Jsou nějaké námitky?
(Námitek nebylo.) Přijímá se.
Tisk 1826. Vládní
návrh zákona o prozatímní úpravě
správy politické na Slovensku.
V návrhu se žádá,
aby byla podána zpráva do 14 dnů.
Jsou nějaké námitky?
(Námitek nebylo.) Přijímá se.
Výboru finančnímu:
Tisk 1813. Vládní
návrh zákona, jímž se rozšiřuje
válečná daň na vyšší
zisky společností a vyšší příjmy
jednotlivců z r. 1919 a mění některá
ustanovení zákona ze dne 16. února 1918,
čís. 66 ř. z. o dani válečné.
Vláda navrhuje, aby byla podána zpráva do 8 dnů.
Jsou nějaké námitky?
(Námitek nebylo.) Přijímá se.
Tisk 1818. Vládní
návrh zákona, kterým se povoluje další
úvěr k úhradě nákladů,
spojených s přípravami k provedení
mírových jednání.
Vláda žádá,
aby o návrhu byla podána zpráva do 48
hodin.
Jsou nějaké námitky?
(Námitek nebylo.) Přijímá se.
Tisk 1827. Vládní
návrh zákona, jímž se přechodně
mění některá ustanovení o úrocích
z prodlení a úrocích náhradních
z přímých daní a bezprostředních
poplatků.
Navrhuje se, aby byla podána
zpráva do 24 hodin.
Jsou nějaké námitky?
(Nebyly.) Nejsou. Přijímá se.
Výboru kulturnímu:
Tisk 1783. Návrh čl.
N. S. St. K. Neumana, Fr. Zeminové, Fr. Housera
a soudr., aby kinematografie podřízena by!a
výhradně ministerstvu školství a národní
osvěty.
Navrhuje se, aby o návrhu
byla podána zpráva ve lhůtě jednoho
měsíce.
Jsou nějaké námitky?
(Nebyly.) Nejsou. Přijímá se.
Výboru soc.-politickému:
Tisk 1800. Návrh čl.
N. S. Vl. Hatláka, V. Votruby, V. Rebše,
B. Krále a druhů na zavedení starobního
a invalidního pojišťování živnostnictva
a rolnictva současně s pojišťováním
dělnictva. (Současně přikázán
výboru živnostenskému.)
V návrhu se žádá,
aby byla podána zpráva do 4 neděl.
Jsou nějaké námitky?
(Nebyly.) Nejsou. Přijímá se.
Tisk 1803. Návrh čl.
N. S. Rud. Laubeho, J. Hrizbyla, Al. Konečného,
Em. Špatného a soudr. na vydání
zákona o zastoupení minorit ve správách
nemocenských pokladen.
Navrhuje se, aby byla podána
zpráva ve lhůtě 8 dnů.
Jsou nějaké námitky?
(Nebyly.) Nejsou. Přijímá se.
Výboru dopravnímu:
Tisk 1796. Návrh čl.
N. S. Fr. Biňovce, J. Kříže,
V. Brodeckého a soudr., by zřízena
byla kontrolní komise pro železniční
dopravu.
Navrhuje se, aby byla podána
zpráva do 8 dnů.
Jsou nějaké námitky?
(Nebyly.) Nejsou. Přijímá se.
Výboru ústavnímu:
Tisk 1833. Vládní
návrh zákona, jímž se mění
zákon ze dne 13. listopadu 1918, č. 38 Sb. zák.
a nař., o zemském správním výboru
pro Čechy.
Vláda žádá,
aby o návrhu byla podána zpráva do 48
hodin.
Jsou nějaké námitky?
Člen Národního
shromáždění Dr. Lukavský:
Posl. dr. Lukavský: Činím
námitky proti vyměření lhůty
48 hodin při vládním návrhu zákona,
jímž se mění zákon ze dne 13.
listopadu 1818 č. 38 Sbírky zákonů
a nařízení, o zemském správním
výboru pro Čechy. Že vyprší funkce
zemského správního výboru dne 19.
listopadu, muselo býti již dávno známo
a nemůžeme dodržeti lhůtu 48 hodin k dosáhnutí
toho cíle, aby 19. listopadu mohl nastoupiti nový
zemský správní výbor. Jest to s hlediska
ústavního dosti nedůstojné, že
tak krátká lhůta se vyměřuje
předlohám nanejvýše důležitým.
Žádám, aby toto vyměření
lhůty 48 hodin bylo vypuštěno.
Místopředseda dr. Hajn:
Byl zde učiněn návrh p. drem Lukavským,
aby tato lhůta z vládní osnovy byla vypuštěna.
Prosím, zaujměte svá místa. (Děje
se.) Kdo jest pro návrh p. dra Lukavského, nechť
povstane se svého místa. (Děje se.)
To jest menšina.
Kdo jest pro návrh vlády,
aby lhůta, vyměřená ústavnímu
výboru, byla 48. hodinová, nechť povstane se
svého místa. (Hluk. Hlasy: Neslyšíme!)
Pánové, račte býti tiše a
budete slyšet. (Zvoní.) Prosím pana
zapisovatele, aby hlasy sečetl, já nemohu konstatovat,
poněvadž se nesedí, kdo je pro a kdo je proti.
Prosím, ještě jednou. Kdo je pro to, aby lhůta,
jak chce vláda, byla dána do 48 hodin, nechť
povstane. (Děje se.) Návrh se přijímá.
Dále se přikazuje:
Výboru právnímu:
Tisk 1789. Návrh čl.
N. S. Fr. Zeminové, Vl. Drobného, Rud. Laubeho,
Em. Špatného, J. Hrizbyla a soudr., aby byl během
14 dnů podán Nár. shrom. návrh nového
zostřeného zákona, podle kterého by
jakákoliv korupce v životě polit. i hospodář.
byla co nejpřísněji trestána, zvláště
úplatnost veřej. úředníků
a činovníků. Žádá se,
aby o návrhu byla podána zpráva do 14
dnů. Jsou nějaké námitky proti
této žádosti? (Nebyly.) Nejsou, přijímá
se.
Kulturní výbor požádal,
aby vládní návrh zákona o dani ze
zábav (tisk 1715), který přikázán
byl výboru finančnímu, přikázán
byl také výboru kulturnímu a to se
lhůtou 7 denní.
Dále: Předseda výboru
ústavního dr. Meissner požádal, aby
vládní návrh na změnu ustanovení
posud platných zákonů o složení
místních a okresních školních
rad (tisk 1644), který byl přikázán
výboru kulturnímu, přidělen byl také
výboru ústavnímu.
Jsou proti přikázání
návrhů a proti lhůtě v případě
prvém námitky? (Nebyly.) Nejsou. Přijímá
se.
Prosím pana tajemníka,
aby přečetl věci přikázané
z předsednictva.
Sněmovní tajemník
dr. Haasz (čte): Z předsednictva přikázána
byla výboru imunitnímu:
1. Žádost okresního
soudu v Slezské Ostravě, odděl. IV. ze dne
22. října 1919, U 41124/19 za svolení k trestnímu
stíhání člena N. S. Petra Pavlána
pro ublížení na těle k žalobě
Josefa Halšky.
2. Žádost zemského
co trestního soudu v Praze ze dne 30./X. 1919 Pr. XIV.
83/19 za vydání člena N. S. Ant. Svěceného
k trestnímu stíhání pro přečin
proti bezpečnosti cti, k žalobě Václava
Schuha, majitele realit v Krči u Prahy.
Jednací zápis o
89. schůzi N. S. C. byl vyložen po 48 hodin ve sněmovní
kanceláři.
Písemné námitky
proti němu podány nebyly, jest tudíž
podle § 77. jedn. řádu schválen a
bude podle § 79. téhož řádu vytištěn.
Místopředseda dr. Hajn
(zvoní): Byl podán předsednictvu
pilný dotaz, kterýž má dostatečný
počet podpisů.
Žádám p. tajemníka,
aby ho přečetl.
Sněmovní tajemník
dr. Haasz (čte): "Pilný dotaz
členů Národního shromáždění
R. Bechyně, dra Boh. Vrbenského, Bradáče
Boh., dra O. Krouského, Igora Hrušovského
a soudr. na pana ministerského předsedu o situaci
sibiřské armády československé,
jakož i o opatření, jez učinila vláda,
aby tato armáda co nejdříve byla dopravena
domů.
Mezi vládou republiky a vládami
čtyřdohody uzavřena byla smlouva, že
československá armáda na Sibiři má
býti neprodleně dopravena domů. Tato smlouva
platí již několik měsíců
a nebyla dosud provedena. Tazatelům jest známo,
že zodpovědná vláda našeho státu,
jakož i president republiky podnikli všechny potřebné
kroky, aby zmíněná smlouva se naplnila. Národ
i příslušníci legionářů
netrpělivě očekávají návratu
sibiřského vojska. Politické a vojenské
události v Rusku a na Sibiři způsobují,
že o situaci naší sibiřské armády
panuje nejasno a množí se obavy, zda za nynějšího
stavu věcí není naše sibiřská
armáda ohrožována. V národě upevňuje
se přesvědčení, že naše
sibiřské vojsko mohlo již býti na cestě
do vlasti, kdyby činnost zodpovědné vlády
v tomto směru nebyla křižována různými
vlivy, jež pracovaly v opačném směru,
usilujíce o to, aby tato armáda proti vůli
a úmyslům československé vlády
byla na Sibiři ponechána za účelem
podpory intervenční akce proti ruské sovětské
republice.
Podepsaní táží
se pana ministerského předsedy:
1. Jaký je nynější
stav naší sibiřské armády?
2. Co podnikla vláda, aby
armáda byla přepravena do vlasti?
3. Jaké jsou vyhlídky
na brzký její návrat?
4. Je vláda ochotna, zdůrazniti
znovu u vlád čtyřdohody, že trvá
bezpodmínečně na dodržení smlouvy
ohledně přepravy sibiřské armády
domů?
V Praze, 18. listopadu 1919.
R. Bechyně a soudr."
Místopředseda dr. Hajn
(zvoní): Dotaz byl přečten, jest
předmětem jednání a bude s ním
naloženo podle jednacího řádu.
Debata se nenavrhuje, ale vyžádal
si slovo pan min. předseda Tusar, aby tuto interpelaci
zodpověděl.
Uděluji slovo panu min. předsedovi
Tusarovi.
Min. předseda Tusar: Slavné
Národní shromáždění! Budiž
mi dovoleno, abych dotaz pánů poslanců Bechyně,
dra Vrbenského, Bradáče, dra
Krouského a Hrušovského ihned
zodpověděl.
Vláda chápe úplně
velké rozčilení, které se zmocnilo
žen, matek a všech příslušníků
členů sibiřské armády. Cítíme
vřele s nimi a víme velmi dobře, že
jest těžko, od příslušníků
rodin našich sibiřských vojáků
žádati, aby chápali všechny ty věci
a okolnosti, které se dosud stavě!y do cesty rychlému
transportu našich vojáků ze Sibiře do
domova. Víme také velmi dobře, že jest
těmto příslušníkům rodin,
rozčileným a vážně znepokojeným
o osud svých drahých, těžko vykládati
události politické, které jsou zde v cestě.
Také je těžko jim vykládati i o těch
nejrůznějších technických, hospodářských
a jiných překážkách.
Ale tím více považujeme
za nutné, abychom celé veřejnosti naší,
znepokojené, podali jasné a přesné
vysvětlení situace, jak se jeví právě
dnes zpod zorného úhlu posledních událostí
na dálném východě. Pro nás,
vážení pánové, návrat
sibiřské armády od počátku
není otázkou politickou, nýbrž je otázkou
čistě technickou, řekl bych, v užším
slova smyslu otázkou dopravy. Armáda sibiřská
dle výslovného prohlášení našeho
presidenta, jejího tvůrce a jejího hlavního
organisátora, od samého počátku neměla
nikdy za úkol, mísiti se do vnitřních
poměrů Ruska.
Armáda naše měla
veliký úkol, pokud trvala válka, aby v případu
potřeby čelila Němcům a Rakušanům
- v tom případě, kdyby bývali Němci
nastoupili postup na východ ev. až i do Sibiře,
jak jeden čas bylo snad v plánech německého
generálního štábu.
Již v r. 1917 bylo ujednáno,
že naše armáda bude dopravena přes Vladivostok
do Francie. V roce 1918 vyjednával náš president
v Japonsku již lodi potřebné pro dopravu našich
vojáků z Vladivostoku do Evropy, tehdy také
ještě na západní bojiště.
V roce 1918 nebylo však možno potřebný
počet lodí získati z toho důvodu,
že všechny lodi byly tehdy zaměstnány
v oceánu Atlantickém, v oceánu Tichém,
kterých lodi - poměrně velmi málo
všeho lodního prostoru - potřebovala tehdy
dohoda na dopravu potřebného mužstva, materiálu,
potravin atd. do Francie.
Tehdy nevědělo se ještě,
jak se válka vyvine, a spojenci také neměli
tehdy toho přímého zájmu, aby naše
armáda se rychle dostala ze Sibiře pryč,
poněvadž byla vydatnou ochranou pro sibiřskou
dráhu. Jakmile byla ale válka skončena, započala
naše vláda co nejusilovnější akce
pro rychlý návrat sibiřské armády.
Pan kolega Beneš podal vám
již vysvětlení a to v tom směru, že
po dlouhém jednání, které vedl v Paříži,
a které, jak musím doznati, souviselo hodně
také s postupem prací na mírové konferenci,
s tím vývojem nejenom zevnějším,
ale i vnitřním, podařilo se konečně
ujednati to, že čtyřdohoda dá nám
úvěr potřebný k přepravě
vojáků, že dá nám k disposici
také potřebný lodní prostor. Toto
ujednání, které bylo učiněno
v Paříži naprosto závazným způsobem,
blíží se nyní ke svému praktickému
provedení a sice po té stránce, že nám
má býti dán k disposici onen lodní
prostor, který jest k disposici čtyřdohodě
na Dálném Východě, v přístavech
čínských a okolních. Dle poslední
zprávy, podle depeše, kterou jsem dostal právě
dnes, jest jednání s Americkou vládou již
úplně hotovo a zástupce náš z
Ameriky nám telegrafuje, že příští
týden bude nám moci sděliti již konkrétní
podrobnosti snad již o odjezdu lodí nebo něco
podobného. Ve Francii a Anglii mešká právě,
jak víte, nyní ministr kol. Beneš s tím
úkolem, aby s vládou anglickou a francouzskou potřebné
podrobnosti dojednal. Z toho, co jsem pravil, vysvítá,
že cesta přes Vladivostok jest pro nás od počátku
historie sibiřské armády jedinou cestou,
se kterou vážně počítáme.
(Výborně!)
Pánové! Věc
vypadá se sibiřskou armádou nyní asi
takto: Třetina armády jest již soustředěna
poblíže Vladivostoku, - ne v samém Vladivostoku,
ale poblíže - hlavní část naší
armády, centrum a velení armády se nyní
nachází v Irkutsku. Jedna část armády
jest právě v pohybu směrem k Vladivostoku.
Instrukce vlády od počátku dané znějí:
Pohybovati se tak rychle, jak to tamější vojenské,
hospodářské a zejména komunikační
poměry dovolují, směrem na východ.
A také vrchní velitel armády naší,
francouzský generál Janin, nám sdělil
v jedné z posledních depeší, že
podle těchto instrukcí vlády se chová
a že také podle instrukcí naší
vlády ten postup provádí.
Byla nadhozena cesta na západ.
Pánové, při cestě na západ
jsou dvě možnosti: