Předseda: Tomášek,
místopředsedové: Dula,
dr. Hajn, Konečný, Udržal;
zapisovatelé: dr. Herben, Vacula;
větší počet členů Národního
shromáždění.
Zástupcové vlády: Předseda
vlády: Tusar a členové vlády:
Habrman, Prášek, Staněk,
Švehla, dr. Šrobár,
dr. Veselý, dr. Winter.
Z kanceláře sněmovní: JUDr.
Haasz, tajemník sněmovní, zástupce
jeho JUDr. Říha.
1. Zpravodaj dr. Brabec. Zpráva ústavního
výboru o vládní osnově zákona
(tisk č. 1828), kterým se platnost § 23. novely
k obecním zřízením zákona ze
dne 7. února 1919, č. 76 Sb. z. a n., prodlužuje
do konce roku 1921 (tisk č. 2033).
2. Zpravodaj dr. Meissner. Zpráva výboru
ústavního o předloze zákona, kterým
zřizují se stálé seznamy voličské
(tisk č. 2041).
3. Zpravodaj Chaloupka. Zpráva výboru zásobovacího
o návrzích členů Národního
shromáždění J. Šamalíka,
V. Ševčíka a soudr. (tisk. č. 1852)
a O. Hrejsy, Fr. Chaloupky a soudr. (tisk. č. 1873) na
zrušení rekvisic dobytka a uvolnění
trhů (tisk č. 2036).
Po případě:
4. Zpravodaj Ševčík. Zpráva výboru
zemědělského a výboru technického
o vládním návrhu zákona (tisk č.
1772), jímž se mění ustanovení
zákona ze dne 4. ledna 1909, čís. 4 ř.
z., o zvelebení zemědělství stavbami
vodními (tisk č. 2065).
5. Zpravodaj Moudrý. Zpráva výboru
finančního o vládním návrhu
zákona (tisk č. 2021), kterým se zrušuje
daň z vyššího služného a obnovuje
povinnost zaměstnavatelů, daň z příjmu,
předepsanou z proměnlivých platů služebních,
vybírati srážkou z těchto platů
a odváděti státní pokladně
(tisk č. 2067).
6. Zpravodaj Svoboda K. Zpráva finančního
výboru o vládním návrhu zákona
(tisk č. 2024), jímž se dodatečně
schvalují dosavadní úvěry, opatřené
vládou v cizině, a povoluje se další
úvěr (tisk č. 2066).
Místopředseda Udržal: Národní
shromáždění je schopno se usnášeti.
Omluvili se:
churavostí: Mattuš (do konce tohoto roku),
Okleštěk (na neurčito);
zaměstnáním: Dr. Vlček (pro
tento týden), Tayerle (na neurčito), Marcha
(pro tento týden), dr. Engliš, Rudolf Mlčoch,
Em. patný, Buříval, dr. Kyjovský,
Měchura, Malík, Cingr, Kléga,
Lukeš, Štěpánek, dr. Witt
(všichni na neurčito).
Do schůze dostavila se pí. Johana Káňová,
nově jmenovaný člen Národního
shromáždění, a vykoná slib.
Žádám, aby přečtěna byla
formule slibu, a paní Káňovou, aby prohlásila,
že slibuje.
Posl. Benda (čte): Sľubujete ako člen
Národného shromaždenia československého,
že budete zachovávať zákony štátu
československého a že svoj úrad budete
zastávať podľa svojho najlepšieho vedomia
a svedomia.
Posl. Káňová: Sľubujem.
Místopředseda Udržal: Předseda
finančního výboru požádal, aby
veškery lhůty, ustanovené při
předlohách č. t. 996, 1693, 1715, 1813, 1845,
1916, 1917, 1962, 1963, 2022, 2009 a 2021, které pro velký
nával předloh a nedostatek času nemohly býti
podle ustanovených lhůt projednány, byly
prodlouženy o tři neděle.
Jsou námitky? (Nebyly.) Není jich, jest přijato.
Přikročíme
Prvním odstavcem jest
1. zpráva ústavního výboru
o vládní osnově zákona (tisk. č.
1828), kterým se platnost § 23. novely k obecním
zřízením zákona ze dne 7. února
1919, č. 76 Sb. z. a n., prodlužuje do konce roku
1921 (tisk č. 2033).
Zpravodajem jest pan dr. Brabec, prosím, aby se
ujal slova.
Zpravodaj dr. Brabec: Vážené Národní
shromáždění!
Jde o vládní osnovu zákona, kterým
má býti platnost § 23. novely k obecním
zřízením prodloužena z důvodů,
které si dovolím ještě uvésti.
Zmocnění ono obsahovalo ustanovení, že
vláda má právo slučovati a rozlučovati
obce, měniti hranice obcí a okresů za zvláštních
ulehčených podmínek proti dříve
předepsaným podmínkám, zejména
usnesením zemských sněmů. Podnět
k tomuto vládnímu návrhu jest dán
tím, že byla podána v roce 1919 veliká
spousta - několik set - žádostí za podobné
změny v hranicích obcí, po případě
za slučování a rozlučování
a nebylo možno, když vláda přirozeně
musila veškeré tyto věci vyšetřovati,
resp. dáti vyšetřiti, aby tento materiál
byl dokonale zpracován a aby mohlo býti učiněno
rozhodnutí, jak jedině po svědomitém
uvážení jest rozhodnutí učiniti
možno. Vzhledem k tomu byl podán vládě
návrh tohoto znění: "Zmocnění,
dané vládě ustanovením § 23.
novely k obecním zřízením zákona
ze dne 7. února 1919 č. 76 sb. z. a n., aby slučovala
a rozlučovala obce a měnila hranice obcí
a okresů podle ustanovení tohoto paragrafu, prodlužuje
se do konce roku -1920."
V dalším odstavci bylo však toto zmocnění
omezeno touto větou: "Zmocnění toto
vztahuje se však toliko na ony případy, o kterých
do konce roku 1919 zahájeno bylo řízení
u politických úřadů. Zákon
nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1920
a provedení jeho se ukládá ministru vnitra."
O této věci bylo uvažováno velmi podrobně
v ústavním výboru a došlo se k názoru,
že je zapotřebí změny, a sice ústavní
výbor usnesl se na změně ve dvojím
směru. Především bylo uvažováno,
že správa politická v roce 1920 nebude méně
zatížena, než tomu bylo v roce 1919, že
celkem mohlo velmi málo případů za
sloučení a rozloučení obcí
a změny hranic obcí a okresů býti
vyřízeno a že tudíž lhůta
do konce roku 1920 je příliš krátká,
že asi by nastala nutnost, žádati za další
prodloužení Ihůty. Ovšem tato úvaha
- nemůžeme si zatajiti - do jisté míry
má vadu tu, že v roce 1920, jak pevně očekáváme,
nastane jistě již změna volbou nového
Národního shromáždění,
a tudíž ta námitka, že se nedoporučuje,
aby toto Národní shromáždění
i přes periodu nového Národního shromáždění
do roku 1921 prodlužovalo takovéto zmocnění,
je vážná.
Co se týče druhého odstavce, tedy ústavní
výbor uvažoval zejména důvody, kterými
vláda doprovází svůj vládní
návrh, a ty důvody jsou velmi zajímavé
se stanoviska přesného provádění
zákonů a jich zachovávání.
Tam se totiž praví, že "Obmezení
právě zmíněné podle povahy
věci může míti ráz pouze interní,
instrukcionelní, poněvadž z konečného
usnesení ministerské rady, kterým se sloučení
nebo rozloučení obcí, nebo změna hranice
obcí neb okresů povolí a které na
venek právně je rozhodující, není
patrno, zdali obmezení tohoto bylo skutečně
dbáno, zdali totiž přípravné
řízení u politických úřadů
bylo skutečně zahájeno před rokem
1919; přes to však, že obmezení toto není
bez významu, ježto alespoň vůči
Národnímu shromáždění
zakládá přesnou povinnost vlády a
Národní shromáždění mocí
svého práva dohlédacího v rámci
pravidel ústavních může každý
případ po 1. lednu 1920 vyřízený
přezkoumati."
To jest ovšem odůvodnění, které
by vlastně nasvědčovalo tomu, že ten
odstavec druhý v zákon má býti pojat,
ale že se nebude docela tak přesně zachovávati.
Já mám za to, že zákonodárný
sbor nemůže dobře na takové odůvodnění
přistoupiti a že jest lépe, odstavec ten škrtnouti
a ponechati vládě, která v té věci
nezavdala nikterak příčiny k nedůvěře,
aby svědomitým způsobem veškeré
ty případy vyšetřovala a rozhodovala.
Tedy záleží na tom, abychom vydali zákon
takový, který skutečně také
vláda má pevný úmysl a možnost
prováděti, a ne zákon, o kterém již
předem v důvodové zprávě vyslovuje
pochybnosti, bude-li ho moci provésti, obcházejíc
to charakteristikou, že se jedná o interní
omezení, o instrukcionelní omezení, a odvolávajíc
se na kontrolu Národního shromáždění
po 1. lednu 1920. Takovéto detailní případy
v Národním shromáždění
kontrolovati, jest věc pouze nahodilá a nezaručuje
to jistě v žádném směru úplně
pravidelný postup, jakého my si musíme přáti.
Tyto důvody vedly ústavní výbor k
tomu, aby odstavec druhý z vládního návrhu
byl škrtnut. Tedy zněl by pak návrh zákona,
jak z ústavního výboru vyšel, v ten
smysl, že prodlužuje se zmocnění, o kterém
jsem již referoval a jehož textaci nechci znovu opakovat,
do konce roku 1921 bez veškerého omezení a
že zákon ten nabývá účinnosti
dnem 1. ledna 1920.
Já jenom ještě si dovolím zcela lehce
se dotknouti té okolnosti, že úprava národnostních
poměrů v některých našich územích
v zájmu hájení práv národnostních
menšin, a to bez rozdílu národností,
toho vyžaduje, aby vláda měla možnost,
ještě podle § 23. tímto usnadněným
způsobem obce slučovat, rozlučovat a měnit
hranice obcí a okresů. (Posl. dr. Franta: Když
je rozlučuje příliš!) Já
se neuzavírám tomu, že snad v roce 1919 byly
rozlučovány obce takovým způsobem,
že povstaly snad obce příliš malé,
ale - jak jsem informován od úředního
referenta - ty případy byly už vlastně
vyřízeny a odbyty, a nyní takových
případův už celkem není. A jistě,
když se to zdůrazní zde v Národním
shromáždění, aby vláda toho dbala,
aby netvořila rozlučováním takové
příliš malé celky autonomní,
které nejsou soběstačné, které
nemohou svým úkolům dostát, jistě
že vláda jakožto činitel Národnímu
shromáždění zodpovědný
na to musí mít zřetel. Já myslím,
že tímto mým prohlášením
jakožto referenta bude vyhoveno té jistě správné
intenci, aby se obce především slučovaly,
aby se vhodným způsobem upravily hranice obcí
a okresů, ale aby při rozlučování
obcí dbalo se té zásady, aby, dojde-li k
rozloučení obcí, dělo se tak jen tehdy,
když je možno založiti obce soběstačné,
které jsou také života schopné.
Já se omezuji na těchto několik slov a doporučuji
osnovu zákona slavnému Národnímu shromáždění
k přijetí. (Výborně! Potlesk.)
Místopředseda posl. Udržal: K slovu
se hlásí pan kolega dr. Klouda. Dávám
mu slovo.
Posl. dr. Klouda: Je zde pochybnost o té lhůtě.
Bylo usneseno v ústavním výboru, aby platnost
zmocnění byla na jeden rok, kdežto pan referent
navrhuje platnost do konce roku 1921.
Místopředseda posl. Udržal: Dávám
slovo panu zpravodaji.
Zpravodaj posl. dr. Brabec: Já to vysvětlím.
Já jsem předpokládal, že bude podán
v plné sněmovně pozměňovací
návrh. V ústavním výboru byl tento
pozměňovací návrh projednán
včera. Mohu snad předpokládati, že návrh
ten byl zde podán. Jednali jsme včera v ústavním
výboru o věci znovu, nemohli jsme však reasumovati
usnesení výboru, ale já, jako referent, dostal
jsem jednomyslným usnesením ústavního
výboru svolení, abych se konformoval návrhu
na zkrácení té lhůty do konce roku
1920. Mně ovšem není dobře možno,
abych sám navrhl toto zkrácení, já
mám pouze právo se tomu zkrácení konformovati.
Ráčíte-li ten návrh podati, beze všeho
mohu podle usnesení ústavního výboru
příslušné prohlášení
konformující učiti.
Místopředseda posl. Udržal: K slovu
se dále hlásí pan kolega dr. Klouda.
Uděluji mu je.
Posl. dr. Klouda: My jsme včera s kolegy Ulrichem
a Krouským podali presidiu pozměňovací
návrh, který zněl, aby lhůta, zmocňující
vládu, ve smyslu § 23. byla omezena toliko na 1 rok,
to jest do 1. ledna 1921, čili do 31. prosince 1920. O
tomto návrhu bylo také v ústavním
výboru jednáno. Není-li zde přiložen,
trvám na tom, že návrh byl podán, dostatečným
počtem podpisů opatřen, a prosím,
aby bylo o něm jednáno.
Místopředseda posl. Udržal: Ve spisu
není žádného podobného návrhu.
Patrně se dostal do tisku jako samostatný návrh,
poněvadž na něm nebyla učiněna
poznámka, že je to návrh doplňovací.
K slovu se hlásí pan kolega dr. Klouda. Uděluji
mu je.
Posl. dr. Klouda: My jsme předložili návrh
presidiu, poněvadž jsme předpokládali,
že bude projednán. Já ten návrh učiním
ústně a prosím, aby o něm bylo jednáno.
Místopředseda posl. Udržal: Aby byl
projednán ještě před tím?
Posl. dr. Klouda: Ano.
Místopředseda posl. Udržal: Pan zpravodaj
si přeje slova.
Zpravodaj posl. Brabec: Dovoluji si jako referent konstatovati,
že o tom návrhu již vím od včerejšího
dne, že zní v tom smyslu, jak zde byl p. kol. drem
Kloudou přednesen a že jsme jej také učinili
předmětem jednání v ústavním
výboru. Jsem zmocněn a prohlašuji, že
se akomoduji, aby ta lhůta byla prodloužena do konce
r. 1920, po případě, jak bylo nyní
formulováno, do 1. ledna 1921. Důvody jsem již
vlastně uvedl ve svém původním referátu,
když jsem poukazoval k tomu, že nastane změna
v našem zákonodárném sboru v r. 1920
a že jest zde vážná námitka, aby
přes tento rok nebylo zmocnění prodlužováno.
Místopředseda posl. Udržal: Pan zástupce
vlády si přeje slova.
Min. rada dr. Bobek: Vážené Národní
shromáždění!
Abych usnadnil hlasování sl. Národnímu
shromáždění, konstatuji jménem
vlády, že vláda souhlasí s návrhem
p. dra Kloudy a soudr. Prosím tudíž, abyste
tento návrh ráčili schváliti.
Místopředseda posl. Udržal: Následkem
této události vidím se nucena schůzi
přerušiti do chvíle, až bude návrh
podán.
Místopředseda Udržal (zvoní):
Zahajuji opět jednání.
Pozměňovací návrh byl předložen
a zní (čte):
"Pozměňující návrh členů
Národního shromáždění
Josefa Ulricha a dra A. Kloudy, dra Krouského
a soudruhů, kterým se prodlužuje platnost §
23. novely k obecním zřízením zákona
ze dne 7. února 1919 č. 76. sb. z. a nař.
do konce r. 1920.