Pořádek možno udržet však jenom vládě,
která se opírá o všechny strany a požívá
důvěry všech. Jsme pevně přesvědčeni,
že pořádku nemůže zavésti
a udržeti vláda, která se opírá
jenom o některou politickou stranu, nýbrž že
to učiniti může jenom vláda opravdu
národní a nikoli vláda jedné nebo
dvou stran. Nemáme pevné, opravdu národní
vlády a proto se nelze diviti, že nemáme ani
pořádku. A tímto nepořádkem
trpíme všichni.
Povinností vládních stran jest, aby poměry
naše chválily a to, pánové z vládních
stran, činíte zde v Národním shromáždění,
ale když vyjdete z Národního shromáždění,
trpíte tímto nepořádkem i vy a promlouváte
právě tak, jako my, kteří stojíme
v oposici. (Výborně!)
My právě v tomto přesvědčení,
že v těchto našich těžkých
poměrech je potřeba vlády opravdu národní
a pevné, která by mohla a chtěla pevnou rukou
zjednati pořádek v celém státním
životě našem, nabízeli jsme ruku k součinnosti
upřímně, rádi a ochotně. Učinili
jsme to slovy předsedy klubu našeho. Naše nabídka
byla kvitována s velikou radostí řečníkem
koalovaných stran, panem drem Meissnerem, ale od té
doby nestalo se nic. Ba nejenom nestalo se nic, aby naše
síly byly získány pro spolupráci,
nýbrž naopak staly se mnohé věci, kterých
v zájmu republiky hořce litujeme a hořce
litovati musíme.
Poměry naše nejsou utěšeny. Lid reptá,
jest nespokojen. Anarchie vládne na drahách, ve
školách i jinde. Toho všeho nemuselo býti,
kdyby si bylo bývalo Národní shromáždění
vědomo svého hlavního úkolu a nebylo
síly své zbytečně rozptylovalo.
Snad na celém světě nebylo, nebude a není
parlamentu, který v 5/4 roku by tolik zákonů
- nepravím, projednal a promyslil, ale prostě odhlasoval,
jako my. Bylo by lépe bývalo, kdybychom byli udělali
méně zákonů, ale zákonů
lepších. (Souhlas.) Bylo by lépe bývalo,
kdybychom byli méně zákonů udělali,
ale tyto zákony promyslili a důkladně projednali,
abychom hned druhého dne nemuseli je opravovati.
Vedle toho zatížili jsme hospodářství
republiky naší tak, že jsme ji víc zatížiti
ani nemohli, bylo by však bývalo lépe, kdybychom
byli rozpočet náš méně zatížili,
ale kdybychom se byli důkladněji a svědomitěji
o zabezpečení její finanční
síly postarali. My však schvalujeme rádi i
největší vydání, ale bohužel
každý se rozmýšlí, má-li
republice dáti něco, čeho nutně potřebuje
a co není populárním a při volbách
není voličům příjemno. To jest
ona chtivost popularity, která škodila naší
republice v prvních dobách jejího trvání,
a nebude-li odstraněna, jistě republice ještě
těžší poměry přivodí.
Jménem strany naší prohlašuji: Jsme v
oposici a máme volnou ruku, jsme však i stranou, která
uznává své povinnosti a svou zodpovědnost
k republice, my neposuzujeme věci podle toho, která
vláda je předkládá, nýbrž
podle toho, zdali jsou republice ku prospěchu nebo ku škodě.
A s tohoto stanoviska také pohlížíme
na předložený nám rozpočet. Jako
strana oposiční nemáme a nemůžeme
míti k vládě plné důvěry.
Důvody pro to uvedeme ve specielní debatě.
Ale jako strana, která jest ochotna poslouchati také
příkazu: "Dejte státu, co státu
patří a co míti musí!", budeme
svědomitě uvažovati o jednotlivých částech
tohoto rozpočtu a dle toho zařídíme
své hlasování. (Výborně!
Potlesk.)
Předseda: Přerušuji projednávání
tohoto odstavce denního pořadu a v dohodě
s pp. předsedy klubovními navrhuji, aby denní
pořad dnešní byl rozmnožen o druhý
odstavec, jímž by byla:
2. "Zpráva výboru pro změnu jednacího
řádu o návrhu člena Národního
shromáždění Šrámka a soudr.
na změnu zákona ze dne 19. listopadu 1918 o jednacím
řádu Národního shromáždění
(č. t. 2219)."
Kdo s návrhem tímto souhlasí, prosím,
aby povstal. (Děje se.)
Konstatuji, že jest k tomu potřebná dvoutřetinová
většina.
Přistoupíme tedy ku projednávání.
Uděluji slovo p. zpravodaji dru Mazancovi.
Jest přítomen? Není. Vyzývám
tedy p. kol. prof. Šrámka, aby se ujal referátu
o této věci.
Zpravodaj posl. Šrámek: Slavné Národní
shromáždění!
Výbor pro změnu jednacího řádu
pojednal ve své schůzi dne 20. ledna znovu o návrhu,
který již loňského roku byl projednán
v tomto výboru a byl také jednomyslně své
doby schválen a pak odložen, až bude některá
jiná změna jednacího řádu projednávána.
Ta věc nadešla minule a právě proto
znovu bylo o tom pojednáno a jednomyslně usneseno,
tento návrh schváliti: aby pro dobu ovšem tohoto
zatímního Národního shromáždění
byl počet místopředsedů o jednoho
rozmnožen. To nikterak neznamená nějaký
praejudic pro jednací řád příštího
Národního shromáždění,
po případě obojí sněmovny,
budou-li dvě. Činím proto jménem výboru
na základě jeho usnesení jednomyslného
návrh, aby Národní shromáždění
přijalo změnu zákona o jednacím řádu,
jak jest navržena.
Předseda: Ke slovu není nikdo přihlášen,
debata odpadá, přistoupíme k hlasování.
Prosím o zaujetí míst. (Děje se.)
Hlasovati dám o zákonu najednou, v celku, protože
má pouze dva články, a není podán
žádný pozměňovací návrh.
Námitek proti tomu není? (Nebyly.)
Kdo tedy souhlasí s čl. I. a čl. II., jakož
i nadpisem zákona, jak jest obsažen ve zprávě
výboru pro změnu jednacího řádu,
prosím, aby povstal. (Děje se.)
To jest většina, zákon jest schválen
v prvním čtení.
Přeje si p. zpravodaj slova ke druhému čtení?
Zpravodaj posl. Šrámek: Nikoli.
Předseda: Není tomu tak; kdo schvaluje zákon,
přijatý právě v prvním čtení
také ve druhém čtení, prosím,
aby povstal. (Děje se.)
To jest většina, zákon jest schválen
také ve druhém čtení a tím
tento odstavec denního pořádku jest také
vyřízen.
Než přistoupíme k ukončení schůze,
vyžádal si slovo k zodpovědění
pilného dotazu členů Národního
shromáždění Václava Myslivce,
Josefa Kadlčáka, Jana Rýpara
a soudruhů pan ministr školství a národní
osvěty Habrman.
Prosím, aby předem pilný dotaz byl přečten.
Zapisovatel dr. Stojan (čte):
členů N. S. Václava Myslivce, Jos.
Kadlčáka a Jana Rýpara a soudruha
pana ministra školství a národní osvěty
o odstraňování křížů
ze škol.
Poslední dobou rozrušována jest veřejnost,
zvláště rodiče dítek, navštěvujících
školy obecné a měšťanské,
odstraňováním křížů
z učebních síní četných
škol v naší republice.
Děje se tak na základě výnosu ministerstva
školství a národní osvěty, jímž
dáno učitelským sborům právo,
aby rozhodovaly o vnitřní výzdobě
škol. Výnos tento odporuje platným zákonům,
dle nichž právo, rozhodovati o vnitřní
výzdobě škol, přísluší
místním školním radám.
Odstraňováním křížů
ze škol vyvolává se v obyvatelstvu, zvláště
u dítek školu navštěvujících,
hluboké roztrpčení, ježto se nešetrně
dotýká jejich náboženských citů.
Nejinak působí odstraňování
křížův i na školní mládež
samu, a otřásá nezbytně důvěrou
žactva k učiteli.
Kam svrchu uvedené jednání vede, patrno jest
z četných již případů
stávek školních dětí, k nimž
se rodiče po odstranění křížů
z učeben odhodlali. Vzhledem k tomu táží
se podepsaní:
1. Jest ministerstvo školství a národní
osvěty ochotno, nezákonný svůj výnos
odvolati?
2. Jest totéž ministerstvo ochotno, neprodleně
správám škol naříditi, aby tam,
kde kříže ze škol byly odstraněny,
opět na svá místa byly vráceny?
Václav Myslivec a soudr.
Předseda: Uděluji slovo p. ministru školství
a národní osvěty.
Ministr školství a národní osvěty
Habrman: Vážené Národní
shromáždění!
Na dotaz pp. tazatelů dovoluji si takto odpověděti:
Ministerstvo školství žádného nezákonného
výnosu nevydalo. Nemohu proto také žádný
výnos odvolati. Školské zákony a nařízení
zmiňují se na všech místech o výzdobě
školních smí povšechně, neobsahují
však nikde ustanovení, že k výzdobě
školních učeben náleží kříž.
Ministerstvo školství nenařídilo kříže
ze škol odstraniti a nemá, jak uvedeno, ani zákonného
podkladu k vydání nařízení
na jich vyvěšení. Jakým způsobem
hledělo ministerstvo přispěti k tomu, aby
sporné zjevy, které se po převratu ve školách
objevily, byly řešeny, naznačuje výnos
ministerstva školství ze dne 9. května 1919,
ve kterém se jak jsem už v rozpočtovém
výboru se zmínil praví:
"Očekávám zejména, že všechno
učitelstvo světské i učitelé
náboženství, vážíce si svobody
vlastní, šetřiti budou plnou měrou práva
na svobodu přesvědčení i náboženských
citů žactva a rodičů; jednostranné
projevy do škol a učeben nenáležejí.
Škola Československé republiky, prodchnuta
duchem svobodné demokracie a poctivé pokrokové,
vědecky založené práce bude vychovávati
občany, povznesené nad předsudky, občany,
kteří v úctě mají poctivá
přesvědčení jiná, tedy také
náboženská; cíle tohoto dodělá
se škola šetrným a taktním výchovným
postupem při náležitém respektování
místních poměrů. Povaha věci
a rozdílnost místních poměrů
nepřipouštějí, aby centrální
úřady vydaly zde předpisy podrobné.
Ponechává se tedy pečlivé úvaze
jednotlivých učitelů a sborův učitelských,
aby u vědomí vlastní zodpovědnosti
vychovatelské upravili otázky zdánlivě
sporné podle zvláštních poměrů
místních v každém jednotlivém
případě ve smyslu § 86. definitivního
řádu školního a vyučovacího."
Poukazuje-li ministerstvo školství v tomto výnose
na respektování místních poměrů,
jest tomu rozuměti tak, že tlumočníkem
těchto místních poměrů
jest místní školní rada. Vyskytnou-li
se různá mínění, může
místní školní rada požádati
za rozhodnutí okresní školní radu.
Pánové, já jsem prohlásil již
v rozpočtovém výboru, pakli se kdykoliv a
jakékoliv případy stanou, kde by se stala
jakákoliv nesprávnost, tedy touto naznačenou
instanční cestou budou tyto případy
projednány. Já bych však současně
varoval každého, aby jakýmkoliv způsobem
nesprávným a nepřípustným zasahoval
do vyučování školského a do poměrů
zákonných, jelikož by potom také musil
následky toho nésti.
Při této příležitosti považuji
za svou povinnost, jako ministr školství zmíniti
se o tom, že práce učitelstva v nynějších
vzrušených dobách jest zvláště
těžkou a musím s tribuny tohoto slavného
shromáždění vysloviti vřelý
dík a uznání našemu učitelstvu,
zejména škol obecných a měšťanských,
i všem ostatním školním pracovníkům
za jejich neúmornou a namáhavou práci, spojenou
v dobách války se strádáním,
za práci tak záslužnou a důležitou
pro národ a republiku v dobách nynějších.
S uznáním a díkem vyslovuji zároveň
své hluboké přesvědčení,
že učitelstvo a všichni školští
pracovníci budou i nadále se zvýšenými
silami pracovati ku prospěchu našeho lidu, jeho svobody
a samostatnosti. (Hlas: Přestanou pak vyhazovati krize?
Přestanou agitovati pro lidovou stranu tím vyhazováním?)
Předseda: Nebude-li proti tomu námitek, provedeme
ještě některé doplňovací
volby do výborů. (Námitek nebylo.)
Námitek proti tomu není.
Do výboru sociálně-politického
jest za Zeminovou navržena Landová-Štychová,
do kulturního výboru za Babánka navržen
P. Kroiher, do dopravního za Viléma
Votrubu - Ing. Ladislav Novák, do sociálně-politického
za dra Vaňka - prof. Koloušek.
Kdo s navrženými změnami souhlasí, prosím,
aby povstal. (Děje se.)
To jest většina, změny tyto jsou schváleny.
Sděluji dále, že výborům z předsednictva
byly přikázány tyto předlohy:
Výboru brannému:
Tisk 2176. Vládní návrh branného
zákona republiky československé. Vláda
žádá, aby o návrhu byla podána
zpráva do 10 dnů.
Jest snad proti lhůtě námitka? (Nebyla.)
Není.
Výboru kulturnímu
přikázán byl vládní návrh
zákona o služebním slibu učitelstva.
Vláda navrhuje, aby o návrhu byla podána
zpráva ve lhůtě 3 dnů. (Námitek
nebylo.) Námitek proti tomu není.
Výboru rozpočtovému:
přikázán byl vládní návrh
zákona o úpravě služebních požitků
celních výběrčích. (Současně
přikázán též výboru státně-zřízeneckému).
Vláda navrhuje, aby byla podána zpráva do
4 dnů (Námitek nebylo.) Námitek proti
tomu není.
Dále přikázán byl výboru rozpočtovém
vládní návrh zákona, jímž
se mění licenční poplatek z dovezeného
tabáku a tabákových tovarů.
Vláda žádá, by o návrhu podána
byla zpráva ve lhůtě 3 dnů. (Námitky
nebyly.) Námitek proti této lhůtě
není.
Dále témuž výboru přikazuje se
vládní návrh zákona, jimž
se zákon ze dne 10. prosince 1918 č. 65. sb. z.
a nař. o ukládání všeobecné
daně výdělkové pro období 1918/1919
rozšiřuje na období 1920/21. Vláda žádá,
aby o návrhu byla podána zpráva ve lhůtě
osmidenní.
Jsou proti této lhůtě nějaké
námitky? (Nebyly.) Námitek není, lhůta
je schválena.
Témuž výboru přikázán
vládní návrh zákona, jímž
se pozměňuje pro Slovensko zákon ze dne 11.
prosince 1919, č.658 sb. z. a nař. o všeobecné
dani z převodu statkův a z pracovních výkonův,
a o dani přepychové. Vláda žádá,
aby o návrhu byla podána zpráva ve lhůtě
6 dnů. (Námitky nebyly.) Námitek proti
tomu není.
Výboru státně-zřízeneckému
přikázán:
Vládní návrh zákona o četnictvu.
Vláda navrhuje, aby o návrhu byla podána
zpráva do 5 dnů. (Námitky nebyly.)
Není námitek.
Výboru dopravnímu přikázán:
Vládní návrh zákona o doplnění
sítě státních drah.
Vláda žádá, aby byla podána zpráva
ve lhůtě 5 dnů. (Námitky nebyly.)
Proti lhůtě není námitek.
Výboru právnímu přikázán:
Vládní návrh zákona, jímž
se upravuje soudnictví a rozšiřuje působnost
zákonů a nařízení z oboru soukromého
práva a soudní správy v územích,
postoupených československé republice podle
mírových smluv.