místopředsedové: Dula,
dr. Hajn, Konečný, Udržal;
zapisovatelé: Bradáč,
dr. Jur. Slávik;
větší počet členů Národního
shromáždění.
Zástupcové vlády: Členové
vlády: dr. Franke, Habrman, Hampl, dr. Veselý.
Z kanceláře sněmovní: JUDr.
Haasz, tajemník sněmovní, zástupce
jeho JUDr. Bartoušek.
100. schůze Národního shromáždění československého ve středu dne
1. Zpravodaj Pik. Zpráva výboru právního
o návrhu člena Národního shromáždění
Pika a soudr. (tisk č. 1636), kterým se rozšiřuje
vyvlastňovací právo na pozemky pro stavbu
domů obytných nebo veřejné potřeby
(tisk č. 1992).
2. Zpravodaj Houser. Zpráva výboru kulturního
o návrhu člena Národního shromáždění
B. Fischera a soudr. (tisk č. 243), aby bylo
zavedeno vyučování řemeslným
pracím na školách středních a
obecných (tisk č. 2008).
3. Zpravodaj V. Votruba. Zpráva výboru
živnostenského o peticích č.
1596, 1 627 a 1629 (tisk č. 2007).
4. Zpravodaj G. Navrátil, dr. Srdínko.
Zpráva výboru státně-zřízeneckého
a výboru kulturního o návrhu člena
Národního shromáždění
G. Navrátila a soudr. (tisk č. 598) na úpravu
starobních požitků (pensí a provisí)
státních a ústavních zaměstnanců,
jejich vdov a sirotků (tisk č. 2027).
5. Zpravodaj Brodecký, dr. Srdínko.
Zpráva výboru státně-zřizeneckého
a výboru kulturního o návrhu člena
Národního shromáždění
G. Navrátila a soudr. (tisk č. 598) na úpravu
starobních požitků (pensí a provisí),
drahotních přídavků a výpomocí
státních a ústavních zaměstnanců
na odpočinku, jejich vdov a sirotků (tisk č.
2028).
6. Zpravodaj E. Burian. Zpráva výboru ústavního
o návrzích člena Národního
shromáždění J. V. Hroudy a soudr.
(tisk č. 1039 a 1040) na úpravu služebních
poměrů zřízenců obecních
a okresních (tisk č. 2010).
7. Zpravodaj dr. Krouský, A. Němec. Zpráva
výboru pro jednací řád a výboru
rozpočtového o návrhu člena
Národního shromáždění
R. Bechyně, dra Lukavského, Bradáče,
Šrámka, E. Špatného, lgora Hrušovského,
B. Fišera a soudr. (tisk č. 1981) na úpravu
platu předsedy Národního shromáždění
československého (tisk č. 2011).
Místopředseda Konečný (zvoní):
Národní shromáždění je
schopno se usnášeti. Zahajuji schůzi.
Omluvili se churavostí:
Mattuš (do konce tohoto roku), dr. Metelka
(na neurčito).
Zaměstnáním: dr. Horáček,
Kadlčák (na neurčito), dr. Vlček
(pro tento týden), Tayerle (na neurčito),
Smrtka (dodatečně za schůzi včerejší);
dále Cingr, Kléga, Lukeš, Rýpar,
Stěpánek, dr. Witt, Zika (všichni
na neurčito).
Předsednictvo N. S. přesvědčilo se
z těsnopiseckého zápisu, že při
včerejší schůzi byly proneseny nemístné
výkřiky. Nemohlo býti zjištěno,
kdo je pronesl. Musím proto všeobecně vysloviti
politování, že se vůbec užívá
podobných slov, jimiž důstojnost jednání
Národního shromáždění
se snižuje, a žádám důtklivě,
by se tak příště nedělo, neboť
nemůžeme si přáti, aby se opakovaly
v našem sboru výjevy, jež jsme odsuzovali v bývalém
parlamentě rakouském. (Výborně!)
Pan sněmovní tajemník sdělí,
které tisky byly v 100. schůzí N.
S. rozdány.
Sněmovní tajemník dr. Haasz (čte):
Tiskem rozdáno v 100. schůzi Národního
shromáždění československého
ve středu dne 17. prosince 1919:
Tisk 2029. Odpověď min. obchodu a zásob.
lidu na dotaz člena N. S. Fr. Petrovického
a soudr. o prodeji českého sladu do Rakouska.
Tisk 2030. odpověď min. národní obrany
a vnitra na dotaz čl. N. S. Fr. Biňovce
a soudr. tisk č. 1619 stran nemístného
užívání zbraní vojenskou hlídkou
při polních hlídkách.
Místopředseda Alois Konečný
(zvoní):
Žádost zemského trestního soudu v Praze
odděl. XIV, ze dne 6. prosince 1919 Pr. Vr. 65/19 za svolení
k trestnímu stíhání člena N.
S. Ondřeje Kypra pro přečin urážky
na cti, spáchaný tiskem, k žalobě Eugena
Lenze, zemského inspektora m. sl. v Praze, přikázal
jsem výboru imunitnímu.
Přikročíme k vyřízení
Jako první bod je:
1. zpráva výboru právního o návrhu
člena Národního shromáždění
Pika a soudr. (tisk 1636), kterým se rozšiřuje
vyvlastňovací právo na pozemky pro stavbu
domů obytných nebo veřejné potřeby
(tisk č. 1992).
Zpravodajem je občan Pik. Uděluji mu slovo.
Zpravodaj posl. Pik: Slavné Národní
shromáždění!
Právní výbor podává zprávu
o mém návrhu, kterým se rozšiřuje
vyvlastňovací právo na pozemky pro stavby
domů obytných nebo veřejné potřeby.
Právní výbor současně navrhuje
osnovu zákona, která podle § 365. všeb.
zák. obč. znamená rozšíření
vyvlastňovacího práva na pozemky a budovy,
a to podle zásady, že každý občan,
vyžaduje-li toho veřejná potřeba a blaho
obecné, je povinen, vzdáti se za přiměřenou
náhradu i vlastnictví soukromého. V tomto
případě je dán zájem obecného
blaha, a to proto, poněvadž zákonem má
býti umožněno, aby vyvlastněním
pozemků získány byly pozemky k stavbě
obytných domů, a kromě toho, aby i stát,
který potřebuje stavěti státní
budovy, mohl vyvlastniti příslušné pozemky
a použíti jich k stavbě veřejných
budov. Takové budovy jsou budovy státní vůbec,
školy, nemocnice, kulturní, humanní a zdravotní
ústavy.
Zákon ponese titul: Zákon o vyvlastnění
pozemků pro stavbu obytných nebo veřejných
budov, a jeho účelem je, že pozemky dosud nezastavěné
nebo zastavěné, avšak k účelům
obývacím nezužitkované, mohou po dobu
nynější nouze o byty býti vyvlastněny
pro stavbu obytných domů nebo stavbu budov, určených
pro veřejnou potřebu, a pro komunikace k tomu nutné,
zamýšlí-li stavbu stát, okres, obec
nebo stavební sdružení, uznané ministerstvem
sociální péče za obecně prospěšné.
Také budovy, o nichž příslušný
úřad, tedy úřad stavební rozhodl,
že mohou býti zbourány anebo z nařízení
úřadů mají býti zbourány,
mohou býti zbourány a pozemek, na němž
tyto budovy stály, může býti k uvedeným
účelům vyvlastněn. Podle tohoto zákona
nelze ovšem vyvlastniti některé pozemky, o
kterých v první řadě vlastník
prokáže, že jich nevyhnutelně potřebuje
pro svou vlastní živnost, hospodářství,
dům nebo domácnost, dále nelze vyvlastniti
pozemky, kterých vlastník použije sám
ke stavbě obytných domů, a za tím
účelem, než jest zahájeno vyvlastňovací
řízení, předloží příslušné
plány a zajistí, že do půl roku po předložení
tohoto plánu zahájí stavbu. Tedy tímto
způsobem jest kryt nejen zájem veřejnosti,
tedy nejen se dává možnost vyvlastnění
pozemků, ale jest též respektováno i
právo soukromé, pokud hospodářství,
živnost toho vyžaduje anebo pokud vlastník pozemků
se zaváže, že na témž pozemku vystaví
obytné stavení. V zákoně jest vyslovena
zásada, že má býti poskytnuta držiteli
pozemku vyvlastněného příslušná
náhrada. Právní výbor o této
otázce podrobně jednal a vyslovil zásadu,
že nejvyšší hranicí náhrady
má býti obecná cena, ovšem náhrada
nesmí podle zákona obsahovati bezdůvodné
obohacení vlastníka pozemku a v žádném
případě nesmí chrániti spekulace
a lichvy pozemkové. Jest vyloučeno, aby v těch
případech, kde skoupeny byly pozemky ve velkém
za účelem spekulace pozemkové, tato tendence
lichevní byla respektována. Vlastníkovi vyvlastněného
pozemku bude dána pouze přiměřená
náhrada.
Také nebude v žádném případě
podle zákona přihlíženo k tomu, že
vlivem jiných činitelů stal se pozemek pozemkem
stavebním, tedy v takových případech,
kdy na př. zahájí obec anebo okres někde
stavbu a okolní pozemky nabudou tím domněle
hodnoty stavebního pozemku, nebude uznána hodnota
stavebního pozemku, nýbrž hodnota pozemku podle
dřívějšího užívání
jeho. Zákon má účel všeobecně
prospěšný a právní výbor
jednomyslně rozhodl, aby byl sněmovně doporučen.
Pokud se týká řízení, usnesl
se právní výbor, aby bylo zjednodušeno.
Dosud ve vyvlastňovacích záležitostech
rozhodovaly soudy a zemská politická správa,
pro zjednodušení řízení a rychlost
jeho, aby nebylo žádných průtahů,
rozhodl právní výbor, aby řízení
bylo svěřeno okresní politické správě,
která nejen že bude úřadem vyvlastňovacím,
nýbrž i úřadem, který taktéž
určí cenu vyvlastněného pozemku. Samozřejmě,
že se ponechává možnost odvolací;
odvolání jest možno pouze k zemskému
politickému úřadu. Zákon nepostihuje
také práva, která na některých
pozemcích jsou obsažena. Jsou to práva t. zv.
várečná, práva propinační
a práva radikovaných živností. Poněvadž
toto právo souvisí s držbou pozemků,
vytkl právní výbor v zákoně
zásadu, že toto právo může býti
přeneseno na jinou nemovitost anebo že může
býti založena - což jest novum - zvláštní
knihovní vkladba.
Tedy i v tomto ohledu šetří zákon nabytého
práva a prokazuje, že se mu jedná pouze o to,
by získal pozemky pro stavbu obytných budov a stavbu
budov veřejných. Z tohoto důvodu dovoluji
si žádati slavné Nár. shromáždění,
aby se zřetelem na důležitost tohoto prozatímního
zákona - platnost jeho končí koncem r. 1924,
tento zákon schválila. - (Výborně!
Potlesk.)
Místopředseda Konečný: Za pozemkový
výbor přihlásil se k slovu občan Biňovec.
Uděluji mu slovo.
Zpravodaj posl. Biňovec: Předmět,
o nějž se jedná, spadá také do
působnosti výboru pro pozemkovou reformu. Ačkoli
formálně nebyla osnova zákona, zpracovaná
v právním výboru, předložena
k projednání také výboru pro pozemkovou
reformu, učinil tak výbor pro pozemkovou reformu,
sám o své újmě v dnešní
schůzi a prohlašuje svým usnesením,
že proti osnově ničeho nenamítá.
Současně však má za to, že tato
osnova zákona absorbuje intence návrhu č.
1608 pp. kol. dra Vrbenského a Pika a že
tím je také tento návrh vyřízen.
(Výborně! Potlesk.)
Místopředseda Konečný: Ke slovu
není nikdo více přihlášen. Přistoupíme
k hlasování. Prosím, aby byla zaujata
místa. (Děje se.) Dám o navržené
osnově zákona hlasovati v celku, poněvadž
materie jest jednotná a není pozměňovacích
návrhů. Po odhlasování o osnově
zákona dám hlasovati pak o resolučním
návrhu pana dra Jar. Stránského.
Je proti tomu nějaká námitka? (Nebyla.)
Není. Budeme tedy hlasovati, jak jsem naznačil.
Kdo souhlasí s §§ 1.-11. osnovy zákona
podle zprávy právního výboru, jakož
i nadpisem zákona, prosím, aby povstal se svého
místa. (Děje se.)
To jest většina. §§ 1.-11. osnovy zákona
podle zprávy právního výboru, jakož
i nadpis se schvalují.
Přeje si pan zpravodaj k druhému čtení
slova?
Zpravodaj posl. Pik: Nikoli.
Místopředseda Konečný: Přistoupíme
ke druhému čtení právě
přijaté osnovy zákona právního
výboru.
Kdo souhlasí s osnovou zákona, právě
v prvním čtení přijatou podle zprávy
právního výboru, prosím, aby povstal.
(Děje se.)
To jest většina. §§ 1.-11., jakož i
nadpis zákona jsou přijaty ve druhém čtení.
K resoluci vyžádal si slova pan zpravodaj posl.
Pik. Uděluji mu je.
Zpravodaj posl. Pik: Ve výboru právním
navrhl p. dr. Jaroslav Stránský tuto resoluci:
"Vláda se vyzývá, aby předložila
Národnímu shromáždění
osnovu zákona o ochraně zahrad a stromů ve
městech před kácením jejich k účelům
získávání plochy stavební."
Právní výbor doporučuje, aby tato
resoluce byla rovněž schválena.
Místopředseda Konečný: Kdo
souhlasí s resolucí p. dra Jar. Stránského,
doporučenou právě panem zpravodajem, prosím,
aby povstal se svého místa. (Děje se.)
Resoluce se schvaluje.
Tím jest vyřízen první bod dnešního
denního pořádku a přistoupíme
k dalšímu, jímž jest
2. zpráva kulturního výboru o návrhu
člena Národního shromáždění
B. Fischera a soudr. (tisk č. 243), aby bylo zavedeno
vyučování řemeslným pracím
na školách středních a obecných
(tisk č. 2008).
Zpravodajem jest občan Houser, uděluji mu
slovo.
Zpravodaj posl. Houser: Slavné Národní
shromáždění!
Školní reformy u nás děly se pomaleji
než jinde. Česká škola byla příliš
poutána zákony i úřady, takže
se nemohla rozvíjeti podle směru, který by
si byla sama vytkla. Ani jednotlivé školy nemohly
se odchylovati od normálních předpisů.
Nemohly tedy samostatně vyrůstati, nemohly se přizpůsobovati
ani potřebám domácího obyvatelstva.
Doklad k tomu: V celých Čechách jest jen
13 škol, na kterých se učí řemeslným
pracím. Na ruční práce řemeslné
dívá se široká veřejnost tak,
jako by byly přípravou k určitému
povolání. Jestliže hoch pracuje při
hoblici, nestává se ještě truhlářem,
a ten, kdo modeluje, není určen k sochařství.
Naše národní škola připravuje ke
všem povoláním, podává vzdělání
všeobecné, nikoliv odborné. Při tom
hledí, aby žáci poznali všechny obory
lidské činnosti, tedy také hmotnou práci.
Bylo by třeba, aby ji žáci nejen poznali, nýbrž
aby ji také konali. Naše školy jsou tak zařízeny,
že učitel vyučuje, mluví s celou třídou
najednou, ne s jednotlivými žáky; není
tedy bezprostředního styku mezi učitelem
a žákem.
Práce žákova záleží vlastně
v tom, že přijímá látku, která
se mu předkládá. Není při tom
samostatnosti žákovy. To má za následek,
že vyučování není trvalé,
že nebrousí dosti rozumu, nevede k samostatnosti;
není totiž žákovské svobody v našich
školách. Tento způsob vyučování
se znemožňuje, jestliže do vyučování
jednotlivým předmětům vkládají
se ruční práce, takové, které
jsou podstatnou částí toho vyučování.
Jest totiž možno, aby při některých
předmětech žák hotovil výrobky,
které k tomu vyučování se vztahují.
(Hluk.)