Úterý 3. února 1920

Může se namítnouti, že úvěr 300 mil. korun nepostačí na uskutečnění naznačeného stavebního programu. I já bych tuto námitku činil, kdybych neočekával, že uvedený obnos bude doplňován dle potřeby ročními úvěry, zejména v těch případech, kde pro dotyčnou, třeba ještě nezapočatou akci, byly do státního rozpočtu už nyní zařazeny určité částky.

Vedení této velké stavební akce resortně připadne ministerstvu veřejných prací. Ono bude povinno opatřiti potřebné plány od vynikajících architektů, a to pravidlem soutěží. Rozhodnutí o plánech stane se po úradě s uměleckou stavební komisí, jež už nyní se zřizuje při jmenovaném ministerstvu. Součinnost ostatních ministerstev, pro něž nové budovy mají býti vystavěny, jest meziministerskými ujednáními zajištěna tak, že je záruka pro to, aby novostavby svému určení vyhovovaly.

Od cílevědomého a energického provádění tohoto velkého stavebního plánu očekáváme vybudování důstojných, monumentálních budov, sloužících: čestné representaci naší republiky, praktické účelnosti její správy, dokonalé vědecké výchově našich budoucích generací i uměleckému rozkvětu našeho národa. Od ní dále očekáváme, že vyvolá stavební ruch, jenž odpomůže nezaměstnanosti, vrátí zabrané obytné budovy obývání, školy vyučování, otevře Strakovu akademii studentům, Rudolfinum koncertům a výstavám atd., atd.

To všechno jsou důvody, pro něž technický a rozpočtový výbor doporučují slav. Národnímu shromáždění předloženou osnovu zákona ke schválení. (Výborně! Potlesk.)

Předseda (zvoní): Pan zpravodaj rozpočtového výboru Moudrý vzdal se slova.

K slovu není nikdo přihlášen, debata odpadá. Přistoupíme k hlasování. Prosím o zaujetí míst. Hlasovati dám o zákonu, který má pouze 5 paragrafů a k němuž nebylo podáno žádných pozměňovacích návrhů, najednou. (Námitky nebyly.) Námitek proti tomu není.

Kdo souhlasí tedy s §§ 1., 2., 3., 4. a 5. zákona, jakož i s nadpisem jeho, jak jest obsažen ve zprávě výboru technického a rozpočtového, prosím, aby povstal. (Děje se.)

To jest většina, zákon je schválen v prvém čtení.

Přeje si pan zpravodaj k druhému čtení slova?

Zpravodaj posl. Rotnágl: Ne.

Předseda: Korektury nebyly žádné?

Zpravodaj posl. Rotnágl: Žádné.

Předseda: Kdo souhlasí se zákonem, přijatým právě v prvém čtení, také ve druhém čtení, prosím, aby povstal. (Děje se.)

To jest většina. Zákon jest schválen také v čtení druhém a tím tento odstavec denního pořádku jest vyřízen a přistoupíme k dalšímu, jímž jest

2. zpráva právního výboru o vládním návrhu zákona tisk č. 2096 o prozatímní úpravě advokacie tisk č. 2299.

Zpravodajem jest pan dr. Klouda, uděluji mu slovo.

Posl. dr. Klouda: Velectěné Národní shromáždění!

Zákon, o němž jest nám pojednati, nese nadpis "O prozatímní úpravě advokacie". Nejedná se však o celkovou úpravu advokacie, nýbrž jedná se opětně o příležitostnou a přechodnou úpravu poměrů v advokacii a sice se zřetelem na Slovensko. V ministerstvu spravedlnosti leží sice již připravena osnova nového advokátního řádu, kterým se právní poměry advokacie upravují celkem definitivně a jednotně pro území celého našeho státu. Jak však dnes věci stojí, jest více než pochybno, že by tato definitivní úprava advokacie mohla býti projednána ještě ve zbývajícím čase Národního shromáždění, který stejně již jen na krátko jest vyměřen, a proto nezbývá, stejně jako v oborech jiných, i pokud se týče advokacie, když nelze provésti celou, celkovou, jednotnou a definitivní úpravu poměrů jejích, spokojiti se aspoň tím přechodným opatřením, kterým odpomoženo býti má nedostatkům nejnaléhavějším a nejcitelnějším.

Taková naléhavá potřeba jeví se, aspoň, pokud se týče Slovenska v rozmnožování počtů advokátů a kandidátů advokacie na Slovensku. Tam totiž veliká část příslušníků stavu advokátského samotného i příslušníků dorostu stavu advokátského nesrostla s lidem naším a neprojevuje pro stát náš a potřeby obyvatelstva našeho toho smyslu, jak toho zájem státu a zájem obyvatelstva nutně vyžadují. Předložila proto vláda návrh zákona, kterým má býti umožněn příliv nových příslušníků stavu našeho na Slovensko. Příliv ten má býti umožněn dvojím způsobem. Jednak přesídlováním advokátů již hotových z území našeho na území slovenské, jednak přestupováním kandidátů advokacie z území jednoho advokátního řádu do území platnosti advokátního řádu druhého.

Právní výbor, projednávaje osnovu zákona, jak jí vláda předložila, provedl na ní některé změny, schváliv v podstatě zásady, na kterých osnova tato má býti vybudována.

Změnami, které právní výbor provedl, má býti jednak zdůrazněno, že jedná se toliko o prozatímní a přechodnou úpravu poměrů advokacie, jednak však, že má býti znemožněno obcházení zákona a využívání výhod jeho na úkor těch účelů, které zákon sleduje. Z té příčiny upraveno znění jednotlivých ustanovení zákonných:

§ 1. předlohy vládní, který stanoví vzájemnost, reciprocitu pro přesídlení advokátů z obvodu platnosti advokátního řádu rakouského do obvodu platnosti řádu uherského, ponechán beze změny;

§ 2. vládní osnovy doplnil právní výbor v ten smysl, že kandidát advokacie, který přestupuje z obvodu platnosti jednoho advokátního řádu do obvodu platnosti druhého advokátního řádu, vždy musí vykázati vedle ostatních náležitostí, které zákonem k dosažení advokacie jsou předepsány, nejméně šestiletou praxi právní, jak tedy pro přípravu k advokacii jest zákonem předepsáno. V tomto směru totiž advokátní řád uherský podstatně se liší od advokátního řádu rakouského, ježto přípravná právní praxe pro advokáta stanovena jest v Uhersku kratší než u nás, v zemích kdysi koruny České. Protože by tímto způsobem, kdyby ponecháno bylo v platnosti ustanovení kratší doby přípravné praxe také pro ty kandidáty advokacie, kteří by se dali zapsati z obvodu platnosti našeho advokátního řádu do praxe na Slovensku, mohla býti získána výhoda zkrácení přípravné právní praxe, pojato toto ustanovení do zákona.

V § 3. provedena stylistická změna. Paragraf 3. stanoví, že oni advokáti, kteří měli před nabytím účinnosti nového zákona sídlo mimo území státu Československého, mohou býti zapsáni do seznamu advokátů v některé naší komoře advokátní jen tehdy, když vedle všech zákonem předepsaných náležitostí vykáží ještě souhlas ministra spravedlnosti, a když se jedná o území slovenské, vedle souhlasu ministra spravedlnosti také souhlas ministra s plnou mocí pro Slovensko; tedy tento výkaz souhlasu ministerského musí žadatel, který domáhá se zápisu do seznamu advokátů, vykázati ve své žádosti, kterou za zápis do seznamu advokátů žádá.

Posléze, aby zdůrazněna byla prozatímní a přechodní povaha nového zákona, vymezil právní výbor dobu platnosti nového zákona na dobu jednoho roku. Předpokládá a doufám, že právem, právní výbor, že v době jednoho roku může dojíti k definitivní úpravě právních poměrů advokacie, že může býti během jednoho roku advokátní řád přijat, může se státi zákonem, čímž pak také odpadne důvod prozatímního zákona, o němž dnes máme se usnášeti a doporučuje proto právní výbor, aby Národní shromáždění přijalo zákon ve znění, jak v tisku vám předloženém jest obsaženo. (Souhlas.)

Předseda (zvoní): K slovu není nikdo přihlášen, debata odpadá, přistoupíme k hlasování. Prosím o zaujetí míst. (Děje se.) Také tento zákon má pouze 5 paragrafů, není učiněno žádných pozměňovacích návrhů, budeme hlasovati o něm v celku. Námitek proti tomu není? (Nebyly.)

Kdo souhlasí tedy s paragrafem 1., 2., 3., 4. a 5. zákona, jakož i nadpisem jeho, jak jest obsažen ve zprávě právního výboru, prosím, aby povstal. (Děje se.)

To jest většina, zákon jest schválen v prvém čtení.

Ke druhému čtení uděluji slovo panu zpravodaji.

Zpravodaj posl. dr. Klouda: Do textu vloudily se dvě tiskové chyby a to v paragrafu prvém, řádce třetí, místo slova "vykonávají" má státi "vykonávali" advokátní praxi dne 28. října atd. Pak v paragrafu druhém v předposledním řádku posledního odstavce má býti citace zákona našeho advokátního řádu § 2. zák. ze 6. července 1868 ř. z. č. "96" a nikoliv "98", jak je chybně vytištěno. Navrhuji, aby zákon s těmito opravami byl schválen.

Předseda: Pan zpravodaj doporučuje dvě korektury tiskové a to: v prvém paragrafu ve třetí řádce místo "vykonávají" aby stálo "vykonávali" a v paragrafu 2. v předposlední řádce, aby bylo místo číslice "98" uvedeno "96".

Kdo se zákonem, přijatým v prvém čtení, s těmito dvěma korekturami souhlasí také ve druhém čtení, prosím, aby povstal. (Děje se.)

To jest většina, zákon jest schválen také ve druhém čtení a tím také tento odstavec denního pořadu jest vyřízen.

Přistoupíme k třetímu, jímž jest

3. zpráva živnostenského výboru o nařízení vlády československé republiky ze dne 17. prosince 1919 o zachování služebních poměrů osob, podléhajících zákonu o obchodních pomocnících za války a o obmezení výpovědi některých služebních poměrů (tisk č. 2313).

Zpravodajem jest pan kolega Vilém Votruba. Ježto není přítomen, žádám pana předsedu výboru příslušného, pana kolegu Slavíčka, aby přejal referát. Uděluji mu slovo.

Zpravodaj posl. Slavíček: Slavné Národní shromáždění!

Po žádosti živnostenského výboru, aby věci, týkající se živnostníků a obchodníků, byly předkládány živnostenskému výboru k posouzení, podalo presidium ministerské rady přípisem ze dne 19. prosince 1919 č. 27.174 Národnímu shromáždění podle § 3. zákona ze dne 24. července atd. opis nařízení vlády ze dne 17. prosince 1919, o němž živnostenský výbor měl se poraditi.

Věc týká se obchodního pomocnictva, a sice v tom směru, že zákonem bylo mu zaručeno navrátiti se zpět do služeb původního svého zaměstnavatele, kterého opustilo při vstupu do služby vojenské. Protože však nařízení o ochraně těchto pomocníků bylo omezeno na krátkou lhůtu a demobilisace osob provedena ještě není, toto nařízení vlády prodlužuje původní nařízení o ochraně obchodních pomocníků a živnostenský výbor měl se o něm vysloviti.

Živnostenský výbor zkoumal jednotlivé návrhy interesovaných stran, a to jak obchodního pomocnictva, tak zaměstnavatelů a zjistil, že na příklad pomocnictvo by si přálo, aby zákonná ochrana nebyla vůbec zrušena, v čemž však zaměstnavatelé spatřují omezování své svobody, naproti tomu zase obchodní a živnostenské komory se vyslovily sice zásadně některé proti prodloužení výhod obchodního pomocnictva, Pražská však obchodní a živnostenská komora nenamítá nic proti tomu, bude-li ochrana tato na krátkou dobu prodloužena. Jinými slovy řečeno: s vládním nařízením obchodní a živnostenská komora souhlasí a živnostenský výbor rovněž, a doporučuje proto Národnímu shromáždění, aby vzalo tuto zprávu na vědomí.

Předseda: K slovu není nikdo přihlášen, debata odpadá; přistoupíme k hlasování. Prosím o zaujetí míst. (Děje se.)

Máme hlasovati o resolučním návrhu živnostenského výboru, který je obsažen ve zprávě živnostenského výboru, jímž se navrhuje, aby nařízení vlády se schválilo.

Kdo s resolučním tímto návrhem souhlasí, prosím, aby povstal. (Děje se.)

To je většina; resoluce je schválena a tím je tento odstavec denního pořádku vyřízen a přistoupíme k odstavci poslednímu, jímž jest

4. zpráva výboru kulturního o návrhu člena N. S. dra Stojana a soudr. (tisk č. 1264, 1749), aby byl zrušen § 5. ř. z. ze dne 28. března 1918 č. 115, týkající se kněží pensistů (tisk č. 2304).

Zpravodajem je pan kol. dr. Stojan. Uděluji mu slovo.

Zpravodaj posl. dr. Stojan: Slavné shromáždění!

O předmětu, který je právě na denním pořádku, Národní shromáždění ve své dobrotě a šlechetnosti již přijalo jedenkráte resoluci. Ale to byla jen resoluce, která se odnášela k zákonu a zajisté, že zákon nižádnou resolucí nemůže býti derogován, nemůže býti změněn, nemůže býti zvrácen. A proto opětně tato resoluce přišla do kulturního výboru a kulturní výbor usnesl se na malé osnově zákona. Byla mu směrodatnou pohnutkou k tomu lidskost, neboť zajisté znal kulturní výbor prabídné poměry pensistů, věděl dobře, že kněz jen tenkráte vstoupí do pense, když nemůže v pravdě pracovat a když jest naprosto neschopným. Přemnozí z těchto pensistů prožili celý život svůj někde na horách ve velké bídě, takže nemohli nic ušetřiti. K tomu jsou neschopni tělesně, jsou neschopni sami sobě pomáhati, musí míti obsluhu. Pravím, že ohled lidskosti byl pohnutkou pro kulturní výbor, že ten zákon po dohodě s ministerstvem financí a ministerstvem školství - což dlužno s vděčností přiznati - přijal. Zajisté že Nár. shromáždění podalo již tolik důkazů šlechetnosti v sociálních otázkách, že mně nemůže za těžko připadnouti také ta prosba, aby Národní shromáždění i tentokráte svou šlechetnost na jevo dalo a v této eminentně sociální otázce též aby přijalo předložený zákon. Zajisté, že vděčnost těch, kteří budou obšťastněni tím zákonem, nebude malou a že před Pánem u oltáře, jakož i na modlitbách svých pamatovati budou na ty, kteří jim k lepší existenci pomohli. Já prosím Nár. shromáždění, aby svou šlechetnost projevilo a zákon tento přijalo. (Výborně!)

Předseda (zvoní): Nikdo není k slovu přihlášen, debata odpadá, přistoupíme k hlasování. Prosím o zaujetí míst. (Děje se.)

Také o tomto krátkém zákonu, který má pouze 3 články, a k němuž nebyl podán žádný pozměňovací návrh, budeme hlasovati v celku. (Námitek nebylo.)

Námitek proti tomu není. Kdo souhlasí s čl. I., II. a III. zákona, jakož i s nadpisem jeho, jak je obsažen ve zprávě kulturního výboru, prosím, aby povstal. (Děje se.)

To je většina, zákon je schválen v prvém čtení.

Přeje si pan zpravodaj slova k druhému čtení?

Zpravodaj posl. dr. Stojan: Ne.

Předseda: Není tomu tak.

Kdo souhlasí se zákonem, přijatým právě v prvém čtení, také ve čtení druhém, prosím, aby povstal. (Děje se.)

To jest většina. (Zpravodaj posl. dr. Stojan: Všem Pán Bůh zaplať! Veselost.)

Zákon je schválen také ve druhém čtení a tím je denní pořad dnešní schůze vyřízen.

Nebude-li proti tomu námitek, provedeme ještě doplňovací volby do dvou výborů, a to do výboru živnostenského a do výboru kulturního.

Námitek proti tomu není. (Nebyly.)

Navržen jest do živnostenského výboru za Rebše Petrovický, do kulturního za Petrovického paní Eliška Purkyňová.

Kdo s těmito změnami souhlasí, prosím, aby povstal. (Děje se.)

To jest většina. Obě tyto změny jsou schváleny.

Přistupuji k ukončení schůze a navrhuji, aby se příští schůze N. S. konala ve čtvrtek dne 5. t. m. o 2. hod. odpolední s tímto

denním pořadem:

1. Zpráva výboru sociálně-politického o vládní osnově zákona, tisk 2135, kterým se mění některá ustanovení o pensijním pojištění. (Zákon z 16./12. 1906 č. 1 ř. z. z r. 1907 a cís. nař. z 25./6. 1914 č. 138 ř. z.) Č. t. 2305.

2. Zpráva rozpočtového výboru o vládním návrhu zákona, tisk č. 1916, kterým se zkracují uvěřovací lhůty pro dávky z lihu, cukru, lisovaného droždí a pro spotřební daň z nerostných olejů a zrušuje se diskonto ze spotřební dávky lihové, zapravené předem. Č. t. 2316.

3. Zpráva výboru pro Velkou Prahu a výboru technického o návrhu čl. N. S. dra Přemysla Šámala a soudr., tisk č. 1441, na některé doplňky a změny stavebních řádů pro Prahu a předměstí a pro Čechy. Č. t. 2306.

4. Zpráva I. právního výboru, II. rozpočtového výboru o vládním návrhu zákona, tisk 2075, jímž se povoluje použití dílčích dluhopisů obce Pražské v úhrnné jmenovité částce 150,000.000 K k ukládání nadačních, sirotčích a podobných kapitálů. Č. t. 2325.

Jsou snad proti návrhu mému, pokud se týče dne, nebo pokud se týče denního pořadu, nějaké námitky? (Nebyly.)

Není tomu tak, návrh můj jest přijat.

Schůze jest skončena.

(Konec schůze o 3. hod. 23 min. odpoledne.)


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP