Středa 29. října 1919

Ustanovení zákona jedná také o tom, utrpěl-li někdo více než jeden úraz, a sice stanoví § 6., že příplatek náleží ze souhrnu ztráty výdělečnosti při obou utrpěných úrazech.

Jestliže první zákon o úpravě pensijních a zaopatřovacích platů horníků, vdov a sirotků stanoví, že i tyto příplatky náležejí k rozhodování rozhodčím soudům příslušných bratrských pokladen, u příplatků úrazových nenáležejí k rozhodování rozhodčího soudu, nýbrž náležejí do rozhodnutí představenstva, tedy představenstvo z moci zákona může rozhodnouti, poněvadž jest tu striktní ustanovení zákona, že není potřebí při ohromném počtu případů komplikovati zákon ještě ustanovením odvolacím.

Konstatuji jenom, že drahotní přídavek jest vázán na vyměřenou rentu, že tento drahotní přídavek se zvyšuje nebo snižuje podle toho, jaké rozhodnutí v konkrétním případě udělalo představenstvo podle nálezu lékařského co do stupně zranění.

Odbytné vdovám a opětně provdaným, jakož i při kapitalisaci důchodů nemůže býti připoutáváno k příplatku, poněvadž toho se má dostati specielně jenom těm, kteří jsou skutečně na příplatek odkázáni.

Zajímavá jest ovšem věc, jakým způsobem bude opatřena úhrada, a tu vychází sociálně politický výbor z té zásady, že také náklady, které jsou nutny k úhradě těchto zvýšených nákladů, mají nésti podnikatelé a sice ne způsobem, jakým jsou neseny dosud při úrazovém pojišťování, nýbrž ze mají býti tyto náklady opatřeny rozvrhem na podnikatele a závody, které podléhají povinnému pojišťování, že však částka na jednotlivého podnikatele připadající musí býti úměrná výši pojistného.

Zákon sám, který jest Národnímu shromáždění předkládán, jest, jak jsem již v úvodu své řeči pravil, opatřením dočasným, nouzovým a opatřením velké sociální důležitosti a nemohu, nežli doporučiti Národnímu shromáždění, aby návrh ten blahovolně uvážilo a schválilo. (Výborně!)

Předseda (zvoní): Ke slovu není nikdo přihlášen, debata je skončena.

Přistoupíme k hlasování. Prosím o zaujetí míst. (Děje se.)

Také při tomto zákonu nebyl učiněn žádný pozměňovací návrh. Má 11 paragrafů. Dám hlasovat o něm najednou. Námitek proti tomu není? (Nebyly.)

Kdo souhlasí s §§ 1.-11. incl. zákona jakož i s nadpisem jeho, prosím, aby povstal. (Děje se.)

To je většina. Zákon je schválen v prvém čtení.

Přeje si pan zpravodaj slova ke druhému čtení?

Zpravodaj posl. Laube: Ne.

Předseda: Není žádné textové změny?

Zpravodaj posl. Laube: Není.

Předseda: Kdo souhlasí se zákonem, přijatým právě v prvém čtení, i ve čtení druhém, prosím, aby povstal. (Děje se.)

To je většina. Zákon je schválen také ve druhém čtení a tím je poslední odstavec denního pořádku vyřízen.

Přistoupím k ukončení schůze.

Navrhuji, aby se příští schůze konala zítra, ve čtvrtek, dne 30. října 1919 o 10. hodině dopolední s tímto denním pořadem:

1. Zpráva sociálně-politického výboru o vládním návrhu zákona č. t. 1635 o zabrán bytův obcemi. (Tisk 1738.)

2. Zpráva právního výboru o vládním návrhu zákona, kterým se mění dosavadní ustanovení o notářských sazbách. (Tisk 1742.)

3. Zpráva právního výhoru o vládním návrhu zákona, kterým se mění a doplňuje zákon ze dne 18. března 1919 č. 155 sb. z. a n. o prozatímní úpravě notářství. (Tisk 1743.)

4. Zpráva výboru pro pozemkovou reformu o návrhu členů N. S. Stoupala, Chaloupky, Sechtra a Vraného (č. t. 1518) o ochraně drobných zemědělských pachtýřů. (Tisk 1745.)

Je snad proti tomuto mému návrhu nějaká námitka? (Nebyla.) Není. Prohlašuji návrh svůj za přijatý a končím schůzi.

Konec schůze ve 3 hod. 47 min.

Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP