Národní shromáždění československé 1918 – 1920

Tím, myslím, že jsem řekl všecko. Jako zpravodaj rozpočtového výboru doporučuji tento zákon, poněvadž lepšího nebylo možno docíliti, i s resolucí, na které se usnesl výbor živnostenský a právní, ku schválení. (Výborně! Potlesk.)

Předseda (zvoní). K slovu není nikdo přihlášen. Debata odpadá. Přistoupíme k hlasování. Prosím o zaujetí míst. (Děje se).

Také tento zákon není příliš obsáhlý, má osm paragrafů, žádný pozměňovací návrh učiněn nebyl, dám tedy o něm hlasovati v celku. Námitek proti tomu není. (Nebylo.)

Kdo souhlasí s §§ 1., 2., 3., 4., 5., 6., 7. a 8. zákona, jakož i s nadpisem jeho a úvodní formulí, jak jest obsažena ve zprávě výboru živnostenského, právního a rozpočtového, prosím, aby povstal. (Děje se.)

To je většina. Zákon jest schválen v prvém čtení.

Přeje si pan zpravodaj ke druhému čtení slova? Není tomu tak. Také ostatní páni zpravodajové vzdávají se slova.

Kdo souhlasí s přijatým právě zákonem, v tom znění, jak byl přijat v prvém čtení, také ve druhém čtení, prosím, aby povstal. (Děje se.) To jest většina. Zákon jest schválen také ve druhém čtení a zbývá nám vyříditi ještě resoluci, která jest obsažena ve zprávě na str. 5. Zprávu tuto má každý v rukou, snad není třeba ji čísti.

Kdo souhlasí s resolucí, obsaženou ve zprávě výboru živnostenského, právního a rozpočtového na str. 5., prosím, aby povstal. (Děje se.) To jest většina.

Také resoluce jest schválena a tím 3. odstavec denního pořádku dnešního je vyřízen a přistupujeme ke

4. zprávě výboru právního a zásobovacího o vládním návrhu, kterým se předkládá osnova zákona o stíhání podloudného vývozu předmětů potřeby do ciziny. Tisk 2566.

Zpravodajem za právní výbor je pan kolega dr. Vaněk, za zásobovací výbor pan kolega Kopeček. Uděluji slovo p. dru. Vaňkovi.

Zpravodaj poslanec dr. Vaněk. Slavné Národní shromáždění!

Mohu říci, že dnes s těžkým srdcem vstupuji na tuto tribunu, neboť mám odůvodniti a doporučiti slavnému Národnímu shromáždění výminečný zákon trestný. Pravím s rozvahou tato slova "výminečný zákon trestný", neboť stíhají se dle tohoto zákona neobyčejně těžkými tresty, které jdou až do konfiskace celého jmění a do trestu smrti, činy, pro které by jinak vystačil obecný zákon trestní. Ale vláda praví, že nevystačuje s platným právem. V důvodech, které vláda připojila ke své osnově, výslovně se konstatuje a sice jako skutečnost všeobecně známá, že podloudnictví, to jest neoprávněný vývoz předmětů spotřeby do ciziny, dosáhlo neobyčejné výše a že děje se namnoze na základě průkazů, povolení a osvědčení padělaných, falešných, anebo takových, kterých bylo dosazeno úplatky (Posl. Merta: Hodně velikými!) Praví se dále v motivech vládních, že jest známo, že existují celé kanceláře, které zaopatřují dopravní osvědčení a povolení - ovšem namnoze prostředky nedovolenými, prostředky zločinnými. A jest ještě jeden smutný zjev. Vláda v zákoně tomto navrhuje neobyčejně těžké tresty pro zřízence veřejných ústavů, pro zřízence veřejných dopravních podniků a pro orgány, které mají bdíti nad vývozem ze země, a odůvodňuje tyto neobyčejně těžké tresty tím, že jest všeobecně známo, že se dopravních takových osvědčení a povolení domáhají strany úplatky. Tyto smutné zjevy možno ovšem vysvětliti tím, že se podloudnictví dnes značně vyplácí. Nedovolený vývoz předmětů spotřebních do ciziny přináší dnes velké zisky těm, kdo tak činí. Ale, velevážení pánové a dámy, netajme si toho a přiznejme si upřímně: Jest to hluboký mravní rozvrat, jest to shon, šílený shon po nedovoleném a snadném zisku, který zachvátil dnes široké vrstvy obyvatelstva, a tento mravní rozvrat je vlastně pravým důvodem pro vydání takových výminečných opatření.

Jestliže tedy, velevážené Národní shromáždění, doporučuji, abyste ráčili přijmouti osnovu, kterou právní a zásobovací výbor vám předkládá, činím tak s nadějí, že výjimečný zákon tento skutečně také vykoná úkol, který mu byl vytčen, totiž úkol odstrašující. Činím tak také v naději, že snad v dohledné době bude možno zákon tento zrušiti, až pominou smutné a neblahé zjevy, které zákon tento vyvolávají. (Potlesk.)

Místopředseda Kadlčák (přejímá předsednictví): Uděluji slovo p. zpravodaji Kopečkovi za zásobovací výbor.

Zpravodaj posl. Kopeček: Vážené Národní shromáždění! Zásobovací a hospodářská situace naší republiky nutí nás, abychom použili všech prostředků a cest, které by jakýkoli nedovolený vývoz zamezily. Je jisto, že tento zákon přichází pro tuto zásobovací periodu již hodně pozdě a že velká část uvolněného obilí, na př. na Slovensku, byla odvezena do Vídně a do Budapešti. Mám zprávy na př. také, že ve Znojmě na hranicích zabývaly se velice vlivné politické osoby z tábora německého pašováním do německých Rakous. Zásobovací výbor proto snažil se, aby tresty, které v původní zprávě nebyly tak vysoko určeny, hodně zvýšil. - Nejvyšší trest v původní zprávě vládní byl pouze 3letý, kdežto zásobovací výbor zvýšil tento nejvyšší trest až na 20 let. V původní zprávě vládní byly tresty vyměřovány dle vyvezeného zboží, měřeného pouhou váhou. Zásobovací výbor uznal, že některé předměty denní potřeby nejsou na váhu příliš těžké, ale že jejich cena jest pro republiku neobyčejně veliká. Mínili jsme zejména léčiva, která budou míti pro republiku snad velkou cenu. Dali jsme tedy vedle váhy také cenu, a pak vláda i právní výbor snažily se to zredukovat na pouhou cenu.

Nutno připomenouti, že začíná se trestati tímto zákonem teprve tam, kde cena vyvezeného zboží převyšuje 50 K. My jsme v zásobovacím výboru upozornili na to, aby vláda upozornila znovu obecenstvo na své nařízení číslo 645, že se může trestati vývoz zboží, které jest pouze v ceně i do 50 K. Mínili jsme totiž na příklad, že by se podle toho mohlo vyvézti 1¹/₂ q bramborů, které by stály dnes 45 K, anebo ¹/₂ q obilí, které také ještě není v ceně přes 50 K. Jinak bychom si jenom přáli, aby vedle tohoto zákona vláda co nejdříve řádně vybavila všechny celní úřady a pohraniční finační stráž, aby byli vývozci, kteří nedovoleně vyvážejí zboží, co možná zachyceni, aby je tento trestní zákon mohl stíhati. Zásobovací výbor doporučuje tento zákon k schválení. (Výborně.)

Místopředseda Kadlčák (zvoní): K slovu není nikdo přihlášen, debata jest skončena, přistoupíme k hlasování. Zákon není tak obsáhlý, abychom musili hlasovati odděleně, dám tedy hlasovati o všech paragrafech najednou. Jest nějaká námitka proti tomu? (Nebyla.) Není. Přikročíme tedy způsobem naznačeným k hlasování.

Kdo jest pro zákon, jak byl pány zpravodaji přednesen, račiž povstati. (Děje se.) To jest většina, zákon jest v prvním čtení schválen.

Pane zpravodaji, prosím, přejete si k druhému čtení slova?

Zpravodaj posl. dr. Vaněk: Prosím o slovo.

Místopředseda Kadlčák: Uděluji slovo panu zpravodaji.

Zpravodaj dr. Vaněk: Při tisku vloudily se do zákona některé chyby. V § 3. odstavci a) navrhuji, aby za značku "Kč" byla položena čárka. Dále v odstavci b), kde citován jest § 1., má zníti správně "podle § 2.", tedy: "při množství nepřesahujícím cenu sto tisíc Kč, nebo byl-li již jednou potrestán pro přečin, nebo zločin podle § 2".

V následujícím odstavci c) jest chyba tisku. Má tam státi místo "do deseti do dvaceti" - "od deseti do dvaceti let". Místo slova "do", slovo "od". V § 6. v prvém odstavci místo "(§ 1 a)", má zníti "(§ 2. odst. 1a)". V § 11. stojí na řádce třetí "podle § 1." a má tam státi "podle § 2".

V § 12. v páté řádce 1. odstavce vypadlo slovo "soudem", které má býti položeno za slovem "vysloveno". Tedy bude zníti druhá věta odst. prvního § 12. takto: "Samostatně budiž propadnutí to vysloveno soudem, nemůže-li proti určité osobě býti zavedeno řízení trestní."

Místopředseda Kadlčák: Přikročíme k hlasování ve druhém čtení.

Kdo souhlasí se zákonem, s opravami panem referentem navrženými, také ve druhém čtení, prosím, aby povstal. (Děje se.)

To jest většina. Zákon je schválen také ve druhém čtení.

Tím jest tento odstavec denního pořádku vyřízen a přikročíme k následujícímu odstavci, jímž jest:

5. zpráva technického výboru o vládním návrhu zákona (tisk č. 2428), jímž se zřizuje inženýrská komora pro republiku Československou (tisk č. 2571).

Zpravodajem jest pan inženýr Záruba-Peffermann. Uděluji panu zpravodaji slovo.

Zpravodaj posl. inž. Záruba-Pfeffermann: Slavné Národní shromáždění!

Mám čest předkládati slavnému Národnímu shromáždění vládní návrh zákona, jímž se zřizuje inženýrská komora pro republiku Československou.

Inženýrské komory byly ve staré rakouské monarchii upraveny zákonem ze dne 2. ledna 1913 velmi nešťastně. Nátlakem německým byla v nich provedena národnostní separace a majorisování českého elementu tak důkladně, že inženýrské komory přestaly být jednotnou stavovskou institucí civilních techniků a jevily u nás docela patrný úpadek. Převratem odstraněn byl německý tlak a byl záhy podán z našich kruhů návrh na zřízení jednotné inženýrské komory pro celý československý stát, a sice jako provisorní zákon korekční, měnící pouze starý rakouský zákon. Různými překážkami bylo pozdrženo projednání tohoto zákona v N. S. do konce minulého roku. Za změněné zatím situace byl přijat ochotně v technickém výboru vládní návrh, aby vypracován byl zákon úplně nový a neodvislý od starých rakouských zákonů. Pevně doufám, že u nás, jako ve všech kulturních státech, přestaneme jednou s hypertrofií úřednického hospodářství, že také, pokud se týče celé naší technické činnosti, bude tato prováděna v kancelářích civilních techniků a že si stát ponechá i ve své technické správě pouze činnost kontrolní a správní. Na celém světě je uznanou pravdou, že co do láce, rychlosti a modernosti státní úřady všeobecně konkurovati s civilními techniky nemohou. Proto je inženýrská komora jako stavovská instituce civilních techniků veliké důležitosti pro celý stát. Těmito kancelářemi projde největší část investic, které nás v tomto státě čekají. Přál bych si, aby zákon byl počátkem rozkvětu inženýrské komory a počátkem lepších časů pro civilní techniky, neboť žádný stav neutrpěl tolik vojnou jako oni. Ku konci podotýkám ještě, že čeští technikové přejí si, aby inženýrské komory podléhaly kompetenci ministerstva veřejných prací.

O konstrukci zákona nebudu se dlouho šířiti, jen několik málo slov mi dovolte o Slovensku. Na Slovensku neplatí předpisy naše, týkající se civilních techniků. Jsou tam předpisy a jakési zvyklosti daleko laxnější. V zákoně je proto pětiletá lhůta přechodná, během které se má provésti unifikace zákona, stejnoměrná pro celý stát, to jest, má přejíti tvrdší náš předpis o praxi a kvalifikaci civilních techniků z naší části také na Slovensko. Navrhuji slavnému Národnímu shromáždění, aby přijalo navržený zákon. (Výborně! Potlesk.)

Předseda (přejímá předsednictví, zvoní): Ke slovu není nikdo přihlášen. Debata odpadá. Přistoupíme k hlasování. Prosím o zaujetí míst. (Děje se.)

Také o tomto zákoně míním dát hlasovat v celku. Má sice 29 paragrafů, je tedy obsáhlejší, ale materie jest jednotná, žádný pozměňovací návrh učiněn nebyl. Námitek snad proti tomu nebude. (Nebyly.) Není tomu tak.

Kdo tedy souhlasí s §§ 1.-29., jakož i s nadpisem zákona a s úvodní formulí, jak jest obsažena ve zpráve technického výboru, prosím, aby povstal. (Děje se.)

To je většina; §§ 1.-29., jakož i nadpis zákona i uvozovací formule jsou schváleny. Přeje si pan zpravodaj ke druhému čtení slova? Žádná korektura?

Zpravodaj posl. Záruba-Pfeffermann: Není.

Předseda: Kdo souhlasí se zákonem v tom znění, jak byl právě přijat v prvním čtení, také ve čtení druhém, prosím, aby povstal. (Děje se.)

To je většina. Zákon je schválen také ve čtení druhém a tím je 5. odst. denního pořádku dnešního vyřízen. Přistoupíme k 6., ke

zprávě kulturního a rozpočtového výboru o vládním návrhu zákona (tisk č. 2473), jímž se upravuji platy profesorů při theologických učilištích diecésních a představených při biskupských kněžských seminářích (tisk č. 2567).

Zpravodaji jsou za kulturní výbor p. kol. dr. Mareš, za rozpočtový p. kol. dr. Dolanský. Slovo má nejprve p. kol. dr. Mareš.

Zpravodaj posl. dr. Mareš: Vážené Národní shromáždění! Kulturní výbor navrhl Národnímu shromáždění 25. listopadu resoluci, aby platy profesorů na theologických ústavech biskupských byly vyměřeny podle zákona, kterým se upravují platy profesorů na středních školách. Podle této resoluce předložila vláda příslušný návrh zákona a kulturní výbor doporučuje vám, abyste tento návrh vládní přijali.

Abych blíže osvětlil, oč asi se jedná, uvedu podle rozpočtu na tento rok, že profesor na theologickém ústavu má minimální plat 2800 K ročně a maximální plat 6200 K, že všech těch profesorů na dosavadních ústavech jest 34. Tedy ty platy jsou skutečně velmi malé, možno říci bídné, a ten náklad, o který se tyto platy zvýší podle počtu těch súčastněných, nemůže býti tak veliký. Ve vládním návrhu sice se praví, že to bude stát 300.000 K, to by však znamenalo, že budou ty platy těch profesorů téměř ztrojnásobeny, ale to neznamená nic jiného, než že ty jejich dosavadní platy jsou naprosto chudé a nemožné.

Kromě toho jest zde návrh na úpravu platů rektorů biskupských seminářů. Nejvyšší plat, jakého požívá rektor semináře ročně, jest 1260 K. Spirituál požívá 1050 K. Tedy i tyto platy jsou, možno říci, velmi chudobné a jest nedůstojno naší republiky, aby takovéto platy ve státním rozpočtu jejím pro profesory byly uváděny.

Navrhuji tudíž, aby Národní shromáždění tuto osnovu vládní zákona schválilo. (Výborně!)

Předseda: Uděluji slovo p. referentu výboru rozpočtového p. kol. dru Dolanskému.

Zpravodaj posl. dr. Dolanský: Vážené Národní shromáždění! Rozpočtový výbor projednal návrh zákona ve schůzi dne 10. března 1920 a připojuje se k návrhu výboru kulturního.

Znění zákona samého doplnil v čl. I. § 1. větou:

"Rovněž platí pro tyto profesory obdobně ustanovení čl. IX. § 1. C uvedeného zákona o převzetí daní, služebních tax, kolkového poplatku z kvitancí a pensijních příspěvků."

S touto změnou doporučuji, aby sl. Národní shromáždění zákon v textu přijalo tak, jak byl předložen.

Zároveň z týchž důvodů, poněvadž se jedná o spravedlivou úpravu a o poměrně nepatrný náklad, doporučuji přijetí zákona.