Tato okolnost jistě může
jen doporučovati to, abychom v poměrech hornických
a při báňské těžbě,
která pro náš život hospodářský
a pro celý život státu jest nejdůležitějším
problémem, provedli takovou úpravu, abychom dostáli
všem těm podmínkám, kterých potřebujeme,
aby uhelná těžba byla nejen ušetřena
poruch, ale abychom ji dostali do takové výše,
které nezbytně potřebujeme na opatření
všech potřeb našemu hospodářskému
životu. Navržené osnovy zákonů
mají býti krokem k tomuto opatření
a mohou býti sympatičtější tím
spíše, poněvadž vlastně celá
osnova zákonů jest dílem vzájemné
dohody, která byla dosažena na poradách vedených
mezi zástupci majitelů dolů, zástupci
odborových organisací báňských
úředníků a zástupci odborových
organisací dělníků. Všecky tyto
korporace se sešly za účelem řešení
otázky báňské těžby a
dohodly se na některých stěžejních
zásadách, ze kterých tento zákon vznikl.
Z těch důvodů také jak sociálně-politický,
tak i technický výbor při projednávání
osnovy zákona musil přihlížeti k tomu,
že zákon jest dílem dohody, a nečinil
také na celém zákoně žádných
větších změn.
Jediná změna, která
byla provedena, týká se posledních tří
odstavců § 2., kde se mluví o tom, že
horníkům se zaručuje právo spolurozhodovati
ve správě podniků právo podílu
na čistém zisku. Já bych chtěl konstatovati,
že ani tato otázka není nějakým
jednostranným řešením, že i v tomto
případě majitelé dolů zásadně
horníkům právo na spoluúčast
ve správě podniků a právo na spoluúčast
při čistém zisku přiznali.
To přiznali nejen na společných
socialisačních poradách, které jsme
s nimi měli, ale také v anketě, kterou
sociálně-politický výbor zvláště
svolal. Majitelé dolů vznesli jen tu námitku,
že nesouhlasí s tím, aby tato otázka
byla řešena jednostranně jen pro jedno průmyslové
odvětví, a že by si přáli, aby
byla řešena pro veškerá průmyslová
odvětví vůbec. Myslím, že mohu
prohlásiti, že také my bychom si přáli,
aby řešení této otázky nezůstalo
obmezeno jen na jedno průmyslové odvětví
a že stojíme na stanovisku, aby tato otázka
byla řešena pro všechna odvětví
naší průmyslové výroby. (Výborně!)
Že tedy po této stránce stojíme na jedné
linii. Právě z důvodů těchto,
že majitelé dolů ohradili se proti tomu, aby
záležitost tato jednostranně pro odvětví
báňské těžby byla řešena,
jsme v sociálně-politickém výboru
i technickém výboru přistoupili na to, že
otázka tato v zákoně řeší
jenom zatím zásadně a že se zásadní
právo přiznává horníkům,
že však konečné rozřešení
celé této záležitosti bude provedeno
zvláštním zákonem, který později
bude vydán. Myslím, že i v tomto případě
vyšlo se vstříc požadavkům, které
majitelé dolů jako zúčastněné
strany v této záležitosti přednášeli.
To byla hlavní změna, která na zákoně
byla provedena: ostatní změny byly jen rázu
formálního nebo stylistického. Chtěl
bych pak reagovati na námitku, která proti zákonu
byla vznesena již v socialisační komisi, a
se kterou i později jsme se setkávali, byla to námitka,
která směřovala proti názvu zákona.
Namítalo se, že ten název "závodní
a revírní rady" jest pro našeho pořádného
občana jaksi nesympatickým, já bych řekl
otevřeně, že snad zavání to "bolševismem".
Mám však ten dojem, že kdyby toto tvrzení
mělo býti pravdou, a kdyby ten název "rada"
měl opravdu zaváněti bolševismem, že
bychom již dávno byli v bolševismu až po
krk, poněvadž máme "ministerskou radu",
"zemědělskou radu", "městskou
radu" a "obecní rady", těch rad tedy
máme tolik, že vlastně je viděti, že
v tomto směru ta námitka nemá té váhy,
jaká se jí přikládá. (Posl.
Johanis: Ač v těchto radách sedí nejvíce
protibolševiků!)
Několik slov ještě
k odůvodnění zákona o rozhodčích
soudech. Tento zákon jest logickým důsledkem
zákona o revírních radách. Jejich
úkolem a povinností bude, aby již ve vlastním
okruhu své působnosti všechny konflikty a spory,
které v hornictví se objeví, řešily
a k smírnému narovnání přivedly.
Ale jest přece jen nutno, aby nad nimi stál zvláštní
tribunál, který by byl konečnou instancí
a rozhodoval o sporech, které by závodními
anebo revírními radami vyřešeny býti
nemohly. Tomu má býti odpomoženo právě
předloženým zákonem.
Až dosavad byly poměry
takové, že konflikty a spory byly řešeny
buď stížnostními komisemi, které
v celku ve své praksi ani svým složením
nevyhovovaly. Nejlepší ještě byly v tomto
směru poměry v hnědouhelném revíru
severočeském, kde byl utvořen dohodou mezi
zaměstnavateli a dělníky zvláštní
soud, který funguje a všechny sporné otázky
řeší. Aby se tomuto nejednotnému stavu
učinil konec a aby se docílilo určité
pravidelnosti, k tomu má sloužiti zákon o rozhodčích
soudech, který se slavnému Národnímu
shromáždění předkládá.
Tedy z uvedeného jest vidno,
že úkolem obou předložených zákonů
jest, docíliti stability v pracovních poměrech
při hornictví, uvarovat provoz a báňskou
těžbu různých poruch a otřesů,
řešiti konflikty, které vznikají cestou
legální a takovým způsobem docíliti
poměry, při kterých bychom opatřili
náš průmysl vším tím, co
nezbytně potřebuje. My jistě všichni
jsme si vědomi toho, že v nynější
době úžasného zbídačení
a vyčerpání, které bylo způsobeno
válkou, jedině práce může nás
povznésti a nám opatřiti všechno, čeho
potřebujeme. Dělnická třída
také nikterak se nevzpírá, aby vším,
co v jejich silách jest k dosažení nezbytného
stavu, kterým musíme začíti a vyvíjeti
se dále, přispělo. Ale musíme trvati
na tom, aby práce byla tak hodnocena, aby dostalo se jí
tolik ceny a tolik významu, kolik nezbytně potřebuje,
a aby zejména v hornictví, které pro nás
jest jistě z hospodářského stanoviska
průmyslovým odvětvím nejdůležitějším
a kde se strany horníků přinášejí
se tak těžké oběti na životech,
po této stránce byly poměry urovnány
tak, abychom všech rušivých zjevů byli
ušetřeni.
Na konec chtěl bych ještě
zdůrazniti jen to, aby tato první etapa socialisační,
kterou tento zákon má znamenati, neznamenala nějaké
oddalování dalších etap, které
nezbytně v báňské těžbě
míti musíme. Je to především
otázka zachycení uhelné těžby,
když ne otázka socialisace uhelných dolů
vůbec. Jsme si dobře vědomi těžké
kalamity, ve které žijeme. Horníci mají
také dobrou vůli, přispěti k tomu,
aby republika dostala tolik uhlí, kolik ho nezbytně
potřebuje. Ale předpokládáme, aby
také na druhé straně byla učiněna
všechna opatření, která by nerušený
vývoj báňské těžby a zvýšení
její intensity nám umožnila. Z tohoto důvodu
dovoluji si jménem sociálně-politického
výboru doporučiti, aby oba tyto zákony, pro
hornictvo zvláště naprosto nezbytné,
jednomyslně byly schváleny. (Výborně!
Potlesk.)
Předseda
(zvoní): Uděluji ještě druhému
zpravodaji, a sice za finanční výbor kol.
Stivínovi, slovo.
Zpravodaj finančního
výboru poslanec Stivín: Slavné Národní
shromáždění!
Projednávané předlohy
přikázány byly také finančnímu
výboru k vyjádření a finanční
výbor shledal, že státu nevzejdou z tohoto
zákona žádné zvláštní
nové výlohy, jelikož úhrada výloh
se zavedením závodních a revírních
rad při hornictví a rozhodčích soudů
hornických bude kryta přirážkou. t.
j. srážkou se mzdy a platů. Pokud jde o osvobození
od kolků a poplatků, bylo již u rozhodčích
soudů hornických společenstev podle zákona
z roku 1896, jenž těmito zákony jest nahražen,
a proto finanční výbor doporučuje,
aby předloha ta byla schválena. (Potlesk.)
Předseda
(zvoní): Přerušuji projednávání
tohoto odstavce denního pořádku a přistupuji
k ukončení schůze. Předem,
nebude-li proti tomu námitek, provedeme některé
doplňovací volby do výborů.
(Námitky nebyly.) Námitek není. Tedy
jde o volby do výboru ústavního: za
dra Novotného navrhuje se dr. Mazanec, do
výboru právního za dra Mazance
- dr. Hruban, do výboru imunitního
za dra Dolanského - dr. Hruban, do výboru
státně-zřízeneckého
za Šolleho - dr. Stojan. Kdo s navrženými
změnami souhlasí, prosím, aby povstal. (Děje
se.) To jest většina, navržené změny
jsou schváleny.
Dodatečně pro dnešní
schůzi omluvili nepřítomnost svou
zaměstnáním dr. Schieszl, churavostí
dr. Fáček a dodatečně za středu
a čtvrtek pan místopředseda Konečný.
Dodatečně pro dnešní schůzi omluvili
nepřítomnost svou zaměstnáním
členové Národního shromáždění
Chlebounová, Smrtka a Zatloukalová-Coufalová.
Z předsednictva bylo přikázáno:
Výboru právnímu
tisk 1990, vládní návrh zákona, kterým
se mění některé předpisy trestního
řádu ze 23. května 1873 č. 119 ř.
z. a zákona čl. XXXIII. z roku 1896.
Žádá se, aby výboru
právnímu uložena byla lhůta 5
dní k podání příslušné
zprávy.
Jsou snad proti tomu námitky?
(Nebyly.) Lhůta tato jest povolena, poněvadž
námitky žádné vysloveny nebyly.
Navrhuji, aby se příští
schůze konala v úterý, dne 16.
prosince 1919 o 2. hodině odpoledne s tímto denním
pořadem:
1. Zpráva výboru sociálně-politického
a technického o vládním návrhu (čís.
t. 1553):
I. Zákona o závodních
a revírních radách při hornictví
a
II. zákona, jímž
se ustanovují hornické rozhodčí soudy
(č. t. 1980) a zpráva výboru finančního
o téže věci (k čís. tisku 1980)
- to jest poslední odstavec dnešního denního
pořádku, a dále
2. zpráva výboru finančního
o vládním návrhu zákona (č.
tisku 1923), jímž se povoluje Československému
Červenému kříži, aby uzavřel
loterní zápůjčku v nominální
částce 20 milionů korun (č. t. 1991).
3. Zpráva výboru právního
o návrhu člena Národního shromáždění
L. Pika a soudr. (č. t. 1636), kterým
se rozšiřuje vyvlastňovací právo
na pozemky pro stavbu domů obytných nebo veřejné
potřeby č. t. 1992).
4. Zpráva výboru dopravního
o parlamentní mezinárodní konferenci obchodní
(č. t. 1982).
5. Zpráva výboru kulturního
o návrhu člena Nár. shromáždění
B. Fischera a soudr. (č. t. 243), aby bylo
zavedeno vyučování řemeslným
pracím na školách středních a
obecných (č. t. 2008). a konečně
6. zpráva výboru živnostenského
o peticích č. 1596, 1627 a 1629 (č. t. 2007).
Jsou snad nějaké námitky
proti dnu, aneb dennímu pořádku? (Nebyly.)
Není tomu tak, návrh můj jest přijat.
Končím schůzi.