Pátek 12. prosince 1919

Tato okolnost jistě může jen doporučovati to, abychom v poměrech hornických a při báňské těžbě, která pro náš život hospodářský a pro celý život státu jest nejdůležitějším problémem, provedli takovou úpravu, abychom dostáli všem těm podmínkám, kterých potřebujeme, aby uhelná těžba byla nejen ušetřena poruch, ale abychom ji dostali do takové výše, které nezbytně potřebujeme na opatření všech potřeb našemu hospodářskému životu. Navržené osnovy zákonů mají býti krokem k tomuto opatření a mohou býti sympatičtější tím spíše, poněvadž vlastně celá osnova zákonů jest dílem vzájemné dohody, která byla dosažena na poradách vedených mezi zástupci majitelů dolů, zástupci odborových organisací báňských úředníků a zástupci odborových organisací dělníků. Všecky tyto korporace se sešly za účelem řešení otázky báňské těžby a dohodly se na některých stěžejních zásadách, ze kterých tento zákon vznikl. Z těch důvodů také jak sociálně-politický, tak i technický výbor při projednávání osnovy zákona musil přihlížeti k tomu, že zákon jest dílem dohody, a nečinil také na celém zákoně žádných větších změn.

Jediná změna, která byla provedena, týká se posledních tří odstavců § 2., kde se mluví o tom, že horníkům se zaručuje právo spolurozhodovati ve správě podniků právo podílu na čistém zisku. Já bych chtěl konstatovati, že ani tato otázka není nějakým jednostranným řešením, že i v tomto případě majitelé dolů zásadně horníkům právo na spoluúčast ve správě podniků a právo na spoluúčast při čistém zisku přiznali.

To přiznali nejen na společných socialisačních poradách, které jsme s nimi měli, ale také v anketě, kterou sociálně-politický výbor zvláště svolal. Majitelé dolů vznesli jen tu námitku, že nesouhlasí s tím, aby tato otázka byla řešena jednostranně jen pro jedno průmyslové odvětví, a že by si přáli, aby byla řešena pro veškerá průmyslová odvětví vůbec. Myslím, že mohu prohlásiti, že také my bychom si přáli, aby řešení této otázky nezůstalo obmezeno jen na jedno průmyslové odvětví a že stojíme na stanovisku, aby tato otázka byla řešena pro všechna odvětví naší průmyslové výroby. (Výborně!) Že tedy po této stránce stojíme na jedné linii. Právě z důvodů těchto, že majitelé dolů ohradili se proti tomu, aby záležitost tato jednostranně pro odvětví báňské těžby byla řešena, jsme v sociálně-politickém výboru i technickém výboru přistoupili na to, že otázka tato v zákoně řeší jenom zatím zásadně a že se zásadní právo přiznává horníkům, že však konečné rozřešení celé této záležitosti bude provedeno zvláštním zákonem, který později bude vydán. Myslím, že i v tomto případě vyšlo se vstříc požadavkům, které majitelé dolů jako zúčastněné strany v této záležitosti přednášeli. To byla hlavní změna, která na zákoně byla provedena: ostatní změny byly jen rázu formálního nebo stylistického. Chtěl bych pak reagovati na námitku, která proti zákonu byla vznesena již v socialisační komisi, a se kterou i později jsme se setkávali, byla to námitka, která směřovala proti názvu zákona. Namítalo se, že ten název "závodní a revírní rady" jest pro našeho pořádného občana jaksi nesympatickým, já bych řekl otevřeně, že snad zavání to "bolševismem". Mám však ten dojem, že kdyby toto tvrzení mělo býti pravdou, a kdyby ten název "rada" měl opravdu zaváněti bolševismem, že bychom již dávno byli v bolševismu až po krk, poněvadž máme "ministerskou radu", "zemědělskou radu", "městskou radu" a "obecní rady", těch rad tedy máme tolik, že vlastně je viděti, že v tomto směru ta námitka nemá té váhy, jaká se jí přikládá. (Posl. Johanis: Ač v těchto radách sedí nejvíce protibolševiků!)

Několik slov ještě k odůvodnění zákona o rozhodčích soudech. Tento zákon jest logickým důsledkem zákona o revírních radách. Jejich úkolem a povinností bude, aby již ve vlastním okruhu své působnosti všechny konflikty a spory, které v hornictví se objeví, řešily a k smírnému narovnání přivedly. Ale jest přece jen nutno, aby nad nimi stál zvláštní tribunál, který by byl konečnou instancí a rozhodoval o sporech, které by závodními anebo revírními radami vyřešeny býti nemohly. Tomu má býti odpomoženo právě předloženým zákonem.

Až dosavad byly poměry takové, že konflikty a spory byly řešeny buď stížnostními komisemi, které v celku ve své praksi ani svým složením nevyhovovaly. Nejlepší ještě byly v tomto směru poměry v hnědouhelném revíru severočeském, kde byl utvořen dohodou mezi zaměstnavateli a dělníky zvláštní soud, který funguje a všechny sporné otázky řeší. Aby se tomuto nejednotnému stavu učinil konec a aby se docílilo určité pravidelnosti, k tomu má sloužiti zákon o rozhodčích soudech, který se slavnému Národnímu shromáždění předkládá.

Tedy z uvedeného jest vidno, že úkolem obou předložených zákonů jest, docíliti stability v pracovních poměrech při hornictví, uvarovat provoz a báňskou těžbu různých poruch a otřesů, řešiti konflikty, které vznikají cestou legální a takovým způsobem docíliti poměry, při kterých bychom opatřili náš průmysl vším tím, co nezbytně potřebuje. My jistě všichni jsme si vědomi toho, že v nynější době úžasného zbídačení a vyčerpání, které bylo způsobeno válkou, jedině práce může nás povznésti a nám opatřiti všechno, čeho potřebujeme. Dělnická třída také nikterak se nevzpírá, aby vším, co v jejich silách jest k dosažení nezbytného stavu, kterým musíme začíti a vyvíjeti se dále, přispělo. Ale musíme trvati na tom, aby práce byla tak hodnocena, aby dostalo se jí tolik ceny a tolik významu, kolik nezbytně potřebuje, a aby zejména v hornictví, které pro nás jest jistě z hospodářského stanoviska průmyslovým odvětvím nejdůležitějším a kde se strany horníků přinášejí se tak těžké oběti na životech, po této stránce byly poměry urovnány tak, abychom všech rušivých zjevů byli ušetřeni.

Na konec chtěl bych ještě zdůrazniti jen to, aby tato první etapa socialisační, kterou tento zákon má znamenati, neznamenala nějaké oddalování dalších etap, které nezbytně v báňské těžbě míti musíme. Je to především otázka zachycení uhelné těžby, když ne otázka socialisace uhelných dolů vůbec. Jsme si dobře vědomi těžké kalamity, ve které žijeme. Horníci mají také dobrou vůli, přispěti k tomu, aby republika dostala tolik uhlí, kolik ho nezbytně potřebuje. Ale předpokládáme, aby také na druhé straně byla učiněna všechna opatření, která by nerušený vývoj báňské těžby a zvýšení její intensity nám umožnila. Z tohoto důvodu dovoluji si jménem sociálně-politického výboru doporučiti, aby oba tyto zákony, pro hornictvo zvláště naprosto nezbytné, jednomyslně byly schváleny. (Výborně! Potlesk.)

Předseda (zvoní): Uděluji ještě druhému zpravodaji, a sice za finanční výbor kol. Stivínovi, slovo.

Zpravodaj finančního výboru poslanec Stivín: Slavné Národní shromáždění!

Projednávané předlohy přikázány byly také finančnímu výboru k vyjádření a finanční výbor shledal, že státu nevzejdou z tohoto zákona žádné zvláštní nové výlohy, jelikož úhrada výloh se zavedením závodních a revírních rad při hornictví a rozhodčích soudů hornických bude kryta přirážkou. t. j. srážkou se mzdy a platů. Pokud jde o osvobození od kolků a poplatků, bylo již u rozhodčích soudů hornických společenstev podle zákona z roku 1896, jenž těmito zákony jest nahražen, a proto finanční výbor doporučuje, aby předloha ta byla schválena. (Potlesk.)

Předseda (zvoní): Přerušuji projednávání tohoto odstavce denního pořádku a přistupuji k ukončení schůze. Předem, nebude-li proti tomu námitek, provedeme některé doplňovací volby do výborů. (Námitky nebyly.) Námitek není. Tedy jde o volby do výboru ústavního: za dra Novotného navrhuje se dr. Mazanec, do výboru právního za dra Mazance - dr. Hruban, do výboru imunitního za dra Dolanského - dr. Hruban, do výboru státně-zřízeneckého za Šolleho - dr. Stojan. Kdo s navrženými změnami souhlasí, prosím, aby povstal. (Děje se.) To jest většina, navržené změny jsou schváleny.

Dodatečně pro dnešní schůzi omluvili nepřítomnost svou zaměstnáním dr. Schieszl, churavostí dr. Fáček a dodatečně za středu a čtvrtek pan místopředseda Konečný. Dodatečně pro dnešní schůzi omluvili nepřítomnost svou zaměstnáním členové Národního shromáždění Chlebounová, Smrtka a Zatloukalová-Coufalová.

Z předsednictva bylo přikázáno:

Výboru právnímu tisk 1990, vládní návrh zákona, kterým se mění některé předpisy trestního řádu ze 23. května 1873 č. 119 ř. z. a zákona čl. XXXIII. z roku 1896.

Žádá se, aby výboru právnímu uložena byla lhůta 5 dní k podání příslušné zprávy.

Jsou snad proti tomu námitky? (Nebyly.) Lhůta tato jest povolena, poněvadž námitky žádné vysloveny nebyly.

Navrhuji, aby se příští schůze konala v úterý, dne 16. prosince 1919 o 2. hodině odpoledne s tímto denním pořadem:

1. Zpráva výboru sociálně-politického a technického o vládním návrhu (čís. t. 1553):

I. Zákona o závodních a revírních radách při hornictví a

II. zákona, jímž se ustanovují hornické rozhodčí soudy (č. t. 1980) a zpráva výboru finančního o téže věci (k čís. tisku 1980) - to jest poslední odstavec dnešního denního pořádku, a dále

2. zpráva výboru finančního o vládním návrhu zákona (č. tisku 1923), jímž se povoluje Československému Červenému kříži, aby uzavřel loterní zápůjčku v nominální částce 20 milionů korun (č. t. 1991).

3. Zpráva výboru právního o návrhu člena Národního shromáždění L. Pika a soudr. (č. t. 1636), kterým se rozšiřuje vyvlastňovací právo na pozemky pro stavbu domů obytných nebo veřejné potřeby č. t. 1992).

4. Zpráva výboru dopravního o parlamentní mezinárodní konferenci obchodní (č. t. 1982).

5. Zpráva výboru kulturního o návrhu člena Nár. shromáždění B. Fischera a soudr. (č. t. 243), aby bylo zavedeno vyučování řemeslným pracím na školách středních a obecných (č. t. 2008). a konečně

6. zpráva výboru živnostenského o peticích č. 1596, 1627 a 1629 (č. t. 2007).

Jsou snad nějaké námitky proti dnu, aneb dennímu pořádku? (Nebyly.) Není tomu tak, návrh můj jest přijat. Končím schůzi.

(Konec schůze ve 2 hod. 43 min. odpol.)

Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP