v r. 1918-1919 již na 2 K 98 h.

A nyní nutno si povšimnouti finančního stavu Hlávkových kolejí. Jelikož vlastní příjem z jmění základního a s příspěvky členů činí ročně ca 50.000 K a podíl z Nadání Josefa, Marie a Zdenky Hlávkových rovněž ca. 50.000 K, jiných pak pramenů příjmových není, musí schodek býti částečně hrazen příspěvky chudých studentův a částečně ovšem také z jmění základního. Schodek tento podle bilance za správní rok 1918-19 činí 141.007 K 37 h a podle rozpočtu na správní rok 1919-20 praeliminován jest deficit nejméně 178.500 K.

Neutěšený hospodářský a především finanční stav "Hlávkovy studentské koleje" vzbuzuje vážné obavy do budoucna, a to tím spíše, že podmínky životní nebudou hned tak v dohledné době příznivější, kdežto přechodná doba poválečná a nové poměry vůbec kladou na instituci zvýšené požadavky. Nutno na př. upozorniti, že jen neodkladné opravy a doplňky ústavního zařízení a inventáře, kterých nebylo valně možno pro nedostatek a drahotu materiálu podniknouti po celých minulých pět let, zatěžují neobyčejně rozpočet ústavu. A restringovati počet chovanců neb výhody koleje, ústav nechce, poněvadž ani neubývá nemajetnost mezi studentstvem vysokoškolským, ani potřeba zdatné inteligence ve službách národa neklesá.

Kulturní výbor, uváživ tedy kulturní a sociální význam a dnešní finanční stav "Hlávkových studentských kolejí českých vysokých škol pražských", předkládá v dohodě s rozpočtovým výborem Národnímu shromáždění tuto resoluci, žádaje, aby byla schválena:

"Vládě se ukládá, aby do rozpočtu, rokem 1921 počínajíc, zařadila položku 180.000 K jako roční subvenci "Hlávkovým studentským kolejím českých vysokých škol pražských" ke krytí schodku na tak dlouho, pokud potrvají drahotní poměry, které znemožňují ústavu konati svůj úkol vlastními prostředky."

Prosím, vážené Národní shromáždění, abyste tuto resoluci schválili. (Souhlas.)

Místopředseda Kadlčák: Uděluji slovo zpravodaji rozpočtového výboru, panu kol. Moudrému.

Zpravodaj rozpočtového výboru posl. Moudrý: Velectěné Národní shromáždění! Rozpočtový výbor pojednal o tomto návrhu a schválil jej. Vycházel z toho stanoviska, že pro rok 1920 nehodlá zatěžovati rozpočet nějakými novými položkami, ale souhlasí s tím, aby pro rok 1920-21 byla zahrnuta tato položka celkem 180.000 K do rozpočtu tak, aby této velice důležité instituci, která má takový význam pro výchovu našeho inteligentního dorostu akademicky vzdělaného, bylo pomoženo v této krisi, ve které se právě nalézá, a kterou můžeme označiti jak za aprovisační, tak za bytovou. Je to součást celého našeho hospodářského stavu nynějšího, velice obtížného, který se nám jeví v celkových poměrech hospodářských i finančních. Tato krise, ve které se ocitá tak důležitý ústav jako jsou Hlávkovy studentské koleje, ukazuje nám na celý problém studentstva, jak vysokoškolského, tak středoškolského, po stránce hospodářské.

