Úterý 3. února 1920

Schůze zahájena ve 2 hod. 40 min. odpol.


Přítomni:

Předseda: Tomášek,

místopředsedové: Dula, dr. Hajn, Konečný, Udržal;

zapisovatelé: dr. Herben, Vacula;

větší počet členů Národního shromáždění.

Zástupcové vlády: Předseda vlády: Tusar a členové vlády: Habrman, Hampl, Staněk, dr. Veselý, dr. Winter.

Z kanceláře sněmovní: JUDr. Haasz, tajemník sněmovní, zástupce jeho JUDr. Trmal.


Denní pořad

114. schůze Národního shromáždění československého v úterý dne

3. února 1920 o 2. hodině odpolední.

1. Zpravodaj Ing. Rotnágl a Moudrý. Zpráva technického a rozpočtového výboru o vládní osnově zákona (tisk č. 2174), kterým se povoluje úvěr a zřizuje stavební fond pro nové stavby parlamentu, budov státních úřadů ústředních, vysokých škol a jiných monumentálních státních budov (tisk č. 2303).

2. Zpravodaj dr. Klouda. Zpráva právního výboru o vládním návrhu zákona (tisk č. 2096) o prozatímní úpravě advokacie (tisk. č. 2299).

3. Zpravodaj V. Votruba. Zpráva živnostenského výboru o nařízení vlády československé republiky ze dne 17. prosince 1919 o zachování služebních poměrů osob, podléhajících zákonu o obchodních pomocnících za války a o obmezení výpovědi některých služebních poměrů (tisk č. 2313).

4. Zpravodaj dr. Stojan. Zpráva kulturního výboru o návrzích člena Národního shromáždění dra Stojana a soudr. (tisk č. 1264, 1749), aby byl zrušen § 5. ř. z, ze dne 28. března 1918 č. 115, týkající se kněží-pensistů (tisk č. 2304).

Předseda (zvoní): Národní shromáždění jest schopno se usnášeti, zahajuji schůzi.

Omluvili se:

churavostí: Bechyně (na neurčito), inž. Nekvasil (pro tento týden), dr. Ad. Stránský (pro dnešní schůzi);

zaměstnáním: Bradáč (na neurčito), Štěpánek (na neurčito), Malík, Měchura;

nemocí v rodině: Rebš (pro dnešní schůzi).

Tiskem rozdány byly tiskopisy.

Žádám p. sekretáře, aby je přečetl.

Sněmovní tajemník dr. Haasz (čte):

Tisk 2314. Odpověď min. předsedy a min. pro zásobování lidu na dotaz členů N. S. Rud. Mlčocha, Fr. Mašaty a spol. o přednostním zásobování Československé jednoty malozemědělských hospodářských družstev v Praze podle falešně udávaného, mnohem většího počtu osob.

Výborům přikázáno z předsednictva:

Výboru soc.-politickému:

Tisk č. 2290. Návrh čl. N. S. Václ. Johanise a soudr. na úpravu finančních poměrů všeobecných veřejných nemocnic. (Současně přikázán též výboru rozpočtovému.)

Předseda: Výboru státně-zřízeneckému přikázán byl

Tisk 2300. Vládní návrh zákona o služebních požitcích četnictva.

Vláda žádá, by o návrhu byla podána zpráva ve lhůtě 8 dnů.

Jsou snad námitky proti této lhůtě? (Nebyly.)

Není tomu tak. Lhůta je přijata.

Jednací zápisy o 111. a 112. schůzi N. S. Č. byly po 48 hodin vyloženy ve sněmovní kanceláři.

Protože písemných námitek proti nim podáno nebylo, jsou podle § 77. jednacího řádu schváleny a budou podle § 79. téhož řádu vytištěny.

Z předsednictva přikázáno bylo podle § 3. zákona ze dne 24. července 1917 č. 307 říšského zákona

výboru zásobovacímu:

nařízení vlády ze dne 30./I. 1920, kterým se doplňuje, pokud se týče pozměňuje, nařízení vlády ze dne 14./XI. 1919, čís. 610 sbírky zák. a nař., o obchodu melasou a osmosovou vodou.

(Zvoní.) Přistoupíme k

dennímu pořádku

a to k prvnímu odstavci jeho, jímž je

1. Zpráva technického a rozpočtového výboru o vládní osnově zákona (tisk č. 2174), kterým se povoluje úvěr a zřizuje stavební fond pro nové stavby parlamentu, budov státních úřadů ústředních, vysokých škol a jiných monumentálních státních budov (tisk č. 2303).

Zpravodajem je pan kol. Rotnágl. Uděluji mu slovo.

Zpravodaj posl. inž. Rotnágl: Slavné Národní shromáždění!

Vláda předložila návrh zákona, kterým se povoluje úvěr a zřizuje stavební fond pro nové stavby: parlamentu, budov státních ústředních úřadů, vysokých škol a jiných monumentálních budov státních. K úhradě nákladů s tím spojených požadovala povolení úvěru 250 mil. K, na který by do státních rozpočtů v letech 1921 až 1940 byly zařazeny splátky po 121/2 mil.

Tento vládní návrh projednávaly dne 28. ledna výbory technický a rozpočtový a usnesly se, doporučiti sl. Nár. shrom. vládní návrh k schválení, s tou však změnou, aby požadovaný úvěr byl zvýšen na 300 mil. K a v důsledku toho roční splátky na 15 mil. Stalo se tak z ohledu na nutné potřeby hl. města Brna a na oprávněné požadavky Slovenska.

Mým úkolem jest, abych odůvodnil vládní návrh a rozhodnutí výborová.

Jest nesporno a všeobecně známo, že budova našeho parlamentu, budovy státních úřadů ústředních a našich vysokých škol jsou nedůstojné, nedostatečné a mají většinou ráz zatímností.

Bylo by zbytečno uváděti nedostatky této parlamentní budovy; sami je pociťujete. Nevyhovující jest tato zasedací síň a nepostačující jsou zejména síně výborové. Často i tři výbory odkázány jsou na jedinou místnost. Poslanecké kluby rovněž postrádají vhodných místností a jsou často nuceny propůjčovati je ke schůzím parlamentních výborů. Je pravda, že přenesením sněmovny do budovy Rudolfina zjednána bude odpomoc, avšak jen částečná a zatímní. Rudolfinum bude třeba vrátiti jeho vlastnímu účelu a bude třeba s urychlením vybudovati parlament všem moderním požadavkům vyhovující a naši republiku důstojně representující.

Příliš mnoho času by vyžadovalo vylíčení nedostatků budov všech našich ústředních úřadů. Proto jen jako příkladem vzpomenu dvou ministerstev, jednoho starého a jednoho novodobého, totiž ministerstva Nár. Obrany a ministerstva veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy. Ministerstvo Nár. Obrany je umístěno ve všech čtvrtích pražských i na různých předměstích. Zabírá celkem 46 objektů a to budovy veřejné, soukromé i továrny. Objekty tyto se pro úřadovny často nehodí; mají místnosti buď příliš malé, nebo naopak obrovské. Nájemné, jež stát za ně platí, dostupuje takové částky, že event. novostavba by se vyplatila.

O nutném vybudování moderního ministerstva veřejného zdravotnictví dovolte, abych pověděl alespoň toto: Jednou z nejdůležitějších otázek našeho mladého státu jest řádná organisace veřejné zdravotní péče, jež tvoří základ vývoje národa, jeho zdatnosti, jeho produktivnosti a jeho fysické i duševní síly.

Jest proto velmi žádoucno, aby při ministerstvu veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy vybudován byl ústav pro popularisaci a propagaci veřejného zdravotnictví a ústav tělovýchovný, jež by se staraly o organisovanou zdravotní výchovu lidu a odstraňovaly tak zhoubné následky války. Kromě toho je nutno postupně zřizovati ústav pro zkoumání léčiv, pro výrobu sera, ústav hygienický, bakteriologický a jiné, jež všechny dohromady vytvoří jakýsi "státní ústav pro veřejnou hygienu". Není zajisté pochybnosti o jeho potřebě a jeho řádném vybudování.

Mám-li dále poukázati na nutnost důstojné výstavby vysokých škol, musím se zase spokojiti jen uvedením příkladu a vzpomenu proto obšírněji za všechny ostatní jen pražské techniky. Její vypravení nazval kdysi ministr vyučování dr. Hartl "evropským skandálem". Jest rozptýlena v 19 budovách po Praze, Vinohradech a Vršovicích. Z těchto budov, jež od sebe jsou vzdáleny i přes 1/2 hodiny, jsou státní jen 3. 16 filiálek jest najato za úhrnné roční nájemné ca 278.000 K. Jest to obnos, který při 4 % zúročení odpovídá stavebnímu kapitálu skoro 7 milionů. Připočteme-li k ročnímu nájemnému dalších 100.000 K, jež zařazeny jsou do státního rozpočtu pro rok 1920 pro odbor zemědělský na zaopatření místností, zvětšuje se stavební kapitál skoro na 91/2 mil. a to při starých nízkých cenách nájemních. Kdybychom ještě připočetli k tomuto nájemnímu vydání výdaje za paralelní přednášky, paralelní cvičení a jiná vydání, jež nedostatek místností a budov zaviňuje, dospěli bychom k obnosu, za který značná část české vysoké školy technické snadno by mohla býti vystavěna.

Avšak nejen tato hospodářsko-finanční úvaha, ale i jiné důvody mluví pro urychlené vybudování techniky. V prvé řadě účely paedagogické a vědecké. Budovy jsou roztroušeny po několika čtvrtích Velké Prahy, posluchači jsou nuceni přebíhati v pravém slova smyslu z přednášky na přednášku, tím jest ztíženo vyučování, studium posluchačů, vědecká práce, ohrožováno zdraví posluchačů i profesorů. Umístění v nájemních domech ztížilo možnost řádné adaptace pro vyučovací účely. Stísněnost místností ohrožuje vzdělání a studium posluchačů tím trpí. K illustraci stačí uvésti na př. toto: V laboratoři pro analytickou chemii odboru zemědělského jest 24 míst laboratorních (pracovních stolů) a posluchačů jest 200. Z toho plyne, že jest nutno zřizovati paralelní cvičení, avšak většinou ani to není možno pro jiné přetížení místností přednáškami a cvičeními, takže jest nutno zkracovati cvičební dobu. V tomto případě na př. z celoročního cvičení na dvouměsíční. Jest samozřejmo, že za takto značně zkrácenou dobu nemohou si posluchači odnésti dostatečných znalostí a že tím úroveň vysoké školy nesmírně trpí.

Tíseň vysoké školy technické jest prostě ohromná a tomu, kdo ji z blízka nepoznal, neuvěřitelná. Vyvolává ji rapidní vzrůst počtu posluchačů. Má jich technika s přidělenou vysokou školou obchodní už 6411. Zároveň - jak přirozeno - vzrůstá počet profesorského sboru. Zřízení nových profesur jest plně odůvodněno zájmy vyučovacími a vědeckými, avšak v nynějších budovách pro umístění jejich není naprosto místa.

Při této příležitosti musím též poukázati na to, že naše technika jest zcela nedostatečně vypravena jako vědecký ústav. Tak na př. odbor stavebního inženýrství dodnes postrádá zkušebných stanic pro pokusy stavebních konstrukcí a ústavu ke zkoušení stavebních hmot. Zejména rozvoj staveb ze železobetonu vymahá pokusného zkoumání, jež v Americe a v Německu již dávno jest velikým nákladem prováděno. Postrádáme úplně i zkušebního ústavu hydrotechnického a ústavu geodetického. Odbor strojního a elektroinženýrství postrádá velmi citelně strojní a mechanicko-technické laboratoře, ač jsou tyto nejdůležitějším a opravdu velmi nutným prostředkem vyučovacím a badatelským a jsou dnes zřízeny už na všech vysokých školách, vyjma naší. Jest proto pro nás faktem zahanbujícím, že strojnická škola, která co do počtu posluchačů (1300) i co do stáří a minulosti patří mezi první ústavy toho druhu, nemá dosud strojních laboratoří, ač právě z ní vyšel už před 45 lety jeden z prvních popudů ku jich zřízení. Jest otázkou naší národní cti, abychom tyto křiklavé nedostatky odstranili. Velmi smutné poměry panují též na odboru zemědělském. Technologie zemědělská nemá vůbec místností. Nově zřízené profesury rovněž. V r. 1921 vyprší nájemní smlouva ve vile Groebově a Pfeiferově a hrozí nebezpečí, že celá fakulta octne se bez přístřeší.

Že konečně česká vysoká škola obchodní - připojená jako samostatný odbor k technice a mající 2100 posluchačů - musí býti v nejbližší době vystavěna, jest samozřejmo z její hospodářské důležitosti.

Z uvedeného vyplývá, že na naší technice byla po dlouhá léta páchána těžká křivda, kterou nutno odstraniti urychlenou a dokonale vypravenou novostavbou.

Nezmíním-li se podrobněji o naší universitě v Praze, není tak proto, že by byla lépe opatřena než technika. Jest Vám známo mnoholeté, až dosud však marné, volání university po výstavbě fakulty právnické a filosofické a po vybudování universitní knihovny.

Za to alespoň v nejhlavnějších rysech načrtnu poměry vysokých škol v Brně. Už proto, abych takto odůvodnil navržené zvýšení úvěru z 250 mil. na 300 mil. korun.

Právnická fakulta má provisorium nejvýš na 3 leta.

Medicinská fakulta má pro theorii provisorium asi na 10 let. Kliniky dvě nebo tři mohou se dočasně uskutečnit readaptací zemské nemocnice; ostatní kliniky třeba stavět ihned. Pro filosofickou fakultu nelze vůbec místností sehnat; zatím jest naděje, že se najde provisorium na 2-3 roky. Nejhůře jest na tom přírodovědecká fakulta; pro tu jest nutno stavět ihned fysikální ústav, případně společný všem vysokým školám. Pro geologii a mineralogii vypomůže technika, nejvýš však na rok. Pro chemii dalo by se zjednat asi dvouleté provisorium v novém ústavě chemickém při technice, kdyby tento byl ihned dostavěn. Pro ostatní ústavy: botaniku, zoologii, geografii, fysiologii není vůbec provisoria ani výpomoci. Některé z nich mohly by býti společné pro všechny vysoké školy. O místnostech pro universitní rektorát a o aule nelze vůbec mluvit. Rektorát jest umístěn jen do jara.

Nově založená zemědělská škola má provisorium asi 10tileté, než se rozvine. Nová škola zvěrolékařská bude potřebovat - vyjde-li jí vojenská správa vstříc - pouze velké adaptace.

Pokud techniky se týče, i její přirozený vývoj a stoupající počet posluchačů vyžádá si brzké další rozšíření.

Jest patrno, že budování vysokých škol moravských bude státi ještě mnoho práce a nákladu.

Stejně bude i na Slovensku. Již dnes mohu sdělit, že náš slovenský klub brzo přijde s požadavkem o založení techniky. Jest jí třeba na podporu průmyslového a hospodářského rozvoje Slovenska. Jsme přesvědčeni, že inženýři-profesoři budou nám rádi napomáhati při jejím tvoření a očekáváme též, že bude vyhledávána i českými studenty. Jest si toho opravdu přáti v zájmu vypěstění nejužší československé jednoty v naší mladé generaci.

Kromě dosud uvedených důstojných budov úředních a školních mají býti z úvěru 300 mil. korun vystaveny monumentální budovy státní, o nichž praví důvodová zpráva, že mají sloužiti vědeckým, uměleckým a osvětovým účelům. Není pochybnosti o jejich potřebě pro náš duševní rozvoj i pro čestnou representaci naší republiky. Mám na př. na mysli národní operu, galerii výtvarných umění a j. I výstavba podobných stánků českého umění musí býti pro budoucnost zajištěna. To jest krásný úkol tohoto zákona.

Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP