Národní shromáždění československé 1918 – 1920

Schůze zahájena ve 2 hod. 20 min. odpol.

Předseda: Tomášek,

místopředsedové: dr. Hajn, Konečný, Udržal;

zapisovatelé: dr. B. Němec, dr. C. Stojan;

větší počet členů Národního shromáždění.

Zástupcové vlády: Členové vlády: Habrman, dr. Hodža, Prášek, Sonntág, Švehla, dr. Veselý, dr. Winter a zástupce ministerstva obchodu min. rada Šedivý.

Z kanceláře sněmovní: JUDr. Haasz, tajemník sněmovní, zástupce jeho JUDr. Říha.

1. Zpravodaj St. K. Neumann. Zpráva kulturního výboru o návrhu členů Národního shromáždění Housera, St. K. Neumanna, dra Uhlíře a soudr. (tisk č. 1748) ve věci umělecké úpravy předmětů státem vydávaných nebo podporovaných, pokud vyžadují součinnosti umělců (tisk č. 2108).

2. Zpravodaj St. K. Neumann. Zpráva kulturního výboru o návrhu členů Národního shromáždění St. K. Neumanna, Zeminové, Housera a soudr. (tisk č. 1782), aby kinematografie byla podřízena výhradně ministerstvu školství a nár. osvěty (tisk č. 2109).

3. Zpravodaj Kouša. Zpráva imunitního výboru o žádosti okresního soudu v Kralupech za vydání člena Národního shromáždění Biňovce pro přečin zdražování (tisk č. 2111).

4. Zpravodaj dr. Mareš. Zpráva kulturního výboru o návrzích členů Národního shromáždění dra Mareše, dra Srdínka, dra Krejčího a soudr. (tisk č. 161, 168, 208 a 433) na změnu zákona z 28. února 1882, ř. z. č. 24 o universitě Karlově Ferdinandově v Praze (tisk č. 2112).

5. Zpravodaj G. Navrátil. Zpráva dopravního výboru o návrzích členů Národního shromáždění Marka, Kříže, Brodeckého, Buřívala a soudr. (tisk č. 81) na zveřejnění soukromé dráhy Kladno-Nučice a Koněprusy-Beroun, členů Národního shromáždění Em. Špatného, Ing. Záruby-Pfeffermanna, Buřívala a soudr. (tisk č. 316), aby byla zavedena osobní doprava na trati Stránčice-Velké Popovice, a členů Národního shromáždění Austa, Modráčka, Sechtra, Špačka Jos. a soudr. (tisk č. 145) o zveřejnění kladensko-nučické dráhy (tisk č. 2105).

6. Zpravodaj Hatlák. Zpráva živnostenského výboru o návrhu členů Národního shromáždění dra Kubíčka, J. Vraného a soudr. (tisk č. 832), aby byl zřízen státní ústav pro zájmy domácího průmyslu československého při ministerstvu obchodu (tisk č. 2110).

7. Zpravodaj dr. Soukup. Zpráva imunitního výboru o žádosti okresního soudu v Polské Ostravě za vydání člena Národního shromáždění Petra Pavlána pro přestupek proti bezpečnosti cti k žalobě Jos. Halšky (tisk č. 2137).

Předseda (zvoní): Národní shromáždění je schopno se usnášeti, zahajuji schůzi.

Omluvili nepřítomnost svou:

churavostí: Okleštěk (na neurčito);

zaměstnáním: Jaroslav Vlček (na neurčito), Dula (do 15./I. 1920), Sechtr (do 21,/I. 1920), Měchura (do 22./I. 1929), Babánek (pro tento týden), Prokůpek, Beran, Cingr, Štěpánek (všichni na neurčito).

Došel mne z Vladivostoku tento telegrafický novoroční pozdrav naší sibiřské armády:

Předseda parlamentu Tomášek Prague.

Vladivostok.

Československé vojsko na Rusi v den nového roku posílá srdečný pozdrav celému parlamentu a přání úspěchu v práci k blahu republiky, raduje se z brzkého návratu a těší se na společnou práci doma.

Girsa.

(Výborně! Hlučný potlesk.)

Tiskem rozdány byly v dnešní schůzi tiskopisy. Žádám p. sekretáře, aby seznam jejich přečetl.

Sněmovní tajemník dr. Haasz (čte):

Tisk 2104. Odpověď min. veř. zdravotnictví a tělesné výchovy na dotaz čl. N. S. dra Syllaby, dra Rašína a soudr. o zřízení komisí k dozoru na lázeňská místa v Československé republice.

Tisk 2106. Odpověď min. veř. zdravotnictví a tělesné výchovy na dotaz čl. N. S. V. Johanise, Skurského a soudr. o poměrech ve všeobecné nemocnici v Praze a na oddělení pro nemoci kožní a pohlavní zvláště.

Tisk 2107. Odpověď min. soc. péče na dotaz čl. N. S. Fr. Petrovického, B. Fischera, V. Rebše, K. Sládka, V. Hatláka, V. Votruby a soudr. o násilnickém zabrání bytů "společným bytovým úřadem" v Nymburce.

Tisk. 2141. Odpověď min. průmyslu, obchodu a živností na dotaz čl. N. S. Boh. Jakubky a soudr. a člena N. S. A. Tučného a druhů o počínání firmy Waldes a spol. ve Vršovicích, vztažmo o vyvážení obráběcích strojů z továrny téže firmy za hranice.

Předseda: Z předsednictva přikázány byly výboru imunitnímu:

žádost státního zastupitelství ve Znojmě ze dne 8. ledna 1920 za svolení k trestnímu stíhání čl. N. S. Jana Jílka, pro svolání a neohlášení veřejné schůze;

žádost zemského trestního soudu v Praze, XIV. oddělení ze dne 9. ledna 1920 za svolení k trestnímu stíhání čl. N. S. JUDra Gustava Heidlera pro přečiny § 300. tr. z., a článku VIII. zákona ze dne 17./12. 1862 č. 8. z r. 1863, spáchané tiskem;

dále žádost téhož soudu ze dne 9. ledna 1920 za souhlas k trestnímu stíhání čl. N. S. Josefa Stivína pro přečin § 300. trest. zákona, spáchaný uveřejněním článků.

Výborům přikázáno z předsednictva:

Výboru soc.-politickému:

Tisk 2135. Vládní návrh zákona, kterým se mění některá ustanovení zákona o pensijním pojištění (zákona ze 16. prosince 1906, č. 1. ř. z. na rok 1907 a cís. nař. z 25./6. 1914 č. 138. ř. z.).

Vláda žádá, by o návrhu byla podána zpráva ve lhůtě 8 dnů.

Jest snad nějaká námitka proti této lhůtě? (Nebyla.) Není. Lhůta jest schválena.

Dále výboru státně-zřízeneckému:

Tisk 2136. Vládní návrh zákona, jímž stanoví se úchylka od ustanovení § 69. zákona ze dne 25. ledna 1914, č. 15. ř. z. o služebním poměru státních úředníkův a státního služebnictva (služební pragmatiky).

Vláda navrhuje, aby o návrhu podána byla zpráva do 8 dnů.

Jest snad proti této lhůtě nějaká námitka? (Nebyla.) Není. Také tato lhůta jest schválena.

Konečně výboru kulturnímu:

Tisk 2142. Vládní návrh zákona, jímž se zatímně upravuje organisace hospodářských škol pokračovacích.

Vláda žádá, by byla o návrhu podána zpráva ve lhůtě 8 dnů.

Jest snad proti této lhůtě nějaká námitka? (Nebyla.) Není. Také tato lhůta jest schválena.

Jednací zápisy o 103. a 104. schůzi N. S. Č. byly vyloženy po 48 hodin ve sněmovní kanceláři.

Poněvadž písemné námitky proti nim podány nebyly, jsou podle § 77. jednacího řádu schváleny a budou podle § 79. téhož řádu vytištěny.

Přistupujeme

1. zprávě kulturního výboru o návrhu členů Národního shromáždění, Housera, St.K.Neumanna, dra Uhlíře a soudr. (tisk č. 1748) ve věci umělecké úpravy předmětů státem vydávaných nebo podporovaných, pokud vyžadují součinnosti umělců (tisk. 2108).

Zpravodajem jest pan kolega Neumann, uděluji mu slovo.

Zpravodaj posl. Neumann: Vážené Národní shromáždění!

Meritum zákona, jehož návrh doporučuje vám kulturní výbor ke schválení, je věc tak samozřejmá a všude obvyklá, že bylo by zhola zbytečno, dlouho o ní hovořiti. Je jasno a uznáno, že stát, potřebuje-li takového, nebo onakého uměleckého díla, musí se uchýliti k veřejné soutěži umělecké, aby se jednak vyvaroval výtky, že jedná autokraticky nebo dokonce korupčně, kdyby bez soutěže zadal práci určitému umělci, a aby také na druhé straně poskytl domácím umělcům možnost vyniknouti a ukázati, co kdo dovede. Jediné novum našeho návrhu je ta okolnost, že ze samozřejmé zvyklosti činíme zákon. To není, pánové, bezdůvodné. Mezi soutěží a soutěží je rozdíl. Oč běží, je soutěž řádná a my tedy chceme uzákoniti povinnost státu, aby vypisoval řádné soutěže a jimi se také řídil.

Umělecké soutěže mají dnes v uměleckém světě špatný zvuk a sice proto, že se vypisují špatně a že se nedbá jejich výsledků, při špatném vypsání přirozeně nedostatečných.

U nás, jak známo, vzbudily všeobecné pohoršení první naše poštovní známky, peníze a jiné státní tiskopisy. V tomto případě byla věc ovšem omluvitelná spěchem, který všude panoval, ale současně ukázalo se jasně, kam by to vedlo, kdyby umělecké práce zadávány byly státem bez umělecké soutěže, tedy bez veřejné kontroly. V nejlepším případě dostal by to umělec, který má populární jméno (v našem případu byl to A. Mucha), ale po jeho skutečné odborné kvalifikaci pro druh umělecké práce, o který běží, nikdo by se neptal a také ztěžka mohl se ptáti: nemůžeme chtíti od ministrů nebo jiných úředníků, aby odborně rozuměli umění.

Později, když už k soutěžím došlo, viděli jsme, že jsou vypisovány špatně a kruhy nepovolanými. Umělecká soutěž, zejména státem vypsaná, musí býti důstojná a odborně řádná. Nesmí býti vypsána na rychlo a porota nesmí býti složena většinou z laiků. Vkus laiků je vždycky jiný, než vkus dobrých umělců a my bychom šli v celé své kultuře nazpět místo kupředu, kdyby o věcech uměleckých a jiných odborně kulturních měli rozhodovat laikové. K soutěžím zasílány jsou také ve většině případů pouze návrhy, skicy, a tu neodborníku je velmi těžko posouditi, jak bude vyhlížeti věc hotová. Na druhé straně návrh, který vyhlíží sebe líbivěji, dopadne v definitivním provedení špatně, není-li navrhovatel odborníkem v určité technice: to jest na př. případ, když běží o poštovní známky nebo o peníze, kde všechno záleží na technickém provedení.

Staly se v nedávné době také případy, že umělecké soutěže byly sice řádně vypsány, ale hlasu poroty nebylo dbáno, a o tom, co se provede, rozhodnul nějaký pan ředitel reprodukčního grafického ústavu nebo někdo podobný.

Pánové, naše umění není dnes právě v rozkvětu, my interesenti cítíme všude značný úpadek, zaviněný rozpoutáním vášní politických. Umělecké výtvory posuzují se dnes nepatrným počtem lidí dle své umělecké kvality, hledá se v nich spíše, jak vyhovují heslům a náladám, jimiž žurnalistika krmí lid. A poněvadž doba je těžká, mnoho umělců pracuje především proto, aby hodně vydělali.

Já vím, pánové, velmi dobře, že zde nezjedná nápravy žádný zákon. Zákon nemůže vydupati umělecké karaktery ani umělecké talenty, nemůže stvořiti umění.

O to však neběží. Jde spíše o odstraňování překážek s půdy, na které umění se vyvíjí. Jde o to, abychom to, co pro umění děláme, co pro umění dělá hlavně stát, aby to dělalo se dobře.