Může se namítnouti, že úvěr
300 mil. korun nepostačí na uskutečnění
naznačeného stavebního programu. I já
bych tuto námitku činil, kdybych neočekával,
že uvedený obnos bude doplňován dle
potřeby ročními úvěry, zejména
v těch případech, kde pro dotyčnou,
třeba ještě nezapočatou akci, byly do
státního rozpočtu už nyní zařazeny
určité částky.
Vedení této velké stavební akce resortně
připadne ministerstvu veřejných prací.
Ono bude povinno opatřiti potřebné plány
od vynikajících architektů, a to pravidlem
soutěží. Rozhodnutí o plánech
stane se po úradě s uměleckou stavební
komisí, jež už nyní se zřizuje
při jmenovaném ministerstvu. Součinnost ostatních
ministerstev, pro něž nové budovy mají
býti vystavěny, jest meziministerskými ujednáními
zajištěna tak, že je záruka pro to, aby
novostavby svému určení vyhovovaly.
Od cílevědomého a energického provádění
tohoto velkého stavebního plánu očekáváme
vybudování důstojných, monumentálních
budov, sloužících: čestné representaci
naší republiky, praktické účelnosti
její správy, dokonalé vědecké
výchově našich budoucích generací
i uměleckému rozkvětu našeho národa.
Od ní dále očekáváme, že
vyvolá stavební ruch, jenž odpomůže
nezaměstnanosti, vrátí zabrané obytné
budovy obývání, školy vyučování,
otevře Strakovu akademii studentům, Rudolfinum koncertům
a výstavám atd., atd.
To všechno jsou důvody, pro něž technický
a rozpočtový výbor doporučují
slav. Národnímu shromáždění
předloženou osnovu zákona ke schválení.
(Výborně! Potlesk.)
Předseda (zvoní): Pan zpravodaj rozpočtového
výboru Moudrý vzdal se slova.
K slovu není nikdo přihlášen, debata
odpadá. Přistoupíme k hlasování.
Prosím o zaujetí míst. Hlasovati dám
o zákonu, který má pouze 5 paragrafů
a k němuž nebylo podáno žádných
pozměňovacích návrhů, najednou.
(Námitky nebyly.) Námitek proti tomu není.
Kdo souhlasí tedy s §§ 1., 2., 3., 4. a 5. zákona,
jakož i s nadpisem jeho, jak jest obsažen ve zprávě
výboru technického a rozpočtového,
prosím, aby povstal. (Děje se.)
To jest většina, zákon je schválen
v prvém čtení.
Přeje si pan zpravodaj k druhému čtení
slova?
Zpravodaj posl. Rotnágl: Ne.
Předseda: Korektury nebyly žádné?
Zpravodaj posl. Rotnágl: Žádné.
Předseda: Kdo souhlasí se zákonem,
přijatým právě v prvém čtení,
také ve druhém čtení, prosím,
aby povstal. (Děje se.)
To jest většina. Zákon jest schválen
také v čtení druhém a tím
tento odstavec denního pořádku jest vyřízen
a přistoupíme k dalšímu, jímž
jest
2. zpráva právního výboru o vládním
návrhu zákona tisk č. 2096 o prozatímní
úpravě advokacie tisk č. 2299.
Zpravodajem jest pan dr. Klouda, uděluji mu slovo.
Posl. dr. Klouda: Velectěné Národní
shromáždění!
Zákon, o němž jest nám pojednati, nese
nadpis "O prozatímní úpravě advokacie".
Nejedná se však o celkovou úpravu advokacie,
nýbrž jedná se opětně o příležitostnou
a přechodnou úpravu poměrů v advokacii
a sice se zřetelem na Slovensko. V ministerstvu spravedlnosti
leží sice již připravena osnova nového
advokátního řádu, kterým se
právní poměry advokacie upravují celkem
definitivně a jednotně pro území celého
našeho státu. Jak však dnes věci stojí,
jest více než pochybno, že by tato definitivní
úprava advokacie mohla býti projednána ještě
ve zbývajícím čase Národního
shromáždění, který stejně
již jen na krátko jest vyměřen, a proto
nezbývá, stejně jako v oborech jiných,
i pokud se týče advokacie, když nelze provésti
celou, celkovou, jednotnou a definitivní úpravu
poměrů jejích, spokojiti se aspoň
tím přechodným opatřením, kterým
odpomoženo býti má nedostatkům nejnaléhavějším
a nejcitelnějším.
Taková naléhavá potřeba jeví
se, aspoň, pokud se týče Slovenska v rozmnožování
počtů advokátů a kandidátů
advokacie na Slovensku. Tam totiž veliká část
příslušníků stavu advokátského
samotného i příslušníků
dorostu stavu advokátského nesrostla s lidem naším
a neprojevuje pro stát náš a potřeby
obyvatelstva našeho toho smyslu, jak toho zájem státu
a zájem obyvatelstva nutně vyžadují.
Předložila proto vláda návrh zákona,
kterým má býti umožněn příliv
nových příslušníků stavu
našeho na Slovensko. Příliv ten má býti
umožněn dvojím způsobem. Jednak přesídlováním
advokátů již hotových z území
našeho na území slovenské, jednak přestupováním
kandidátů advokacie z území jednoho
advokátního řádu do území
platnosti advokátního řádu druhého.
Právní výbor, projednávaje osnovu
zákona, jak jí vláda předložila,
provedl na ní některé změny, schváliv
v podstatě zásady, na kterých osnova tato
má býti vybudována.
Změnami, které právní výbor
provedl, má býti jednak zdůrazněno,
že jedná se toliko o prozatímní a přechodnou
úpravu poměrů advokacie, jednak však,
že má býti znemožněno obcházení
zákona a využívání výhod
jeho na úkor těch účelů, které
zákon sleduje. Z té příčiny
upraveno znění jednotlivých ustanovení
zákonných:
§ 1. předlohy vládní, který stanoví
vzájemnost, reciprocitu pro přesídlení
advokátů z obvodu platnosti advokátního
řádu rakouského do obvodu platnosti řádu
uherského, ponechán beze změny;
§ 2. vládní osnovy doplnil právní
výbor v ten smysl, že kandidát advokacie, který
přestupuje z obvodu platnosti jednoho advokátního
řádu do obvodu platnosti druhého advokátního
řádu, vždy musí vykázati vedle
ostatních náležitostí, které
zákonem k dosažení advokacie jsou předepsány,
nejméně šestiletou praxi právní,
jak tedy pro přípravu k advokacii jest zákonem
předepsáno. V tomto směru totiž advokátní
řád uherský podstatně se liší
od advokátního řádu rakouského,
ježto přípravná právní
praxe pro advokáta stanovena jest v Uhersku kratší
než u nás, v zemích kdysi koruny České.
Protože by tímto způsobem, kdyby ponecháno
bylo v platnosti ustanovení kratší doby přípravné
praxe také pro ty kandidáty advokacie, kteří
by se dali zapsati z obvodu platnosti našeho advokátního
řádu do praxe na Slovensku, mohla býti získána
výhoda zkrácení přípravné
právní praxe, pojato toto ustanovení do zákona.
V § 3. provedena stylistická změna. Paragraf
3. stanoví, že oni advokáti, kteří
měli před nabytím účinnosti
nového zákona sídlo mimo území
státu Československého, mohou býti
zapsáni do seznamu advokátů v některé
naší komoře advokátní jen tehdy,
když vedle všech zákonem předepsaných
náležitostí vykáží ještě
souhlas ministra spravedlnosti, a když se jedná o
území slovenské, vedle souhlasu ministra
spravedlnosti také souhlas ministra s plnou mocí
pro Slovensko; tedy tento výkaz souhlasu ministerského
musí žadatel, který domáhá se
zápisu do seznamu advokátů, vykázati
ve své žádosti, kterou za zápis do seznamu
advokátů žádá.
Posléze, aby zdůrazněna byla prozatímní
a přechodní povaha nového zákona,
vymezil právní výbor dobu platnosti nového
zákona na dobu jednoho roku. Předpokládá
a doufám, že právem, právní výbor,
že v době jednoho roku může dojíti
k definitivní úpravě právních
poměrů advokacie, že může býti
během jednoho roku advokátní řád
přijat, může se státi zákonem,
čímž pak také odpadne důvod prozatímního
zákona, o němž dnes máme se usnášeti
a doporučuje proto právní výbor, aby
Národní shromáždění přijalo
zákon ve znění, jak v tisku vám předloženém
jest obsaženo. (Souhlas.)
Předseda (zvoní): K slovu není
nikdo přihlášen, debata odpadá, přistoupíme
k hlasování. Prosím o zaujetí
míst. (Děje se.) Také tento zákon
má pouze 5 paragrafů, není učiněno
žádných pozměňovacích
návrhů, budeme hlasovati o něm v celku. Námitek
proti tomu není? (Nebyly.)
Kdo souhlasí tedy s paragrafem 1., 2., 3., 4. a 5. zákona,
jakož i nadpisem jeho, jak jest obsažen ve zprávě
právního výboru, prosím, aby povstal.
(Děje se.)
To jest většina, zákon jest schválen
v prvém čtení.
Ke druhému čtení uděluji slovo panu
zpravodaji.
Zpravodaj posl. dr. Klouda: Do textu vloudily se dvě
tiskové chyby a to v paragrafu prvém, řádce
třetí, místo slova "vykonávají"
má státi "vykonávali" advokátní
praxi dne 28. října atd. Pak v paragrafu druhém
v předposledním řádku posledního
odstavce má býti citace zákona našeho
advokátního řádu § 2. zák.
ze 6. července 1868 ř. z. č. "96"
a nikoliv "98", jak je chybně vytištěno.
Navrhuji, aby zákon s těmito opravami byl schválen.
Předseda: Pan zpravodaj doporučuje dvě
korektury tiskové a to: v prvém paragrafu ve třetí
řádce místo "vykonávají"
aby stálo "vykonávali" a v paragrafu 2.
v předposlední řádce, aby bylo místo
číslice "98" uvedeno "96".
Kdo se zákonem, přijatým v prvém čtení,
s těmito dvěma korekturami souhlasí také
ve druhém čtení, prosím, aby
povstal. (Děje se.)
To jest většina, zákon jest schválen
také ve druhém čtení a tím
také tento odstavec denního pořadu jest vyřízen.
Přistoupíme k třetímu, jímž
jest
3. zpráva živnostenského výboru
o nařízení vlády československé
republiky ze dne 17. prosince 1919 o zachování
služebních poměrů osob, podléhajících
zákonu o obchodních pomocnících za
války a o obmezení výpovědi některých
služebních poměrů (tisk č.
2313).
Zpravodajem jest pan kolega Vilém Votruba. Ježto
není přítomen, žádám pana
předsedu výboru příslušného,
pana kolegu Slavíčka, aby přejal referát.
Uděluji mu slovo.
Zpravodaj posl. Slavíček: Slavné Národní
shromáždění!
Po žádosti živnostenského výboru,
aby věci, týkající se živnostníků
a obchodníků, byly předkládány
živnostenskému výboru k posouzení, podalo
presidium ministerské rady přípisem ze dne
19. prosince 1919 č. 27.174 Národnímu shromáždění
podle § 3. zákona ze dne 24. července atd.
opis nařízení vlády ze dne 17. prosince
1919, o němž živnostenský výbor
měl se poraditi.
Věc týká se obchodního pomocnictva,
a sice v tom směru, že zákonem bylo mu zaručeno
navrátiti se zpět do služeb původního
svého zaměstnavatele, kterého opustilo při
vstupu do služby vojenské. Protože však
nařízení o ochraně těchto pomocníků
bylo omezeno na krátkou lhůtu a demobilisace osob
provedena ještě není, toto nařízení
vlády prodlužuje původní nařízení
o ochraně obchodních pomocníků a živnostenský
výbor měl se o něm vysloviti.
Živnostenský výbor zkoumal jednotlivé
návrhy interesovaných stran, a to jak obchodního
pomocnictva, tak zaměstnavatelů a zjistil, že
na příklad pomocnictvo by si přálo,
aby zákonná ochrana nebyla vůbec zrušena,
v čemž však zaměstnavatelé spatřují
omezování své svobody, naproti tomu zase
obchodní a živnostenské komory se vyslovily
sice zásadně některé proti prodloužení
výhod obchodního pomocnictva, Pražská
však obchodní a živnostenská komora nenamítá
nic proti tomu, bude-li ochrana tato na krátkou dobu prodloužena.
Jinými slovy řečeno: s vládním
nařízením obchodní a živnostenská
komora souhlasí a živnostenský výbor
rovněž, a doporučuje proto Národnímu
shromáždění, aby vzalo tuto zprávu
na vědomí.
Předseda: K slovu není nikdo přihlášen,
debata odpadá; přistoupíme k hlasování.
Prosím o zaujetí míst. (Děje se.)
Máme hlasovati o resolučním návrhu
živnostenského výboru, který je obsažen
ve zprávě živnostenského výboru,
jímž se navrhuje, aby nařízení
vlády se schválilo.
Kdo s resolučním tímto návrhem souhlasí,
prosím, aby povstal. (Děje se.)
To je většina; resoluce je schválena
a tím je tento odstavec denního pořádku
vyřízen a přistoupíme k odstavci poslednímu,
jímž jest
4. zpráva výboru kulturního o návrhu
člena N. S. dra Stojana a soudr. (tisk č. 1264,
1749), aby byl zrušen § 5. ř. z. ze dne 28.
března 1918 č. 115, týkající
se kněží pensistů (tisk č.
2304).
Zpravodajem je pan kol. dr. Stojan. Uděluji mu slovo.
Zpravodaj posl. dr. Stojan: Slavné shromáždění!
O předmětu, který je právě
na denním pořádku, Národní
shromáždění ve své dobrotě
a šlechetnosti již přijalo jedenkráte
resoluci. Ale to byla jen resoluce, která se odnášela
k zákonu a zajisté, že zákon nižádnou
resolucí nemůže býti derogován,
nemůže býti změněn, nemůže
býti zvrácen. A proto opětně tato
resoluce přišla do kulturního výboru
a kulturní výbor usnesl se na malé osnově
zákona. Byla mu směrodatnou pohnutkou k tomu lidskost,
neboť zajisté znal kulturní výbor prabídné
poměry pensistů, věděl dobře,
že kněz jen tenkráte vstoupí do pense,
když nemůže v pravdě pracovat a když
jest naprosto neschopným. Přemnozí z těchto
pensistů prožili celý život svůj
někde na horách ve velké bídě,
takže nemohli nic ušetřiti. K tomu jsou neschopni
tělesně, jsou neschopni sami sobě pomáhati,
musí míti obsluhu. Pravím, že ohled
lidskosti byl pohnutkou pro kulturní výbor, že
ten zákon po dohodě s ministerstvem financí
a ministerstvem školství - což dlužno s
vděčností přiznati - přijal.
Zajisté že Nár. shromáždění
podalo již tolik důkazů šlechetnosti v
sociálních otázkách, že mně
nemůže za těžko připadnouti také
ta prosba, aby Národní shromáždění
i tentokráte svou šlechetnost na jevo dalo a v této
eminentně sociální otázce též
aby přijalo předložený zákon.
Zajisté, že vděčnost těch, kteří
budou obšťastněni tím zákonem,
nebude malou a že před Pánem u oltáře,
jakož i na modlitbách svých pamatovati budou
na ty, kteří jim k lepší existenci pomohli.
Já prosím Nár. shromáždění,
aby svou šlechetnost projevilo a zákon tento přijalo.
(Výborně!)
Předseda (zvoní): Nikdo není
k slovu přihlášen, debata odpadá, přistoupíme
k hlasování. Prosím o zaujetí
míst. (Děje se.)
Také o tomto krátkém zákonu, který
má pouze 3 články, a k němuž
nebyl podán žádný pozměňovací
návrh, budeme hlasovati v celku. (Námitek nebylo.)
Námitek proti tomu není. Kdo souhlasí s čl.
I., II. a III. zákona, jakož i s nadpisem jeho, jak
je obsažen ve zprávě kulturního výboru,
prosím, aby povstal. (Děje se.)
To je většina, zákon je schválen
v prvém čtení.
Přeje si pan zpravodaj slova k druhému čtení?
Zpravodaj posl. dr. Stojan: Ne.
Předseda: Není tomu tak.
Kdo souhlasí se zákonem, přijatým
právě v prvém čtení, také
ve čtení druhém, prosím, aby
povstal. (Děje se.)
To jest většina. (Zpravodaj posl. dr. Stojan: Všem
Pán Bůh zaplať! Veselost.)
Zákon je schválen také ve druhém
čtení a tím je denní pořad
dnešní schůze vyřízen.
Nebude-li proti tomu námitek, provedeme ještě
doplňovací volby do dvou výborů,
a to do výboru živnostenského a do výboru
kulturního.
Námitek proti tomu není. (Nebyly.)
Navržen jest do živnostenského výboru
za Rebše Petrovický, do kulturního za
Petrovického paní Eliška Purkyňová.
Kdo s těmito změnami souhlasí, prosím,
aby povstal. (Děje se.)
To jest většina. Obě tyto změny jsou
schváleny.
Přistupuji k ukončení schůze
a navrhuji, aby se příští schůze
N. S. konala ve čtvrtek dne 5. t. m. o 2. hod. odpolední
s tímto
1. Zpráva výboru sociálně-politického
o vládní osnově zákona, tisk 2135,
kterým se mění některá ustanovení
o pensijním pojištění. (Zákon
z 16./12. 1906 č. 1 ř. z. z r. 1907 a cís.
nař. z 25./6. 1914 č. 138 ř. z.) Č.
t. 2305.
2. Zpráva rozpočtového výboru o vládním
návrhu zákona, tisk č. 1916, kterým
se zkracují uvěřovací lhůty
pro dávky z lihu, cukru, lisovaného droždí
a pro spotřební daň z nerostných olejů
a zrušuje se diskonto ze spotřební dávky
lihové, zapravené předem. Č. t. 2316.
3. Zpráva výboru pro Velkou Prahu a výboru
technického o návrhu čl. N. S. dra Přemysla
Šámala a soudr., tisk č. 1441, na některé
doplňky a změny stavebních řádů
pro Prahu a předměstí a pro Čechy.
Č. t. 2306.
4. Zpráva I. právního výboru, II.
rozpočtového výboru o vládním
návrhu zákona, tisk 2075, jímž se povoluje
použití dílčích dluhopisů
obce Pražské v úhrnné jmenovité
částce 150,000.000 K k ukládání
nadačních, sirotčích a podobných
kapitálů. Č. t. 2325.
Jsou snad proti návrhu mému, pokud se týče
dne, nebo pokud se týče denního pořadu,
nějaké námitky? (Nebyly.)
Není tomu tak, návrh můj jest přijat.
Schůze jest skončena.