Velevážení pánové, v okresu smíchovském
byl nařízen nucený výmlat a došlo
se k zajímavým výsledkům, jež
svědčí o tom, že vaše číslice
o průměrné sklizni neodpovídají
pravdě.
Podívejte se: V jednom dvoře Radlicích při
osevné ploše 16 ha výmlat činil 500
q pšenice. Žita bylo oseto 10 ha a bylo vymláceno
284 q žita. Připadlo průměrně
28 q na 1 ha. Mám zde případ Frische a celou
řadu jiných. (Post. Sechtr: Já bych si
přál věděti, kde to bylo!) Pan
Ženíšek v Radlicích měl oseto žita
2,70 ha, výmlat činil 41,60 q; měl oseto
pšenice 3,45 ha a výmlat činil 110 q. Račte
si to vypočítat, kolik je to průměrně
na 1 ha. (Odpor na pravo.)
Nechci tvrditi, že tento výsledek je průměrem,
ale přece jen potvrzuje naše tvrzení, že
výsledek sklizně je jiný, než všeobecně
nám se tvrdí. (Hlas: To jest 31 metráků
po korci, to není možné!) Ale bylo také
35, ovšem ne všeobecně. (Hlas: To jest řídký
případ!) Ano, to jest řídký
případ. (Hlas: Na základě toho
nemůžete generalisovati!) Ale mezi 7 a 31 je veliký
rozdíl.
Já nejsem odborník. (Posl. Sechtr: My to víme!)
Vy také nejste velký odborník, pane kolego.
Ale když pan ministr zemědělství tvrdí,
že průměrná úroda na 1 ha obnáší
6-7 q, pak jest to odborník, jest to ministr zemědělství
a přirozeně to padá více na váhu.
Já uvádím fakta, která jsou úředně
zjištěna. (Posl. Sedláček: Úředně
se přehání!) Přeháněti
se může také i s druhé strany. Pan dr.
Zahradník si stěžoval, že jsou
rekvisice prováděny ministerstvem zásobování,
revisory obilního ústavu, revisory ministerstva
zásobování, ale proč ten celý
aparát jest, když to má Ústřední
jednota v rukou? Když se provádí generální
revise, tak to vypadá tak, jako když se obsazuje nějaký
stát nebo území. Jest toho potřebí?
Kdybyste použili svého slova a působili k tomu,
aby obilí bylo odváděno, nebylo by třeba
k tomu používati donucovacích prostředků.
I my často, když se jedná o zahnání
dělníků do továren, musíme
celou svou autoritu a popularitu dáti na pospas. (Posl.
Dubický: To se dělá!) To se nedělá,
soudě tak dle způsobu psaní vašich listů.
Pánové, chci tím říci, že
takovýmito donucovacími prostředky zbytečně
se dráždí venkovský lid a nevychovává
se k solidaritě, poněvadž se spíše
a v každém případě vzbuzují
pocity nepřátelství a rozšiřuje
propast mezi venkovem a městem. Nejlepším dokladem
toho jest, že pan dr. Zahradník, když stál
často před. zastavením práce železničních
zřízenců a zastavením železniční
dopravy, byl také bezohledným a mnohem bezohlednějším,
nežli my a používal argumentů mnohdy také
dosti ostrých.
Nedovedu dobře chápati, proč má býti
používáno násilných a nucených
prostředků tam, kde na místě bylo
by třeba dobré vůle. A že nekoná
se povinnost ani se strany výkupních komisařů,
toho dokladem jest zpráva revisijní kanceláře
ministerstva zásobování, dle níž
od počátku žní do konce roku nuceným
výkupem vykoupeno bylo 1578 vagonů obilí.
A přece i toto revisijní oddělení
bylo za ministra dra Vrbenského předmětem
těch nejbezohlednějších útoků
proto, že mělo kontrolovati činnost obilního
ústavu.
Přicházím na jiné pole a to jest mnohem
choulostivější: to jest činnost vaše
a vašich kolegů na Slovensku. Jestli poměry
u nás v Čechách jsou nezdravé, tam
jsou daleko horší. Revisní zprávy o
zásobovacích poměrech na Slovensku jsou hotové
romány. To, co provádí Ustredné družstvo,
Dobytkárské družstvo atd. na poli zásobování,
je smutná kapitola, která nebude nám nikdy
sloužiti ke cti. Zde jest zpráva revisní a
sice týká se Ústředního družstva.
V revisní zprávě té výslovně
se uvádí, že Ústřední
družstvo zpronevěřilo přes několik
set dopravních osvědčení a použilo
jich ke svému kšeftování. (Posl.
Merta: Ale to není možné!) Ano, to je možné
- na osvědčení neprávem získané
- a vyváželo se z Bratislavy do Čech nebo z
Čech do Bratislavy různé zboží
- celkem asi 125 vagonův a dovážela a vyvážela
se mrkev, cukr, semena, ječmen, fasole, proso, zinkový
plech, barvy, různý papír atd. Co tam provádí
Dobytkářské družstvo a zejména
pověstný Rataj, o tom mám doklady po ruce.
Tam se vykupoval dobytek živé váhy za 4-5 korun,
a na konsignaci se pod to udělala čára, napsalo
se 7-8 korun a prodávalo se to potom do Mostu horníkům.
(Slyšte!) To jsou věci, nad nimiž se nutno
zamysliti, - kdyby široké massy lidu o tom věděly,
ony mají sice jakési tušení, ony vědí,
že to není v pořádku - zamysliti nad
tím, jak lehkomyslně se na to nazírá
a jak bezohledným způsobem zde se jedná.
Četl jsem v "Robotnických novinách"
článek, pod názvem "Od alkoholu k petroleji",
kde se výslovně praví: "Maďaři
nás otravovali alkoholem a teď rolnická strana
otravuje nás petrolejem". Na Slovensku slibuje se
10 litrů petroleje tomu, kdo je členem "Domoviny".
(Posl. Štefánek: To není pravda!) Mám
k tomu doklady. (Hluk.) Nutno se také zmíniti
o tom, co se stalo s uhlím, kterého přijmulo
ústřední družstvo v množství
2600 vagonů a kolik přidělilo se sedlákům
na výmlat a kolik šlo do volného obchodu.
(Výkřiky na slovenské straně.)
Vyžádejte si od ministerstva zásobování
revisní nález, tam se toho dočtete. Já
netvrdím ničeho, co by se nedalo dokázati,
to jsou skutečná fakta. (Hlasy: To jsou novinářská
fakta! Hluk.)
Račte se dotázati některého revisora,
jenž měl možnost do hospodářství
na Slovensku nahlédnouti.
Hlavním činitelem v Domovinách na Slovensku
jest pan dr. Zadina. Pan dr. Zadina zneužívá
svého referátu v zemědělství
a svého postavení jako státní úředník
k čistě stranickým účelům.
Zde se nám vyčítá, když máme
jednoho nebo dva úředníky v ministerstvu
(Posl. Merta: Je všech dohromady!), že dělají
politiku sociálně demokratickou. A zde vidíme,
že zneužívá se bídy lidu na Slovensku.
Jak nevážně si pánové počínají,
toho dokladem je dopis, jejž mám v rukou, dle něhož
uspokojí se deputace "Domoviny" dopisem na zásobovací
hřad, v němž se důtklivě žádá
o vydání nějakého metrického
centu sádla, ač předem se ví, že
žádné není k disposici. Tím se
vzbuzuje zdání, jak veliký vliv p. dr. Zadina
má. Tímto způsobem, pánové,
přece nezískáme si sympatií slovenského
lidu. (Hlas: To jsou tendenční zprávy!)
Nejsou, skutečnost je daleko hroznější,
každý znatel slovenských poměrů
vám to řekne. (Posl. Štefánek: Víme,
odkud to je! Z "Robotnických Novin"!) Já
byl na Slovensku čtyřikrát a informoval jsem
se na místech. Já vás na to již soukromě
upozornil. (Hlas: To je volební materiál!)
Nikoli, vážení pánové, já
uvádím jen fakta, a mou snahou jest, aby nastala
náprava.
Pánové, mluví se zde také o cenách
a tvrdí se, že u nás jsou ceny za obilí
nejnižší; naproti tomu píše se v
časopise "Venkov", že anglickou vládou
byla stanovena cena pšenice a žita za quarter (2,17
kg) 75 šilinků. Počítejte šilink
z předválečné doby a kolik to obnáší
za dva metrické centy. Je to okolo 90 korun předválečných.
Tedy v Anglii stanovena byla cena pšenice za K 45, -. Vy
tvrdíte, že cena u nás stanovená, 80
K, neodpovídá světové ceně.
Tam dělník nekupuje za koruny, a také mlynář
nekupuje obilí za koruny, nýbrž za šilinky.
(Hlas: To je možné, poněvadž - Američané
nejsou dotčeni válečnou katastrofou! Jiný
hlas: To se týká Anglie! Stejně je tomu
ve Francii. Tam byla stanovena cena 75 šilinků za
pšenici za 1 quarter a 75 franků za žito. Jistě,
že tato cena odpovídá poměrně
cenám, jak jsou stanoveny u nás, poněvadž
Francie nekupuje za československé koruny, nýbrž
ve francích.(Hlas: Chcete říci, že
cena 80 K je mnoho?) To já neříkám!
(Jiný hlas: Mnoho-li nakoupí oni za 75 šilinků?)
To jest otázka další, když přistoupíte
na ten systém, jakého my jsme se dovolávali,
aby byla ustanovena určitá relace mezi cenami jednotlivých
výrobků průmyslových a životních
potřeb i mzdy. Pánové, když jsme se
k tomu nedostali, pak ta aneb ona strana musí trpěti,
ale v tom smyslu se cen nedotýkám a vím,
když se zavede volný obchod, že ceny značně
stoupnou.
Malý příklad, který se týká
polooficielní organisace zásobovací. Svého
času vyskytla se v novinách zpráva,
že jest obchod kůžemi uvolněn, jež
nezakládala se na pravdě. Co udělala Zemědělská
společnost, která měla monopol pro výkup
dobytka a která byla státem uznána jako monopolní
společnost? Prostě prodala kůže, 49
surových koží za 24 K kilogram v době,
kdy cena kůže obnášela 3.50 za 1 kg. Následkem
toho se strany ministerstva zásobování bylo
učiněno trestní oznámení na
Zemědělskou společnost.
Pánové, račte dovoliti, v tomto případě,
když se toho dopustí orgán, který je
povolán státem... (Posl. Chaloupka: To bych si
já nedat líbiti!) Je to korporace, která
má ráz poloúřední. (Hlas:
Nemá poloúřední ráz! - Posl.
Rašín: Já také řeknu něco
v tom směru!) S tím vaším třídním
zásobováním již přestaňte,
pane doktore! (Posl. Rašín: Prosím, jen
ku předu! Ani lot jsem nevzal od nákupní
společnosti!)
Vy jste, pane doktore Rašíne, nevzal, ale jistě
jste si dovedl opatřiti zboží a to za ceny
poměrně levné, ačkoliv jste skutečně
nároku na to neměl. Vy jste bral na jatkách
maso jako bývaly ministr, ačkoliv jste nároku
na to neměl (Slyšte! Slyšte!), za 8 K,
kdy každý dělník musil je platiti za
24 K. (Posl. dr. Rašín: Za 20 K!) Za 8 K!
(Posl. Rašín: Ne, jako každý jiný!)
Já bych k takovým argumentům nesahal, kdybyste
ustavičně nemluvil na schůzích o třídním
zásobování. (Posl. Rašín:
A budu také hausírovat dále!) Vy jste
hausíroval v Nymburce s tím, že si vypůjčujete
brambory od domovnice a zatím jste si vyzvedl u obilního
ústavu poukázku na 7 q bramborů. (Posl.
Rašín: Ale kdy?) Já tu možnost nemám.
(Hlas: To je polemika? Hlas: To je neparlamentární
způsob!) My to neustále slyšíme,
že dělnictvo je třídně zásobováno,
ačkoliv se nejedná o zásobování
přednostní, nýbrž o organisaci spotřebitelů.
Nám jedná se o to, aby tento způsob který
rozeštvává dělnictvo byl zanechán.
(Vřava, trvalý nepokoj, výkřiky.)
Uváděl jsem pouze fakta a mým úmyslem
jest, aby sjednána byla náprava dnešních
hrozných vyživovacích poměrů.
(Ministr Prášek: Dal válečný
obilní ústav více lístků, než
měl dáti?) Do toho mi nic není, pane
ministře! (Ministr Prášek: To je pěkné!
Výkřiky. Hluk. Ministr Prášek: Proti
tomu ústavu bychom museli zakročiti! On nesmí
dáti ministru více. Jestli dal více, je to
nesprávné!)
To je vedlejší, pane ministře Prášku.
(Posl. Petrovický: To jste dal tomu korunu!)
To nemusí udělati, to není také mým
účelem, ale když vyčítá
dělníkům, že jsou třídně
zásobení a pak jde na jatka a tam za 8 K bere maso,
pak to není žádná morálka (Potlesk
v levo.), anebo když někdo jde 30. prosince a
nakoupí za 420 K doutníků, aby je nemusil
platiti dráže, pak to není také žádná
morálka. (Hlas: Nejvíce cigaret mají tovární
dělníci! Výkřiky.)
Já uvádím jen fakta a prohlašuji...
(Posl. dr. Rašín: To jste si vypůjčil
od Brodeckého!)
Toho já nepotřebuji. Zajisté, pánové,
my nemáme důvodů, abychom někomu vyčítali
a také nikomu nic nevyčítáme. (Trvalý
hluk.) Ale pakli někdo chodí a vyčítá
hladovému dělnictvu deko mouky (Hluk.), pak
také podléhá té samé kritice.
(Výkřiky.)
Místopřed. Konečný (zvoní):
Prosím, aby řečník nebyl vyrušován.
(Výkřiky.) Pane kol. Merto!
Posl. Jirásek (pokračuje): Pánové
říkali, že jsme dva světy, dva směry
zde. My je také pozorujeme. To jest viděti již
z toho, co vyplynulo z této debaty. Pánové,
ruku na srdce. Četl jsem "Národní Politiku"
a tam bylo prohlášení známého
mlynáře Formánka v Kolíně,
o kterém bylo zjištěno, že si zahospodařil
po dobu války 4 - 5 milionů korun a že prodával
velmi levně mouku. V prohlášení tom
doslovně Formánek volal na soud vládu, volal
na soud všechny úředníky, kteří
byli příčinou jeho zatknutí a děkuje
všem lidem, kteří mu poslali soustrastné
přípisy.
Druhý případ týká se mlynáře
Nováka v Hředlích, který byl zatčen
pro podvodné manipulace s moukou a zjištěno
to revisním úřadem, že si našetřil
ve válce 7 milionů. Tam jej dělníci
nechtěli trpěti a na základě toho
se přestěhoval do Loun. Nežli se odstěhovat
do Loun, dával hostinu. (Hlas: To bylo v novinách!)
Ano, bylo to v novinách. Člověk, který
z bídy vyzískal miliony, pořádá
hostinu, pozve si celou řadu sobě rovných
keťasů, pozve si umělce a tam hodují.
(Posl. Petrovický: Které umělce?)
Umělce z Prahy si pozval. To je příšerné,
hrozné, a to jest to, před čím my
varujeme (Hluk. Výkřiky.), před tou
mravní skleslostí. O dělníku, který
vezme bochník chleba, bylo mluveno a bylo to vyčítáno
na nymburské schůzí jako o zločinci,
a zde hájí a oslavuje se zloděj, který
vydělal 7 milionů z chudého lidu. (Hlas:
On se oslavoval sám!) To je morálka naší
společnosti. Nad touto morálkou se ani dr. Rašín,
ani naše celá národně demokratická
společnost nerozčilovala. (Výborně!
Potlesk.)
Místopředseda Konečný: Další
slovo má občan Petrovický. Uděluji
mu je. (Zvoní.) Prosím o klid!
Posl. Petrovický: Paní a pánové!
Kol. Svozil a soudruzi podali pilný dotaz na vládu
o opravdu smutných poměrech zásobovacích
dělnictva, hlavně textilního na okresu náchodském,
a zejména v městě Náchodě samém.
Několik pánů řečníků
zde promluvilo jíž k tomu pilnému návrhu,
mnozí opravdu věcně, ale mnozí mluvili
s oken a snad také jen proto, že se se blíží
volby do Národního shromáždění
(Tak jest!) a ne proto, aby skutečně vylíčili
této vládě ty poměry tristní
dělnictva Náchodského.
Když jsem byl stanoven naším klubem jako řečník
k tomuto pilnému návrhu, snažil jsem se zjednati
si informace. A to věcné, o těchto poměrech
na Náchodsku a v Náchodě samém. A
tu, paní a pánové, poznal jsem a přesvědčil
jsem se, že již ve válce a zejména v r.
1917 a 1918, byla velice silná nezaměstnanost a
zejména nezaměstnanost textilního dělnictva
v okresu Náchodském, a vůbec v těch
okresích severovýchodních Čech a najmě
v Náchodě samém. Tato nezaměstnanost,
vážené Národní shromáždění,
se zhoršila u nás po převratu. S nezaměstnaností
šla ruku v ruce otázka zásobovací, která
rovněž v tomto okresu, zejména v městě
Náchodě, jest dnes velice smutná. Po převratu
byla dosti obstojná, avšak zhoršila se na podzim
a tak se stupňovala, že došlo k známým
vám nepokojům. Chci jenom stručně
zmíniti se o příčinách těchto
nepokojů. Před těmito nepokoji předcházela
velká schůze dělnictva textilního,
ve které bylo shromážděno kolem půltřetího
tisíce dělnictva a na té zejména předák
dělnictva, sekretář Šlechta, promluvil
nejenom o nezaměstnanosti, ale zejména o špatném
zásobování tohoto okresu a města.
A výsledek této schůze byl ten, že byla
vyslána deputace k naší vládě
do Prahy. Tuto deputaci přijal náš pan ministerský
předseda a sice ještě s několika ministry,
vyslechl mluvčího deputace, který zejména
poukázal na ty smutné zásobovací poměry,
který zároveň poukázal, že nebyly
dodrženy sliby, jež byly dány v otázce
zásobovací a takovými přesvědčivými
slovy mluvil, že prý pan ministerský předseda
byl do srdce dojat. Slíbil této deputaci, že
se přičiní, aby byla zjednána náprava,
že bude konána 3. t. m. anketa, do které se
do Náchoda dostaví, ne-li všichni zájemní
ministři, tedy aspoň jeden a úředníci
ostatních ministerstev jaksi vybaveni plnou mocí,
udělat nápravu ve stížnostech vládě
přednesených. Na konci při těch různých
výtkách, které přednesla tato deputace,
vláda prohlásila, že nebyla o těchto
smutných poměrech informována tamním
okresním hejtmanstvím. (Slyšte!)
Vážené shromáždění!
Byla anketa svolána. V této anketě byli zastoupeni
zástupci města, úřadů, dělnictva,
konsumů, hospodářské rady, ale kdo
tam nepřišel, nebyl ani jediný ministr (Slyšte!),
ministerstvo obchodu, ministerstvo veřejných prací,
sociální péče poslalo tam několik
mladých pánů úředníků
a jenom ministerstvo zásobování pana ministerského
radu Jíru. Schůzi zahájil okresní
hejtman. Mluvil znovu o poměrech tamnějších
zmíněný předák pan Šlechta
a ostatní řečníci s politováním,
že vláda nedodržela ani jeden slib, že ministr
žádný mezi ně se nedostavil. Následoval
řečník z této deputace, a když
přišel k tomu passu, kde prohlásil, že
vláda řekla deputací, že nebyla informována
okresním hejtmanstvím, tu tento okresní hejtman,
nanejvýše vzrušen a bledý jako stěna
dovolával se cti všech přítomných,
aby mu dosvědčili, zda-li se nestaral s nimi sám,
zda-li neužít všech prostředků,
aby vládě poukázal na ty smutné poměry
v Náchodě, že si je béře za svědka
a že nevěří řečníku,
že by vláda to mohla prohlásiti, což jest
nepravdivé a nebylo opravdu založeno na těch
předpokladech, o kterých bylo v této schůzi
mluveno. Vážené shromáždění!
Řečník byl uveden v takovou pochybnost, že
se musil dovolávati přítomných členů,
kteří byli v deputaci, kteří potvrdili,
že skutečně takto vládou bylo jim odpověděno.
Samozřejmě, že všichni ti, tedy i zástupci
dělnictva potvrdili okresnímu hejtmanovi, že
jednal nejen korektně a úředně, nýbrž
že se staral podle své moci co nejvíce a vyzýval
vládu, aby zjednala pořádek. A to mu potvrdili
jak jsem řekl, všichni přítomní.
A jestliže, vážené shromáždění,
můžeme si opravdu tato pronesená slova představiti
z úst vlády vůči opravdu samotné
státní autoritě, a jestliže tato vláda
nevysvětlí, že snad ten vůdčí
deputace se mýlil anebo snad skreslil, tu nevíme
sami, co si máme mysliti o této vládě,
když takovým způsobem jaksi svrhuje zodpovědnost
na úředníka, který v rozeštvaných
a nepokojných dobách mohl by to případně
odnésti i na svém těle.
Vážené shromáždění,
těmito slovy jistě u nás neutužuje se
ohrožená beztak administrativa úřední.
Musí samozřejmě nastati roztrpčení,
a to oprávněné roztrpčení nejen
v kruzích úřednictva, ale i samotného
občanstva, které si přeje, aby úřady
zjednávaly kýžený klid, kterého
je potřebí k pracím v naší republice.
(Souhlas.) Vážené shromáždění,
na této schůzi také bylo konstatováno,
že ministerstvo zásobování ani snad
neví, že tento náchodský okres je nouzový.
Tento okres má celkem 59.330 obyvatel a v samém
Náchodě žije 11.804 obyvatel, je v tomto městě
přes 24 továren textilních a také
několik tkalců ručních. Počítá
se dnes, že je zaměstnáno asi 30 % předválečného
dělnictva. Ovšem toto zaměstnání
je podmínečné, bude-li surovina a bude-li
uhlí.