Národní shromáždění československé 1918 – 1920

Živnostnictvo představovalo si, že bude zatěžováno daněmi postupně podle toho, jak se bude znovu hospodářsky zařizovati a znovu hospodářsky se křísiti. Ale my vidíme, že veškeré daně, které dnes jsou zde projednávány, jsou zatěžováním živnostnictva, že to jsou daně spotřební, proti kterým zejména v Rakousku vždy byl vznášen tak vysoký hlas a bylo mluveno na schůzích a hlavně také i v denním tisku. Daně, které zde již byly projednávány, byly na příklad daň nápojová, dále daň z lahvového vína, kterážto daň jest pouze přechodná a nebude míti toho finančního výsledku, jak snad vláda, resp. ministerstvo financí od této daně očekává, a sice proto, že, jakmile cena vína klesne dolů, lze očekávati, že tato daň z lahvového vína sama sebou vyhasne. Chystá se nová daň, a sice zase na živnostníky a nejvíce na živnost hostinskou, daň ze zábav. Daň tato vlastně má býti přesunuta na konsumenty. Hostinští mají býti výběrčími, a v jednotlivých těchto paragrafech, kde se jedná o této dani ze zábav, nebylo odborně přihlíženo opravdu ke charakteru našich živností a odvětví jednotlivých živností hostinských a výčepních. Hostinstvo pojednávalo o tomto návrhu a obrátí se na finanční výbor, aby svolal anketu, ve kteréžto anketě by byly projednávány jednotlivé body, a sice zejména, pokud se týče stanovení této daně ze zábav, potom z karetného, kuželníků a kulečníků, aby bylo přihlíženo náležitě k rozsahu těchto živností hostinských, zejména na venkově. Chystá se dále pro živnostnictvo také daň z obratu. Jsou to všechno daně, které by byly na místě, kdyby opravdu dnes živnostenský stav byl ve výdělečném chodu a ne pořád v té derutě hospodářské, do které ho přivedla válka. A následkem toho, právě tohoto skoro nespravedlivého systému daňového vůči živnostnictvu jest živnostnictvo a obchodnictvo plně nespokojeno s nynějšími poměry, zejména pokud se týče zásobování, ježto úředního zásobování obchodnictvo i živnostenský stav vůbec postrádá, ačkoliv na druhé straně konsumy jsou zásobovány vším zbožím, které je tu dnes dostatečnou měrou. Prohlašují zde, že nejsem proti konsumům, že živnostnictvo a obchodnictvo nestaví se proti konsumům, jako takovým, ale staví se proti tomu, aby konsumům dávána byla přednost před živnostnictvem a obchodnictvem, které musí a také koná povinnosti, zejména finanční, k vládě. Proto žádá od vlády, aby také tato konala povinnosti vůči živnostnictvu a obchodnictvu. A tu živnostnictvo, poněvadž nenalezlo slechu u vlády, nedostávalo ani odpovědi a vyřízení na své četné petice a intervence jeho byly marné, přikročuje ve čtvrtek k demonstraci a ne, jak mylně bylo myšleno, ku stávce, - jen ku demonstraci - která by vyslovila veřejnosti, že s tímto stavem živnostnictvo nadále nemůže býti spokojeno, a že žádá, jestliže má konati povinnosti, aby mu byla přiznána také práva. (Posl. Johannis: Hostinští většinou lichvaří!)

Hostinští nelichvaří, zrovna tak jako ostatní, zeptejte se pana bratra vašeho, jestli lichvaří, zeptejte se vašeho hostinského Nováka, jestli lichvaří, ještě nebyl obžalován tak, jako některý z vašich pánů kolegů. Zeptejte se u vás v Hybernské ulici, je-li Novák lichvář, a podívejte se, jak vám slouží nejlepším způsobem za ceny, za které koupí. (Posl. Johannis: Většina hostinských lichvaří! Hluk.)

Předseda: Slovo má dále pan kol. Rudolf Pilát:

Posl. Pilát Rudolf: Velectěné Národní shromáždění!

Naše republika nachází se po stránce finanční v těžké situaci. Nelze se tomu diviti, neboť v podobné situaci nalézají se i ostatní utvořené státy, které kolem sebe vidíme. V této těžké době jest naší povinností, abychom se starali o sanaci našich financí. Jedná se o soubor daní nových a jedná se o přirážky. k stávajícím daním. Předložený zákon týká se přirážek k daním přímým, které během války... (Hluk.)

Předseda (zvoní): Prosím o klid.

Posl. Pilát (pokračuje) ...byly zavedeny, a prodlužuje se zákon i na rok 1920. Pokud se týče daně důchodové, zvyšuje se daně prosté minimum se 1600 na 3000 korun, takže tímto způsobem zůstanou osvobozeny od daně z důchodu vrstvy chudobné, které při dnešních poměrech zajisté zasluhují plného povšimnutí, a dlužno míti za to, že toto zvýšení minima jest spravedlivé.

Pokud se týče válečných přirážek, týká se slovenských poměrů hlavně daň pozemková.

Přirážka k dani pozemkové má činiti ze zahradnické a lesní půdy 400 %, z ostatní půdy 200 %. Jest všeobecně známo, že na Slovensku byla vyměřena daň katastrální nespravedlivě, a sice tato katastrální daň favorisuje hlavně velkostatky, kdežto majetek menší a zejména majetek slovenský, který sestává z menších oblastí, jest poměrně daněmi daleko více zatížen, a bude touto reformou poněkud nespravedlivě stižen. Pokládám za svou povinnost, abych při této příležitosti zmínil se o potřebě, aby katastr na Slovensku byl podroben důkladné revisi a aby po této stránce bylo spravedlnosti učiněno zadost. Pokud se týče všeobecné daně výdělkové, má býti zavedeno místo 1. - 4. třídy dle vládního návrhu mírnější sazba pro menší poplatníky na základě hranice sazby daňové a ne dle třídy daňové. Tím budou též postiženi poplatníci, kteří jsou ve vyšší daňové sazbě, ale nebyli přeřazeni do vyšší třídy. Tím finanční výbor upravil tento návrh ve smyslu více spravedlivém.

Pokud se týče výdělkové daně u akciových podniků, jsem toho názoru, že tato daň postihne akciové podniky velmi citelně. Uvažme na příklad, že podnik s výnosem do 6 % platil 20 % přirážek a má teď platiti 80 % přirážek, a podnik s výnosem od 6 do 7 % platil dosud 50 % přirážek a má nyní platiti 90 % přirážek, a podnik, který vykazuje přes 14 % výnosu, platil 100 % a v budoucnosti má platiti 150 % přirážek. Ale i toto zvýšení schvaluji z toho důvodu, že v této těžké době nezbývá nám nic jiného než všemi možnými způsoby pracovati k tomu, abychom zvýšili možnost příjmů naší republiky.

§ 5. navrženého zákona stanoví, že válečné přirážky k přímým daním na Slovensku vypracovati má zvláštní zákon, a zmiňuje se též o tom resoluce, kde se vládě ukládá, aby návrh zákona o válečných daních na Slovensku za rok 1919/20 předložila Národnímu shromáždění do 3 neděl a aby neprodleně zařídila, čeho je po stránce administrativní a zákonodárství třeba.

Velectěné Národní shromáždění! Jest tomu již dosti dlouho, co byl zde přijat zákon o unifikačním ministerstvu, a pokládám za svou povinnost, abych při této příležitosti právě na to poukázal,...

Předseda (zvoní): Prosím o klid!

Posl. Rud. Pilát (pokračuje) ...že, ačkoliv tento zákon byl přijat, toto unifikační ministerstvo dosud nebylo ustanoveno. Zde by právě mělo první příležitost, aby tento navržený zákon ihned upravilo pro slovenskou potřebu, pro poměry na Slovensku. Myslím, že je na místě, abych znovu vládě připomenul, aby tento odhlasovaný zákon, pokud se týče unifikačního ministerstva, byl co možná brzo uskutečněn.

Celý daňový systém na Slovensku je docela odlišný od našeho; jest tam podkladem zákon z r. 1875, a sestává z vybírání daně reální, výrobkové a daně z příjmu. Tento daňový systém reformován byl zákonem z r. 1909 a 1912 a to podle platného zákona rakouského z r. 1896. Prakticky však prováděl se teprve ve válce v r. 1915-16 a to hlavně vybíráním daní z příjmu. Podléhali mu hlavně poplatníci teprve nad 10.000 K, takže značně se liší od poměrů našich.

Daň z válečných zisků a daň z majetku byla sice již na Slovensku zavedena, ale vybírána téměř vůbec nebyla. Platí pro majetky nad 50.000 resp. 20.000 K, a můžeme směle říci, že konjunktura válečná tím postižena nebyla. Daň výrobková odváděna jest tam podle tříd; první a druhé třídy dle daně z hlavy, kdežto třetí třída přibližuje se naši výdělkové dani, ale nedokonale. Vyměřuje se na tři léta a nejsou v ní pojaty válečné zisky. Čtvrtá třída obsahuje daň z fixních platů.

Daň z válečných zisků není propracována pro Slovensko a též řádně prováděna nebyla. Jest absurdní, že notáři vyměřují většinu daní na Slovensku, a dokonce vyšetřují válečné zisky. Proti tomu musíme protestovati a žádáme, aby notáři byli zbaveni této povinnosti. Vybírání daní na Slovensku naráží vůbec na velice těžké překážky. Máme tam nedostatek odborných úředníků, nedostatek znalců, a našim vlastním lidem činí se tam překážky. A to všechno působí k tomu, že na Slovensku jest až dosud značný obnos nevybraných daní.

Vedle toho dlužno na Slovensku též upraviti finanční administrativu. Velectěné Národní shromáždění! Jsme, jak jsem již dříve řekl, ve velmi těžké a vážné době a naléhám na to, aby zavedeny byly co možná rychle nové daně, aby regulován byl příjem k úhradě řádných výdajů a k úhradě mimořádných výdajů. A my musíme si uvědomiti to, že co nejdříve musíme přikročiti k úpravě daně ze jmění. Na urychlení toho musíme tím spíše naléhati, když podíváme se, jak dnes znamená česká koruna za hranicemi. Uvažme, pánové, že dnes, kdy česká koruna znamená ve Švýcarsku méně než 10 centimů, že ten, kdo před válkou měl 100.000 K českých důchodových papírů v ceně 100.000 franků, - poněvadž koruna se rovna!a před válkou jednomu franku - že dnes má v majetku svém jen 10.000 franků a že ten, kdo náhodou ve svém majetku má 100.000 K papírů důchodových haličských nebo dolnorakouských, že má dnes ze svých 100.000 K pouze 5000 franků jmění.

To jsou, pánové, poměry katastrofální. My musíme uvážiti, co dnes znamená importovati do Čech, když vidíme valutu tak strženou. To vyžaduje nápravy a rychlé nápravy. Té získáme, když přikročíme k rychlému vybírání daní a zejména k zavedení daně ze jmění.

Jest mojí povinností, abych se zmínil na tomto místě ještě o pověstech, které právě v poslední době šíří se u nás, zejména v Praze, a které poškozují úvěr naší republiky nejen u nás, ale i v cizině. U nás šíří se pověsti, že naše vláda hodlá rozmnožit oběh platidel, že chceme tisknouti dále papírové peníze. Proti tomu jest důrazně vystoupiti. Tyto pověsti jsou šířeny zlomyslně jenom za tím účelem, aby šířila se horečka bursovní, která může učiniti nesmírné škody. Ponecháme-li dnešní situací beze změny, uvidíme, že důvěra, která jíž dnes jest otřesena, nespraví se. Naopak, bude na dále ještě více otřesena, a jestli s nápravou budeme odkládati, budou následky katastrofální. Jménem slovenského klubu doporučuji přijetí vládního návrhu a prosím ještě, aby další finanční návrhy byly s největším urychlením projednány a vykonány. (Potlesk.)

Předseda: Řečnická listina je vyčerpána, debata je skončena. Přeje si pan zpravodaj ještě doslovu?

Zpravodaj posl. dr. Fáček: Ano.

Předseda: Udělují mu slovo.

Zpravodaj posl. dr. Fáček: Vážené dámy a pánové!

Rokování, které jsme provedli, podalo jen nový důkaz o příslovečné již ochotě tohoto Národního shromáždění, povoliti státu všechno, čeho stát od něho žádá. Těch věcí v oboru daňovém bude ještě velmi mnoho, které přijdou, a budou to kusy těžké, věci nové, veliké a důkladné. Proto jsem nepovažoval za potřebno omlouvati, že tentokráte předkládá finanční výbor pouze záplatu neb příštipek, jak to bylo nazváno. Ale i ta záplata jest jistě přišita poplatnictvu bolestně. A vládní návrh měl jenom tu snahu, aby tato bolest byla rozdělena stejnoměrně, aby by!o vyhověno spravedlivému rozdělení břemene daňového. A také všechny pozměňovací návrhy, které byly přijaty finančním výborem, nesou se v tomto směru k spravedlivějšímu rozdělení břemena daňového.

Na vývody pánů řečníků bych reagoval jen potud, pokud s projednávaným předmětem aspoň poněkud souvisejí, a to vlastně je jedině stesk pana kol. Drobného na to, že přirážka k dani pozemkové není odstupňována progresivně, jak bylo v původním návrhu, nýbrž že se zavádí přirážka jednotná.

Vážené shromáždění! V tištěné zprávě finančního výboru jsou uvedeny důvody, které nepřipouštějí, aby se akceptovalo progresivní odstupňování daně pozemkové. Je to okolnost, že je to daň výnosová, při které se nemůže brát zřetel na platební schopnost majitele pozemku, je to zkušenost, že výnos pozemku nestoupá s jeho rozlohou progresívně, spíše naopak, velké statky vykazují na 1 ha výnosy menší než statky malé, a je to konečně ten důvod, že vypočítávání daně pozemkové podle progresivní sazby by působilo vyměřovacím úřadům velké obtíže.

Všechny tyto neznáze se nám vyskytnou znovu, přijde-li pan kol. Drobný, resp. jeho strana s ohlášeným návrhem, aby jisté existenční minimum zemědělské bylo sproštěno daně pozemkové. Ale to je ostatně věc, kterou se zde nemusím dnes zabývati, poněvadž návrh není ještě podán.

Končím a doporučují znovu, aby návrh vládní, pozměněný ve finančním výboru a připojené k němu 3 resoluce byly přijaty. (Výborně!)

Předseda (zvoní): Přistoupíme k hlasování. Prosím o zaujetí místa. (Děje se.)

Hlasovati míním dáti tímto způsobem: Nejprve budeme hlasovati o čl. I., obsahujícím změnu ustanovení o dani důchodové, pak budeme hlasovati o čl. II. o válečných přirážkách, a to o všech jeho 5 paragrafech, a konečně o čl. III. - to jsou ustanovení o počátku účinnosti, o provedení a přechodných ustanoveních - a o nadpisu zákona.

Jsou snad námitky proti mému návrhu? (Nebyly.)

Není jich, budeme hlasovati, jak jsem právě uvedl.

Kdo souhlasí se čl. I. zprávy finančního výboru, prosím, aby povstal. (Děje se.)

To je většina. Čl. I. je schválen.

Kdo souhlasí se čl. lI. o válečných přirážkách, prosím, aby povstal. (Děje se.)

To je většina. Také čl. lI. je schválen.

Kdo souhlasí se článkem III., jakož i s nadpisem zákona, prosím, aby povstal. (Děje se.)

To je většina. Také čl. III. i nadpis zákona jsou schváleny.

Přeje si p. zpravodaj slova ke druhému čtení? Jsou nějaké textové změny?

Zpravodaj posl. dr. Fáček: Ve čl. II. v§ 4. je nutno provésti textovou opravu. Místo "obdobné" má býti, "obdobně".

Čl. III. je mylně nadepsán "Článek IIII." místo, "Článek III."

Předseda (zvoní):

Pan zpravodaj upozorňuje, že ve čl. II. v §u 4. místo "obdobné" má býti "obdobně" a že čl. III. je mylně nadepsán "Článek IIII." a má býti nadepsán, "Článek III."

Kdo souhlasí se zákonem, přijatým v prvním čtení, a se změnami, korekturami, které teď právě doporučil pan zpravodaj, také ve druhém čtení, prosím, aby povstal. (Děje se.)

To je většina. Zákon je schválen také ve druhém čtení.

Přistoupíme ke hlasování o resolucích.

Přeje si pan zpravodaj slova?

Zpravodaj posl. dr. Fáček: V resoluci l. je nutná oprava na druhé řádce. Místo "daních" má státi "přirážkách".

Předseda: Dám hlasovati o resoluci I., která je tímto návrhem p. zpravodajovým pozměněna, zvláště.

Kdo souhlasí s resolucí l., a to se změnou, doporučenou p. zpravodajem, prosím, aby povstal. (Děje se.)

To je většina. Resoluce první, obsažená ve zprávě výborové, je schválena.

Kdo souhlasí také s resolucí druhou a třetí, obsaženou ve zprávě výborové, prosím, aby povstal. (Děje se.)

To je většina. Také druhá a třetí resoluce jsou přijaty a tím tento odstavec denního pořádku je vyřízen.

Přerušuji projednávání dnešního denního pořádku a přistoupím k ukončení schůze.

Navrhuji, aby se příští schůze konala v pátek dne 21. listopadu 1919 o 11. hod. dopol. s tímto denním pořádkem:

Nejprve nevyřízený odstavec dnešního denního pořádku, totiž

1. zpráva dopravního výboru o návrhu členů Národního shromáždění Kříže, Brodeckého, Buřívala a soudr. (tisk č. 32) na sestátnění buštěhradské železnice, a o návrhu člena Národního shromáždění Gustava Navrátila a soudr. (tisk č. 128) na postátnění soukromých tratí v československé republice (tisk 1825).

Po případě, dojde-li zpráva tiskem do té doby:

2. zpráva ústavního výboru o vládním návrhu zákona, jímž se mění zákon ze dne 13. listopadu 1918 čís. 38 sb. z. a n. o zemském správním výboru pro Čechy, č. t. 1833.

Jsou snad proti dnu, nebo proti dennímu pořádku nějaké námitky? (Nebyly.) Není jich. Prohlašuji návrh svůj za přijatý.

Končím schůzi.