6. zpráva ústavního výboru
k osnově zákona o správním soudnictví
na úřadech okresních a župních,
usnesené ústavním výborem podle §§
14. a 17. jednacího řádu (tisk č.
2414).
Zpravodajem jest občan dr. Dolanský. Uděluji
mu slovo.
Zpravodaj posl. dr. Dolanský: Vážené
Národní shromáždění! Zprávou
ústavního výboru, která se vám
předkládá č. t. 2414, má býti
uzákoněn návrh zákona o správním
soudnictví u úřadů okresních
a župních. Osnovou zákona o zřízení
okresních a župních úřadů
má do správy politické naší mladé
republiky uvedena býti reforma, která doposud v
žádném ze států v takovém
rozsahu zavedena nebyla, a sice má to býti reforma
vnitřní správy spočívající
jednak na unifikaci dosavadní dvojí koleje, jednak
na základě plné demokratisace veřejné
správy.
Obojí zásada došla uplatnění
ve vládní osnově a také v návrhu,
který vyšel z porad ústavního výboru.
Doposud obstarávala veřejnou správu jednak
státní instituce politických úřadů
okresních, jednak korporace samosprávné.
V té příčině mluvili jsme o
dvojí koleji, která má nyní přestati
a má býti kolej toliko jediná, a zároveň,
aby vyhověno bylo hlasům po demokratisaci veřejné
správy, má systém laikální
uplatniti se ve veřejné správě, má
se dostati laikům možnosti, aby... (Hluk.)
Místopředseda Konečný (zvoní):
Prosím o klid!
Zpravodaj posl. dr. Dolanský (pokračuje):
...se uplatnili ve veřejné správě.
Nechci se zevrubně obírati historií úpravy
veřejné správy, a odvolávám
se v té příčině na tištěnou
zprávu výboru, která se nalézá
v rukou váženého shromáždění.
Principy osnovy však jest potřebí přece
jen vytknouti.
V theorii jest spor o tom, pokud možno připustiti
element laický do správy veřejné vůbec;
avšak na půdě naší republiky, zvláště
v oněch částech, které přináležely
ke státu Rakouskému, osvědčil se systém
laikální a to ve vyšších svazcích
autonomních plně. A k tomu přihlíží
právě naše osnova a navazuje na zkušenosti
na tomto poli dosažené. (Hluk.)
Místopředseda Konečný (zvoní):
Prosím o klid.
Zpravodaj dr. Dolanský (pokračuje):
Jde o to, aby občané naší republiky
nejen zákony sobě dávali, ale aby se podle
zákonů těch také spravovali, a těmto
požadavkům osnova vyhovuje. Může tomu
plným právem vyhověti, poněvadž
má dobré zkušenosti s dosavadní zemskou
a okresní správou jak v Čechách, tak
na Moravě, tak ve Slezsku a poněvadž poměry
vzdělanostní a státní jsou takové,
že dovolují, aby s dobrým svědomím
složena byla do rukou občanů našich veřejná
správa. (Tak jest.) Dvojí kolejí svedena
tedy v jednu a kompetence dle toho upravena. Agenda, jež
doposud náležela do kompetence okresní politické
správy a okresních výborů v Čechách,
pokud se týče silničních výborů
na Moravě, spadá dnes do kompetence úřadů
okresních a župních. A při těchto
úřadech okresních i župních spolupůsobiti
bude element laiků. Jak zpráva sama vytýká,
jest jedno přání, aby za dané kompetence
upraveno bylo tak vhodně řízení v
obou instancích, aby spolupůsobil vedle úřednického
živlu živel občanský v harmonickém
závodění. A v té příčině
opírá se zákon jednak o dosavadní
vývoj správního soudnictví, jednak
i o studia teoretická, o praktické zkušenosti
a o četnou literaturu. Řízení samo
dojde zvláštní úpravy zákonem
o sobě. Osnova sama pak spočívá v
celku, abych stručně jen se dotkl, na těchto
principech:
Správní soudnictví, to jest řešení
veřejnoprávních sporů, obstarávají
u okresních úřadů okresní senáty,
u župních úřadů župní
senáty. Tím také jest řečeno,
že správní soudnictví, jak jest upraveno
v osnově, není sice nalézáním
práva, jak jsme zvyklí před soudy, ale že
jest přece jen zápasem o právo a rozhodováním
o tom, co jest právem a že přitom zůstává
pořád součástí funkce veřejné
správy.
Jest to celkem týž systém, který platí
ve Francii Senáty zřízeny jsou při
okresních úřadech tak, že sestávají
z jednoho úředníka a dvou laiků, kdežto
při župních úřadech župní
senáty sestávají ze dvou úředníků
a tří laiků. Úředníci
jsou jmenováni, členové laici jsou voleni
a sice na základě poměrného volení,
poměrného zastoupení, od okresních
výborů a župních zastupitelstev.
Kompetence věcná jest upravena tak, že náležejí
k rozhodování senátů, jak župních,
tak okresních zvané právní věci.
Co jest právní věc, vytýkají
zákon i motivy zprávy vládní, která
praví, že jsou to všechny takové věci,
při nichž vystupuje před úřadem,
jako představitelem imperia, aspoň jedna strana.
A stranou rozumí se v technickoprávním slova
smyslu každý subjekt právní, který
podle platného práva může hájiti
svých práv a právních zájmů
tak, že úřad musí o tom vydati rozhodnutí,
a straně přísluší pak veřejné
právo subjektivní, nebo jiný zvláštní
zájem právem uznaný a právně
chráněný, pro který má strana
právo stížnosti. Tento zájem právní
jest lišiti od zájmu faktického, který
lze uplatniti pouze způsobem petičním.
Podle toho, co jsem předeslal, správní senáty
budou činny v právních věcech a sice
ve všech záležitostech, o kterých podle
starého předpisu rakouského rozhodovala okresní
hejtmanství, nebo okresní výbory.
Podle nových, v platnost vstupujících předpisů
nastupují na místo okresních hejtmanství
a okresních výborů okresní úřady
a župní úřady. Vyjmuty jsou podle zákona
jen některé věci, a sice záležitosti
policejní a ty, které řádnými
soudy jsou rozhodovány. Pokud se týče obcí,
není navrhováno správní soudnictví,
poněvadž ohledně obcí a záležitostí,
jež se objevují jako právní věci
stran, dojde k úpravě zvláštním
zákonem a sice v dohledné době, po rozumu
§ 21. novelly.
Ve třetím dílu osnovy zákona pojednává
se o tom, jakým způsoben se zahajuje řízení.
Zpravidla se zahajuje k návrhu strany, paralelně
však také z moci úřední, tam,
kde toho zájem veřejný vyžaduje. Často
však musí zakročiti úřad na ochranu
veřejných zájmů sám, aniž
by vydáno bylo potřebné opatření
nebo rozhodnutí. Při tom je pak stranám ponechána
možnost, aby odporem toto opatření učinily
bezúčinným a domohly se zahájení
správního soudnictví.
Otázky další rozebírati nebylo by účelno,
poněvadž ty spadají vlastně do práva
procesního, které bude upraveno, jak řečeno,
zvláštním zákonem.
Ustavní výbor, předkládaje zákon
váženému Národnímu shromáždění
k usnesení, navrhuje, aby Národní shromáždění
tomuto zákonu udělilo ústavní schválení,
zároveň však navrhuje, aby usnesena byla resoluce
toho znění, že vládě se ukládá,
aby při další úpravě správního
soudnictví přihlížela k těmto
zásadám tak, aby
1. byl upraven postup instanční ve správních
věcech jednotně a aby, nejde-li o věci povahy
důležité, které vyžadují
jednotného posuzování, byly pravidlem stolice
dvě,
2. zásada ta byla vhodnou měrou zavedena i ve správním
soudnictví a aby za tou příčinou vzato
bylo v úvahu zřízení zemských
jurisdikčních senátů,
3. v souvislosti s těmito úpravami byl zákon
o nejvyšším správním soudě
podroben revisi, zejména v tom směru, že by
nebyl jen soudem kasačním.
Pokud se týče resoluce poslední, tanula ústavnímu
výboru na mysli opatření podle daných
zkušeností nezbytná tam, kde strana nebyla
nucena dovolávati se svého práva cestou mimořádnou
a nedovedla toho dále, nežli k tomu, že správní
soud prostě zruší naříkané
usnesení, ale není s to, aby učinil opatření
další. Strana bývá nucena v takovýchto
případech znovu nastupovati pořadem instancí
a domáhati se teprve po rozumu kasačního
rozhodnutí nejvyššího správního
soudu dalšího opatření správního.
Tomu aby bylo čeleno, má za účel resoluce
třetí, která žádá, aby
statut nejvyššího správního soudu
byl v tom směru změněn, že by nejvyšší
správní soud nebyl jen soudem kasačním,
nýbrž, že by rozhodoval také ve věci
samé. (Výborně!)
Místopředseda Konečný (zvoní):
Ke slovu není nikdo přihlášen, debata
odpadá. Přistoupíme k hlasování.
Prosím, aby pánové zaujali svá místa.
(Děje se.)
Míním dáti hlasovati tímto způsobem:
Nejdříve dám hlasovati o osnově zákona
a jeho nadpisu najednou - osnova čítá 45
paragrafův - a po přijetí této osnovy
zákona pak o navržené ústavním
výborem resoluci, jak jest obsažena na stránce
4. předlohy.
Před hlasováním ještě poznamenávám,
že podle dobrého zdání ústavního
výboru není k právoplatnému odhlasování
této osnovy potřebí kvalifikované
většiny, ale já ji z opatrnosti konstatuji
přes to.
Kdo souhlasí s osnovou zákona o správním
soudnictví na úřadech okresních a
župních, jak ji přináší
zpráva ústavního výboru, jakož
i s nadpisem tohoto zákona, prosím, aby povstal.
(Děje se.)
To je kvalifikovaná většina. Osnova zákona
se přijímá v prvém čtení.
Přeje si pan zpravodaj poznámky k druhému
čtení?
Zpravodaj posl. dr. Dolanský: Pane předsedo,
nemám žádných změn.
Místopředseda Konečný: Není
tomu tak. Přistoupíme k odhlasování
tohoto zákona v druhém čtení.
Kdo souhlasí s osnovou zákona o správním
soudnictví na úřadech okresních a
župních, jak jsme ji právě přijali
v prvém čtení, také ve čtení
druhém, prosím, aby povstal. (Děje se.)
To je kvalifikovaná většina, zákon přijímá
se také ve druhém čtení.
Přistoupíme k odhlasování resoluce,
jak jest uvedena na straně 4. Přeje si Národní
shromáždění, aby se tato resoluce ještě
jednou přečetla? (Hlasy: Nikoli!)
Není tomu tak, Prosím tedy, aby ten, kdo souhlasí
s resolucí, jak ji ústavní výbor na
straně 4. přináší, povstal. (Děje
se.)
Resoluce tato se schvaluje. Tím je tento bod denního
pořadu vyčerpán a tím vyčerpán
jest i celý denní pořádek dnešní
schůze.
Přikročím k ukončení dnešní
schůze a navrhuji, aby se příští
schůze konala ve čtvrtek dne 11. března o
2. hodině odpolední s tímto denním
pořadem:
1. Zpráva výboru pro pozemkovou reformu o osnově
zákona o úvěrové pomoci nabyvatelům
půdy (zákon úvěrový), usnesené
výborem pro pozemkovou reformu podle § 14. a 17. jednacího
řádu tisk č. 2516.
2. Jako druhý bod: Zpráva rozpočtového
výboru o vládním návrhu zákona
tisk 1917, jímž se mění nebo doplňují
některá ustanovení o dani z piva, tisk čís.
2402, odložená z dnešního denního
pořadu.
Je proti dnu nebo proti dennímu pořadu, jak jsem
jej právě naznačil, nějaká
námitka? (Nebyla.)
Není tomu tak. Jak den a hodina, tak i denní pořádek
se přijímá. Prohlašuji tím
schůzi za skončenou.