Národní shromáždění československé 1918 – 1920

Předseda: Tomášek.

Místopředsedové: Dula, dr. Hajn, Konečný, Udržal.

Zapisovatelé: dr. Němec, dr. Stojan;

větší počet členů Národního shromáždění.

Zástupcové vlády: Předseda vlády: Tusar a členové vlády: dr. Franke, Habrman, Hampl, Houdek, Sonntág, Staněk, Švehla, dr. Veselý, dr. Winter.

Jako zástupci ministerstva financí přítomni: odborový přednosta Groš, dr. Vlasák, ministerský rada Janík a Kallus.

Za ministerstvo zemědělství přítomen státní tajemník dr. Pazderka.

Za ministerstvo železnic: účetní rada Bohutínský.

Z kanceláře sněmovní: JUDr. Haasz, tajemník sněmovní, zástupce jeho JUDr. Trmal.

1. Zpravodaj dr. Srdínko. Zpráva rozpočtového výboru o vládním návrhu (tisk č. 1918), který se týká dodatku ke státnímu rozpočtu republiky československé na rok 1919 a přiměřené změny finančního zákona ze dne 27. června 1919, č. 433 sb. z. a n. (tisk č. 2020).

2. Zpravodaj dr. Srdínko. Zpráva rozpočtového výboru o vládním návrhu (tisk č. 2025), který se týká rozpočtového provisoria na dobu od 1. ledna do 29. února 1920 a vedení státního hospodářství v době označené (tisk č. 2044).

3. Zpravodaj dr. Brabec. Zpráva ústavního výboru o vládní osnově zákona (tisk č. 1828), kterým se platnost § 23. novely k obecním zřízením, zákona ze dne 7. února 1919, č. 76 sb. z. a n. prodlužuje do konce roku 1921 (tisk č. 2033).

4. Zpravodaj dr. Matoušek. Zpráva právního výboru o vládním návrhu zákona (tisk č. 1591) o upotřebení části správních přebytků hromadných sirotčích pokladen (tisk č. 2037).

5. Zpravodaj Brodecký. Zpráva výboru státně-zřízeneckého o vládním návrhu (tisk č. 2023) na změnu ustanovení čl. IV. a doplnění ustanovení čl. V. zákona ze dne 7. října 1919, č. 541 sb. zák. a nař., o úpravě poměrů státních zaměstnanců (tisk č. 2038).

6. Zpravodaj dr. Meissner. Zpráva výboru ústavního o předloze zákona, kterým zřizují se stálé seznamy voličské (tisk č. 2041).

7. Zpravodaj dr. Jar. Stránský. Zpráva výboru právního o vládním návrhu zákona (tisk č. 1990), kterým se mění některá ustanovení trestního řádu z 23. května 1873, č. 119 ř. z. a zákona čl. XXXIII. z r. 1896 (tisk č. 2042).

8. Zpravodaj Chaloupka. Zpráva výboru zásobovacího o návrzích členů Národního shromáždění J. Šamalíka, V. Ševčíka a soudr. (tisk č. 1852) a O. Hrejsy, Fr. Chaloupky a soudr. (tisk č. 1873) na zrušení rekvisic dobytka a uvolnění trhů (tisk č. 2036).

Místopředseda Konečný (zvoní): Národní shromáždění je schopno se usnášeti. Zahajuji schůzi.

Omluvili se:

churavostí: Mattuš (do konce tohoto roku), dr. Metelka (na neurčito), Okleštěk (na neurčito);

zaměstnáním: Dr. Vlček (pro tento týden), Tayerle (na neurčito), dr. Kyjovský, Jos. Tomášek, Měchura, Kvapil;

dále Cingr, Kléga, Lukeš, Štěpánek, dr. Witt, Zíka (všichni na neurčito).

Výborům přikázáno z předsednictva:

Výboru soc.-politickému:

Tisk. 2057. Návrh člena Národního shromáždění Karla Brožíka a soudr. na změnu článku 18. zákona o závodních a revírních radách při hornictví.

Předseda výboru kulturního zde požádal, aby návrh členů Národního shromáždění Em. Špatného, A. Konečného, J. Hrizbyla, F. Zeminové a spol. na zavedení denního vyučování a zakázání večerního a nedělního vyučování na učňovských pokračovacích školách průmyslových č. t. 1681, jenž byl v 83. schůzi Národního shromáždění dne 14. října 1919 přikázán výboru kulturnímu, byl přikázán též výboru živnostenskému.

Jsou snad proti tomu námitky? (Nebyly.) Není jich. Návrh bude tedy přikázán živnostenskému výboru.

Sněm. tajemník dr. Haasz (čte):

Tisk. 2032. Odpověď ministra veřejných prací na dotaz člena Národního shromáždění Hatláka, V. Votruby a druhů, jakým způsobem hodlá vláda zameziti katastrofální účinky hospodářské v živnostech pro nedostatek svítiva, paliva a prostředků hnacích.

Tisk 2034. Odpověď ministerského předsedy a ministra zemědělství na dotaz člena Národního shromáždění dra Kubíčka a soudruhů, proč vrchní správa bývalých císařských velkostatků ve Smiřicích a j. nevyhovuje žádostem bezzemků, domkářů, rolníků a živnostníků o prozatímní pronájem pozemků a luk.

Místopředseda Konečný: Výborům přikázány z předsednictva tyto návrhy:

Výboru ústavnímu:

Tisk 2040. Vládní návrh zákona o zvláštních opatřeních v oboru samosprávy v Čechách, na Moravě a ve Slezsku.

Vláda navrhuje lhůtu osmidenní k podání zprávy.

Výboru finančnímu:

Tisk 2031. Vládní návrh zákona o příspěvku k náhradě škod výtržnostmi způsobených. (Současně přikázán též výboru právnímu.).

Vláda žádá, by o návrhu byla podána zpráva ve lhůtě 4 týdnů.

Člen Národního shromáždění Hatlák a Slavíček navrhli, by tento návrh byl též přikázán výboru živnostenskému s toutéž lhůtou.

Jsou snad proti těmto navrženým lhůtám námitky? (Nebyly.) Není jich.

Lhůty jsou přijaty a návrh poslední bude též výboru živnostenskému přikázán.

Výboru pro reformu pozemkovou přikázán:

Tisk 2035. Návrh člena Národního shromáždění Biňovce, Vraného, Drobného, Krále a soudruhů, aby byl vydán zákon o nuceném pronájmu půdy zabrané státem.

V návrhu se žádá, by zpráva byla podána během 2 dnů.

Jsou snad proti tomuto návrhu námitky? (Nebyly.) Lhůta se přijímá.

Dovoluji si sděliti, že jednací zápis o 99. schůzi Národního shromáždění československého byl vyložen po 48 hodin ve sněmovní kanceláři. Protože písemné námitky podány proti němu nebyly, jest podle § 77. jednacího řádu schválen a bude podle § 79. téhož řádu vytištěn.

Podle dohody, učiněné v konferenci klubovních předsedů, projednají se prvý a druhý odstavec dnešního denního pořadu najednou.

Jsou snad proti tomu námitky? (Nebyly.)

Návrh můj se schvaluje.

Na pořadu jest: 1. Zpráva výboru rozpočtového o vládním návrhu, který se týká dodatku ke státnímu rozpočtu republiky Československé na rok 1919 a přiměřené změny finančního zákona ze dne 27. června 1919 č. 433 sb. z. a nař. (Tisk 2020) a 2. Zpráva rozpočtového výboru o vládním návrhu, který se týká rozpočtového provisoria na dobu od 1. ledna do 29. února 1920 a vedení státního hospodářství v době označené. (Tisk 2044.)

Jako zmocněnci vlády přítomni jsou pan sekční šéf Groš, ministerští radové dr. Janík a Kallus.

Zpravodajem o obou zprávách jest pan kolega dr. Srdínko. Uděluji mu slovo.

Posl. dr. Srdínko: Slavné Národní shromáždění!

Mám podati zprávu jménem rozpočtového výboru o dodatečném rozpočtu pro rok 1919 a o rozpočtovém provisoriu na první dva měsíce příštího roku. Jako v červnu jsme uznali zásluhu prvního ministra financí, že v době poměrně krátké, kdy republika trvala sotva půl roku, se postaral o sestavení řádného pravidelného rozpočtu a kvitovali jsme s uznáním pohotovost státní správy a úřednictva, že bylo s to, sestaviti tak objemný svazek státních vydání a státních příjmů do tištěného rozpočtu, tak musíme uznati správnost kroku nynějšího ministra financí, že, seznav nedostatečnost prvního rozpočtu, neváhal přijíti - třeba rok správní se již schyloval ke konci - s dodatkem k rozpočtu a současně v době dalších 6 měsíců po schválení prvního rozpočtu předkládá Národnímu shromáždění druhý pravidelný rozpočet státní na rok 1920.

Hubujeme-li velmi často na nedostatečnost administrativy - a já pravím, velmi často odůvodněně - musíme býti spravedlivými a při této příležitosti uznati velikou práci a smysl pro pořádek u té naší administrativy, která má zásluhu o sestavení druhého rozpočtu státního pro druhý rok, vlastně sestavení dvou státních rozpočtů v době dvanácti měsíců.

Přirovnal jsem při jiné příležitosti sestavení prvního rozpočtu státu nově konstruovaného s první ranou z děla nové konstrukce. Ta první rána musí býti vypálena podle toho, aby se seznalo, jak dělo nese. A podle toho, jak rána jde k cíli, anebo mimo cíl, jest možno upraviti ránu druhou a podobně také rozpočet druhý již mnohem snáze se sestavuje, než se sestavuje rozpočet první. V našem případě pan první ministr financí předložil první pravidelný rozpočet, který byl příliš nízký, takže druhý ministr financí musil již připravovati dodatek. Třetí ministr financí s tímto dodatkem rozpočtu na rok 1919 přišel. To není žádnou výtkou panu dru Rašínovi. Každý jiný ministr byl by se dopustil podobné chyby a byl by pravděpodobně sestavil rozpočet nízký z důvodů, které leží na snadě. Ty důvody jsou: 1. při sestavování prvního rozpočtu neměl stát dosud hranic a zvláště nebylo dosud rozhodnuto o Karpatské Rusi. Mírová konference teprve během té doby rozhodla, že oblast našeho státu se rozšíří také na Karpatskou Rus.

Za druhé: nemohl věděti, jak bude dlouho trvati válečný stav na Slovensku. Proto nebylo možno odhadnouti tato mimořádná vydání v kapitole příslušné.

Za třetí: v době, ve které byl sestavován první řádný rozpočet, až do doby přítomné byla odhlasována Národním shromážděním celá řada zákonů a vládou vydána celá řada nařízení, kterými státní výdaje byly velmi rozmnoženy. Rozpočtový výbor uznal tyto důvody správnými a proto projednal dodatek k rozpočtu a také podle vládního návrhu jej schválil. Jen jedna věc nemile se dotkla rozpočtového výboru, a tou věcí jest uložení lhůty 48hodinné, ve které měl rozpočtový výbor dodatek projednati. Není radno, při předloze tak eminentně politického rázu, jako je schválení rozpočtu, ustanovovati rozpočtovému výboru šibeniční lhůtu 48 hodin. Dále přece bylo známo, že rozpočtový výbor projednal první regulérní rozpočet v řadě nepřetržitých schůzí během 10 dnů, a bylo tedy jisto, že také v tomto případě rozpočtový výbor bude si vědom své povinnosti i tenkráte, když lhůta mu nebude určena. Přesně vzato, musíme posuzovati dodatek k rozpočtu tak, že v těch kapitolách, titulech a paragrafech rozpočtu, kde státní správa vyčerpala povolené kredity a vydávala dále, nastal vlastně stav ex lex; a tento stav mimozákonný odstraniti, bylo povinností vlády tím, že předložila dodatek k rozpočtu; a povinností Nár. shromáždění je, co nejdříve tento dodatek vyříditi, abychom vlastně v takovém stavu ex lex nebyli. Rozpočtový výbor ve dvou dlouhých schůzích projednal dodatek k rozpočtu a já mám tu čest, jménem rozpočtového výboru podati o něm zprávu.

Jaký je charakter toho dodatečného rozpočtu? S jedné strany byl ten rozpočet nazván rozpočtem automobilovým a to proto, že se v několika kapitolách tam opakuje vydání na koupi nového automobilu, nebo na zaplacení chaufféra. Myslím, že to označení, že by to byl automobilový rozpočet, je nesprávné, poněvadž tím spíše by byl musil býti nazván první rozpočet automobilovým, poněvadž tenkrát se koupilo ještě mnohem více automobilů a musilo se opatřiti mnohem více chauférů než při tomto dodatku. Já bych spíše soudil, že tento dodatečný rozpočet musí býti nazván rozpočtem dále trvajícího válečného stavu. Neboť z celkového vydání, které se tím rozpočtem rozšiřuje, totiž 1.901,000.000 - dvě třetiny připadají na rozpočet národní obrany a na válečná opatření a pouze jedna třetina z celého toho obnosu připadá na všechny ostatní resorty.

Dodatkem rozpočtovým se zvyšuje celé vydání na rok 1919 o 1.901,000.000, tedy úhrnem na 8.615,000.000 K. - To jest zajisté suma úctyhodná.

Přihlédneme-li blíže k rozboru této číslice, tu shledáme zajímavé věci. Já jsem míval ve zvyku, když jsem studoval rozpočet nějakého státu, buď vlastního nebo cizího, vždy si všímati dvou položek a to: