Čtvrtek 22. ledna 1920

Pořádek možno udržet však jenom vládě, která se opírá o všechny strany a požívá důvěry všech. Jsme pevně přesvědčeni, že pořádku nemůže zavésti a udržeti vláda, která se opírá jenom o některou politickou stranu, nýbrž že to učiniti může jenom vláda opravdu národní a nikoli vláda jedné nebo dvou stran. Nemáme pevné, opravdu národní vlády a proto se nelze diviti, že nemáme ani pořádku. A tímto nepořádkem trpíme všichni.

Povinností vládních stran jest, aby poměry naše chválily a to, pánové z vládních stran, činíte zde v Národním shromáždění, ale když vyjdete z Národního shromáždění, trpíte tímto nepořádkem i vy a promlouváte právě tak, jako my, kteří stojíme v oposici. (Výborně!)

My právě v tomto přesvědčení, že v těchto našich těžkých poměrech je potřeba vlády opravdu národní a pevné, která by mohla a chtěla pevnou rukou zjednati pořádek v celém státním životě našem, nabízeli jsme ruku k součinnosti upřímně, rádi a ochotně. Učinili jsme to slovy předsedy klubu našeho. Naše nabídka byla kvitována s velikou radostí řečníkem koalovaných stran, panem drem Meissnerem, ale od té doby nestalo se nic. Ba nejenom nestalo se nic, aby naše síly byly získány pro spolupráci, nýbrž naopak staly se mnohé věci, kterých v zájmu republiky hořce litujeme a hořce litovati musíme.

Poměry naše nejsou utěšeny. Lid reptá, jest nespokojen. Anarchie vládne na drahách, ve školách i jinde. Toho všeho nemuselo býti, kdyby si bylo bývalo Národní shromáždění vědomo svého hlavního úkolu a nebylo síly své zbytečně rozptylovalo.

Snad na celém světě nebylo, nebude a není parlamentu, který v 5/4 roku by tolik zákonů - nepravím, projednal a promyslil, ale prostě odhlasoval, jako my. Bylo by lépe bývalo, kdybychom byli udělali méně zákonů, ale zákonů lepších. (Souhlas.) Bylo by lépe bývalo, kdybychom byli méně zákonů udělali, ale tyto zákony promyslili a důkladně projednali, abychom hned druhého dne nemuseli je opravovati.

Vedle toho zatížili jsme hospodářství republiky naší tak, že jsme ji víc zatížiti ani nemohli, bylo by však bývalo lépe, kdybychom byli rozpočet náš méně zatížili, ale kdybychom se byli důkladněji a svědomitěji o zabezpečení její finanční síly postarali. My však schvalujeme rádi i největší vydání, ale bohužel každý se rozmýšlí, má-li republice dáti něco, čeho nutně potřebuje a co není populárním a při volbách není voličům příjemno. To jest ona chtivost popularity, která škodila naší republice v prvních dobách jejího trvání, a nebude-li odstraněna, jistě republice ještě těžší poměry přivodí. Jménem strany naší prohlašuji: Jsme v oposici a máme volnou ruku, jsme však i stranou, která uznává své povinnosti a svou zodpovědnost k republice, my neposuzujeme věci podle toho, která vláda je předkládá, nýbrž podle toho, zdali jsou republice ku prospěchu nebo ku škodě. A s tohoto stanoviska také pohlížíme na předložený nám rozpočet. Jako strana oposiční nemáme a nemůžeme míti k vládě plné důvěry. Důvody pro to uvedeme ve specielní debatě. Ale jako strana, která jest ochotna poslouchati také příkazu: "Dejte státu, co státu patří a co míti musí!", budeme svědomitě uvažovati o jednotlivých částech tohoto rozpočtu a dle toho zařídíme své hlasování. (Výborně! Potlesk.)

Předseda: Přerušuji projednávání tohoto odstavce denního pořadu a v dohodě s pp. předsedy klubovními navrhuji, aby denní pořad dnešní byl rozmnožen o druhý odstavec, jímž by byla:

2. "Zpráva výboru pro změnu jednacího řádu o návrhu člena Národního shromáždění Šrámka a soudr. na změnu zákona ze dne 19. listopadu 1918 o jednacím řádu Národního shromáždění (č. t. 2219)."

Kdo s návrhem tímto souhlasí, prosím, aby povstal. (Děje se.)

Konstatuji, že jest k tomu potřebná dvoutřetinová většina.

Přistoupíme tedy ku projednávání. Uděluji slovo p. zpravodaji dru Mazancovi.

Jest přítomen? Není. Vyzývám tedy p. kol. prof. Šrámka, aby se ujal referátu o této věci.

Zpravodaj posl. Šrámek: Slavné Národní shromáždění!

Výbor pro změnu jednacího řádu pojednal ve své schůzi dne 20. ledna znovu o návrhu, který již loňského roku byl projednán v tomto výboru a byl také jednomyslně své doby schválen a pak odložen, až bude některá jiná změna jednacího řádu projednávána. Ta věc nadešla minule a právě proto znovu bylo o tom pojednáno a jednomyslně usneseno, tento návrh schváliti: aby pro dobu ovšem tohoto zatímního Národního shromáždění byl počet místopředsedů o jednoho rozmnožen. To nikterak neznamená nějaký praejudic pro jednací řád příštího Národního shromáždění, po případě obojí sněmovny, budou-li dvě. Činím proto jménem výboru na základě jeho usnesení jednomyslného návrh, aby Národní shromáždění přijalo změnu zákona o jednacím řádu, jak jest navržena.

Předseda: Ke slovu není nikdo přihlášen, debata odpadá, přistoupíme k hlasování. Prosím o zaujetí míst. (Děje se.)

Hlasovati dám o zákonu najednou, v celku, protože má pouze dva články, a není podán žádný pozměňovací návrh. Námitek proti tomu není? (Nebyly.)

Kdo tedy souhlasí s čl. I. a čl. II., jakož i nadpisem zákona, jak jest obsažen ve zprávě výboru pro změnu jednacího řádu, prosím, aby povstal. (Děje se.)

To jest většina, zákon jest schválen v prvním čtení.

Přeje si p. zpravodaj slova ke druhému čtení?

Zpravodaj posl. Šrámek: Nikoli.

Předseda: Není tomu tak; kdo schvaluje zákon, přijatý právě v prvním čtení také ve druhém čtení, prosím, aby povstal. (Děje se.)

To jest většina, zákon jest schválen také ve druhém čtení a tím tento odstavec denního pořádku jest také vyřízen.

Než přistoupíme k ukončení schůze, vyžádal si slovo k zodpovědění pilného dotazu členů Národního shromáždění Václava Myslivce, Josefa Kadlčáka, Jana Rýpara a soudruhů pan ministr školství a národní osvěty Habrman.

Prosím, aby předem pilný dotaz byl přečten.

Zapisovatel dr. Stojan (čte):

Pilný dotaz

členů N. S. Václava Myslivce, Jos. Kadlčáka a Jana Rýpara a soudruha pana ministra školství a národní osvěty o odstraňování křížů ze škol.

Poslední dobou rozrušována jest veřejnost, zvláště rodiče dítek, navštěvujících školy obecné a měšťanské, odstraňováním křížů z učebních síní četných škol v naší republice.

Děje se tak na základě výnosu ministerstva školství a národní osvěty, jímž dáno učitelským sborům právo, aby rozhodovaly o vnitřní výzdobě škol. Výnos tento odporuje platným zákonům, dle nichž právo, rozhodovati o vnitřní výzdobě škol, přísluší místním školním radám.

Odstraňováním křížů ze škol vyvolává se v obyvatelstvu, zvláště u dítek školu navštěvujících, hluboké roztrpčení, ježto se nešetrně dotýká jejich náboženských citů. Nejinak působí odstraňování křížův i na školní mládež samu, a otřásá nezbytně důvěrou žactva k učiteli.

Kam svrchu uvedené jednání vede, patrno jest z četných již případů stávek školních dětí, k nimž se rodiče po odstranění křížů z učeben odhodlali. Vzhledem k tomu táží se podepsaní:

1. Jest ministerstvo školství a národní osvěty ochotno, nezákonný svůj výnos odvolati?

2. Jest totéž ministerstvo ochotno, neprodleně správám škol naříditi, aby tam, kde kříže ze škol byly odstraněny, opět na svá místa byly vráceny?

V Praze, dne 20. ledna 1920.

Václav Myslivec a soudr.

Předseda: Uděluji slovo p. ministru školství a národní osvěty.

Ministr školství a národní osvěty Habrman: Vážené Národní shromáždění!

Na dotaz pp. tazatelů dovoluji si takto odpověděti:

Ministerstvo školství žádného nezákonného výnosu nevydalo. Nemohu proto také žádný výnos odvolati. Školské zákony a nařízení zmiňují se na všech místech o výzdobě školních smí povšechně, neobsahují však nikde ustanovení, že k výzdobě školních učeben náleží kříž.

Ministerstvo školství nenařídilo kříže ze škol odstraniti a nemá, jak uvedeno, ani zákonného podkladu k vydání nařízení na jich vyvěšení. Jakým způsobem hledělo ministerstvo přispěti k tomu, aby sporné zjevy, které se po převratu ve školách objevily, byly řešeny, naznačuje výnos ministerstva školství ze dne 9. května 1919, ve kterém se jak jsem už v rozpočtovém výboru se zmínil praví:

"Očekávám zejména, že všechno učitelstvo světské i učitelé náboženství, vážíce si svobody vlastní, šetřiti budou plnou měrou práva na svobodu přesvědčení i náboženských citů žactva a rodičů; jednostranné projevy do škol a učeben nenáležejí. Škola Československé republiky, prodchnuta duchem svobodné demokracie a poctivé pokrokové, vědecky založené práce bude vychovávati občany, povznesené nad předsudky, občany, kteří v úctě mají poctivá přesvědčení jiná, tedy také náboženská; cíle tohoto dodělá se škola šetrným a taktním výchovným postupem při náležitém respektování místních poměrů. Povaha věci a rozdílnost místních poměrů nepřipouštějí, aby centrální úřady vydaly zde předpisy podrobné. Ponechává se tedy pečlivé úvaze jednotlivých učitelů a sborův učitelských, aby u vědomí vlastní zodpovědnosti vychovatelské upravili otázky zdánlivě sporné podle zvláštních poměrů místních v každém jednotlivém případě ve smyslu § 86. definitivního řádu školního a vyučovacího."

Poukazuje-li ministerstvo školství v tomto výnose na respektování místních poměrů, jest tomu rozuměti tak, že tlumočníkem těchto místních poměrů jest místní školní rada. Vyskytnou-li se různá mínění, může místní školní rada požádati za rozhodnutí okresní školní radu.

Pánové, já jsem prohlásil již v rozpočtovém výboru, pakli se kdykoliv a jakékoliv případy stanou, kde by se stala jakákoliv nesprávnost, tedy touto naznačenou instanční cestou budou tyto případy projednány. Já bych však současně varoval každého, aby jakýmkoliv způsobem nesprávným a nepřípustným zasahoval do vyučování školského a do poměrů zákonných, jelikož by potom také musil následky toho nésti.

Při této příležitosti považuji za svou povinnost, jako ministr školství zmíniti se o tom, že práce učitelstva v nynějších vzrušených dobách jest zvláště těžkou a musím s tribuny tohoto slavného shromáždění vysloviti vřelý dík a uznání našemu učitelstvu, zejména škol obecných a měšťanských, i všem ostatním školním pracovníkům za jejich neúmornou a namáhavou práci, spojenou v dobách války se strádáním, za práci tak záslužnou a důležitou pro národ a republiku v dobách nynějších. S uznáním a díkem vyslovuji zároveň své hluboké přesvědčení, že učitelstvo a všichni školští pracovníci budou i nadále se zvýšenými silami pracovati ku prospěchu našeho lidu, jeho svobody a samostatnosti. (Hlas: Přestanou pak vyhazovati krize? Přestanou agitovati pro lidovou stranu tím vyhazováním?)

Předseda: Nebude-li proti tomu námitek, provedeme ještě některé doplňovací volby do výborů. (Námitek nebylo.) Námitek proti tomu není.

Do výboru sociálně-politického jest za Zeminovou navržena Landová-Štychová, do kulturního výboru za Babánka navržen P. Kroiher, do dopravního za Viléma Votrubu - Ing. Ladislav Novák, do sociálně-politického za dra Vaňka - prof. Koloušek.

Kdo s navrženými změnami souhlasí, prosím, aby povstal. (Děje se.)

To jest většina, změny tyto jsou schváleny.

Sděluji dále, že výborům z předsednictva byly přikázány tyto předlohy:

Výboru brannému:

Tisk 2176. Vládní návrh branného zákona republiky československé. Vláda žádá, aby o návrhu byla podána zpráva do 10 dnů.

Jest snad proti lhůtě námitka? (Nebyla.) Není.

Výboru kulturnímu

přikázán byl vládní návrh zákona o služebním slibu učitelstva. Vláda navrhuje, aby o návrhu byla podána zpráva ve lhůtě 3 dnů. (Námitek nebylo.) Námitek proti tomu není.

Výboru rozpočtovému:

přikázán byl vládní návrh zákona o úpravě služebních požitků celních výběrčích. (Současně přikázán též výboru státně-zřízeneckému).

Vláda navrhuje, aby byla podána zpráva do 4 dnů (Námitek nebylo.) Námitek proti tomu není.

Dále přikázán byl výboru rozpočtovém vládní návrh zákona, jímž se mění licenční poplatek z dovezeného tabáku a tabákových tovarů.

Vláda žádá, by o návrhu podána byla zpráva ve lhůtě 3 dnů. (Námitky nebyly.) Námitek proti této lhůtě není.

Dále témuž výboru přikazuje se vládní návrh zákona, jimž se zákon ze dne 10. prosince 1918 č. 65. sb. z. a nař. o ukládání všeobecné daně výdělkové pro období 1918/1919 rozšiřuje na období 1920/21. Vláda žádá, aby o návrhu byla podána zpráva ve lhůtě osmidenní.

Jsou proti této lhůtě nějaké námitky? (Nebyly.) Námitek není, lhůta je schválena.

Témuž výboru přikázán vládní návrh zákona, jímž se pozměňuje pro Slovensko zákon ze dne 11. prosince 1919, č.658 sb. z. a nař. o všeobecné dani z převodu statkův a z pracovních výkonův, a o dani přepychové. Vláda žádá, aby o návrhu byla podána zpráva ve lhůtě 6 dnů. (Námitky nebyly.) Námitek proti tomu není.

Výboru státně-zřízeneckému přikázán:

Vládní návrh zákona o četnictvu. Vláda navrhuje, aby o návrhu byla podána zpráva do 5 dnů. (Námitky nebyly.) Není námitek.

Výboru dopravnímu přikázán:

Vládní návrh zákona o doplnění sítě státních drah.

Vláda žádá, aby byla podána zpráva ve lhůtě 5 dnů. (Námitky nebyly.) Proti lhůtě není námitek.

Výboru právnímu přikázán:

Vládní návrh zákona, jímž se upravuje soudnictví a rozšiřuje působnost zákonů a nařízení z oboru soukromého práva a soudní správy v územích, postoupených československé republice podle mírových smluv.

Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP