Zpravodaj posl. Hatlák:
Prosím, aby v § 2. odst. 5. bylo - je v tom logický
rozpor - škrtnuto slůvko "Dále",
takže by tento odstavec zněl: "Instruktor pomáhá
radou i skutkem atd.", jakož aby v titulu a v §
1. ve slovech "k přechovávání
cizinců" předložka "k" zaměněna
byla slovem "ku".
Předseda
(zvoní): Pan zpravodaj navrhuje korektury, a sice
v § 2. odst. 5., aby vynecháno bylo slovo "Dále",
jímž tento odstavec začíná, a
aby byla přehozena slova "pomáhá instruktor"
tak, aby to znělo "Instruktor pomáhá".
Vedle toho navrhuje, aby v titulu zákona a v § 1.
stálo "ku přechovávání
cizinců" a nikoli "k".
Kdo souhlasí se zákonem,
přijatým v prvním čtení,
takto pozměněným, také ve čtení
druhém, prosím, aby povstal. (Děje
se.)
To je většina. Zákon
je schválen také ve druhém čtení
a tím tento odstavec denního pořadu je vyčerpán.
(Potlesk.)
Přistoupíme k následujícímu
bodu, jímž jest 4. zpráva zásobovacího
výboru o návrhu posl. Biňovce a soudruhů
(tisk č. 1797), aby byla rychle přidělena
obuv a šatstvo zemědělskému dělnictvu
(tisk č. 1914).
Zpravodajem jest p. kol. Biňovec.
Udělují mu slovo.
Zpravodaj poslanec Biňovec:
Vážené shromáždění!
Náhlá změna
podzimního počasí znemožnila, aby práce
sklizňové byly zavčas provedeny, a přece
zájem veřejný byl tak veliký, že
i přes nepohodu bylo nutno, aby zejména řepa-cukrovka
a také ještě různé jiné
podzimní plodiny byly za každých okolností
sklizeny. Povinnost tato příslušela v prvé
řadě zemědělskému dělnictvu,
domkářům a malorolníkům, kteří
vlastní prací, vlastní pílí
měli zachrániti to, co znamená existenční
záchranu nejen těchto lidí, nýbrž
celé naší republiky. Ten, kdo sledoval, za
jakých okolností zemědělské
dělnictvo a domkáři tentokráte šli
do pole, musí uznati, že v práci lidstva nebylo
nikdy třeba tolik sebezapření, tolik námahy
a tolik obětavosti, jako právě letošního
roku při sklizni zemědělských plodin.
Zemědělské dělnictvo specielně
nešlo proto jen na práci, aby pomáhalo zhodnotiti
hospodářský interes jedinců, u nichž
námezdně bylo zaměstnáno, nýbrž
s daleko širšího hlediska posuzovalo svoji
povinnost a na naše dotazy bylo odpovědí zemědělského
dělníka: "Práci tu vykonáme,
musíme ji vykonati proto, poněvadž to káže
zájem republiky." Toto vědomí zemědělského
dělnictva, mám za to, že by mělo býti
opravdu příkladem celé naší veřejnosti,
příkladem zejména stavům, které
jsou hospodářsky tak povýšeny, že
nemusí nikdy v námezdním poměru státi
a pracovati, mělo by býti příkladem
těm jedincům, kteří zejména
pomocí bankovního kapitálu dnes ruinují
kde jaké hospodářské interesy a zájmy
naší republiky. (Výborně.)
Pánové, je třeba
oceniti nejen po stránce hospodářské
činnost a povinnost, kterou vykonávají naši
zemědělci, nýbrž mám za to, že
také v ohledu morálním třeba
jí posouditi, neboť ona mravně působí
na všechny naše vrstvy a každému je povinností,
aby podle obětavosti a sebezapření zemědělského
dělnictva se choval a také v naší republice
jednal. Zásobovací výbor uznal obětavost,
velikou námahu a fysické napětí zemědělského
dělnictva, domkářů a malorolníků
v usnesení, jež vám dnes předkládám,
ovšem nemůže usnesením tímto odčiniti
všechno to zlo, které zemědělské
dělnictvo musí snésti a ještě
snášeti bude. Jest třeba si uvědomiti,
že zemědělci tentokráte šli v pravém
slova smyslu skoro nazí, roztrhaní, bosi, aby vykonali
povinnost, kterou na nich žádala, jak správně
ministerský předseda ve svém prohlášení
k našemu národu prohlásil, republika. A, pánové,
to, co ještě naši zemědělci na
obuvi a šatstvu měli, to v těch podzimních
plískanicích a nepohodě v pravém slova
smyslu ještě zničili. Proto zásobovací
výbor má za to, aspoň pokud jsou zde disposice
nějaké, aby se uznalo, že zemědělské
dělnictvo patří mezi první kategorie
přednostně zásobovaného obyvatelstva.
Pánové, s důrazem pravím, přednostní
zásobování obyvatelstva, neboť poslední
dobou se proti tomuto stanovisku mnoho útočí
naprosto neodůvodněně. Lidé, kteří
produktivní prací pomáhají povznášeti
hospodářské interesy naší republiky,
si zasluhují, aby byli napřed před těmi,
kteří se povalují v různých
místnostech a jen ústy moralisují, mravokárným
ponaučováním, aniž by samí effektivním
způsobem k hospodářskému povznesení
našeho státu napomáhali. Jestli tentokráte
návrhem naším do jisté míry praejudikujeme
určité přednostní zásobování
lidí, pak mám za to, že jest to čirou
povinností mravní, abychom uznali tu práci,
kterou pro nás zemědělství vykonává.
Pánové, ministerstvo
zásobování má ovšem malé
disposice. Při posledním soupisu zásob koží
vyšlo na jevo, že máme jenom takové množství
spodkové kůže, které stačí
sotva pro devět milionů párů a kůže
svrškové pro pět milionů párů
obuvi. Ministerstvo zásobování zabavilo z pohotových
zásob jen třicet procent uvolněné
kůže pro lidové ošacení. Toto jednání
ministerstva zásobování, které je
výsledkem agitace po volném obchodě, vykonalo
tedy skutečně zhoubný vliv na hospodářský
stav nejpotřebnější vrstvy obyvatelstva
tím způsobem, že obuv stává se
dnes naprosto nedosažitelným předmětem
(Tak jest!) pro naše obyvatelstvo, jak pro dělnictvo,
tak i naší inteligenci, zkrátka pro všechny
obyvatele, kteří jsou na gáži a mzdu
odkázáni.
Z toho jest viděti, že
soukromý obchod za stávajících poměrů,
kde nabídka stále značně pokulhává
za poptávkou, jest skoro nemožný, a jest viděti,
že takový zhoubný krok má zhoubné
následky oproti obyvatelstvu spotřebnímu.
Vedle těchto zásob má ministerstvo zásobovací
k disposici pro tuto chvíli asi 200.000 párů
obuvi. Pánové, to jest počet a množství,
kterým máme poděliti všecko obyvatelstvo.
Máme poděliti v první řadě
hornictvo, průmyslové dělnictvo, zřízence
různých kategorií státních,
tedy je to jistě velmi malé procento, na kterém
dnes žádáme, aby participovali naší
zemědělci. Zásobovací výbor
vznáší přání oproti Národnímu
shromáždění, aby uložilo povinnost
vládě, aby tentokráte v prvé řadě
bylo pamatováno interesu zemědělského
dělnictva, z té příčiny, že
se zde jedná o zachování nejen jeho schopností
a zdatnosti, nýbrž také jeho zdraví
do budoucnosti. Nemáme všecky podzimní práce
vykonané, které by vykonány měly býti,
na nás čeká perné jaro a nemůžeme
s nahým a bosým zemědělským
dělnictvem tyto práce podnikati. Jedná se
o to, aby pro jaro naši zemědělci byli náležitě
zajištěni. Proto jest třeba, aby ministerstvo
zásobování se vším úsilím
snažilo se o to, aby těch zásob pro zemědělce
bylo sehnáno a opatřeno co možno nejvíce,
a aby všech prostředků použilo k tomu,
aby produkty sem dovážené získány
byly pro zemědělce. Jest možno různým
způsobem odčiniti nedostatky zemědělců.
Nedávno jsem četl v novinách, že se
má z naší republiky vyvézti do Německa
velké množství vojenské obuvi. To jest
nehospodárnost. Stojíme před okamžikem,
kdy skutečně nebudeme míti do čeho
se obouti, a proto jest třeba, aby také správa
různých státních úřadů
a ministerstvo zásobování dbaly toho, aby
vešly v jednání s příslušnými
orgány v naší republice, které mají
povinnost, o to se starati. Nač máme ty věci
prodávati jinam, když můžeme zhodnotiti
je pro potřeby našeho obyvatelstva?
Jedná se nám také
o Slovensko. Jest samozřejmo, že slovenští
naši bratři a slovenské zemědělské
dělnictvo není zvyklé na formu obuvi, v jaké
chodí naše dělnictvo. A tu jest dnes možno
v ministerstvu zásobování působiti
k tomu, aby pro Slovensko bylo v nejbližší době
zhotoveno aspoň 300.000 párů tak zvaných
krpců a čižem. Touto obuví jest možno
stejně, jako zde, tak i na Slovensku našemu obyvatelstvu
pomoci.
