Také velice značné
byly stížnosti na válečné komisionáře,
totiž na obilní a bramborové vykupovače.
Zrovna v posledních dnech propukla aféra v Poděbradech,
kde se zjistilo, že komisionář místo
pro stát, pro obyvatelstvo, staral se o zásobování
pod rukou za ohromně zvýšené ceny, takže
získal obrovský majetek. Tytéž případy
přednášeli zástupci moravští,
ale ty stížnosti, které přednášeli
zástupcové Slovenska, byly nejzávažnější.
Dnes obyvatelstvo Slovenska je velice zneklidněno. Zůstal
tam v oboru zásobovacím ten starý, zkompromitovaný
maďarsko-židovský systém. Byly velké
stížnosti, že celý ten aparát komisionářský
je tam upírem na těle slovenského národa,
že vlastně pamatuje jen na své obohacování,
ale zásobování státu a prospěch
obyvatelstva že je těmto pánům úplně
lhostejný. 70 % dnešních komisionářů
na Slovensku jest čistě maďaronsko-židovského
původu, na což obyvatelstvo Slovenska velmi roztrpčeně
poukazuje. Je nutno, aby v tomto směru ministerstvo zásobování
nějakým způsobem obyvatelstvu slovenskému
v našem všeobecném prospěchu státním
vyšlo vstříc a komisionáře vzalo
z řad slovenských, poctivých.
Také se ukazovalo všeobecně,
ze když půjde nyní o decentralisaci v dovozu
brambor, že se nedostává pytlů. Získali
jsme přece velmi značný počet pytlů
z amerických zásilek potravinových, ale padla
tam také poznámka, že tyto velmi dobré
jutové pytle zmizely úplně z trhu, že
nedostaly se do rukou centrálních úřadů
a že byly do Rumunska prodány pod rukou. To by byly
zjevy velice nezdravé a měla by se v této
věci říci úplná pravda. Takovýto
vzácný materiál, nezbytně potřebný
pro zemědělce i konsumenty, měl by býti
přesně veden a důsledně udržován
v našich rukách. (Tak jest!)
Zásobovací výbor
jednal dále o zásobování baťochovém.
V těchto otázkách zůstala jsem téměř
osamocena. Ostatní členové uznávali,
že bude nutno s ohledem na hrozný stav železnic
u nás zameziti jakékoliv baťochové zásobování,
hlavně vyloučiti úplně dovozy pytlů
s bramborami z osobních vlaků, poněvadž
za jediný měsíc při ředitelství
plzeňském objevilo se na rozbitých oknech
a rozbitém železničním materiálu
škody za 156.000 K. Tedy jsou tu jistě národohospodářské
důvody, které nutí státní správu,
aby v tomto směru jednala velmi přísně.
Ale z lidského stanoviska prosila bych, aby v této
otázce nebylo žádným způsobem
drakonicky postupováno. Do té doby, pokud my obyvatelstvu
skutečně nemůžeme dáti, ne pouze
slíbiti všechny ty dávky, které jsme
zaručili, jest marno, my musíme obyvatelstvu dovoliti,
aby aspoň po malých částech mohlo
si nějakým způsobem mouku a brambory opatřiti.
(Výborně!) Není to keťasování,
- budiž vše zjišťováno velmi slušně,
když takový jednotlivec by si vezl 10-20 kg. nezbytných
životních potřeb. Ale nesmí se postupovati
jako za starého Rakouska, že by se to zabavovalo.
To by nebyl dobrý zjev. Jsme v demokratické republice,
to neznamená anarchii v zásobování,
ale značí to možnost, doplniti, co ministerstvo
samo následkem určitých obtíží
dodávati nemůže. U otázky příbuzenských
brambor, které ministerstvo do svého nařízení
vložilo, měl zásobovací výbor
většinou odlišné stanovisko. Počítal,
že na příbuzenské brambory nebudou mnozí
z obyvatelstva reflektovati z toho důvodu, že byla
v ministerském nařízení přijata
klausule, že brambory příbuzenské nebudou
zemědělcům z kontingentu odpočítány.
Zdálo se to mnohým členům zásobovacího
výboru jistou křivdou, že to, co prodá
obilnímu ústavu, by se mu odpočítalo,
co prodá svým příbuzným, to
by se mu nemělo počítati. V této věci
zůstala otázka otevřena. Nečinili
jsme přímých návrhů, poněvadž
ministerstvo zásobování poukazovalo, že
pod otázkou příbuzenských brambor
dály se velké nepřístojnosti, že
se našli jednotlivci, kteří t. zv. zásobování
příbuzenského používali k tomu,
aby způsobem podloudným za velké ceny prodávali
osobám, které vlastně s nimi v žádném
příbuzenském styku nebyly. Uznávalo
se dále všeobecně v zásobovacím
výboru a byl také zejména kolegou Kaderkou
v tom směru podán návrh, že malým
zemědělcům při předpisování
kontingentu nutno vyjíti vstříc. Tam, kde
je majitelem malozemědělec, do tří
hektarů půdy, to jest do 9 korců, co má
takový člověk s tím dělat dříve?
Mnohý má dva, tři, až pět korců
půdy, co má na tom dříve sázet,
sít? Proto se uznalo, že od těchto malých
zemědělců nebude kontingent dle názoru
zásobovacího výboru požadován,
a také prosím Národní shromáždění,
aby k tomu příznivé stanovisko zaujalo.
Naopak čím je větší
hospodářství, - a myslím tu hlavně
na velkostatky a velké zemědělské
objekty - čím poměrně rozsah půdy
je větší, tím postupně k většímu
přídělu, kontingentu bramborů by byl
ten který majitel jaksi přidržen. Myslím,
že je v tom jistá sociální spravedlnost,
poněvadž malí zemědělci mívají
obyčejně četnější rodinu.
Je to třeba 5-8 lidí a, když má takový
zemědělec 2-3 strychy pole, a když se mu předepíše
ještě kontingent, aby ten člověk potom
sám pro sebe a na setbu brambory kupoval.
Ministerstvo zásobování
v některých otázkách přišlo
nám už i tím způsobem vstříc,
že zásady, které zásobovací výbor
přijal na přání p. předsedy
Šamalíka, vzal už do svých prováděcích
nařízení. Mezi jiným je to úleva,
možnost, nakoupiti v aktivních i neaktivních
okresích na poukaz metrákové zásoby
přímo u producentů. Je to výhoda hlavně
v aktivních okresích, kde však ministerstvo
prohlásilo současně, že v obvodu okresu
toho jest obchod uvolněn a že tamtéž jest
každý jednotlivec přímo povinen si svou
zásobu sám opatřiti.
Byla však druhá věc,
se kterou jsme u ministerstva zásobování
neprorazili a kterou podáváme dnes ve formě
návrhu Národnímu shromáždění.
Žádali jsme totiž, aby velkým městům
a průmyslovým obvodům a zásobovacím
organisacím bylo také umožněno, objeví-li
se určitá porucha v zásobování,
aby státnímu aparátu zásobovacímu
přiskočiti směly na pomoc. Objeví-li
se ku př. nedostatek bramborů v Praze, na Vinohradech,
v Karlíně atd., aby velké tyto obce měly
možnost, za dohody se Zemským obilním ústavem
za pomoci svých nákladních automobilů
i jiných vozidel v poukázaném okrese urychliti
nákup a dopravu. Považuji to za jeden z velmi důležitých
návrhů, poněvadž taková kalamita
se nám může přihoditi každým
okamžikem a my bychom žádným způsobem
nemohli převzíti zodpovědnost za to, co by
se v budoucnosti v neuspokojeném obyvatelstvu dálo.
To byly tedy náměty,
které jsme projednávali v zásobovacím
výboru a které shrnuji v následujících
zásadách (čte): "Vláda
se vyzývá, aby zásobování obyvatelstva
zemčaty v okresích prováděno bylo
tím způsobem, aby konsumenti na úřední
poukaz zakoupiti mohli za úředně stanovené
ceny zemčata přímo u producentů v
rámci okresu, jímž se takto dodané brambory
odepíší z určeného kontigentu.
Zásobování zemčaty
v okresu, jak je proponuje ministerstvo zásobování,
budiž doplněno ustanoveními, aby velkým
průmyslovým městům a zásobovacím
organisacím přikázány byly určité
bramborářské aktivní okresy, v nichž
by tyto vlastními lidmi v dohodě s politickým
úřadem, zemským obilním ústavem
a jeho subkomisionáři brambory vykoupily a do míst
potřeby je dopravily. Při tom budiž zachována
evidence v zemském obilním ústavě
odvedených a odebraných takto bramborů pro
místa odevzdací a pro místa přijímací.
Zemědělci pod 3 ha
orné půdy buďtež z nucených dodávek
bramborů vyjmuti. Volný prodej bramborů není
však ani u těchto zemědělců dovolen.
Kontingenty zemčat u zemědělců nad
3 ha výměry buďtež předpisovány
vzestupně podle výměry půdy při
zabezpečení rodiny."
Poněvadž usnesení
zásobovacího výboru bylo jednomyslné,
předpokládám, že také Národní
shromáždění tyto názory zásobovacího
výboru schválí, byla bych však velmi
povděčna ministerstvu zásobování,
kdyby podniklo všechny kroky, aby v okresech, kde si budou
moci konsumenti sami obstarati brambory, přísně
se hledělo k tomu, aby cena 28 h, s nejvyšším
rozpětím režie 44 h za 1 kg brambor, byla dodržena.
Kdyby nákup bramborů byl takto částečně
uvolněn, ale zase vznikla anarchie cenová, tedy
bychom celou věc více poškodili, nežli
prospěli obyvatelstvu, a toho si jistě nikdo nepřeje.
Prosím, aby se tyto zásady
zásob. výboru co návrhy v slavném
Národním shromáždění přijaly,
aby tak ministerstvo zásobování mělo
ještě příležitost, některé
naše zásady uplatniti v doplňcích svých
úředních nařízení. (Výborně!
Potlesk.)
Předseda
(zvoní): K slovu není nikdo přihlášen,
debata je skončena.
Přistoupíme k hlasování.
Prosím o zaujetí míst. (Děje se.
Zvoní.) Kdo souhlasí s resolucí, obsaženou
ve zprávě zásobovacího výboru,
kterou právě přečetla kolegyně
Zeminová jakožto zpravodajka, prosím,
aby povstal. (Děje se.)
To je většina. Resoluce
je schválena a tím je tento odstavec denního
pořádku vyřízen.
Nebude-li proti tomu námitek,
provedeme ještě některé doplňovací
volby do výborů a to do ústavního,
z něhož vystupuje dr. Markovič - navrhuje
se dr. Jan Vanovič;
do branného: vystupuje
dr. Markovič - navrhuje se Čobrda:
do legionářského:
vystupuje dr. Markovič - navrhuje se Janček;
do živnostenského:
vystupuje Juraj Šopka - navrhuje se Parák;
do kulturního: za člena
Národního shromáždění
dra J. Metelku - navrhuje se P. Petrovický.
Námitek proti tomu není.
(Nebylo.)
Kdo s navrženými změnami
souhlasí, prosím, aby povstal. (Děje se.)
To je většina, navržené
změny jsou schváleny.
Předseda výboru ústavního
dr. Meissner přednesl žádost, aby lhůta,
která byla dána výboru ústavnímu
k podání zprávy o vládním návrhu
zákona, kterým se vláda zmocňuje,
činiti opatření k úpravě mimořádných
poměrů způsobených válkou (tisk
1587), byla prodloužena.
Žádá, aby lhůta
byla prodloužena na neurčito, poněvadž
ústavní výbor potřebuje k vypracování
zprávy seznamu nařízení, která
byla vydána na základě zmocňovacího
zákona z roku 1917.
Vláda slíbila, že
seznam ten předloží, aniž však mohla
přesně určiti dobu, do kdy se tak stane.
Jsou snad proti této žádosti
ústavního výboru nějaké námitky?
(Nebyly.) Není jich; žádosti této
se vyhovuje.
Přistupuji k ukončení
schůze a navrhuji, aby se příští
schůze Národního shromáždění
konala v pátek dne 17. října 1919
v 10 hod. dopoledne s tímto denním pořadem:
1. Zpráva finančního
výboru o vládním návrhu zákona
(tisk č. 990), jímž se zavádí
zvláštní dávka z vína v lahvích,
tisk č. 1610.
2. Zpráva sociálně-politického
výboru o vládní osnově zákona
tisk č. 1476, aby byly odstraněny pracovní
a čelední knížky i trestnost bezdůvodného
zrušení pracovního poměru, tisk č.
1689.
3. Zpráva výboru sociálně-politického
o vládním návrhu zákona tisk č.
1653 na změnu a doplnění zákona o
podpoře nezaměstnaných, tisk č. 1694.
Po případě:
4. Zpráva právního
výboru o trestání válečné
lichvy a lidových soudech pro ně, tisk 1697.
Je snad proti mému návrhu,
jak pokud se týče dne, tak pokud se týče
denního pořádku, nějaká námitka?
(Nebyla.) Není tomu tak. Návrh můj
jest přijat. Končím schůzi.