To jest většina; §
14. podle zprávy výborové je schválen.
Kdo souhlasí také s
1. odst. § 15. podle zprávy výborové,
prosím, aby povstal. (Děje se.)
To je většina. Také
1. odst. § 15. podle zprávy výborové
je schválen.
Teď budeme hlasovati o doplňku
p. kol. Mattuše v tomto znění: "Nájemníci
zabraných částí bytu, kteří
podle § 10., posledního odstavce, mají nárok
spoluužívati nevyhnutelně nutného příslušenství,
nesmějí přijímati podnájemníků."
S tímto návrhem
p. kol. Mattuše konformoval se pan zpravodaj a připojuje
k tomu další slova: "leč zmenší-li
se počet členů domácnosti." Souhlasíte
s tím, pane kol. Mattuši, abychom hlasovali o návrhu
takto doplněném?
Posl. Mattuš: Souhlasím.
Předseda:
Kdo souhlasí s návrhem právě přečteným
i s doplňkem pana zpravodaje, prosím, aby povstal.
(Děje se.)
To je většina. Návrh
pana kol. Mattuše s doplňkem p. zpravodaje je schválen.
Kdo souhlasí s 2. a 3. odst.
§ 15. podle zprávy výborové, prosím,
aby povstal. (Děje se.)
To je většina, odst.
2. a 3. § 15. jsou schváleny.
K §§ 16. a 17. není
podáno žádných pozměňovacích
návrhů. Kdo s nimi souhlasí, podle zprávy
výborové, prosím, aby povstal. (Děje
se.)
To je většina, §§
16. a 17. jsou schváleny.
V § 18. je prvý odstavec
beze změny. Kdo s ním souhlasí podle zprávy
výborové, prosím, aby povstal. (Děje
se.)
To je většina, §
18. odst. 1. je podle zprávy výborové schválen.
Při druhém odstavci
§ 18. navrhuje pan kol. Sedláček jeho vypuštění.
Dám zase hlasovati o tom odstavci podle zprávy výborové,
a pan kol. Sedláček má možnost,
hlasováním proti vysloviti se pro jeho vypuštění.
Kdo souhlasí s druhým
odstavcem § 18. podle zprávy výborové,
prosím, aby povstal. (Děje se.)
To je většina. Také
druhý odstavec § 18. je podle zprávy výborové
schválen.
Při třetím odstavci
§ 18. navrhuje p. kol. Sedláček toto
znění:
"V tomto případě
jest nahraditi hodnotu nákladu v době vrácení,
nikoliv však více, než skutečný
náklad." (Posl. dr. Mazanec: Ten návrh odpadá,
poněvadž jest eventuelní!) Já bych
si přál, pane kol. Sedláčku, abyste
při podávání písemném
formálního návrhu také označil,
že je to eventuelní návrh..
Návrh tento tudíž
odpadá.
Budeme hlasovati o 3. odstavci §
18., jakož i o posledním odstavci téhož
paragrafu podle zprávy výborové. Kdo s nimi
souhlasí podle zprávy výborové, prosím,
aby povstal. (Děje se.)
To je většina. Jsou schváleny.
Kdo souhlasí teď s §§
19., 20., 21., 22., 23., 24., 25. a 26. podle zprávy výborové,
prosím, aby povstal. (Děje se.)
To je většina. Paragrafy
19. až 26. inklusive jsou schváleny podle zprávy
výborové.
K prvním dvěma odstavcům
§ 27. nebyl podán pozměňující
návrh.
Kdo s nimi souhlasí podle
zprávy výborové, prosím, aby povstal.
(Děje se.)
To je většina. Odstavec
1. a 2. § 27. jsou schváleny podle zprávy
výborové.
Při 3. odst. navrhl pan kol.
posl. Mattuš toto znění: " Z rozhodnutí
společného bytového úřadu,
pokud rozhoduje jako první stolice, možno se odvolati
do 8 dnů k zemské politické správě,
jinak není proti němu opravného prostředku."
Kdo s tímto zněním
3. odst. § 27. souhlasí, prosím, aby povstal.
(Děje se.)
To je menšina, návrh
jest zamítnut.
Kdo souhlasí nyní s
tímto odstavcem podle zprávy výborové,
prosím, aby povstal. (Děje se.)
To je většina. Odst.
3. § 27. jest schválen.
Kdo souhlasí také se
zbytkem téhož paragrafu podle zprávy výborové,
prosím, aby povstal. (Děje se.)
To je většina. Také
zbytek § 27. jest podle zprávy výborové
schválen.
K §§ 27.-33. inkl. nejsou
navrženy žádné změny. Kdo s nimi
souhlasí podle zprávy výborové, prosím,
aby povstal. (Děje se.)
To jest většina. §§
28.-33. inkl. jsou podle zprávy výborové
schváleny. Nyní jest u § 34. nové znění,
navržené panem kol. Johanisem, jemuž se pan zpravodaj
přizpůsobil, a to návrh p. kol. Johanise
zní: "Provésti tento zákon náleží
ministru sociální péče v dohodě
s ministry spravedlnosti, vnitra, financí, obchodu, veřejných
prací, zemědělství, veřejného
zdravotnictví a tělesné výchovy."
Kdo souhlasí s tímto
zněním, prosím, aby povstal. (Děje
se.)
To je většina. §
34. jest ve znění, právě přečteném,
schválen.
Kdo souhlasí také s
nadpisem zákona, jak jest obsažen ve zprávě
výborové, prosím, aby povstal. (Děje
se.)
To jest většina. Také
nadpis zákona jest schválen.
Přeje si pan zpravodaj ke
druhému čtení slova?
Zpravodaj posl. Jaroš:
V hlavičce zákona má býti na místo
"bytů ": "bytův".
V § 5. v odst. 4. na začátku
má býti malé "m" ve slovech "má-li
".
V § 6. má býti
značka 2 paragrafů, "podle §§ 2.
a 5."
V § 8. v 3. odst. v 6. řádce
na místo "místností" "místnosti."
Pak v § 8. na str. 7. předposlední řádce
na místo "zabírati" má býti
" zabrati".
V § 9. v 15. řádce
má býti za slovem "úřadem"
čárka.
V § 15., druhá řádka
shora na str. 11. má místo "K 400.-" státi
"400 K" a má býti škrtnuta také
ta vodorovná čárka.
Předseda:
Kdo souhlasí s přijatým zákonem v
prvém čtení s korekturami a sice v nadpisu,
potom v §§ 5., 6., 8., 9. a 15, právě
nyní doporučenými p. zpravodajem, také
ve druhém čtení, prosím, aby
povstal. (Děje se.)
To jest většina. Zákon
jest schválen také ve druhém čtení.
(Výborně! Potlesk.) Přistoupíme
ještě k vyřízení navržených
resolucí.
Přeje si p. zpravodaj slova?
Zpravodaj posl. Jaroš: Navrhuji
přijetí obou.
Předseda:
Mám resoluce přečísti? (Hlasy:
Netřeba!) Není tomu tak.
Kdo souhlasí s oběma
resolucemi, navrženými p. kol. Dubickým
a Sedláčkem, prosím, aby povstal.
(Děje se.)
To jest většina. Obě
resoluce jsou přijaty. Tím tento odstavec
denního pořadu jest vyřízen.
V dohodě s pány předsedy
klubů doporučuji, aby 2. a 3. odst. denního
pořadu dnešního byl s denního pořadu
sňat a abychom přikročili hned k odst. 4.
Námitek proti tomu není. Přistoupíme
hned k odstavci 4. jímž jest:
4. Zpráva výboru pro
pozemkovou reformu o návrhu členů
Národního shromáždění
Stoupala, Chaloupky, Sechtra, Vraného a soudr. (tisk č.
1518) na ochranu drobných zemědělských
pachtýřů (tisk č. 1745).
Zpravodajem jest pan kol. Hrdlička.
Uděluji mu slovo.
Zpravodaj posl. Hrdlička:
Vážené Národní shromáždění!
Pozemkový výbor jednal
v několika schůzích o zájmech té
nejpočetnější třídy našeho
venkova, o zájmech drobných pachtýřů
půdy. Činil tak na základě podání
návrhu na ochranu drobných pachtýřů,
jimž po historických volbách ze dne 15. června
t. r. byly vypovídány pozemky z pachtu se strany
majitelů jejich, poněvadž pachtýři
dali výraz svému přesvědčení
a nevolili kandidátů selské buržoasie.
Pozemky tyto byly také vypovídány se strany
velkostatkářův a nájemců některých
dvorů, poněvadž tito drobní zemědělci,
nemajíce tuto půdu dle zákona o dlouhodobých
pachtech ze dne 27. května 1919 v držení, měli
by vydržením jich nárok na výkup pozemků
těch.
Postup tento vyvolal v řadách
domkářů veliký rozruch, neboť
tisíce jich bylo připraveno o poslední možnost
existence a vědomi jsouce toho, že nenalézají
se ve starém Rakousku, nýbrž ve svobodné
a samostatné Československé republice, mají
zde býti pro své politické přesvědčení
vyháněni ze svého rodného domova z
té hroudy, kterou po mnoho let vzdělávali
jako svou vlastní, a dnes proto, že nebudou míti
se z čeho živiti, mají se vystěhovati.
Zde stala se křivda na zásadách demokracie,
kteráž může býti jen slabě
odčiněna předloženou osnovou zákona.
Osnova tato však, jejíž text, vážení
pánové, máte v rukou, vykonala dlouhou pouť.
Několikráte byla vrácena a přepracována,
o což největší zásluhu, a sice
v neprospěch drobných zemědělců,
má sám president pozemkového úřadu
p. dr. Viškovský a ministerstvo zemědělství.
Tisíce drobných zemědělců se
může nyní přesvědčiti,
ale nejen přesvědčiti, všichni drobní
zemědělci i bezzemci musí dnes jasně
viděti, v jakých rukou se nalézá celá
pozemková reforma. Národní shromáždění
při podobném oddalování projednávání
předloh pozemkové reformy neprovede kolonisace velkostatků
ani za 50 let. Jiná jest však otázka, co bude
říkati lid na venkově. Nebude-li projednávaným
zákonem odčiněno ono bezpráví,
které po obecních volbách bylo provedeno,
nebudou-li pozemky, jejichž pachty byly vypovězeny,
opět všade drobným pachtýřům
vráceny po vydání tohoto zákona, nechť
připočteno jest těm, kteří
o zhoršení, eventuelně o zrušení
jevili zájem, neboť mám dojem, že obnovujeme-li,
resp. prodlužujeme-li smlouvy pachtovní o jeden rok,
a že, bylo-li úmyslem pozemkového výboru,
by právě těmto pachtýřům
pro příští pachtovní rok byly
již v náhradu dány pozemky ze zabraných
velkostatků, pak při stávajícím
odporu a nechuti všech činitelů, s jejichž
účastí máme zde co činiti,
jako představiteli zemědělského a
průmyslového velkokapitálu, pak chci tvrditi,
že naděje ty budou sklamány.
Při projednávání
této osnovy v pozemkovém výboru byli to právě
zástupci bohatých vrstev venkovských, jimž
jednalo se jen o pachtýře velkostatkářské
a církevní půdy. My řekli jsme jasně:
"Zákon, má-li splniti své poslání,
musí se týkati veškeré půdy,
tedy i selské a obecní." Jak jsem již
pravil, po velkých obtížích docíleno
dohody, neboť byli to hlavně majitelé středních
usedlostí, kteří pachtovní smlouvy
vypovídali, aneb nájemné zvyšovali do
tak závratné výše, že domkáři
byli nuceni od dalšího pachtu upustiti. Příkladně
asi 60 ti domkářům v obci Kočí
u Chrudimi, kteří volili soc. demokraty, byly pozemky
odejmuty. Tito, majíce dobytek, hospodářský
inventář a celou svoji existenci, založenou
na hospodářství pachtovaných pozemků,
byli nuceni buď se vystěhovat z obce, nebo násilím
postaviti se na odpor, aneb bez vědomí úřadu,
jakož i proti vůli bývalého kníž.
Auersperga jíti a zabrati si jeho velkostatek. Na četné
naše prosby, na výstražné žaloby
a protesty, které v mnoha případech provedl
Ústřední svaz domkářů
a malorolníků v Praze u min. zemědělství,
dostalo se mu pouhých slibů a více ničeho.
V obci Oskořínku u Nymburka vypovězeny byly
pachty asi 25 domkářům proto, že nejsou
oni politickými stoupenci majitelů půdy.
Celé jejich hospodářské zařízení
jest zničeno, oni dnes pronášejí veliké
žaloby na republiku, že takové násilí
jest možné. Jinde sedláci mají pronajmuty
od velkostatků pozemky za nízké ceny a svoje
za lichvářské obnosy pronajímají
drobným zemědělcům. Jaké lichvářské
pachty jsou od domkářů požadovány,
stůjž zde na příklad: Anna Křičková
v Bezně má asi 100 korců orných polí,
mnoho let pronajmutých místním 36 bezzemkům
a domkářům za K 92. - až
K 100. - jeden korec. Dne 27. července
byli všichni vyzváni, aby se odpoledne dostavili do
jejího bytu. Tam jim byla obecním strážníkem
Novákem přečtena smlouva, za jakých
podmínek možno pole dále pachtovati. Dle smlouvy,
přečtené na dvoře Anny Křičkové,
za její nepřítomnosti, ona neuznala ani za
vhodné s domkáři jednati, požadovala
z jednoho korce K 450. - pachtu a ještě
že jí každý pachtýř z korce
musí prodati za úředně stanovenou
cenu 20 kg obilí. (Hlas: To není zpráva
zpravodajova!) Jen velikým úsilím místního
starosty J. Kalenského podařilo se zabrániti
nepříjemnostem se strany rozhořčených
domkářů, neb za těchto podmínek
nelze hospodařiti (Hlas: To je tendenční!)
Případ sám předán státnímu
zastupitelství v Ml. Boleslavi.