Předseda: Tomášek,
místopředsedové:
Dula, dr. Hajn, Konečný, Udržal
zapisovatelé:
dr. Stojan, dr. B. Němec;
větší počet
členů Národního shromáždění.
Zástupcové vlády:
Předseda vlády: Tusar a členové
vlády: dr. Beneš, dr. Franke,
Habrman, Hampl, dr. Heidler, Houdek, Prášek,
Sonntág, Staněk,Švehla,dr.
Veselý,dr. Winter.
Z kanceláře sněmovní:
JUDr. Haasz, tajemník sněmovní,
zástupce jeho JUDr. Trmal.
1. Zpravodaj dr. Dolanský.
Zpráva imunitního výboru o žádosti
krajského soudu v Chrudimi, aby vydán byl ke stíhání
pro přečin § 305 tr. zák. člen
Národního shromáždění
Vilém Brodecký (tisk č. 1677).
Po případě:
2. Zpravodaj dr. Hnídek,
dr. Rašín. Zpráva výboru zahraničního
a výboru finančního o vládním
návrhu ratifikačního zákona č.
tisku 1630 (tisk 1780).
Předseda
(zvoní): Národní shromáždění
jest schopno se usnášeti. Zahajuji schůzi.
Nepřítomnost svoji
omluvili:
churavostí: dr. Kubíček
(na neurčito), dr. Metelka (na neurčito),
Janoška (na neurčito), Valoušek
(do 8. listopadu), Malkus (pro tento týden), Ševčík
(pro tento týden), Vacula;
dále churavostí v rodině:
dr. Bartošek
zaměstnáním:
Landová-Štychová (do 30. listopadu 1919),
Babánek (do 8. listopadu), dr. Engliš
(do 8. listopadu), dr. Weyr (do 8. listopadu), Kadlčák
(na neurčito), Tayerle (na neurčito), Marcha
(na neurčito), Kvapil (pro tento týden),
Kyjovský, Malík, Dubický
a Měchura.
Dále Cingr, Kléga,
Lukeš, Sladký, Štěpánek,
dr. Witt, Zika (vesměs na neurčito).
Tiskem rozdány
byly tyto tiskopisy: žádám pana tajemníka,
aby je přečetl.
Sněm. tajemník dr.
Haasz (čte): V 89. schůzi Národního
shromáždění československého
byly rozdány:
Tisk 1774. Odpověď min.
N. O. na dotaz čl. N. S. inž. Ferd. Klindery
a spol. (tisk č. 1544) o nabídce americké
misse na koupi 18.000 koní republikou československou.
Tisk 1775. Odpověď min.
pro zásob. lidu na dotaz čl. N. S. Rebše,
Sládka a dr. Lukavského ve věci
přídělu americké mouky za sníženou
cenu 3 K.
Tisk 1776. Odpověď min.
financí na dotaz čl. Národ. S. Fr. Zeminové,
R. Laubeho a spol., je-li již podle soupisu majetku
vypracován vládní návrh zákona
l. o zabavení válečných zisků
a ll. o náležitém zdanění velkého
majetku.
Tisk 1779. Odpověď min.
N. o. na dotaz čl. N. S. Otm. Hrejsy a soudr. o
znásilňování zemědělců
na trhu ve Vyzovicích.
Tiskem rozdána
dnes
1. příloha 5. k tisku
1630 (zpráva o rozhodnutí nejvyšší
rady mocností spojenců ze dne 12. června
1919 o úpravě hranic mezi Uherskem a státem
československým).
2. příloha 6. k tisku
1630 (zpráva o rozhodnutí nejvyšší
rady mocností spojeneckých a sdružených
ze dne 7. srpna 1919 o úpravě hranic mezi Rumunskem
a státem Československým).
Tyto tisky přikázány
byly zahraničnímu výboru dodatkem k vládní
osnově zákona, kterým se schvalují
mírové smlouvy, jež přikázána
již v 77. schůzi N. S. dne 30. září
1919 se lhůtou 14denní.
Výborům přikázáno
z předsednictva:
Výboru finančnímu:
Tisk 1778. Návrh čl.
N. S. dr. Zahradníka a soudr. na poskytnutí
státní pomoci vyhořelým v obci Meznu,
pol. správa Sedlčany.
Předseda: Z
předsednictva přikázán byl:
vládní návrh
zákona, jímž se mění ustanovení
zákona ze dne 4. ledna 1909 č. 4 ř. z. o
zvelebení zemědělství stavbami vodními
(tisk 1772), výboru technickému.
Předsednictvo min. rady dopisem
z 5. listopadu 1919 č. 22489./19 žádá,
aby výboru technickému stanovena byla dodatečně
lhůta osmi dnů k podání zprávy.
(Podle § 33. jedn. řádu.)
Dále přikázán
byl výboru právnímu:
Tisk 1777. Návrh členov
Národného shromáždenia Igora Hrušovského
a spol. o vyplácaní vkladov, ktorých vkladné
knížky boly vyvlečené do Maďarska.
V návrhu se žádá,
by zpráva byla podána ve lhůtě
5 dnů.
Jsou snad proti požadované
lhůtě nějaké námitky? (Nebyly.)
Není jich, lhůty jsou schváleny.
Jednací zápis
o 88. schůzi N. S. C. byl vyložen po 48 hodin ve sněmovní
kanceláři.
Protože písemné
námitky podány nebyly, jest podle § 77. jedn.
řádu schválen a bude podle §
79. téhož řádu vytištěn.
žádost krajského
soudu v Novém Jičíně, odděl.
X., ze dne 25./10. 1919 Pr. X 52/19, za svolení k trestnímu
stíhání člena N. S. Jana Prokeše
pro přečin proti bezpečnosti cti k žalobě
Adolfa Mojžíše v Kopřivnici. (Zvoní.)
Přistoupíme
a sice nejprve k odst.
1. zprávě imunitního
výboru o žádosti krajského soudu v Chrudimi,
aby vydán byl k stíhání pro přečin
§ 305 trest. zák. člen N. S. Vilém
Brodecký, tisk 1677. Zpravodajem jest pan kol. dr.
Dolanský, uděluji mu slovo.
Zpravodaj posl. dr. Dolanský:
Vážené Národní shromáždění!
Svou zprávou ze dne 3. října
1919 č. 1677 navrhl imunitní výbor, aby vydán
byl člen Národního shromáždění
Vilém Brodecký na žádost krajského
soudu v Chrudimi pro přečin § 305 tr. zákona
proto, poněvadž prý užil slov na táboru
lidu v Pardubicích: "Pakli to při volbách
nevyhrajeme, použijeme všech možných prostředků...
mašinkvérů a handgranátů... a
pak teprve krev poteče."
Imunitní výbor při
svém rozhodnutí uvažoval jen obsah pouhého
četnického udání, ježto krajský
soud jiných průvodních prostředků
nepředložil. V té době, když své
prvé rozhodnutí imunitní výbor činil,
nebyl totiž pan kol. Brodecký přítomen
v Praze. Výbor byl pak nucen vyslechnouti jej dodatečně.
Když byl vyslechnut, vysvětloval výrok ten,
který sám nečinil dojem pravděpodobnosti
již svým uspořádáním,
že mluvil tehdy sice, poněvadž bylo před
volbami do obcí, na táborech lidu, které
v té době častěji odbýval za
svou stranu, tím způsobem asi, ale že uváděl,
že jí není třeba, aby užívala
ručních granátů a strojních
pušek, tak aby tekla krev, nýbrž že v rukou
voličů jest hlasovací lístek těmito
zbraněmi a že tím bude rozhodnuto a touto zbraní
nahraženy že budou zbraně, kterými se
ve válce bojovalo, a že zodpověděti
musí následky bojů zbraněmi těmi
jen ti, kdož širokým vrstvám lidovým
plné zastoupení v obecních radnicích
upírají a znemožňují. Straně
jeho že toho potřeba není, aby zbraní
bojovala, že lístek hlasovací tuto bitvu rozhodne.
Po tomto zodpovědění se člena Národního
shromáždění Brodeckého imunitní
výbor opětně uvažoval o otázce
viny a vydání p. kol. Brodeckého a dospěl
k jednomyslnému přesvědčení,
že nemůže doporučiti Národnímu
shromáždění vydání člena
Viléma Brodeckého, poněvadž se jedná
o výklad výroku, který učinil na táboru
o politické činnosti své strany, a že
tudíž se jedná skutečně o čin
povahy politické. Poněvadž pak nebylo soudem
krajským podáno žádných jiných
průvodů, než jakým bylo jazykem dosti
chatrným sepsané četnické oznámení,
které ani svým stylem nečinilo dojem pravděpodobnosti,
imunitní výbor neváhal ani okamžik,
aby změnil své rozhodnutí původní,
a navrhuje, aby člen Národního shromáždění
Vilém Brodecký k trestnímu stíhání
vydán nebyl.
Předseda
(zvoní): K slovu není nikdo přihlášen.
Debata je skončena. Přistoupíme k
hlasování. Prosím o zaujetí
míst. (Zvoní.)
Výbor imunitní navrhuje,
aby člen Národního shromáždění
Vilém Brodecký nebyl vydán k trest. stíhání
pro přečin §u 305 tr. z. Kdo souhlasí
s návrhem výboru, prosím aby povstal. (Děje
se.)
To jest většina. Návrh
je schválen a tím tento odstavec denního
pořádku jest vyřízen a přistoupíme
k dalšímu, jímž jest
2. zpráva výboru zahraničního
a výboru finančního o vládním
návrhu ratifikačního zákona
č. tisku 1630 (tisk 1780).
Zpravodajem jest p. kol. dr. Hnídek.
Uděluji mu slovo. (Hluk.) Prosím o klid.
Zpravodaj posl. dr. Hnídek:
Slavné Národní shromáždění!
Zahraniční výbor
předkládá Vám zprávu o mírových
smlouvách, které mu byly předloženy
k projednání. Jest to zpráv několik.
Především jest to mírová smlouva
mezi státy spojenými a sdruženými s
jedné strany a Německem na druhé straně,
potom smlouva mezi státy spojenými a sdruženými
s jedné strany a Rakouskem na straně druhé,
potom smlouva mezi dohodou a republikou československou,
potom dohoda, která byla uzavřena mezi vedoucími
členy naší delegace mírové a
mezi dohodou o výplatě 750 milionů franků
ve zlatě jakožto náhrady za naše osvobození,
pak předloženo rozhodnutí Nejvyšší
rady o hranicích mezi naším státem a
mezi Rumunskem, pak mezi Uhrami a mezi námi.
Dnešní den, vážené
Národní shromáždění, kdy
schvalujeme mír, jest ze všech historických
dnů, které jsme zažili od 28. října,
dnem největším. Schválením míru
totiž končí formálně válka,
válka jedna z nejstrašnějších,
které zná historie, a pak prvně národ
svobodný, národ suverénní přistupuje
ku schválení prvního svého míru
- a kéž by to byl také mír poslední
- a to míru vítězného. Prvně
suverénní národ rozhoduje zde sám
o míru a válce. Důležitost vynikne tím
více, připomeneme-li si, jak tomu bylo v dobách
dřívějších. V dobách dřívějších
jediný člověk, třeba to byl šílenec
na trůně, mohl hnáti miliony a miliony lidí
jisté smrti vstříc a v dřívější
době jediný člověk mohl vypovídati
válku, uzavírati mír. Tedy měl v rukou
svých osudy milionů lidí. Ale dnes toto právo,
které dříve bylo vyhraženo jen králům
z boží milosti, dnes vykonává suverénní
lid, suverénní národ sám. Ty doby,
kdy králům bylo toto právo vyhraženo,
jsou neodvolatelně a jistě pryč. Mír,
po němž tolik jsme toužili, tak dlouhá
léta, leží před námi a zahraniční
výbor navrhuje schválení tohoto míru.
Jest to mír, kterého
historie nezná. Tento mír neupravuje jen otázky
teritoriální, neurčuje, nediktuje jen válečné
náhrady, ale tento mír upravuje veškeré
poměry celého světa, poměry politické,
hospodářské, finanční, dopravní,
kulturní i sociální. Tento mír hluboce
zasáhne do celého našeho života. Proto
by bylo třeba, abychom každý článek
tohoto míru dopodrobna probrali, abychom jej zkoumali,
poněvadž každý má určitou
důležitost. Ale, bohužel, poměry dnes
jsou takové, že není možno věnovati
náležitou pozornost všem těmto jednotlivým
článkům a že musíme se omeziti
prostě jen na ty nejdůležitější.
Také doba spěchá a, bohužel, usnesením
předsedů klubů bylo mně vyměřeno
pouze 3/4 hodiny času k mé zprávě
(Slyšte!), takže pochopíte, že není
ani dobře možno, abych podal důkladnou zprávu,
jak zasluhuje také tento mír. (Slyšte!)
Tedy prosím, abych v této věci byl omluven.
(Posl. Dyk: Kde jsou ministři?)
Zahraniční výbor
měl před sebou velký úkol. Měl
probrati všecky mírové smlouvy proto nebylo
možno, aby v zahraničním výboru jediný
referent probral vše do největší podrobnosti,
a proto bylo nutno rozděliti celou materii mezi více
referentů. Rozdělili jsme celý tento materiál
na následující oddíly. Především
pojednali jsme o úmluvě o společnosti národů,
referent člen Národního shromáždění
dr. Vrbenský. Potom hranice států,
politické klausule evropské, k nímž
patří ochrana menšin, a články,
týkající se státního občanství,
záruky provedení mírových podmínek,
referent člen NS. dr. Hnídek. Pak zájmy
dotčených států mimo Evropu, referent
člen N. S. dr. Hajn; klausule vojenské, námořní
a vzduchoplavecké; váleční zajatci
a hroby, ref. člen N. S. Maxa. Náhrada škod
a klausule finanční, ref. člen N. S. lvanka;
klausule hospodářské, ref. člen N.
S. Sís;
vzduchoplavba, přístavy, vodní cesty a železnice, ref. člen N. S. dr. Zahradník;
práce a klausule rozličné,
ref. člen N. S. Antonín Němec.
Celému jednání
potom byl přítomen také ministr zahraničních
věcí dr. Beneš, potom experti dotyčných
klausulí pp. dr. Slavík, ing. Vavrečka
a prof. dr Krčmář. Všichni tito
pánové byli nám neobyčejným
způsobem radou a neobyčejně laskavě
nám podávali vždycky zprávy a výklady,
kterých bylo třeba k jednotlivým článkům.
Při podrobném projednávání
jednotlivých článků, hlavně
při článcích hospodářských
a finančních, shledáváme, že
ukládají se nám velká břemena,
že v mnohém zůstávají naše
tužby a naše přání nesplněny.
A nyní zahraniční výbor stál
před otázkou: máme i tento mír, který
nám v mnohém ohledu přinesl velké
sklamání, tento mír, který udělala
dohoda a v mnohém směru bez ohledu na naše
přání, máme jej schváliti tak,
jak byl předložen, anebo neschválit, anebo
se změnami? Ovšem, volba zde, vážené
shromáždění, nemohla býti jiná,
než že jsme si byli vědomi, že tento mír,
tak jak leží před námi, musíme
schváliti.