Jest pravda, že republika naše,
resp. náš stát nemůže dávati
tyto předměty zemědělcům zadarmo.
A tu přicházíme v závěru našeho
usnesení k tomu, aby to bylo za peníze co nejlevněji,
a mám ten dojem, že za slevu nejméně
50% proti obvyklým cenám můžeme dnes
obuv zemědělcům zde i na Slovensku poskytnouti.
To jsou výhody, které můžeme jen s napjetím
všech sil dnes zemědělcům zaopatřiti,
jest však třeba, aby tyto výhody byly pokud
možno v budoucnosti rozmnoženy.
Pánové, poukazují
ještě na jednu okolnost. Vedle obuvi můžeme
poskytnouti také šatstvo.
V etablovacích stanicích
ministerstva N. O. leží spousta oděvu, zejména
bluz. Zemědělští dělníci
naši nejsou vybíraví a spokojí se s
halenou a s různým oděvem, jen když
nějakým způsobem to své pilné
tělo obléknou. Jest třeba, aby se s těmito
předměty nehazardovalo a aby v první řadě
sklady, určené na potřeby pro ministerstvo
N. O., byly dány k disposici k ošacení
našich zemědělců.
Pánové, v tomto vědomí
a snaze projednával zásobovací výbor
návrh čís. 1797 a další petici
čís. 1768 a odporučuje Národnímu
shromáždění ke přijetí
tento návrh:
"Buď zaopatřen příděl
obuvi i šatstva potřebnějším třídám
obyvatelstva, zabývajícím se prací
zemědělskou (zemědělskému dělnictvu,
čeledi a malým zemědělcům).
O nároku stran na příděl rozhodují
místní hospodářské rady; kde
jich není, obecní rady za součinnosti zástupců
zemědělských organisací a komisí
pro sociální péči. Těmto korporacím
buď přiděleno určité množství
podešvic a správkové kůže a svršků
pro obuv koženou i dřevěnou. Při zadávání
prací opravných budiž hleděno na malé
živnostníky".
Doporučuji tento návrh
jménem zásobovacího výboru ku přijetí.
(Výborně! Potlesk.)
Předseda:
Ke slovu jsou přihlášeni: pan kol. Dubický,
Petrovický a Hrizbyl. Než udělím
slovo prvnímu řečníku, navrhuji, aby
se stanovila lhůta řečnická
15 minutová.
Jest proti tomu nějaká
námitka? (Nebyla.) Není. Návrh jest
přijat.
Uděluji slovo prvnímu
řečníku, panu kol. Dubickému.
Posl. Dubický: Slavné
Nár. shromáždění!
Republikánská strana
venkova s povděkem kvituje návrh zásobovacího
výboru ve příčině opatření
obuvi a šatů pro zemědělské dělnictvo,
čeleď, domkáře a malorolníky.
Vítá ho tím spíše, poněvadž
v dosavadním systému opatřování
oděvu a obuvi pro venkovský lid, pracující
na půdě, spatřuje zbytek sociální
nespravedlnosti, která nebéře naprosto žádného
zřetele k oprávněným zájmům
a bolestem venkovského malého člověka.
Již ta okolnost, pánové, že zemědělský
malý člověk musí pracovati pod širým
nebem za nejtěžších živelních
pohrom, již ta okolnost sama sebou stačí, aby
nějakým pronikavým způsobem, zejména
v době poslední, kdy zemědělství
bylo překvapeno velikou katastrofou, vyšlo se malému
zemědělskému člověku vstříc.
Nedostatkem obuvi a šatstva trpí nejenom dělník,
trpí domkář, trpí i střední
zemědělec, jeho žena, děti, rodina,
zkrátka celý venkov. A mně budiž, slavné
Nár. shromáždění, dovoleno říci:
My jako strana venkova reklamujeme do budoucna, aby tímtéž
způsobem, jak jsou honorovány potřeby pro
dělnictvo průmyslové, tímtéž
způsobem aby byly plněny spravedlivě požadavky
malého zemědělského člověka.
(Posl. Sechtr: Výborně!)