Nemusím obzvláště zdůrazňovati, že naše inteligence, pokud jde na studium středoškolské a vysokoškolské, jest rekrutována ponejvíce z řad chudého lidu zemědělského, středostavovského i dělnického, a tu stojíme nyní před obtížným úkolem, jak usnadniti těmto příslušníkům chudého stavu možnost, aby se mohli věnovati nerušeně a pohodlně studiu na střední a vysoké škole. Tento problém byl problémem našeho národního obrození. Všichni naši buditelé bili se o nesnáze hmotné. Tento problém, zvláště nyní v těchto těžkých obtížných dobách nabývá neobyčejné akutnosti a ostrosti. Máme zde před sebou úkol, jak usnadniti studentu-proletářovi způsob studování tak, aby se skutečně mohl nerušeně věnovati práci studijní, sebevzdělávací a vědecké a jak by byl zase natolik opatřen podmínkami životními, aby mohl při této namahavé duševní práci aspoň zachrániti své zdraví. Vidíme, že dnes následkem těch nesnází, které se vyskytují, ubývá inteligence, která by chtěla pracovati, která by se chtěla vzdělávati, zkrátka že jest celá řada lidí nadaných a vzdělaných, kteří by se rádi odhodlali jíti na studium, ale hospodářské a finanční podmínky jim toho nedovolí. Jsou to obtíže vyživovací a otázka bytová, je to především nemožnost, najíti slušný byt za přiměřenou cenu a dále slušnou přiměřenou výživu, aby mohl student, který není nadán statky hmotnými, nerušeně vystudovati. S tím souvisí špatný zdravotní stav, který můžeme všeobecně pozorovati jak u studentstva středoškolského, tak vysokoškolského.

Je škoda, že nemáme dostatečné statistiky, abychom mohli právě na tento špatný zdravotní stav ukázati, jak právě nepříznivé hospodářské poměry vykonávají zhoubný vliv na zdraví a život naší budoucí inteligence. Vidíme, že celá řada mladých, nadaných lidí umírá již během studií. Hlavně je to tuberkulosa, která řádí v řadách dorostu inteligentního, a mnozí odnášejí si zárodky choroby do budoucnosti, takže se ocitají skutečně v tragickém postavení, neboť právě, když mají dosáhnouti ovoce svých úspěchů, ovoce své námahy, umírají na škodu rodin a také na škodu národa a celé republiky. Nemusíme zvláště dnes upozorňovati na to, že republika naše trpí nedostatkem inteligence vůbec. Půjdeme-li od jednoho odvětví ke druhému ve státní správě, uvidíme, že se nám všude nedostává odborně vzdělaných a školených lidí. Upozornil bych na finanční správu, upozornil bych na berní správu, upozornil bych na stav soudcovský, kde jest nedostatek vzdělaných lidí, máme nedostatek lidí v bankách; zkrátka administrativa naše trpí ponejvíce tím právě, - a to jest velice důležitý fakt, na který nutno upozorniti - že máme nedostatek odborně vzdělaných sil. A tu tedy pak tato otázka, otázka studentské výživy, otázka sociálních poměrů studentstva s tohoto stanoviska stává se vlastně důležitou otázkou celé republiky; to jest otázka správné a zdárné administrativy. Neboť jestliže republika nebude míti dosti sil, nebude-li míti dosti školených pracovníků, aby mohla administrativu správně vésti, pak stojí před nesnázemi dalekosáhlými. Vidíme, že dnes na Slovensku nemůžeme vybudovati dosti silnou a rozvětvenou síť berních úřadů, vidíme naše berní úřady první instance klesati pod důležitými úkoly, které je čekají. Z těchto všech ukázek můžeme přijíti k resultátu, že skutečně máme dnes nedostatek vzdělané inteligence, a jest dnes v zájmu republiky, - nejen v zájmu dorostu inteligentního - aby právě věnována byla důmyslná soustavná péče sociálnímu a hmotnému postavení studentstva tak, aby studentstvo mělo skutečně možnost pracovati, vzdělávati se a aby nám naše střední a vysoké školy daly dostatečný počet vzdělaného úřednictva a vzdělané inteligence vůbec, která by se uplatnila v soustavě našeho nového státu. Vidíme na příklad, že na Slovensku, mají-li se střední školy udržeti, přicházejí k tomu přesvědčení, že je nutno při nich zřizovati internáty, ve kterých by se právě studentstvu umožnilo, aby mohlo nerušeněji pracovati a aby tam také jeho stránka výživy, stránka hospodářská i bytová, byly způsobem pokud možno snadným, účelným řešeny.

S tohoto hlediska zajisté musíme posuzovati tento požadavek jako požadavek velice mírný. Jest jen litovati, že nebylo možno již do tohoto rozpočtu zařaditi žádanou položku 180.000 K, poněvadž, jak jsem podotkl, rozpočtový výbor vycházel z toho stanoviska, že není možno nynější rozpočet, který jest již tak zatížen, zatěžovati novými položkami, ale že jest nutno, aby právě pro rok 1921 tato důležitá instituce studentská byla touto podporou, která zajisté nemůže býti nazvána příliš vysokou, obnosem K 180.000 podepřena a do rovnováhy uvedena.

Ze všech těchto důvodů připojuji se k této resoluci a prosím slavné Národní shromáždění, aby ji přijalo. (Souhlas.)

Místopředseda Kadlčák: Přikročíme k rozpravě. K slovu jsou přihlášeni člen Národního shromáždění prof. dr. Mareš a člen N. S. dr. Srdínko.

Uděluji slovo p. prof. dru Marešovi.

Posl. prof. dr. Mareš: Vážené Národní shromáždění! Myslím, že o Hlávkových kolejích jest možno promluviti také tak, že by to vzbudilo všeobecný zájem. Já sám jsem nebyl jako profesor přízniv Hlávkovým kolejím; předně z toho důvodu, že takové konvikty mladých mužů nebývají prospěšny, za druhé z toho důvodu, že jim tam byl přece jen přichystáván za starých časů mnohem lepší život, než do jakého by byli vstoupili po svých studiích, tedy že se tam vychovávali mladí pánové, kteří, když dokončili svá studia, přišli do postavení velice podřízených. Krom toho se mi také nelíbilo, že se požadovaly velmi přísně výtečné známky při zkouškách. Pro každého profesora jest to velmi nepříjemná situace, když vidí kandidáta, který, když se mu nedá výtečná známka, ztratí své místo v takové koleji. To svádí tedy examinátory k tomu, aby zamhuřovali obě oči v mnohých případech a stávali se nespravedlivými.

Já jsem v takových případech několikrát se zachoval tvrdě a potom jsem toho litoval. Výsledek toho byl, že jsem zanevřel na Hlávkovy koleje. Říkal jsem: spíše ti pánové v těch Hlávkových kolejích jsou oprávněni prokazovati vám milosti, než já, abych vám dával z milosti výtečnou známku. Ale během času, zvláště ve válečné době, jsem se přesvědčil, že bez Hlávkových kolejí by mnoho výtečných studentů vůbec nemohlo se věnovati studiu. Zkusil jsem to na několika lidech, kteří se u mne ucházeli o to, abych se přimluvil, by jejich synové byli přijati do Hlávkových kolejí. Znám poměry těch lidí. Jsou to lidé z okolí, kde se zdržuji, lidé docela chudobní, na př. syn vdovy, která jest z milosti živa u domkáře, svého bratra. Její manžel byl obchodníkem a zemřel. Hoch, který se tak výtečně učil, že měl všechna vyznamenání a najednou udělá maturitu a neví, kam má jíti se svou maturitou a se svými vědomostmi, jazykovými vědomostmi, které měl, jak jsem se přesvědčil. Tedy přišel a prosil, abych se za něj přimluvil, aby byl přijat do Hlávkových kolejí, poněvadž jest to jediná naděje, aby mohl studovati. Já jsem se přimlouval, ale bylo to marné, poněvadž, jak jste právě slyšeli, Hlávkovy koleje trpí nejen velikým deficitem, nýbrž také nedostatkem místa, tak že by měl stát právě pro takové výtečné a chudé studenty těm Hlávkovým kolejím nejen zaplatiti deficit, nýbrž měl by je i rozšířiti a to by mělo býti zájmem všech stran, a zvláště socialistických stran, aby se o rozšíření těchto kolejí postaraly. I jiné takové případy jsem zažil. Ti studenti jsou potom nuceni, aby se věnovali studiím s největší pečlivostí, poněvadž jim hrozí každé chvíle nebezpečí, že, když nebudou výtečně studovat, ztratí své místo v Hlávkově koleji. Jest tedy taková Hlávková kolej zrovna tou podmínkou, že to musí býti vynikající, skutečně výtečný student, velmi dobrou jaksi donucovací pracovnou, abych to tak nazval, poněvadž - pravda jest pravda - k práci se musí každý člověk nutiti, zvláště k té studentské práci. Myslí-li pánové, že se vzdělání dostane zadarmo a bez práce, jest to veliký omyl. To jest jedna z nejtěžších prací, jaké vůbec se musí konat, studentská práce, studování, a zvláště u takových mladíků, kteří nemají dostatečného nadání. Pro ně práce řemeslná nebo ruční jest skutečnou úlevou. Tedy takový požadavek, který klade studentovi povinnost: Ty musíš pracovat a sice tak, aby úspěch tvé práce byl výtečný, to je výchovný prostředek velmi znamenitý. Proto z mnohých těch důvodů by bylo velmi žádoucí, aby takový ústav, jako jsou Hlávkovy koleje, byl rozšířen, a nejen, aby byl zachován ve svém dosavadním rozsahu. K tomu ovšem není možno teď přistoupiti, ale přece to je zapotřebí a to je povinnost ke všem, zvláště k nejchudším vrstvám našeho obyvatelstva, aby deficit, který tyto Hlávkovy koleje vykazují, byl uhrazen státem, a proto přimlouvám se za to, aby Národní shromáždění návrh kulturního a rozpočtového výboru schválilo. (Výborně! Potlesk.)

Místopředseda Kadlčák (zvoní):

Uděluji slovo druhému řečníku, členu Národního shromáždění panu dr. Srdínkovi.

Posl. dr. Srdínko: Slavné Národní shromáždění!

Nevěděl jsem, že bude nutno z určitých důvodů, aby se debatovalo o návrhu kulturního a rozpočtového výboru, který směřuje k tomu, aby byla poskytnuta roční subvence Hlávkovým kolejím. Když již je toho třeba, byl jsem delegován klubem republikánským, abych k této záležitosti promluvil.

Račte mi prominouti, že se nebudu držeti těsně pouze tohoto návrhu, který považuji za samozřejmý a že přihlédnu k požadavkům studentstva našeho s hlediska trochu širšího. Položme si otázku, když dnes jednáme o subvenci ročních 180.000 K pro koleje Hlávkovy, co jsme vůbec za jeden a půl roku v Národním shromáždění pro studentstvo vykonali. Mohu vám říci, že jsme o těch věcech zde dosti často mluvili, ale toho positivního, co je hotovo, je velmi málo a dá se shrnouti v několik málo vět.

My jsme na příklad odhlasovali zákon pro výstavbu Akademického domu, ale tento zákon pro akademický dům jest v pravdě pouze akademickým, poněvadž se zde zařazuje určitá položka do rozpočtu až na rok příští a následující tři roky a se stavbou se ještě nezačalo a nezačne. Tedy cena toho zákona jest čistě akademická. Dále jsme v rozpočtu letošním zařadili na podporu studujících legionářů, kteří se vrátili, obnos jeden milion korun, pak jsme do rozpočtu zařadili položku pro sociální péči studentskou 650.000 K a pro Husův fond, který dosud neměl žádné státní subvence, položku 150.000 K ročně. Pánové, uvážíme-li, že je v Praze asi 15.000 vysokoškolských studentů a z toho že je nejméně 70 % tak situovaných, že je můžeme nazvati nemajetnými, přiznáte, že ty obnosy 1,000.000 K, 650.000 K a 150.000 K, když je rozdělíte na ty tisíce českých studentů, kteří po většině pocházejí z chudých rodin venkovských, a sice chalupníků, domkářů a řemeslníků venkovských, se rozplynou na tak malé dávky, že skutečně se nemůže mluviti o nějaké vydatné pomoci pro studentstvo.

Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP