Národní shromáždění československé 1918 – 1920

Předseda: Tomášek,

místopředsedové: Dula, dr. Hajn, Konečný, Udržal;

zapisovatelé: dr. B. Němec, dr. Stojan

větší počet členů Národního shromáždění.

Zástupcové vlády: Předseda vlády: Tusar a členové vlády: dr. Beneš, dr. Franke, Habrman, Hampl, dr. Heidler, Houdek, dr. Hodža, Klofáč, Prášek, Sonntág, Staněk, Švehla, dr. Veselý, dr. Winter; jako zástupcové ministerstva Národní obrany plukovník Ševčík a Quitta, odborový rada dr. Vítek, a zástupce ministerstva školství a národní osvěty státní tajemník dr. Drtina.

Z kanceláře sněmovní: JUDr. Haasz, tajemník sněmovní, zástupce jeho JUDr. Bartoušek.

1. Zpravodaj dr. Srdínko. Zpráva rozpočtového výboru o vládním návrhu (tisk. č. 2026) státního rozpočtu republiky Československé a finančního zákona pro rok 1920 (tisk č. 2200).

2. Zpravodaj Hatlák. Zpráva živnostenského výboru o vládním návrhu (tisk č.2076), kterým se omezuje prodej a pronájem hotelův a pensionátů (tisk č. 2175).

3. Zpravodaj Babánek. Zpráva kulturního výboru o vládním návrhu (tisk č. 2142), jímž se zatímně upravuje organisace hospodářských škol lidových (tisk č. 2220).

4. Zpravodaj dr. G. Heidler. Zpráva rozpočtového výboru o vládním návrhu zákona (tisk č. 2022), jímž se vláda zmocňuje, aby převzala státní záruku za zápůjčku fondu všeobecné nemocnice v Praze u Zemské banky království Českého až do výše tří a půl milionu Kč. (tisk č. 2221).

Předseda (zvoní): Nár. shromáždění je schopno se usnášeti. Zahajuji schůzi.

Omluvili nepřítomnost svou:

churavostí: Bechyně na neurčito, Karel Svoboda na neurčito, Rouček pro tento týden, Rudolf Mlčoch na neurčito, Vahala pro tento týden, Sokol na neurčito;

zaměstnáním: Bradáč na neurčito, Štěpánek na neurčito, Měchura pro tento týden, Paulíny pro tento týden, Kypr, Dubický. Do schůze dostavil se posl. Štefan Onderča a vykoná slib. Žádám, aby byla přečtena slibovací formule.

Posl. Sivák (čte): Sľubujete ako člen Národného shromaždenia a československého, že budete zachovávať zákony štátu československého a že svoj úrad budete zastávať podľa svojho najlepšieho vedomia a svedomia.

Předseda: Pan poslan. Štefan Onderča!

Posl. Štefan Onderča: Sľubujem. (potlesk.)

Předseda: Zahraniční výbor se ustavil: Předsedou zvolen: Ing. Rotnágl Josef.

Výborům z předsednictva přikázány tyto tiskopisy: žádám p. sekretáře, aby je přečetl.

Sněmovní tajemník dr. Haasz (čte): Výborům přikázáno z předsednictva:

Výboru rozpočtovému:

Tisk 2183. Návrh člena N. S. dra Fáčka, Hatláka, Krále a soudr. na vybudování zemských úvěrních fondů: živnostenského a zemědělského. (Současně přikázán též výboru živnostenskému a zemědělskému.)

Tisk 2186. Návrh čl. N. S. O. Kypra, L. Zatloukalové-Coufalové, Chlebounové, J. Dubického, Bradáče, Klégy a soudr., týkající se zaopatření pozůstalých po padlých a zemřelých vojínech a invalidech, jmenovitě zabezpečení výchovy sirotků. (Současně přikázán též výboru kulturnímu a soc.-politickému.)

Výboru zemědělskému:

Tisk 2184. Návrh čl. N. S. Prokůpka, Sáblíka, Zíky a soudr. na vydání zákona o zemědělských společenstvech a zemědělských komorách.

Tisk 2188. Návrh čl.N. S.Fr. Zíky a spol. na zajištění jadrných krmiv ke zvýšení tuzemské produkce mléka a zlepšení chovu dobytka. (Současně přikázán též výboru zásobovacímu.)

Výboru ústavnímu:

Tisk 2187. Návrh čl. N. S. dra Lukavského a soudr., k chystanému zákonu jazykovému,

Výboru státně-zřízeneckému:

Tisk 2189. Návrh čl. N. S. VI. Hatláka, Vil. Votruby a druhů na zařazení města Mikulova do vyšší třídy úřednické.

Tisk 2190. Návrh čl. N. S. dra Matouška a soudr. na zařazení města Jilemnice ze IV. třídy aktivních přídavků do příslušné stupnice vyšší.

Náměstek sněm. tajemníka dr. Bartoušek (čte):

Tisk 2202. Odpověď min. školství a nár. osvěty na dotaz čl. N. S. Fr. Zeminové a spol., je-li zaručeno sestátnění všech soukromých ústavů učitelských v rep. Českoslov. od nového školního roku 1919-20.

Tisk 2203. Odpověď min. vnitra na dotaz čl. N. S. B. Bezděka, Čuříka, dra Mazance a soudr. o opatření k ochraně dělnictva proti znásilňování.

Tisk 2205. Odpověď min. školství a nár. osvěty na dotaz čl. N.S. dra Weyra a soudr. o osudu universitního odkazu bývalého arcibiskupa olomouckého dra Kohna.

Tisk 2206. Odpověď min. pro zásob. lidu na dotaz čl. N. S. Prokůpka, Donáta, Vraného a společn., stran zpráv o dodávce obílí.

Tisk 2207. Odpověď min. pošt a tel. na dotaz čl. N. S. Vinc. Ševčíka, Jos. Samalíka, Frant. Navrátila a soudr. o porušování listovního tajemství na Slovensku a nemístného censurování katolických časopisů.

Tisk 2204. Odpověď min. vnitra k dotazu čl. N. S. Frant. Zeminové, Rud. Laubeho a spol., kdy budou tak zvaní haličští uprchlíci donuceni navrátiti se do svých domovin.

Tisk 2208. Odpověď min. vnitra na dotaz čl. N. S. Fr. Petrovického, dra Matouška a soudr. o nepohotovosti a stranickosti okresní správy politické v Roudnici dne 20. listopadu 1919.

Předseda: Z předsednictva přikázal jsem vládní návrh

I. zákona o závodních a revírních radách při hornictví a

II. zákona, jímž se ustanovují hornické rozhodčí soudy (Tisk 2211.)

výboru sociálně-politickému a technickému.

Žádá se, aby stanovena byla lhůta 6 dnů k podání příslušné zprávy.

Jsou snad proti tomu námitky? (Nebyly.) Nejsou. Lhůta jest schválena.

Z předsednictva bylo přikázáno podle §u 3. zákona ze 24. července 1917 č. 307 ř. z. výboru zásobovacímu:

nařízení vlády z 20. ledna 1920 o ceně cukru určeného k spotřebě.

Jednací zápis o 108. schůzi Národního shromáždění československého byl vyložen po 48 hodin ve sněmovní kanceláři.

Protože písemné námitky proti němu podány nebyly, jest podle § 77. jednacího řádu schválen a bude podle § 79. téhož řádu vytištěn.

(Zvoní): Přistupujeme

a to nejprve k pokračování projednávání

1. Zprávy rozpočtového výboru o vládním návrhu (tisk č. 2026) státního rozpočtu republiky československé a finančního zákona pro rok l920 (tisk č. 2200)

(Zvoní): Listina řečníků generální debaty jest vlastně vyčerpána. Prohlašují generální debatu za skončenu.

Poněvadž nebylo jiného návrhu, přistoupíme ihned k debatě specielní a to ke skupině první, kterou tvoří kapitoly: l, II., III., IV., V., VI., VII. a VIII.

To jsou položky I. President republiky, II. Kancelář presidenta republiky, III. Národní shromáždění, IV. Nejvyšší správní soud, V. Nejvyšší účetní kontrolní úřad, VI. Příděly zemím, VII. Státní dluh republiky československé a VIII. Pensijní a zaopatřovací platy. K této skupině kapitol není nikdo k slovu přihlášen a přistoupíme ihned k hlasování. (Zvoní.) Prosím o zaujetí míst. (Děje se.)

Dám hlasovati o jednotlivých těch položkách zvláště, nebo vysloví-li se přání, dal bych o celé skupině až do položky osmé hlasovati najednou. (Posl. dr. Kramář: Raději o celé skupině najednou!) Dám tedy hlasovati o všech osmi položkách najednou. Položky obsaženy jsou na straně 72. zprávy rozpočtového výboru. Myslím, že je čísti není potřebí, poněvadž žádné pozměňovací návrhy k této věci učiněny nebyly.

Kdo souhlasí tedy s položkami kapitol I., II., III., IV., V., VI., VII. a VIII., jak jsou obsaženy na straně 72. ve státních výdajích a na straně 73. ve státních příjmech, prosím, aby povstal se svého místa. (Děje se.)

To jest většina, příslušné položky kapitol I. až VIII. jsou přijaty,

a přistoupíme ke skupině druhé, kterou tvoří: kapitola IX. Předsednictvo ministerské rady, X. Ministerstvo zahraniční, XI. Ministerstvo Národní Obrany, XXIV. Poválečná opatření, XXV. Ministerstvo pro sjednocení zákonodárství a organisace správy.

K slovu nejprve jest přihlášen pan kolega Jaromír Špaček, uděluji mu slovo.

Posl. Jaromír Špaček: Vážené Národní shromáždění! V oborech správy státní, jichž rozpočet jest v položkách na zahraniční ministerstvo, na Národní Obranu a na předsednictvo ministerské rady, jakož i poválečná opatření, projevuje se nejzřetelněji, nejzřejměji státní politika zevnější i státní politika vnitřní. Víte již z prohlášení zástupce naší strany v debatě generální, pana dra Kramáře, že jsme se rozhodli hlasovati pro rozpočet státní kromě několika výjimek právě proto, poněvadž máme na zřeteli příští vývoj našeho státu v době, kdy již nebudeme v jeho lidovém zastupitelstvu jako představitelé národa, který tento stát svým přičiněním a svými obětmi si vytvořil. Dáváme hlasováním pro tento státní rozpočet potřebné prostředky k dalšímu úspěšnému vývoji našeho státu, jehož si všichni bez rozdílu stran přejeme. Dáváme je ochotně, třebaže, jak bylo prohlášeno, nemáme plné důvěry k nynější vládě potud, pokud dle našeho názoru nevede vždycky tento stát tak, jak by ho vésti měla pod zorným, úhlem jeho zdárného vývoje v budoucnosti a prospěchu všech nás v něm.

Dovolte mně, vzácné dámy a ctění pánové, promluviti v debatě speciální několik slov o stanovisku naší strany k naší státní politice zevnější, vojenské i vnitřní. Pokud se týče zahraniční politiky našeho státu, tu se mně zdá, že jest konečně nutno, promluviti v tomto slavném sboru velmi jasně o tom, že není ani v zájmu nás jako národa, ani v zájmu státním, ani v zájmu lepšího hospodářského vývoje tohoto státu, aby vůči našim spojencům, jichž pomocí tento stát byl zřízen neméně, než našimi vlastními oběťmi. Mluvilo se tak, jak na př. včera mluvil vážený kol. Slavíček.

Drazí přátelé jsem povinen říci to jmenovitě já a každý z nás, kteří jsme v zahraničním hnutí viděli a z vlastní zkušenosti zkusili obtíže, s nimiž bylo nutno lámati led lhostejnosti, neznalosti a naprosté, řekl bych, lehkomyslnosti v pojímáni našich národních požadavků, o nichž jsme se ovšem skoro všichni před válkou domnívali, že jsou nejen požadavkem naším, nýbrž požadavkem celého vzdělaného lidstva, požadavkem přirozeného práva, požadavkem mezinárodní equity atd. To bylo jen naším, jak jsem včera řekl, naivním míněním, že jsme se domnívali, že naši bolest cítí celý svět tak jako my a že zvláště v té velké době, kterou jsme právě prožili, musili ji cítiti hned na počátku zrovna tak ti velcí naši spojenci, kteří ji snad poněkud cítili na konec války, když se našim velkým lidem za hranicemi podařilo je přesvědčiti ne o spravedlnosti našeho nároku státoprávního, nároku na samostatný stát, nýbrž, když se jim podařilo dokázati Evropě a spojencům našim v ní zvláště, že ze vzniku tohoto samostatného československého státu nebude mít prospěch politický, kulturní a hospodářský jen tento stát a národ, který ho tvoří, nýbrž že zřízením samostatného československého státu bude vyplněna - abych řekl podle staré fráse - citelná mezera v zabezpečení příštího úspěšného, spravedlivého politického vývoje světového, čilí, že zřízením samostatného československého státu budou opravdu pojištěny do značné míry nejen zájmy naše, nýbrž zájmy celého lidstva a jmenovitě našich spojenců.