Vám jest všeobecně
známo, že nedostatek jest všeobecný, ale
já se nemohu zhostiti toho dojmu a toho přesvědčení,
že přece jenom zemědělským požadavkům
malých lidí nevycházelo se tak vstříc,
jako právě městskému prostředí,
městskému průmyslovému životu,
a na příště prosím důtklivě,
aby tímtéž způsobem, jako se vycházelo
ve všech otázkách vstříc dělnickým
konsumům, tak aby se vycházelo vstříc
také našim hospodářským družstvům,
ve kterých jsou soustřeďování
drobní zemědělci, domkáři a
chalupníci, aby v této věcí opravdu
byla již jednou sociální parita, naprostá
sociální spravedlnost.
Slavné Národní
shromáždění! V návrhu zásobovacího
výboru uvádí se, že o nároku
stran na příděl rozhodují místní
hospodářské rady. Budiž mi dovoleno
prohlásiti, že my nemáme naprosto žádné
důvěry k okresním a obecním hospodářským
radám, a to tím spíše, poněvadž
v posledních dobách zjistili jsme věci, které
jsou neklamným důkazem toho, že maří
úplně administrativu nejen obecních výborů,
ale také administrativu samotných politických
orgánů.
Před volbami do obecní
samosprávy snad se dalo vážně jednat
o tom, aby ony hospodářské rady existovaly
a hájily zájem všeobecný, veřejný,
ale poněvadž volby do obcí byly provedeny na
podkladě demokratického lidového řádu,
zdá se nám, že instituce obecních a
okresních hospodářských rad dnes jest
zbytečna a máme za to, že povolaní činitelé
v zájmu unifikace celé správy musí
dojíti k tomu přesvědčení,
aby tato korporace byla již jednou z našeho hospodářského
světa odstraněna. (Výborně!)
Nejde tu, prosím, o nějaké favorisování
některých oborů lidské práce,
nebo zemědělské prvovýroby. Od toho
budou úřady, od toho mohou býti kontrolní
orgány, aby legálním a poctivým způsobem
dávalo se konsumentům to, co zemědělec
svou prací produkuje. Nám jde o to, aby chráněna
byla autorita úřadů legálních,
které musí míti naprostou důvěru
ve všech vrstvách našeho lidu.
Slavné Národní
shromáždění! Uvolněním
koží - jest pravda, co zde uvedl pan referent - nastala
neobyčejně kritická situace v otázkách
cenových a jest pozoruhodno, že šmahem vyzískali
továrníci a velkoobchodníci značné
miliony, poněvadž uvolněním koží
mohli klidně disponovati s tím vším,
co jim bylo dříve přiděleno, a sice
podle pravidla 1 kg surové kůže za 4 K. Dnes
zpeněžují všechno, ceny rázem vzrostly
během 14 dnů více než šestinásobně.
Prosím, toho si nikdo nevšimne! Nikdo si nevšímá
toho, jak na jedné straně závratným
způsobem, abnormálním způsobem roste
kapitál v době, kdy právě široké
vrstvy lidové obuvi a šatů nezbytně
potřebují. (Tak jest!) Uvádím
zajímavý doklad z našich zemědělských
poměrů. Situace jest taková, že řezník
na př., který prodá kůži z dobytčete
odporaženého z nutnosti, dostane za kůži
daleko více, než za celý kus. To jsou poměry
naprosto abnormální, nezdravé, tady se musí
zjednat náprava. Jsou zjištěny případy,
že některé velkotovárny mají
velké množství kůží k disposici
na skladě.
Bylo zde uvedeno, že ministerstvo
zásobování zajistilo si dodávku 11/2
milionu párů bot pro lidovou potřebu. Konstatuji,
že cena za tyto boty dostoupne za krátko za pár
105 až 120 korun. Nehledě k tomu, že to jest
cena pro našeho zemědělského dělníka,
domkáře a malorolníka naprosto přepjatá,
chci konstatovat, že ani množství 11/2
milionu párů obuvi naprosto nestačí,
a tu pronáším přání, aby
povolané orgány zjistily veškerou obuv ve velkoobchodech
a v továrnách, aby ze zabrané kůže
daly daleko větší množství obuvi
vypracovali pro lidovou potřebu za ceny v každém
případě normální, slušné
a dostačitelné. Není jistě klamným
předpokladem, tvrdíme-li, že v nejbližší
době dostoupí cena za pár obuvi 300-400 K.
(Slyšte!) A v době, kdy u nás zejména
venkovský člověk legálním způsobem
nedostane kousek obuvi, šatů, prádla, kdy musí
ve městech, bohužel ještě dnes platiti
všechno in natura, jsa k tomu přinucen stávající
neblahou situací, v té době se klidně
trpí, kterak velkoobchodníci a továrníci
vyvážejí statisíce párů
obuvi do ciziny.