Vedle zákona jsou ještě 2 resoluce a sice jedna
týká se věci té, aby družkám
života státních zaměstnanců a
zaměstnanců státních drah, kteří
vstoupili před počátkem platnosti tohoto
zákona do výslužby nebo zemřelí,
jakož i dětem atd., aby byly tytéž příspěvky
dány i tenkráte, když se jedná o případy
pensi z milosti.
Tuto resoluci doporučujeme, aby nezměněna
byla přijata.
V resoluci druhé jest nutno provésti určitou
změnu stylistickou, která ale vybíhá
i ve změnu věcnou. V odstavci 1. "Výbor
státně-zřízenecký" se
škrtne začátek věty a bude zníti:
"Vybízí se vláda, aby až do úpravy"
atd.
V odstavci 3., druhý sloupec téže resoluce,
provede se totéž a sice "Výbor státně-zřízenecký"
se škrtne a začne se versálem "V":
"Vybízí se dále vláda, aby se
přičinila" atd.
Doporučuji zákon k odhlasování a očekávám,
jak jsem již pravil při první své resoluci,
že bude beze všeho odhlasován. (Výborně!
Potlesk.)
Místopředseda Konečný (zvoní):
Přistoupíme ke hlasování. Prosím
o zaujetí míst. (Děje se.) Projednávaná
osnova zákona výboru státně-zřízeneckého
má pouze 11 paragrafů, navrhuji tudíž,
aby se hlasovalo o této osnově v celku, jakož
i o nadpisu zákona.
Je proti tomuto způsobu hlasování námitka?
(Nebyla.) Není tomu tak, budu tedy postupovati,
jak jsem naznačil.
Kdo souhlasí s osnovou zákona podle zprávy
výboru státně-zřízeneckého
a výboru kulturního, t. j. s §§ 1.-11.,
jakož i s nadpisem tohoto zákona, prosím, aby
povstal. (Děje se.) To je většina. Osnova
zákona schvaluje se v prvním čtení
i se svým nadpisem.
Přistoupíme ke hlasování ve druhém
čtení.
Kdo souhlasí s osnovou zákona, právě
v prvním čtení přijatou, také
ve čtení druhém, prosím, aby
povstal. (Děje se.)
§§ 1-11, jakož i nadpis zákona schvalují
se i ve čtení druhém.
Přistoupíme k hlasování o dvou ke
zprávě připojených resolucích,
a to nejdříve o resoluci na stránce 5. zprávy
výboru státně zřízeneckého
a pak o resoluci, nadepsané "resoluce II", na
stránce 6. téže zprávy, se změnami
navrženými panem zpravodajem. Kdo souhlasí
s těmito dvěma resolucemi, jak jsou uvedeny ve zprávě
výboru státně-zřízeneckého,
s opravami, na něž pan zpravodaj poukázal,
prosím, aby povstal. (Děje se.)
Také tyto resoluce se schvalují.
Tím jest tento bod denního pořádku
vyčerpán, a přistoupíme k bodu dalšímu,
jímž jest
6. zpráva výboru ústavního o návrzích
člena Národního shromáždění
J. V. Hroudy a soudr. (tisk čís. 1039 a 1040)
na úpravu služebních poměrů
zřízenců obecních a okresních
(tisk č. 2010).
Zpravodajem jest občan Burian. Uděluji mu
slovo.
Zpravodaj posl. Burian: Ctěné Národní
shromáždění!
Nedávno odhlasovali jsme zákon, kterým nastala
úprava hmotných poměrů zřízenců
státních, a dnes předkládá
vám ústavní výbor předlohu
zákona o úpravě hmotných poměrů
zřízenců obecních a okresních
a cestářů na Moravě, v Čechách
a ve Slezsku.
Poměry těchto zřízenců až
dosud nebyly vůbec zákonitě nijakým
způsobem upraveny, nýbrž naopak jejich poměry
byly velice žalostné. Jsou obecní zřízenci,
kteří ještě dnes mají pouhých
600, 800 aneb 1000 K ročně, což jest plat nadobro
nedostatečný.
Poměry cestářů jsou, jak všeobecně
známo, ještě daleko horší, jsou
případy, že cestáři okresní
nebo cestáři silničních výborů
na Moravě mají pouhých 35 K měsíčně.
Jsou jen velmi vzácné případy několika
málo okresů v Čechách anebo okresních
silničních výborů na Moravě,
kde poměry dotyčných cestářů
jsou poněkud lepší. Jest jisto, ctění
pánové, že bude zásluhou Národního
shromáždění, když také těmto
zřízencům dostane se určité
nápravy poměrů a když jejich platy i
jejich požitky budou zákonitým způsobem
upraveny tak, že bude jim možno, vždy dovolávati
se zákonitých ustanovení o tom, co jim v
každém ohledu přísluší.
My proto navrhujeme úpravu platů pensí a
vdovských požitků těchto zřízenců.
Upozorňuji na to, že osnova tato vyžádala
si různých šetření, že bylo
jednáno s organisacemi zřízenců, že
bylo současně také jednáno s jinými
korporacemi a že osnova jest výsledkem dohody všestranné.
My jsme se vynasnažili v ústavním výboru,
vyjíti zřízencům co nejvíce
vstříc (Zcela správně!), ale
přece jsme také přihlíželi k
finančním poměrům obcí a silničních
výborů na Moravě, případně
okresních zastupitelstev v Čechách. Na druhé
straně jsme přihlíželi k tomu, co poskytuje
zákon o platech zřízenců státních
těmto, a podle toho jsme jaksi udělali určité
sazby zřízencům obecním i ostatním.
Ještě v poslední chvíli jsme provedli
úpravu toho, co jsme původně navrhovali pro
zřízence, a já dovolím si upozorniti
na to, že jest nutno provésti určitou opravu
v tom smyslu § 11., jednajícího o příjmech
služebních, výslužném a jiných
platech zaopatřovacích. Zde v odstavci druhém
tohoto zákona navrhujeme, aby zřízenci obecní
v obcích přes 10.000 obyvatelů měli
základního platu ročně nikoliv 1800
K nýbrž 2000 K, v obcích s 6 - 10.000 obyvateli
nikoliv 1600 K, nýbrž 1700 K, v obcích s 2
- 6000 obyvatelů nikoliv 1400 K, nýbrž 1500
K, v obcích menších ponechali jsme 1200 K ročně
základního služného. Také v zákonu
o platech zřízenců okresních navrhujeme
v § 11. opravu tu, aby základní plat okresních
zřízenců obnášel nikoliv 1800
K, jak jsme původně navrhovali, nýbrž
aby obnášel 2000 K ročně. Ostatní
stupnice ponechány jsou tak, jak jest v zákoně
navrhnuto, tedy okresním cestářům
podle přidělené trati v I. stupni 1600 K,
v II. 1 400 K a v třetím stupni 1200 K ročně.
Podotýkám, že v časopisech ve zprávě
ze schůze ústavního výboru, která
pojednávala o platech těchto cestářů,
byla chyba, bylo tam hovořeno o tom, že cestářům
má se dostati 12, 14 a 16 tisíc korun ročního
platu, což však nebylo správno; tam byla nula
přidána. K těm základním platům
navrhujeme, aby měli zřízenci jak obecní,
tak také okresní, tak také cestáři
postup takový, jaký byl přiznán úředníkům
obecním a okresním. Domníváme se,
že týž postup, který dáváme
úředníkům obecním nebo okresním,
musí také býti dán zřízencům,
vždyť beztoho základní služné
zřízenců jest daleko nižší,
než základní služné úředníků.
Tedy trienálky navrhujeme v 12.5%, navrhujeme po dobu mimořádných
dnešních poměrů 50% drahotního
přídavku, navrhujeme konečně 20% příbytečného.
Dále, pokud se tyče požitků zaopatřovacích,
navrhujeme stejné procento pro zřízence obecní
a okresní cestáře, jak byly přiznány
úředníkům obecním a okresním.
Pánové, tato úprava, jak ji navrhujeme, přinese
určitě zřízencům obecním
i okresním a cestářům jisté
zlepšení dosavadních jejích neblahých
poměrů. My jsme se vynasnažili, jak jsem již
pravil, poskytnouti těmto zřízencům,
co nejvíce bylo možno, vzhledem k neutěšeným
finančním poměrům obecním nebo
okresním, nebo silničních výborů,
a pravili jsme si, když se vynasnažíme řádně
odškodniti zřízence obecní i ostatní
zřízence, že za to také jest možno
od těchto zřízenců žádati
řádnou a dobrou práci, řádné
a dobré výkony. Také v tom ohledu zákon
klade důraz na to, aby zřízenci obecní
měli jen v tom případě tyto všecky
požitky, když své služby konají jako
ve svém výhradném zaměstnání,
a nikoliv snad, aby tato jejich služba byla jim vedlejším
zaměstnáním. Tedy zákon přímo
přesně stanoví, že výkony zřízenců
musejí býti výdatné, že zřízenci
a cestáři musejí plně pracovati, že
jejich pracovní síla musí býti plně
využitkována, a že jen v tom případě,
když tato pracovní síla jejich plně
využitkována jest, příslušejí
jim požitky, které jim navrhujeme.
Jsme si vědomi toho, že obce nebo okresy, nebo silniční
výbory na Moravě a ve Slezsku budou tím,
co zde bude nutno zřízencům poskytnouti,
značně zatíženy, že v mnohých
případech bude nutno zvýšiti, potrvá-li
dosavadní systém daňový, přirážky
obecní nebo okresní ne snad jen o 100%, nýbrž
v mnohých případech snad o několik
set procent. Ale v ústavním výboru jsme si
vždy říkali, že právě dnes
jest příhodná doba k úpravě
poměrů těchto zřízenců
z toho důvodu, že ve všech těchto obecních
zastupitelstvech zasedají noví lidé, lidé
s novým sociálním porozuměním,
a poněvadž právě toto sociální
porozumění jest dnes živější,
že nebudou se tomu vzpírati, co zákon předpisuje,
co zákon žádá a co ukládá
obcím nebo okresům nebo silničním
výborům. Mimo to ještě jsme uvážili
také situaci finanční těchto sborů
veřejných a řekli jsme si, že bude nutno,
aby vláda nějakým způsobem snažila
se upraviti finance jejich. Proto také navrhujeme mimo
tyto zákony resoluci, ve které se vláda
vyzývá, aby v nejkratší době
předložila osnovu zákona, kterou upravují
se finance obcí, okresů a okresních silničních
výborů.
Pánové, o jednotlivostech a podrobnostech osnovy
tohoto zákona nebudu se rozšiřovati, neboť
pravil jsem již, že jest to zákon, který
byl všestranně dohodnut; všechny strany na zákoně
tom pracovaly a všecky strany vyslovily s tímto zákonem
svůj souhlas. Není tedy dojista zapotřebí,
na obhajobu toho neb onoho paragrafu vésti nějaké
obšírnější řeči a
nějak obšírněji vše vykládati.
Jedna malá oprava musí býti ještě
uvedena. V obou zákonech - jest to jen nepatrná
oprava - v § 22. odst. 3. mluví se v tisku zde o §
13., kdežto má tam býti mluveno o § 10.
Pánové! Touto úpravou dostane se zlepšení
hmotných poměrů mnoha desetitisícům
zřízenců Československé republiky.
Počítáme-li k tomu jejich příslušníky,
jejich rodiny, jejich manželky a jejich děti, musíme
říci, že dostane se zlepšení poměrů
statisícům v Československé republice.
Myslím, že Národní shromáždění
odhlasováním tohoto zákona vykoná
krásné a dobré dílo, vykoná
něco nového, dá ochranu zákonitou
a dá zákonitý podklad pro poměry hmotné
obrovského počtu dobrých příslušníků
Československé republiky, kteří dosud
neměli naprosto ničeho, a proto vám doporučuji,
abyste zákon tento jednomyslně schválili.
(Výborně! Potlesk.)
Místopředseda Konečný (zvoní):
K slovu není nikdo přihlášen. Přistoupíme
k hlasování a prosím o zaujetí
míst.
Dám o projednávaných osnovách dvou
zákonů hlasovati tímto pořadem: Nejdříve
o osnově prvého zákona, který obsahuje
čtyři články a paragrafů 26,
se změnou v § 11. výborem usnesenou a referentem
také přečtenou; na to pak o osnově
druhého zákona s touž změnou v §
11., jak pan referent přečetl tu změnu a
k přijetí doporučil, jakož pak i se
slovní změnou v § 22., kde místo "§
13." má státi "§ 10".
Jest proti tomuto způsobu hlasování nějaká
námitka? (Námitka nebyla.) Není. Budeme
tedy postupovati, jak jsem naznačil.
Prosím ony pány a dámy, kteří
souhlasí s osnovou prvého zákona, jímž
upravují se služební poměry trvale ustanovených
zřízenců při obcích v Čechách,
na Moravě a ve Slezsku, jak jest uveden na str. 4. zprávy
ústavního výboru, se změnou v §
11. a slovní změnou v § 22., jak je pan zpravodaj
naznačil, aby povstali se svých míst. (Děje
se.)
To jest většina. Článek I.-IV., jakož
i nadpis zákona se schvaluje v prvním čtení.
Přistoupíme ihned k čtení druhému.
Kdo souhlasí s článkem I.-IV. první
osnovy zákona, jímž se upravují služební
poměry trvale ustanovených zřízenců
při obcích v Čechách, na Moravě
a ve Slezsku, a jeho nadpisu v celku, jak jsme je právě
v prvém čtení přijali se změnami
v § 11. a 22., prosím, aby povstali se svého
místa. (Děje se.)
To jest většina. Článek I. II. III.
a IV., jakož i nadpis zákona schvalují se
i ve druhém čtení.
Přistoupíme k odhlasování osnovy druhého
zákona, jímž se upravují služební
poměry trvale ustanovených zřízenců
a cestářů okresních zastupitelstev
v Čechách a okresních silničních
výborů na Moravě a ve Slezsku a jeho nadpisu
v celku, rovněž se změnou v § 11.
a malou slovní změnou v § 22., jak to bylo
naznačeno panem zpravodajem. Kdo souhlasí s osnovou
druhého zákona, jak jest ve zprávě
ústavního výboru uvedena na str. 11., prosím,
aby povstal se svého místa. (Děje se.)
To jest většina. Článek I., II.,
III., IV. a V., jakož i nadpis zákona se schvalují
v prvním čtení.
Přistoupíme ihned ke čtení druhému
a prosím ony členy Národního shromáždění,
kteří souhlasí s přijatou osnovou
druhého zákona, jak právě jsme ji
přijali se změnami v prvním čtení,
i ve čtení druhém, aby povstali. (Děje
se.)
To jest většina. Článek I.-V. druhého
zákona podle zprávy ústavního výboru
se schvalují a tím i ve druhém
čtení přijímají.
Přikročíme k schválení navržené
resoluce. Snad ji nemusím čísti. Kdo souhlasí
s resolucí, jak jest uvedena na str. 18. zprávy
ústavního výboru, prosím, aby povstal.
(Děje se.)
To jest většina. Resoluce se schvaluje. Tím
jest tento bod denního pořadu vyřízen
a přistoupíme k dalšímu a tím
jest
7. zpráva výboru pro jednací řád
a výboru rozpočtového o návrhu
člena Národního shromáždění
R. Bechyně dra Lukavského, Bradáče,
Šrámka, E. Špatného, Igora Hrušovského,
B. Fišera a soudr. (tisk č. 1981) na úpravu
platu předsedy Národního shromáždění
československého (tisk č. 2011).
Zpravodajem za výbor pro jednací řád
jest občan dr. Krouský, uděluji mu
slovo.
Zpravodaj posl. dr. Krouský: Vážené
Národní shromáždění!
Mám čest referovati o návrhu, který
vyšel z podnětu zástupců všech
klubů, shromážděných v tomto
váženém sboru. Všechny strany tohoto Národního
shromáždění dospěly souhlasně
k přesvědčení, že ustanovení
jednacího řádu, pokud pojednává
o platu předsedy Národního shromáždění,
jest nedostatečné a potřebuje korektury.
Není třeba, velectění pánové
a paní, abych ubezpečoval vás o nutnosti
tohoto návrhu, není třeba, abych zdůrazňoval
význam funkce, celodenní činnost, které
tato funkce vyžaduje. Z vašeho středu spontanně
vyšel návrh, o němž výbor pojednal.
Plat předsedy Národního shromáždění
stanoven byl v původním jednacím řádu
ještě Národním výborem, tedy
v době, kdy o rozvrhu činnosti tohoto zákonodárného
sboru nebylo dobře potuchy. Proto ustanovení zní
tak, jak v dnešním jednacím řádu
jest. Výbor, pojednávaje o návrhu kol. Bechyně
a soudr., přisvědčil jednohlasně názoru
navrhovatelů, že dosavadní plat předsedy
Národního shromáždění
neodpovídá ani práci ani postavení
tohoto funkcionáře.
Proto jednomyslně se usnesl výbor, doporučiti
vám osnovu, kterou máte v rukou, a já navrhuji,
aby vážené Národní shromáždění
osnovu tu schválilo. (Výborně!)
Místopředseda Konečný (zvoní):
Udělují slovo referentovi výboru rozpočtového,
občanu Ant. Němcovi.
Zpravodaj posl. Ant. Němec: Jménem rozpočtového
výboru doporučuji tuto osnovu zákona k schválení.
Myslím, že tím vykonáme jen svou povinnost
vůči předsedovi, když mu umožníme,
aby funkci svou i nadále mohl vykonávati. (Výborně!)
Místopředseda Konečný (zvoní):
Ke slovu není nikdo přihlášen. Přikročíme
k hlasování a prosím, aby pánové
a dámy zaujali svá místa. (Děje
se.)
Navržená osnova zákona čítá
pouze 2 články. Proto myslím, že můžeme
hlasovati o celé osnově navrženého zákona
i o jeho nadpisu na ráz.
Není proti tomu snad námitek? (Nebyly.)
Kdo souhlasí s navrženou osnovou zákona podle
zprávy výboru pro jednací řád
a podle zprávy výboru rozpočtového,
jak je vytištěna, prosím, aby povstal se svého
místa. (Děje se.) To je většina.
Osnova zákona toho se přijímá.
Přistoupíme ihned k hlasování ve druhém
čtení.