Předseda: Tomášek,
místopředsedové: Dula,
dr. Hajn, Konečný, Udržal;
zapisovatelé: B. Bradáč,
dr. Jur. Slávik;
větší počet členů Národního
shromáždění.
Zástupcové vlády: Předseda
vlády: Tusar a členové vlády:
Habrman, Hampl, dr. Heidler,
Houdek, Prášek, Sonntág,
Švehla, dr. Šrobár,
dr. Winter.
Za ministerstvo vnitra přítomen min. rada
dr. Joachim.
Z kanceláře sněmovní: JUDr.
Haasz, tajemník sněmovní, zástupce
jeho JUDr. Bartoušek.
1. Zpravodaj Dubický, Hübner. Zpráva
sociálně-politického výboru
o vládní osnově zákona (tisk č.
2099), kterým se povoluje další podpora stavebního
ruchu (tisk č. 2282) a zpráva rozpočtového
výboru v téže věci (k čís.
tisku 2282).
2. Zpravodaj dr. Fáček. Zpráva rozpočtového
výboru o vládním návrhu zákona
(tisk č. 2268) o premiové státní půjčce
československé republiky (tisk č. 2343).
3. Zpravodaj dr. Brabec. Zpráva výboru pro
Velkou Prahu a výboru ústavního
o vládním návrhu zákona (tisk č.
719) o konání voleb ve Velké Praze, o návrhu
člena Národního shromáždění
dra J. Markoviče a soudr. (tisk č. 1136), aby byly
vypracovány předlohy zákonů o utvoření
Velké Prahy, jakož i o dvou vládních
návrzích (tisk č. 1216) a sice zákona
o organisaci a působnosti zastupitelstva obce pražské
a místních výborů v Praze a zákona,
kterým se sousední obce slučují s
Prahou (tisk č. 2327).
4. Zpravodaj dr. Fáček, dr. Vrat. Černý.
Zpráva rozpočtového výboru
a výboru pro Velkou Prahu o návrhu členů
Národního shromáždění
Špatného, dra J. Brabce, V. Johanise, Ing. Záruby-Pfeffermanna,
dra Kubíčka, Meth. Zavorala a soudr. (tisk č.
2182) na částečnou úpravu finanční
základny obce pražské (tisk č. 2345).
5. Zpravodaj dr. Srdínko. Zpráva kulturního
výboru o návrhu členů Národního
shromáždění Fr. Zeminové, Zatloukalové-Coufalové,
Ecksteinové, dra Srdínka, dra F. Krejčího,
Fr. Housera, Prof. Maxy a soudr. (tisk č. 1377) aby byly
sestátněny, reorganisovány a rozmnoženy
odborné ženské školy průmyslové
a hospodyňské, aby byla svolána anketa odborníků,
kteří by řešili nalehavé tyto
problémy, a aby byly rychle upraveny právní
i hmotné poměry učitelstva těchto
škol podle analogie, platné na odborných školách
mužských v republice československé
(tisk č. 2343).
6. Zpravodaj Skorkovský. Zpráva imunitního
výboru o žádosti zemského co trestního
soudu za vydání členů Národního
shromáždění Stříbrného
a Vraného pro přestupek § 522 trest. zákona
(tisk č. 2334).
7. Zpravodaj Jonáš. Zpráva imunitního
výboru o žádosti okresního soudu trestního
v Brně za vydání člena Národního
shromáždění dra Vojt. Kyjovského,
žalovaného továrníkem Ant. Sychrou z
Boskovic, pro urážku na cti (tisk č. 2334).
Předseda (zvoní): Národní
shromáždění je schopno se usnášeti.
Zahajuji schůzi.
Omluvili se:
churavostí: Bechyně (na neurčito),
Nekvasil (pro tento týden), Buříval,
dr. Černý Josef;
zaměstnáním: Bradáč
(na neurčito), Budínský, Cingr,
Měchura (pro tento týden), Štěpánek
(na neurčito), Marcha, Prokůpek;
úmrtím v rodině: Čipera (na
neurčito).
Přistoupíme
a to k prvnímu jeho odstavci
1. zprávě sociálně-politického
výboru o vládní osnově zákona
(tisk č. 2099), kterým se povoluje další
podpora stavebního ruchu (tisk č. 2282) a zprávě
rozpočtového výboru v téže
věci (k čís. tisku 2282).
Zpravodajem je pan kolega Dubický, uděluji
mu slovo.
Zpravodaj posl. J. Dubický: Slavné Národní
shromáždění!
Zákonem ze dne 23. května 1919 byla povolena na
podporu stavebního ruchu částka 5 mil. K
jako příspěvek k anuitám
ze zápůjček na domy, stavěné
obcemi, okresy, nebo obecně prospěšnými
stavebnímí sdruženími. Obnos tento stačil
by ku podpoře staveb v úhrnném nákladě
113 mil. Kor., předpokládajíc, že zdražení
stavebního nákladu činí oproti dobám
mírovým průměrně 600 %, že
anuita obnáší nejvýše 5
1/2 % a že nájemné
z domu vybírané stačí k úhradě
asi 120 % mírového nákladu. Podpora
5 mil. K vyčerpána byla však již počátkem
července 1919.
Akcí touto problém bytový arciť rozřešen
nebyl. Pokud ze statistiky vysvítá, byly nejvíce
stavěny domy nájemní i rodinné a to
hlavně pro státní zaměstnance a horníky.
Do konce listopadu 1919 bylo ministerstvu sociální
péče předloženo projektů s rozpočteným
nákladem okrouhle 450 mil. Kor.; na jejich podporu bylo
by potřebí úhrnné částky
20 mil. Kor.
Původně v novele zákona o státní
podpoře stavebního ruchu žádala vláda
částku 10 milionů K, ale když sociálně-politický
výbor seznal, že obnos tento je vlastně již
vyčerpán, neboť ministerstvo slíbilo
již dříve podpory na stavby vesměs nutné
v úhrnném nákladu 340 mil. K, - usneseno
bylo, aby úvěr vládou žádaný
zvýšen byl na 25 milionů
Kor. Tím bude možno podporovati stavby v úhrnném
nákladu přes 670 milionů K.
Ke zvýšení úvěru vládou
žádaného byl sociálně-politický
výbor veden tou myšlenkou, aby se mohly ucházeti
o podporu na nové projekty také venkovské
obce nebo venkovská družstva malorolníků
a vůbec osoby věnující se povolání
zemědělskému. Až dosud poskytována
byla podpora na stavby průmyslovým dělníkům
a státním zaměstnancům. - Kdo však
zná poměry na venkově, ví, že
kruhy zemědělské trpí nouzí
bytovou v míře při nejmenším
takové jako města a je tedy nutno, aby na venkov
byl vzat příslušný zřetel a podpora
na zvýšení stavebního ruchu mu poskytnuta.
Družstva zemědělská mohou dostati
podporu netoliko na stavbu obytných domků, ale i
na postavení nutného hospodářského
příslušenství, jako na stodolu a
chlév. Lze si jen přáti, aby zemědělské
kruhy hojně dobrodiní zákona tohoto použily
a zmírnily tak krisi bytovou, pokud vůbec v dnešních
poměrech zmírniti se dá.
Když před nedávnem projednával se v
Nár. shromáždění zákon
o zabírání bytů obcemi, bylo všeobecně
konstatováno, že jen pronikavým rozvinutím
stavebního ruchu dá se kalamita bytová účelně
řešiti. Bohužel, soukromé podnikání
má úplně svázané ruce a stavební
ruch stojí. Příčiny jsou hlavně
trojí: předražování a
nedostatek stavebního materiálu,
ať již cihel, cementu, dříví nebo
železa, vysoké mzdy jako důsledek všeobecně
přepjatých životních potřeb a
značně zvýšené tarify dovozní.
Poměry jsou takové, že nelze kalkulovati ani
na měsíc napřed a tak každý podnikatel
je ve stavebním podnikání znemožňován.
Situace je čím dál horší.
Na jedné straně úžasná nouze
o byty, jedinečná snad v Evropě a na druhé
straně úplný klid ve stavebním ruchu.
To vede k značným poruchám v životě
sociálním a národohospodářském.
Stavební projekty rozbíjejí se v celé
řadě případů o otázku
úvěru. Jak poměry jsou, nenajde se
ústav, který by do novostavby půjčil
kapitál za podmínek, obvyklých před
válkou.
Tehdy počítal takto: Vzal výnos domu po srážce
daní, dávek a jiných vydání
a kapitalisoval ho 4 %. Činžovní
hodnota, takto vypočtená, sčítala
se pak s hodnotou stavební a průměr dal faktickou
hodnotu domu. Na tu se pak do první hypoteky 4 1/2
% půjčovalo 50 až 60 %, do druhé 5 %
nejvýše 60 % zbytku. Podnikatel mohl počítati,
že ke stavbě domu za 100.000 K potřeboval asi
čtvrtinu, na zbytek mohl obdržeti úvěr.
Dnes jsou poměry jiné. Každý
finanční ústav počítá
hodnotu o 100 % vyšší, dál však
nejde. Při tom dlužno uvážiti, že
stavební náklad vrostl 7krát, čili
o 700 %. - To znamená: na dům, jehož pozemek
a stavba by dnes stály 800 tisíc K půjčily
by finanční ústavy ne tři čtvrtiny,
nýbrž nejvýše jednu třetinu,
zbytek musel by podnikatel hraditi sám. Při tom
by mu hrozilo, že snad dnes bude se dům při
činžích arci osmeronásobných
rentovati, - ale že za několik let bude se stavěti
levněji, konkurence stlačí činže
a dům místo 4 % neponese nic, naopak bude pasivní
a jeho kupní cena přiměřeně
klesne, čili inventovaný kapitál zmizí.
Takové investice arciť nebude podnikati nikdo.
Lze tedy říci tolik: Pokud se nepodaří
snížiti náklady stavební na nejmenší
možnou míru, pokud poměry ve stavebním
oboru ve směru soc. i výrobním nebudou stabilisovány,
nelze se nadíti obratu k lepšímu.
Před válkou 1 tisíc cihel i s dovozem stálo
30 až 35 K. Dnes ku příkl. Pražská
úvěrní banka počítá
ze své cihelny v Selci za 1 tisíc cihel 240 K i
více a dovoz stojí 210 K. V subkomitétu
soc. politického výboru bylo však odborníky
prokázáno, že podle výrobního
nákladu by 1 tisíc cihel i s občanským
ziskem mohl i dnes býti za 180 až 200 K.
Zde je tedy nutno, aby výrobní kalkulace
stavebních podniků byly pod přísnou
kontrolou, aby jakékoliv vyhánění
cen cihel, cementu, dříví a železa atd.
nahoru bylo znemožněno.
Návrh zákona, který dnes projednáváme,
vyhovuje tomuto předpokladu v § 2. V původní
novele zákona bylo poskytnuto zemské politické
zprávě právo, aby - je-li toho ve veřejném
zájmu třeba - převzala ve správu
státní onen stavební neb dopravní
podnik, který by prokázaně vyháněl
ceny stavebních potřeb do výše za účelem
tučnějších zisků. Subkomité
soc. pol. výboru byl však toho názoru, že
vzetí správy podniku z rukou jeho majitele
má býti teprve posledním prostředkem
v tom směru, aby se podnik provozoval způsobem,
hovícím veřejnému zájmu.
Navrhuje se tedy, aby majiteli podniku dána byla
nejprve výstraha a teprve nevyhoví-li danému
příkazu v ustanovené lhůtě,
možno učiniti opatření další,
totiž dáti podnik pod dozor, převzíti
ho do správy státní aneb odevzdati do správy
jiných veřejných korporací na čas
nezbytné potřeby. V případě,
že dojde k ustanovení dozoru v takovém podniku,
má osoba dozorem pověřená právo,
stanoviti ceny na základě kalkulace skutečných
výdajů výrobních, přihlížejíc
k amortisaci a zúrokování investovaného
kapitálu a přiměřenému zisku
majitele podniku. Jde-li o šetření v takovém
závodě ze strany zemské pol. zprávy,
je přizvána k součinnosti obec kde se podnik
nalézá, ovšem s podmínkou, že zástupcové
obce nemají práva nějakého veta.
V otázce náhrady byl soc. pol. výbor
toho názoru, že majitel podniku smí činiti
nárok na náhradu jen tehdy, když mu bylo
provozování podniku odňato, v jiném
případě nikoliv. Podnik musí býti
vrácen ve stavu, odpovídajícím odbornému
provozu podniku, za škodu způsobenou ručí
korporace, v jejíž prospěch opatření
bylo učiněno.
Nelze popříti, že jsou to ustanovení
přísná, ale nezbytně nutná,
máme-li se ve stavebním ruchu aspoň částečně
dostati z kalamity ven. Jde tu o problém, který
hluboce dotýká se našeho hospodářského
života, veškerého podnikání, a
musí se tedy v této přechodné době
učiniti vše, aby rozvoj normálního,
stavebního podnikatelství byl umožněn.
Slavné Národní shromáždění!
Ministerstvo veřejných prací, jak se právě
dovídám, předloží Národnímu
shromáždění nový návrh
na podporování stavebního ruchu pro soukromé
podnikatele. Navrhuje se, aby Národní shromáždění
odhlasovalo k tomu účelu obnos 25 milionů
K, za podmínek, že těmto podnikatelům,
kteří stavětí budou roku letošního
i příštího, poskytnuty budou velké
úlevy po stránce daňové a značné
subvence. V onom návrhu jest ovšem podmínka,
že stavby tyto budou subvencovány jen ve městech,
které mají více než 15.000 obyvatel.
Mám za to, že právě o této věci
musí jednati sociálně politický výbor
velmi opatrně a spravedlivě, neboť na př.
se strany venkova není možno návrh takový
akceptovati. Mám za to, že o té věci
musí býti jednáno meritorně, velice
rozvážně a že příslušné
výbory Národního shromáždění
původní návrh ministerstva veřejných
prací zrevidují. Končím a navrhuji,
aby Národní shromáždění
udělilo předložené osnově zákona
o podpoře stavebního ruchu ve městech i na
venkově ústavní sankci. (Potlesk.)
Předseda (zvoní): Uděluji slovo
panu referentovi rozpočtového výboru, kol.
Hübnerovi.
Zpravodaj posl. Hübner: Slavné Národní
shromáždění!
Bytová nouze jest jedním, opravdu bolestným
příznakem doby válečné a poválečné.
Není to nemoc jen naší mladé republiky,
ale jest to nemoc světová. Není to nemoc
jen velkých hlavních měst, shledáváme
se s ní i v našich městečkách
a obcích venkovských. A jediný universální
lék proti této nouzi bytové jest: stavětí.
Stavěti pokud možno nejdříve a nejvíce.
Než dnes, kdy ceny cihel, dříví, vápna
a veškerého stavebního materiálu stoupají
do závratné výše, nemůže
se stavby odvážiti jednotlivec nebo družstvo
finančně slabší, bez vydatné
morální a hlavně hmotné podpory státu.
Proto také rozpočtový výbor jednohlasně,
bez debaty schválil položku 25,000.000 korun v §
1. předlohy tohoto zákona požadovanou, ač
v původním vládním návrhu bylo
žádáno jen 10,000.000 korun.
§ 2. doznal v úpravě výboru sociálně-politického
značného zlepšení a já jako živnostník
s povděkem kvituji, že zabírání
podniků a závodů má se dle této
opravené předlohy státi teprve až po
dání výstrahy, tedy po vyčerpání
všech prostředků po dobrém, a teprve
až v krajní nouzi bude posledním prostředkem,
aby přinucen byl majitel závodu k správnému
konání svých občanských povinností.
Bude-li tento paragraf objektivně a spravedlivě
prováděn, nehrozí řádným
živnostníkům z něho žádné
nebezpečí.
Aby materiál stavební, zejména cihly a vápno,
mohly býti dodávány v dostatečném
množství a v přiměřené
ceně, může dle mého soudu působiti
na to velmi vydatně ministerstvo veřejných
prací a sice tím, když závodům,
které mohou a chtějí dodávati stavební
hmoty za ceny nepřemrštěné, zejména
cihelnám, vápenkám a parním pilám,
přidělí včas a v dostatečném
množství uhlí za maximální ceny,
neboť musí-li takový závod kupovati
uhlí pod rukou za 20 až 30 korun 100 kg, nemůže
přirozeně dodávati levné výrobky.
S díkem také jako agrárník kvituji,
že ve zprávě důvodové jest vzpomenuto
venkovských obcí a družstev, zejména
družstev domkářských (Posl. Dubický:
Však nás to stálo hodně boje!),
neboť s venkovem v tomto směru nebylo vždy jednáno
spravedlivě.
Rozpočtový výbor schválil tuto předlohu
zákona jednohlasně a bez debaty a já jménem
rozpočtového výboru doporučuji sl.
Národnímu shromáždění
tuto předlohu zákona k schválení.
(Souhlas.)
Předseda (zvoní): K slovu není
nikdo přihlášen. Debata odpadá. Přistoupíme
k hlasování.
Prosím o zaujetí míst. (Děje se.)
Hlasovati dám, ježto předloha sama jest krátká,
má pouze čtyři paragrafy a žádný
pozměňovací návrh učiněn
nebyl, o celé předloze v celku. (Námitky
nebyly.) Námitek proti tomu není.
Kdo souhlasí tedy s § 1., 2., 3. a 4., jakož
i s nadpisem zákona, jak obsaženy jsou ve zprávě
výboru sociálně-politického a rozpočtového,
prosím, aby povstal se svého místa. (Děje
se.)
To jest většina. Zákon jest schválen
v prvém čtení.