To jsou jen některé
typické případy z mnoha set podobných
a trvalo by příliš dlouho, abych je zde uváděl.
(Hlas. To si myslím!) A tu, vážené
Národní shromáždění: v
jedné z posledních schůzí byla nám
rozdána odpověď pp. ministrů vnitra,
spravedlnosti a zemědělství na dotaz členů
republikánské strany čsl. venkova o stranickém
teroru proti lidu venkovskému a znásilňování
volnosti politického přesvědčení
organisacemi dělnickými. V odpovědi se praví,
že některé dělnické organisace
donucovaly neorganisované dělníky, by vstoupili
do jejich organisace, jinak že s neorganisovanými
pracovati nebudou. Rovněž jistý Miroslav Řehoř
ve Svinné u České Třebové,
že byl vypuzen ze služby v nádr. konsumu atd.
Zajisté, že i v ostatních případech
nestalo se ničeho, k čemu by dělnictvo nemělo
vážných důvodů.
Vážené Nár.
shromáždění! My dnes přicházíme
již s osnovou zákona na ochranu drobných pachtýřů
proti stranickému teroru, proti násilí,
které rovněž z politických důvodů
bylo spácháno, ovšem na drobném, chudém
venkovském lidu. Ale v těchto případech
nebyly to organisace dělnické, organisace soc. dem.,
nýbrž organisovaná bohatá, česká
venkovská buržoasie. Proto, pánové,
chcete-li tyto věci sem zanášeti, budiž,
my o nich budeme také mluviti.
Tedy dnes, po výročí
naší samostatnosti, po dosažení naší
politické svobody, nejsou právě zájmy
této nejpočetnější složky
našeho venkova, malých zemědělců
chráněny, jak by se veřejnost domnívala.
Národní shromáždění se
bude musiti více potřebami jejich zabývati.
Drobní zemědělci na svých bedrech
pocítili největší důsledky války
již ve starém Rakousku. Nejednou zápasili o
své bytí při odebírání
životních potřeb, při rekvisicích
dobytka. Dnes však, kdy cítíme se a chceme
býti všichni šťastnými, svobodnými
a hospodářsky samostatnými, spatřujeme
na venkově tento nemilý zjev, který nelze
přirovnati ku příkoří za války
činnému.
Malým zemědělcům
znemožňuje se tak každá existence, když
se jim odebírají pozemky, aneb zvyšuje nájemné
do závratných výší. Vášně
tyto jsou ještě zveličovány pomalým
prováděním celé reformy pozemkové,
kdy lid, jenž jistě čekal, že bude již
orati a síti na zabraných velkostatcích,
vidí, že naděje jeho ještě v dohledné
době nebudou splněny, jest postupem tímto
hnán ku sebeochraně, kterou projevuje tím,
že vzpírá se, pozemky, které měl
celá léta propachtovány a jež jsou základem
jeho existence, předati vlastníku jejich.
Proto, vážení
pánové, bylo úmyslem výboru pro reformu
pozemkovou, aby těmto zjevům bylo zabráněno,
i usnesl se na osnově zákona, kterou doporučuje
vám ku schválení s následujícími
změnami:
§ 2. má zníti
takto: "Byl-li pozemek již propachtován jinému
pachtýři, obnovuje se pacht podle tohoto zákona
jen tehdy, jestliže starému pachtýři
nezbylo ani 5 ha vlastní i pachtované zemědělské
půdy a ztráta pachtu ohrozila by jeho existenci.
V § 3. vypuštěna
buďtež slova: "nebo statku církevního
neb nadačního." Dále v § 3., odst.
d) vloudila se tisková chyba ve 4. řádce
z dola, že místo slova "nenáleží-li"
má býti "náleží-li."
Vedle osnovy zákona doporučuje
výbor pro pozemkovou reformu resoluci a sice z důvodu
toho, že přijetím této resoluce, kterou
se vláda vyzývá, aby při vydání
prováděcích nařízení
ku jmenovanému zákonu dbala toho, aby při
uvažování o přiměřeném
zvýšení pachtovného nebyl překročen
průměr ceny pachtovní u velkostatků,
středních statkův a pachtů drobných,
v obvodu sporného pachtovného pozemku se nalézajících,
jest dána možnost ochrany malým pachtýřům
před přílišným zvyšováním
nájemného.
Je mi známo, že pachty
z pozemků velkostatkářských obnášejí
příkladně 20 až 30 K z 1 korce, u statků
středních činí snad 50 K i více,
kdežto pachty z malých parcel činí dnes,
jak jsem již pravil, až 450 K z korce. Vláda
musí v prováděcích nařízeních
dáti rozhodčím soudům v § 5.
jmenovaným přesné instrukce, dle nichž
by spravedlivé mohly rozhodovati a sice v tom směru,
by průměr pachtů všech tří
kategorií nebyl překročen. Tedy přimlouvám
se za to, aby osnova zákona, jakož i resoluce byla
slavným Národním shromážděním
schválena.
Předseda
(zvoní): K slovu se přihlásil ještě
pan zpravodaj právního výboru dr. Klouda.
Uděluji mu je.
Zpravodaj dr. Klouda: Velectěné
Nár. shromáždění! Jménem
právního výboru dovoluji si učiniti
následující stručné a věcné
prohlášení: Právnímu výboru
odkázán byl návrh p. posl. Aloise Kaderky
a soudr., kterým se vyzývá vláda,
aby vydala nařízení ministerské na
ochranu drobných pachtýřů selské
a obecní půdy, tisk čís. 1269. Návrhem
zákona, který je právě projednáván
a který zpracován byl ve výboru pro reformu
pozemkovou, kterým zpracován byl (tisk č.
1518) návrh p. kol. Stoupala, Chaloupky, Sechtra, Vraného
a soudr. na ochranu drobných pachtýřů,
je věcně vyřízen také návrh
p. kol. Kaderky. Výbor právní ve
schůzi, ve které bylo pojednáno o obou těchto
návrzích, jednomyslně se usnesl, doporučiti
Národnímu shromáždění,
aby schválen byl jak návrh zákona, výborem
pro reformu pozemkovou vypracovaný, tak také přičleněná
k němu resoluce. Doporučuji tedy slavnému
Národnímu shromáždění,
aby návrh zákona a resoluce schválilo. (Výborně!)
Předseda:
K slovu není nikdo přihlášen. Debata
jest skončena. Přistoupíme k hlasování.
Prosím o zaujetí míst.
Budeme hlasovati o zákonu
tomto tímto způsobem: Nejprve o § 1., v němž
není žádná změna, podle zprávy
výborové. Potom budeme hlasovati o § 2. a to
se změnou, doporučenou zpravodajem. Pak budeme hlasovati
o § 3., a to zvlášť o odst. 1., kde se navrhuje
vynechaní slov: "... statku církevního
neb nadačního...", a konečně
o odstavcích a), b), c) zvlášť podle zprávy
výborové. O odst. d) budeme hlasovati se změnou,
sice textovou nazvanou, ale která ve skutečnosti
je změnou věcnou, aby místo slova: "nenáleží-li",
bylo uvedeno slovo "náleží-li".
O § 4. až 15. a nadpisu
zákona budeme hlasovati podle zprávy výborové.
Je snad proti tomu nějaká námitka? (Nebyla.)
Není. Budeme hlasovati, jak jsem právě uvedl.
Kdo souhlasí s § 1. podle
zprávy výborové, prosím, by povstal.
(Děje se.) To jest většina. § 1.
jest podle zprávy výborové schválen.
Kdo souhlasí teď s §
2. a sice v tomto znění: v řádce 3.
až 6. jsou určitá slova tam uvedená
vynechána a místo toho jsou vsunuta slova, která
přečtu. Bude to znít potom takto: "Byl-li
pozemek již propachtován jinému pachtýři,
obnovuje se pacht podle tohoto zákona jen tehdy, jestliže
starému pachtýři nezbylo by ani 5 ha vlastní
i pachtované zemědělské půdy
a ztráta pachtu ohrožovala by jeho existenci."
Kdo souhlasí s tímto
textem § 2., prosím, aby povstal. (Děje
se.)
To jest většina, §
2. v tomto znění, právě uvedeném,
jest schválen.
V § 3. odstavci 1. jsou v řádku
6. vynechána slova "nebo statku církevního
nebo nadačního". Kdo souhlasí s §
3. s tímto vynecháním, prosím, aby
povstal (Děje se.)
To jest většina, jest
přijato.
Nyní budeme hlasovati o odstavcích
a), b), c) podle zprávy výborové. Kdo s nimi
souhlasí, prosím, aby povstal. (Děje se.)
To jest také většina,
odstavce a), b), c) jsou schváleny.
Nyní v odstavci "d)"
4 řádek zdola místo slova "nenáleží-li"
má býti uvedeno "náleží-li".
Kdo s takto změněným
odstavcem d) paragrafu 3. souhlasí, prosím, aby
povstal. (Děje se.)
To jest většina, odstavec
d) jest schválen.
Kdo souhlasí s paragrafy 4.
až 15. inklusive, jakož i s nadpisem zákona a
úvodní jeho formulí podle zprávy výborové,
prosím, aby povstal. (Děje se.)
To jest většina, §§
4. až 15. inklusive, jakož i nadpis jeho a úvodní
formule jsou podle zprávy výborové schváleny.
Přeje si pan zpravodaj ke
druhému čtení slova?
Zpravodaj posl. Hrdlička:
Ne.
Předseda:
Není tomu tak. Kdo souhlasí s přijatým
právě zákonem v prvém čtení,
také ve čtení druhém, prosím,
aby povstal. (Děje se.)
To jest většina. Zákon
jest schválen také ve čtení druhém
a přistoupíme nyní k vyřízení
resoluce, obsažené na 5. straně zprávy
výboru pro pozemkovou reformu. Kdo s resolucí souhlasí,
prosím, aby povstal. (Děje se.)
To jest většina. Také
resoluce jest schválena a tím tento odstavec
denního pořádku jest vyřízen.
Nebude-li proti tomu námitek,
provedeme ještě některé doplňovací
volby do výborů. (Nebyly.) Námitek
proti tomu není.
Do výboru vyšetřovacího
za člena N.S. Emila Špatného jest navržen
člen N. S. Jan Pelikán;
do dopravního za člena
N.S. Jana Hrizbyla - člen N. S. Jan Pelikán;
do živnostenského
za člena N. S. Josef Netolického - člen
N. S. Jan Kvídera;
do kulturního za člena
N. S. Jos. Kadlčáka - člen N. S. Meth.
Zavoral;
do státně zřízeneckého
za člena N. S. Jaroše - člen N. S. Skurský.
Kdo s navrženými změnami
souhlasí, prosím, aby povstal. (Děje se.)
To jest většina. - Změny
navržené jsou s chváleny. (Zvoní.)
Dále ještě navržen jest do výboru
státně zřízeneckého za člena
NS. dr. Kubíčka - člen N.S.
Hrejsa. Kdo také s touto změnou souhlasí,
prosím, aby povstal. (Děje se.)
To jest většina. Také
tato změna se schvaluje.
Nyní přistoupíme
k ukončení schůze.
Navrhuji, aby se příští
schůze konala ve středu, dne 5. listopadu 1919
o 2. hod. odpoledne s tímto denním pořadem:
1. Zpráva právního
výboru o vládním návrhu zákona
(tisk č. 1214), kterým se mění dosavadní
ustanovení o notářských sazbách
(tisk 1742).
2. Zpráva právního
výboru o vládním návrhu zákona
(tisk č. 1396), kterým se mění a doplňuje
zákon ze dne 18. března 1919 č. 155 sb. z.
a n. o prozatímní úpravě notářství
(tisk č. 1743).
3. Zpráva výboru státně-zřízeneckého
o peticích č. 447, 1307 a 1359, kulturního
o peticích č. 998 a 1525, zásobovacího
o peticích č. 1157 a 1202 a ústavního
o peticích č. 881, 988, 1008, 1046, 1068, 1069,
1076, 1087, 1220. (Tisk 1744.)
4. Zpráva kulturního
výboru o návrhu člena N. S. Budínského
a soudr. (č. t. 677), aby byla zřízena mistrovská
škola průmyslová pro chemii v Brně (Tisk
1747).
Jest snad proti návrhu mému
nějaká námitka? (Nebyla).
Není jí. Prohlašuji
návrh svůj za přijatý a končím
schůzi.