Předseda: Tomášek,
místopředsedové: Dula,
dr. Hajn, Kadlčák, Konečný,
Udržal;
zapisovatelé: dr. Herben, Vacula;
větší počet členů Národního
shromáždění.
Zástupcové vlády: Předseda
vlády: Tusar a členové vlády:
dr. Hodža, Staněk.
Z kanceláře sněmovní: JUDr.
Haasz, tajemník sněmovní, zástupce
jeho JUDr. Trmal.
1. Zpravodaj dr. Velich. Zpráva sociálně-politického
výboru o návrhu člena Národního
shromáždění dra O. Srdínko a
soudr. (tisk č. 1322), aby vydán byl zákon,
kterým se zřizují komory zvěrolékařské
(tisk č. 2441).
Po případě:
2. Zpravodaj A. Novák. Zpráva sociálně-politického
výboru o vládním návrhu zákona
(tisk č. 1871) o požitcích válečných
poškozenců (tisk č. 2288).
Předseda (zvoní):
Národní shromáždění je
schopno se usnášeti. Zahajuji schůzi.
Omluvili se: churavostí:
dr. Franta (na neurčito), Kaderka (na neurčito),
Prokůpek (na neurčito), Hrdlička
(na neurčito), Bečka (na neurčito),
Chlebounová (také za schůzi 121.),
dr. Matoušek, dr. Metelka (za minulý
a tento týden), Marcha, dr. Srdínko;
zaměstnáním: Jaromír Špaček
(na neurčito), dr. Vlček (na neurčito),
Měchura, Dubický.
Výboru technickému:
Tisk 2428. Vládní návrh zákona,
jímž se zřizuje inženýrská
komora pro Československou republiku.
Vláda žádá, by o návrhu byla
podána zpráva během 8 dnů.
Jsou snad proti této lhůtě nějaké
námitky? (Nebyly.) Není jich, lhůta
jest schválena.
Z předsednictva přikázána byla
podle § 3. zákona ze 24. července 1917 čís.
307 ř. z. tato nařízení vlády
výboru zásobovacímu:
1. o nejvyšších cenách pro droždí,
2. nařízení vlády, kterým se
pozměňuje vládní nařízení
ze dne 10./X. 1919, č. 543 sb. z. a n. o obchodu s brambory
k sázení.
Přistupujeme
a to k 1. jeho odstavci, ke
1. zprávě sociálně-politického
výboru o návrhu člena Národního
shromáždění dra O. Srdínko a
soudr. (tisk č. 1322), aby vydán byl zákon,
kterým se zřizují komory zvěrolékařské
(tisk č. 2441).
Zpravodajem je pan kol. dr. Velich. Uděluji mu slovo.
Zpravodaj poslanec prof. dr. Velich: Vážené
Národní shromáždění!
Význam stavu zvěrolékařského
vzrostl v poslední době velice značně.
Spolu s důkladným prohloubením odborného
vzdělání zvýšila se i národohospodářská
důležitost zvěrolékařů.
Dnes je činnost jejich všeobecně uznávána,
a to zvláště proto, jelikož seznáno,
že bez činnosti zvěrolékařů
nebylo by možno racionelně vésti celé
velké odvětví produkce živočišné.
V rukách zvěrolékařů spočívá
zdar a úspěch při potlačování
nakažlivých nemocí hospodářského
zvířectva. Přispěním jich umožňuje
se, aby chov dobytka stál na bezpečných základech,
a spolu odvrací se nebezpečí, jež jinak
by i zdraví lidské v mnohých případech
vážně ohroziti mohlo. Je totiž známo,
že mnohé choroby zvířat jsou na člověka
přenosnými. Svým mnohostranným spolupůsobením
při pěstování hospodářských
zvířat, zvláště odbornou znalostí
a uměním zvěrolékařským,
zachraňují zvěrolékaři vhodnými
léky, zdařilými operacemi, chirurgickými
zákroky nebo porodnickými zákroky plnou výkonnost,
nebo i život velikého množství dobytka,
jehožto ztráty by často vedly nejen k ohrožení
majetku jednotlivce, nýbrž i k ohrožení
vlastně celého státu.
Zdárná činnost zvěrolékařů
je však odvislou od toho, není-li poškozena nebo
dokonce i rušena působením nesvědomitých
elementů. Musíme říci, že to
jsou bohužel i někdy nesvědomití zvěrolékaři
sami, poněvadž každý stav má své
škůdce ve svých řadách mezi svými
příslušníky. A vedle toho jsou namnoze
také různí fušeři, kteří
řádí tak, že nadělá jejich
působnost veliké národohospodářské
škody.
Má-li býti tedy práce zvěrolékařů
úplně úspěšná, musí
býti svědomitě kontrolována a řízena
odbornou stavovskou organisací tak, aby činnost
každého příslušníka stavu
byla soustavně za pokrokem vedena, působnost jeho
kontrolována, všestranně podpořena a
zároveň poskytnuta byla nezbytná ochrana
jeho stavovské cti, jakož i podpora oprávněným
nárokům a zájmům celého stavu
zvěrolékařského. Tím jenom,
když bude tu taková instituce, bude zabráněno
působení různých činitelů,
kteří stav poškozují a jenom tím
bude zdárná působnost stavu toho zabezpečena
a další žádoucí pokrok i rozvoj
tohoto stavu rovněž zabezpečen.
Tedy máme-li úkolům, jež právě
jsou nutny, pokud se týče zvelebení stavu
zvěrolékařského, zadost učiniti,
je potřebí zříditi komory zvěrolékařské,
náležitou exekutivou nadané. Návrh takových
komor byl zpracován dle tužeb kruhů odborných
a za spolupůsobení zúčastněných
ministerstev, totiž ministerstva zemědělství,
vnitra, zdravotnictví, Národní obrany, vyučování
a spravedlnosti. Za spolupůsobení všech těchto
ministerstev byl opraven návrh ke zřízení
komor zvěrolékařských a sociálně-politický
výbor předkládá slavnému Národnímu
shromáždění ke přijetí
návrh tak, jak byl projednán a sociálně-politickým
výborem schválen. (Potlesk.)
Předseda: K slovu není nikdo přihlášen,
debata odpadá, přistoupíme k hlasování.
Prosím o zaujetí míst. (Děje se.)
O zákonu míním dát hlasovati v celku,
poněvadž nebyl učiněn žádný
pozměňovací návrh. Námitek
proti tomu není? (Nebylo.)
Kdo souhlasí tedy s §§ 1. - 24. incl. zákona,
jakož i s nadpisem jeho, jak jest obsažen ve zprávě
sociálně-politického výboru, prosím,
aby povstal. (Děje se.)
To jest většina. Zákon jest schválen
v prvém čtení.
Přeje si pan zpravodaj slova ke druhému čtení?
Korektura tisková žádná?
Zpravodaj pan posl. dr. Velich: Ne.
Předseda: Kdo souhlasí se zákonem,
přijatým právě v prvém čtení,
také ve čtení druhém, prosím,
aby povstal. (Děje se.)
To jest většina, zákon je schválen
také ve druhém čtení a tím
prvý odstavec denního pořadu dnešní
schůze jest vyřízen.
Přistoupíme k odstavci druhému, ke
2. zprávě sociálně-politického
výboru o vládním návrhu zákona
(tisk čís. 1871) o požitcích válečných
poškozenců (tisk čís. 2288).
Zpravodajem jest pan kolega Antonín Novák.
Uděluji mu slovo.
Zpravodaj posl. Ant. Novák: Velectěné
dámy a pánové, slavné Národní
shromáždění!
Mám tu čest, býti zpravodajem sociálně-politického
výboru o zákonu,... (Nepokoj.)
Předseda (zvoní): Prosím o
klid.
Zpravodaj poslanec Antonín Novák (pokračuje)
...dle kterého upravují se požitky válečných
poškozenců. V tomto slavném sboru poprvé
tato otázka byla projednávána dne 8. dubna,
kdy zákonem ministerstvo sociální péče
bylo pověřeno, aby vypracovalo předlohu,
o níž dnes máme jednati.
Není jistě třeba zdůrazňovati,
že jedná se o zákon, ke kterému upírají
zraky své desetitisíce a statisíce válečných
poškozenců.
Samozřejmě zajímá nás především
otázka, jaká jest podstata tohoto zákona
a odškodňuje-li plnou měrou válečné
poškozence. Nikoliv - zákon má ten účel,
aby umožnil částečnou náhradu
ztráty výdělečné schopnosti,
aby prostě tam, kde nutná toho potřeba se
jeví, válečníci poškození
nebyli vystaveni veškerým útrapám do
té míry, jak tomu - byť i v míře
daleko zmenšené - bývalo v dobách dřívějších.
Zdůraznil bych předem, - a tou snahou jistě
každý musí býti veden, kdo problémem
válečným se zabývá - že
jednou z nejdůležitějších otázek
je ta, aby válečný poškozenec mohl vrátiti
se ke práci, aby válečnému poškozenci
bylo umožněno, třeba při určité,
tu menší, tam větší ztrátě
výdělečné schopnosti, aby prostě
nalezl ještě radost ze života, aby stal se prospěšným
a užitečným členem společnosti.
Sociálně-politický výbor, když
zákon předložený projednával,
veden byl snahou, přiblížiti se co možná
nejvíce oprávněným požadavkům
válečných poškozenců. Byla konána
zvláštní porada, ke které přizváni
byli zástupci válečných poškozenců,
zástupci legionářů, nejen českých
válečných poškozenců, nýbrž
současně i německých, zástupci
organisace slepců.
Vedle toho projednávány byly veškeré
resoluce výboru předložené a já
bych řekl, že považuji za svou povinnost, s tohoto
místa konstatovat, že všichni súčastnění
činitelé v sociálně-politickém
výboru, zástupci všech stran byli vedeni jedinou
snahou, aby zákonem tím prospělo se pokud
možná nejvíce válečným
poškozencům. Ovšem bylo nutno míti na
zřeteli situaci, v jaké se nalézáme,
bylo nutno uvažovati, že poměry naše, poměry
mladého státu, poměry republiky jistě
zvláště po stránce finanční
jsou do té míry stísněny, že
při nejlepší vůli nebylo snad možno
úplně požadavkům válečných
poškozenců vyhověti.
Dovolil bych si stručně několika slovy poukázati
na postup v této nadmíru důležité
otázce, jakým způsobem již zákon
ze dne 8. dubna jest prováděn, jest praktikován,
vedle toho, z jakého hlediska snad do budoucna bude možno
tento problém nejlépe řešiti, kde -
připomínám předem, a je to můj
nezvratný názor - předložený
zákon neřeší úplně tento
těžký problém. Zde bude třeba
práce veliké do budoucna, zde bude třeba
součinnosti všech činitelů, nejen státu,
ale i ostatní činitelé mají a budou
míti povinnost, aby při této tak důležité
otázce byli nápomocni a tuto otázku společně
řešili.
Byl proveden soupis válečných poškozenců.
Žel, tento soupis není tak přesný, abychom
mohli na základě tohoto soupisu jasně prohlásiti:
Máme v republice takový a takový počet
válečných poškozenců, vdov a
sirotků. Máme přibližně nejsprávnější
cifry z Čech, Moravy a Slezska. Z důvodů
nasnadě jsoucích, z důvodů pochopitelných
chybí nám do značné míry přesný
přehled ze Slovenska. Aniž bych stanovil přesnou
cifru, nebudu jistě přeháněti, že
půl milionu válečných poškozenců
s tímto zákonem jest spjato. Již tato cifra
zračí, že jedná se o tak veliký
počet, kde nutno se zvláštní pečlivostí
postupovati.
Vážení pánové! Já při
té příležitosti dovolil bych ale sobě
také poukázati na jednu bolest, která jistě
tímto zákonem vyřešena nebude, ale kde
současně, když mluvíme o válečných
poškozencích, mluvíme o vdovách, mluvíme
o sirotcích, musí nám přijíti
na mysl, že nemáme naprosto postaráno o vdovy,
sirotky a invalidy práce. A právě tito v
těžkých dobách války dvojnásob
trudný život prodělávali. (Tak jest!)
Proč zmiňuji se o tomto? Jsem přesvědčen,
že jedním z prvých úkolů příštího
zákonodárného sboru bude otázka, aby
i po této stránce o vdovy, sirotky a invalidy bylo
postaráno. (Posl. Kouša: O sestárlé
dělníky!) Ano o invalidy práce. Tato
otázka nesnese odkladu, tato otázka musí
býti řešena a, když dnes budujeme, pracujeme
na zákoně, budujeme potřebné řády
ve prospěch válečných poškozenců,
domnívám se, že se neklamu, že současně
dáváme základ příští
sociální péči v republice. (Posl.
Zeminová: Ano, chceme vdovské, sirotčí,
invalidní a starobní pojištění
vůbec!) A tyto úřadovny, třeba
v době přítomné zabývají
se výhradně jedině problémem válečných
poškozenců, do budoucna budou nám základnou
a velmi cennou pomůckou, kde tyto sociální
problémy celkově řešeny budou. Jsem
pevně přesvědčen, že v tomto
směru nebude jistě nikoho, kdo nedovedl by chápati
těžkou, mnohdy zoufalou situaci, a čím
lépe dnes podaří se nám péči
o válečné poškozence vybudovati současně
do budoucna, sociální péče má
již zdravý základ.
Velectěné dámy a pánové! Předložená
osnova zákona, kterou obdržel výbor sociálně-politický,
byla v jednotlivostech pozměněna a zlepšena,
jak jsem již uvedl. Ale samozřejmě nebylo možno,
aby prostě vše bylo vyřešeno, a když
dovolil jsem si stručně zmíniti se o situaci
celkové, dovolím sobě poukázati na
další, řekl bych, souběžný
způsob této sociální otázky,
kde již dnes se pracuje, kde již dnes dosti velké
dílo bylo vykonáno po té stránce,
aby vedle zákonného zajištění
určité renty, která jistě nebude takovou,
aby skýtala zajištění invalidovi, bylo
invalidovi umožněno vrátiti se k práci.
Měl jsem příležitost, v uplynulém
roce sledovati vývoj této otázky, kde u nás
v Čechách ministerstvem sociální péče
zbudován byl úřad pro péči
o válečné poškozence. Stejný
úřad máme na Moravě, ve Slezsku a
v Bratislavě. Ze Slovenska máme nejméně
jasného přehledu, ze Slovenska nemáme toho
materiálu, který u nás, neříkám,
že jest dostatečný, ale do značné
míry jest již přehledný. Přirozeně
podporovati invalidu, aby se mohl vrátiti k práci,
podporovati družstva - bude jedním z velkých
a vděčných úkolů. Úmyslně
dovolil jsem si ssebou vzíti několik obrázků,
fotografií, abych zde dokumentoval, co za těžkých
a svízelných poměrů bylo vykonáno.
Máme dnes po této stránce, kde podpory se
dostalo, ustaveno 72 družstev v různých oborech
lidské práce. Ve velké většině
všecka tato družstva zdárně se vyvíjejí,
a dovolím si tvrditi, jak jsem již prohlásil
ve výboru sociální péče, kdyby
něco podobného bylo v Americe, naše illustrované
listy by přinášely obrázky jako zvláštnost,
které my snad nejsme schopni. Zde jsou předloženy
fotografie našeho družstva pro výrobu ortopedií,
našeho družstva, které pro své kamarády
vyrábí umělé údy.
Toto družstvo pracuje za nejtěžších
podmínek, podmínek přirozeně válkou
vyvolaných, za nedostatku místností, nedostatku
materiálu. Před krátkou dobou sám
president Masaryk poctil svojí návštěvou
toto družstvo a způsobem velice pochvalným
vyjádřil se o práci tam konané. A
když já mohu s tohoto místa prohlásiti,
kde v dílně obuvnické zaměstnáni
83 lidé, mezi nimi 78 invalidů, z nich 36 amputovaných,
tam, kde v dílně mechanické mezi 30 lidmi
je 12 invalidů amputovaných, v dílně
bandažistské mezi 6 invalidy 4 amputovaní,
v soustružně a sádrovně 4 invalidé
amputovaní, ve zkušebně 2 invalidé amputovaní,
v účetní kanceláři 6 invalidů,
z nich 5 amputovaných, - vrchní účetní
má obě dolní končetiny amputované
- velectěné dámy a pánové,
před takovou prací je nutno se pokloniti, taková
práce musí býti uznána. A zde konstatuji
milerád, že se strany úřadů,
zvláště ministerstva sociální
péče, dostalo se značné podpory a
opory, ale prosil bych, nejen tím, že odhlasujeme
zákon, ale i po této stránce, aby tam, kde
invalida, tam, kde válečný poškozenec
má tu nejlepší vůli, má tu nejlepší
snahu pracovati, vlastní prací státi se užitečným
členem společnosti, aby se strany všech povolaných
činitelů dostalo se jemu náležité
podpory a umožnilo se, aby skutečně pracovati
mohl. (Posl. Srnec: Hlavně také sklady tabáku
a biografy!) O tom se zmíním. Já bych
si přál a prosil bych každého, aby se
přišel podívati na takové družstvo,
kde pracuje ve stísněných místnostech
80 lidí, 80 invalidů, 80 obětí světové
války v jedné místnosti, ale všem v
očích zračí se radost ze života,
pracují s chutí, pracují s láskou.
(Hlas: To není ani u zdravých!) Skoro bych
řekl, že mnohdy a mnohdy v jednotlivých případech
mohli by jíti příkladem napřed. Nemám
naprosto žádné příčiny,
abych to tajil.
Byla zde právě p. kolegou nadhozena otázka
další, aby invalidům vyhrazena byla určitá
zaměstnání. Již se tak stalo. (Posl.
Srnec: Ale doposud ne!) Prosím, pokud jedná
se o trafiky, trafiky jsou vyhrazeny (Posl. Kouša: Kuchařkám!
Veselost.) invalidům. Budu míti příležitost,
vážení pánové, o tom mluviti.
Když uděláme sebe krásnější
zákon, mnohdy může býti ten zákon
zvrácen v pravý opak. Přirozeno, že
v tomto směru přejeme sobě, aby takovéto
živnosti, trafiky, prodejny licentované, koncessované
- o těch biografech nemluvím - byly vyhrazeny invalidům.