Předseda: Tomášek.
Místopředsedové: Dula,
dr. Hajn, Kadlčák, Konečný,
Udržal;
zapisovatelé: dr. Slávik, dr.
Stojan;
větší počet členů Národního
shromáždění.
Zástupcové vlády: Členové vlády:
Sonntág, Staněk, dr.
Šrobár, dr. Veselý,
dr. Winter.
Z kanceláře sněmovní:
JUDr. Haasz, tajemník sněmovní,
zástupce jeho Judr. Bartoušek.
130. schůze Národního shromáždění československého ve čtvrtek dne
Zpravodaj dr. Brabec: 1. Zpráva ústavního
výboru o vládním návrhu zákona
(tisk č. 2274), kterým se mění §
3. zákona ze dne 31. ledna 1919, č. 75. Sb. zák.
nař. (řádu volení do obcí),
(tisk č. 2550).
Zpravodaj dr. Brabec: 2. Zpráva ústavního
výboru o vládním návrhu zákona
(tisk č. 2154), kterým se lhůta stanovená
v § 21. novely k obecním zřízením
(zákon ze 7. února 1919, č. 76. Sb. zák.
a nař.), prodlužuje do konce roku 1921 (tisk č.
2579).
Zpravodaj V. Votruba, dr. Klouda, O. Hübner:
3. Zpráva I. výboru živnostenského,
II. výboru právního, III. výboru
rozpočtového o vládním návrhu
zákona (tisk č. 2031) o příspěvku
k náhradě škod výtržnostmi způsobených
(tisk č. 2553).
Zpravodaj dr. Vaněk, Kopeček: 4. Zpráva
právního a zásobovacího
výboru o vládním návrhu (tisk č.
2418), kterým se předkládá osnova
zákona o stihání podloudného vývozu
předmětů potřeby do ciziny (tisk č.
2568).
Zpravodaj Ing. Záruba-Pfeffermann: 5. Zpráva
technického výboru o vládním
návrhu zákona (tisk č. 2428), jímž
se zřizuje inženýrská komora pro republiku
Československou (tisk č. 2571).
Zpravodaj dr. Mareš, dr. Dolanský: 6.
Zpráva kulturního a rozpočtového
výboru o vládním návrhu zákona
(tisk č. 2473), jímž se upravují platy
profesorů při theologických učilištích
diecésních a představených při
biskupských kněžských seminářích
(tisk č. 2567).
Předseda (zvoní): Národní
shromážděni je schopno se usnášeti,
zahajuji schůzi.
Omluvili se:
churavostí: dr. Franta (na neurčito), Paulíny
(na neurčito), Marek (na neurčito), Gust.
Navrátil (pro tento týden), dr. Fáček
a Smrtka;
dále zaměstnáním: Pavlán
(na neurčito), dr. Vlček (na neurčito),
Štěpánek (na tento týden), Beran,
dále dodatečně zaměstnáním
Neumann (na neurčito), Cingr a dr. Rolíček
(na tento týden) a Špatný (churavostí
dodatečně za minulou schůzi);
pro nemoc v rodině: Sládek.
Slovenský klub sdělil, že členství
v Národním shromážděni se vzdal
Ján Burjan a že na jeho místo vysílá
Jána Petroviča. Vykoná slib, jakmile
se dostaví.
byly tyto tiskopisy: žádám pana sekretáře,
aby je přečetl.
Sněmovní tajemník dr. Haasz (čte):
Tisk 2572. Odpověď min. spravedlnosti na dotaz
čl. N. S. Jos. Stivína a soudr. o zrušení
císařského nařízení
ze dne 20. dubna 1854, č. 96 ř. z.
Tisk. 2573. Odpověď min. školství
a nár. osvěty na dotaz čl. N. S. Jos. Šamalíka,
Sedláčka, Fr. Navrátila a soudr.
o týrání dětí učitelkami
Hermínou Bukovskou a Julií Dvořákovou
ve Fryšavě na Moravě a o hrubém porušování
ministerských nařízení těmito
učitelkami.
Tisk 2574. Odpověď min. školství
a národní osvěty na dotaz čl. N. S.
dra G. Mazance a soudr. o surovém jednání
učitelky Bürgrové v Luhačovicích
se školními dítkami a mstivosti některých
členů učitelského sboru v Luhačovicích.
Tisk 2575. Odpověď min. pro zásob. lidu
na dotaz čl. N. S. Fr. Kroihera a soudr. o přispívání
a vymáhání kontingentu obilí v okresu
českokrumlovském.
Tisk 2576. Odpověď min. nár. obrany
na dotaz čl. N. S. Špatného, Hrizbyla
a soudr. o hospodaření erárními koňmi.
Tisk 2577. Odpověď min. železnic na dotaz
čl. N. S. Jana Jílka a soudr. o nevyplacení
pense železničnímu strážníku
Janu Konvalinkovi v Blížkovicích na Moravě.
Tisk 2578. Odpověď min. financí na dotaz
čl. N. S. dra Ant. Stojana a soudr. stran zásilek
amerických.
Náměstek sněmovního tajemníka
dr. Bartoušek (čte):
Výboru kulturnímu:
Tisk 2580. Návrh čl. N. S. dra Matouška
a druhů na zřízení českého
učitelského ústavu ve Vrchlabí a českého
reálného gymnasia v Trutnově. (Současně
přikázán též výboru rozpočtovému.)
Výboru zemědělskému:
Tisk 2583. Návrh čl. N. S. Josefa Špačka
a soudr. na zvláštní opatření
na prospěch zájemníků z Blatenska,
poškozených hřebčí nákazou
v tomto kraji. (Současně přikázán
též výboru brannému a rozpočtovému.)
Výboru rozpočtovému:
Tisk 2582. Vládní návrh zákona
o akciové bance cedulové. Tím zároveň
odvolává se vládní návrh tisk
2265 v celém svém rozsahu.
Předseda: Jednací zápisy o
128. a 129. schůzi N. S. byly vyloženy po 48 hodin
ve sněmovní kanceláři. Písemné
námitky proti nim podány nebyly, jsou tudíž
podle § 77. jedn. řádu schváleny
a budou podle § 79. téhož řádu
vytištěny.
Přistupuji
dnešní schůze a to k prvnímu odstavci
jeho, jímž jest
1. Zpráva ústavního výboru
o vládním návrhu zákona, kterým
se mění § 3 zákona z 31. ledna 1919
č. 75 sb. zák. a nař. (řádu
volení do obcí). Tisk 2550. Zpravodajem jest p.
kolega dr. Brabec, uděluji mu slovo.
Zprav. posl. dr. Brabec: Slavné Národní
shromáždění!
Zajisté v dobré paměti jest vzrušená
debata ze dne 19. prosince, po níž byla pak přijata
resoluce, kterou vláda byla vyzvána, aby předložila
osnovu zákona, která by upravovala trestnost deliktů,
spáchaných z důvodů nečestných
a ze ziskuchtivosti, a aby se při tom zároveň
upravily trestní následky, pokud se týče
ztráty volebního práva. Resoluce tato, má-li
jí býti vyhoveno, arciť předpokládá
celou řadu měsíců zákonodárné
práce, která souvisí zejména i s unifikací
trestního zákonodárství našeho
s trestním zákonodárstvím Slovenska.
Podnět k této resoluci byl zavdán §
3., odst. čtvrtý, řádu volení
do obcí, ve kterém jest obsaženo ustanovení,
že z práva voliti jsou vyloučeni, kdož
pravoplatným rozsudkem soudu trestního odsouzeni
byli pro takové zločiny, přečiny nebo
přestupky, pro které podle platných ustanovení
nastává ztráta práva volebního
do obcí. V dalším odstavci však jest ustanovení,
že ztráta práva volebního může
býti vyslovena jen tehdy, je-li trestný čin
spáchán z pohnutek nízkých a nečestných,
avšak u přečinů a přestupků
teprve při druhém odsouzení pro čin,
pro který občan může býti z práva
volebního vyloučen. Proti tomu ustanovení
i ve veřejnosti české zdvihl se značný
odpor a zajisté budete si vědomi četných
těch protestů z řad občanů,
kteří ohražovali se proti tomu, aby nejčestnější
právo občanské bylo spoluvykonáváno
lidmi, odsouzenými pro delikty krádeže, podvodu
atd. Tedy tato závada, vlastně skvrna našeho
volebního řádu, má býti konečně
odstraněna předloženou osnovou zákona.
V tom uspořádání věcí
bylo mnoho nesrovnalostí a křivd, zejména
v tom, že podle nového práva první
odsouzení pro takový čin nebo přestupek,
i když čin byl spáchán z pohnutek nízkých
a nečestných, nezpůsobovalo ztráty
volebního práva. To zajisté příčí
se všem zásadám a pojmům o spravedlnosti
a slušnosti a, jak jsem již podotkl, nelze to srovnati
s vykonáváním tak čestného
práva, jako jest vykonávání práva,
voliti zákonodárce. Nesrovnalost další
byla ovšem také v tom, že před účinností
tohoto zákona následkem odsouzení pro přečiny
a přestupky ztrácely volební právo
i osoby, které nespáchaly těchto trestných
deliktů z pohnutek nízkých a nečestných.
Jest tudíž zajisté spravedlivo, aby tento nedostatek
zákonodárství byl již nyní odčiněn,
a to se má právě státi zákonem,
který mám čest, slavnému shromáždění
předložiti k projednání a usnesení.
Činím tak ovšem u vědomí, že
je to pouze prozatímní úprava a že musí
býti oné resoluci ze dne 19. prosince další
obsáhlou zákonodárnou prací v plné
míře vyhověno, a že zejména bude
nutno rozšířiti i řadu přestupků
a přečinů, jichž spáchání
může způsobiti ztrátu volebního
práva ze stejných důvodů, jako jest
tomu při právě navrhované změně.
Rovněž také bude třeba změniti
i některé lhůty, které zejména
při zločinu jsou velmi krátké. Nebylo
by jistě vhodné, aby občan, který
sotva si pro takový nečestný trestný
čin odbyl trest, mohl již býti zařazen
mezi všecky ostatní a vykonávati stejná
volební práva se svými spoluobčany.
Co se týče textu zákona, spočívá
změna v tom, že se vypouští věta
v odst. 4., že ztráta práva volebního
může býti vyslovena jen tehdy, je-li trestný
čin spáchán z pohnutek nízkých
a nečestných, u přečinů a přestupků
kromě toho teprve při druhém pravoplatném
odsouzení pro čin, pro který odsouzený
může býti vyloučen z práva volebního.
Jiná změna v tomto zákoně se nenavrhuje.
Konečně dovoluji si ještě upozorniti
ke zprávě, která byla tiskem rozdána,
že úvodní klausule: "Národní
shromáždění republiky Československé
usneslo se na tomto zákoně," patří
za titul zákona, bezprostředně před
§ 1.
Dovoluji si slavnému Národnímu shromáždění
se zadostiučiněním upřímným
doporučiti, aby tento návrh zákona byl jednomyslně
schválen. (Výborně!)
Předseda (zvoní): K slovu není
nikdo přihlášen. Debata odpadá. Přistoupíme
k hlasování. Prosím o zaujetí
míst. (Děje se.)
Zákon má pouze 2 paragrafy a není k němu
podán žádný pozměňovací
návrh. Dám tudíž o něm hlasovati
v celku. Námitky proti tomu jistě nebudou. (Námitky
nebyly.) Budeme hlasovati, jak jsem právě uvedl.
Jak doporučil pan zpravodaj, v analogickém postupu,
jako jsme již učinili při usnášení
zákonů předešlých, vsuneme úvodní
formuli, znějící: "Národní
shromáždění republiky Československé
usneslo se na tomto zákoně", mezi titul zákona
a mezi § 1.
Kdo souhlasí tedy se zákonem, jak je obsažen
ve zprávě ústavního výboru,
s přesunutím úvodní formule, s §
1, 2, jakož i s nadpisem zákona i s úvodní
formulí, prosím, aby povstal. (Děje se.)
To je většina. Zákon je schválen
v prvém čtení.
Přeje si pan zpravodaj ke druhému čtení
slova?
Zpravodaj posl. dr. Brabec: Ne.
Předseda: Kdo souhlasí se zákonem,
přijatým v prvém čtení, také
ve čtení druhém, prosím, aby
povstal. (Děje se.)
To je většina. Zákon je schválen
také v druhém čtení a tím
prvý odstavec denního pořádku jest
vyřízen, a přistoupíme k dalšímu,
totiž
2. ke zprávě ústavního výboru
o vládním návrhu zákona, kterým
se lhůta, stanovená v § 21 novely k obecním
zřízením (zákon ze dne 7. února
1919, č. 76. sb. z. a nař.), prodlužuje
do konce roku 1921. Tisk 2579.
Zpravodajem jest pan kol. dr. Brabec. Uděluji mu
slovo.
Zpravodaj posl. dr. Brabec: Slavné Národní
shromáždění! V tomto případě
se jedná o prodloužení zákonné
lhůty, stanovené § 21. novely k obecním
zřízením, zákona ze dne 7. února
1919, a sice lhůty, která prošla dne 7. února
t. r. V § 20. novely citované jest totiž obsaženo
ustanovení, že širší sbory samosprávné,
po případě státní správa
převezmou některé obory posavadní
působnosti obecní, a jsou to zejména obory:
věcný náklad na obecné školství,
policie bezpečnostní a polní, policie zdravotní
a mravnostní, stavba a udržování silnic,
správa chudinská a ústavy dobročinné.
Jest viděti již z tohoto výpočtu oborů,
že předpokládají jistě rozsáhlou
zákonodárnou práci a že předpokládají
zejména též nejen důkladnou správní
reformu, ale také hluboko sahající reformu
finanční. Kdyby státní správa
nebo širší sbory samosprávné, které
se tu předpokládají, měly převzíti
veškeré tyto obory administrativy, zajisté
by na finance státní byla tím vložena
značná břemena, podle kterých dnešní
státní příjmy arciť nejsou dostatečnými,
a jest tudíž potřebí ještě
v tom směru připraviti zejména se stanoviska
finančního náležitě půdu.
Avšak to, jak jsem se zmínil - předpokládá
velkou reformu - správy vůbec a ta byla zdržena
tím, že mírové smlouvy naše nebyly
dosti brzo projednány, hranice našeho státu
nebyly dosti brzy pevně upraveny, tím se také
zdrželo projednávání osnov zákonů
ústavních, které teprve v nedávné
době jsme mohli projednati a schváliti. To všechno
mělo vliv na to, že státní správa
nemohla vyhověti ve lhůtě původně
ustanovené, kterou jí zákon dal do 7. února
t. r., a jest tudíž plně odůvodněno,
aby tato lhůta byla prodloužena.
Navrhuje se vzhledem k tomu prodloužení lhůty
do konce roku 1921. Do té doby uplynou více než
tři roky trvání naší samostatnosti
a tu doufáme se vší bezpečností,
že naše poměry jak administrativy, tak i státních
financí budou tak dalece vyjasněny a upraveny, že
skutečně bude moci správa státní
v této lhůtě povinnosti zákonem jí
uložené vyhověti.
Ze všech těchto důvodů dovoluji si slavnému
Národnímu shromáždění
navrhnouti, aby schválilo zákon tak, jak jest v
tiskopise předložen. Změn při tom není
zapotřebí žádných. (Výborně!)