Předseda:
Kdo souhlasí s právě přijatým
zákonem ve čtení prvém, také
ve čtení druhém, prosím, aby povstal.
(Děje se.)
To jest většina. Zákon
jest schválen také ve druhém čtení
a přistoupíme ještě k vyřízení
resoluce, která jest obsažena na druhé
straně zprávy výborové a kterou doporučil
pan zpravodaj ku přijetí.
Kdo souhlasí s resolucí,
obsaženou ve zprávě výborové,
prosím, aby povstal. (Děje se.)
To jest většina. Resoluce
výborová jest přijata. (Zvoní.)
Měli bychom vyříditi
nyní odst. 3.:
"Zprávu kulturního
výboru o návrhu členů Národního
shromáždění Slavíčka,
Freimana, Landové-Štychové a soudr. (tisk
č. 353) na sestátnění školy
pro vojíny-invalidy při Jedličkově
ústavu pro zmrzačelé v Praze a přetvoření
její ve výchovný a zaopatřovací
ústav pro invalidy a mrzáky v republice československé
(tisk 907.)"
V dohodě s pány předsedy
klubovními, jakož i v dohodě s panem předsedou
příslušného výboru, nebude-li
proti tomu námitky, vezmeme tento odstavec s denního
pořadu dnešního, abychom umožnili
ještě také sociálně-politickému
výboru, aby k této otázce zaujal stanovisko.
Námitek proti tomu není?
(Nebyly.) Přistoupíme tedy k odstavci dalšímu,
jímž jest:
4. Zpráva zásobovacího
výboru o návrhu členů Národního
shromáždění J. Šamalíka,
Fr. Šabaty a soudr. (tisk č. 1606), aby letošní
sklizeň bramborů byla úplně uvolněna
(tisk č. 1683).
Zpravodajem jest kol. Zeminová,
uděluji jí slovo.
Zpravodaj posl. Zeminová:
Vážené Národní shromáždění!
Snahy po zrušení centrál a nahražení
systému státního obhospodařování
systémem volného obchodu nabývají
v poslední době stále živějších
forem. Lidové vrstvy, když tu a tam nastane porucha
v zásobování, vytýkají - ať
právem, či neprávem - liknavost úředním
orgánům, že ony zaviňují tyto
nesnáze a volají samy po volném obchodu,
doufajíce, že snad v této formě nalezla
by se správná základna pro lepší
zásobování obyvatelstva. Otázka tato
ze sloupců žurnálů, kde byla počátkem
letošního jara velmi živě ventilována,
přešla potom také na forum politických
schůzí. Celé politické strany ujaly
se jí jako jednoho ze svých základních
požadavkův a není tudíž divu, že
přenášelo se to ve formě živých
debat i do různých výborů Národního
shromáždění.
Že přirozeně v
zásobovacím výboru otázka tato podrobena
jest také vážným a živým
diskusím, jest samozřejmé. A je zajímavo,
že ve výboru zásobovacím zrovna tak,
jako v jiných výborech, na příklad
v sociálně-politickém a pod., není
vlastně rozvrstvení stran podle politického
nazírání, ale otázky hospodářské
začínají nabývati takové váhy,
že začasté objevuje se zcela nové seskupení,
takže oposice jde s částí koalice proti
druhé části koalice a podobně. Tak
tomu bylo také v zásobovacím výboru.
Začátkem září
vynořila se velmi akutní otázka, co bude
s letošní sklizní bramborovou. Zásobovací
výbor o těchto věcech jednal ve dvou schůzích
velmi podrobně a uvažovány všecky možné
okolnosti, které mluví pro i proti státnímu
obhospodařování. Dne 11. září
konečně po bedlivém šetření
usnesl se většinou hlasů výbor
zásobovací na zásadě, aby letošní
sklizeň bramborů byla úplně uvolněna.
Důvody, které většinu výboru
zásobovacího vedly k tomuto názoru, byly
zajímavé a všeobecně také veřejnosti
známé. Jsem tak loyální, že chci
přednésti všecky ty názory, aby si dovedla
naše veřejnost učiniti o tom správnou
představu.
Zemědělci protestují
proti státnímu obhospodařování
z toho důvodu, že považují systém
státního hospodářství v otázce
obilin a brambor za jakýsi zbytek válečného
hospodářství a poukazují velice energicky
na to, že sice v otázkách vyživovacích
se ten centrální systém státního
hospodářství udržuje, ale průmysl
že v žádném svém vážnějším
odboru nebyl přinucen, aby stejným způsobem
také byl obyvatelstvu k disposici, ať levnými
cenami, ať konečně také v dostatečném
množství zboží, kterého obyvatelstvo
nezbytně potřebuje.
To jest důvod zemědělců.
Důvod zástupců volného obchodu, kterých
v poslední době - musím to přiznat
- značně přibývá, jest neméně
závažný. Poukazují, že tu a tam
objevují se poruchy v zásobování,
což při nesmírné důležitosti
této otázky mohlo by vésti k otřesení
klidu v širokých vrstvách občanstva.
Poukazujíce na tyto nesnáze, hlásají,
že obchodu soukromému podařilo by se snad mnohem
snáze zásobovati obyvatelstvo, poněvadž
disponuje obchodně vzdělanými silami, čilými
a energickými, takže je ve výhodě proti
těžkopádnému někdy úřednickému
aparátu státnímu.
Druhá strana však, která
hlasovala proti úplně volnému obchodu brambory,
uváděla zase své důvody, kterými
podepřela pevně své stanovisko. Důvody
ty jsou rovněž velmi důležité
a nemůže přirozeně přejíti
přes ně k dennímu pořádku ani
veřejnost, ani sněmovna. My jsme totiž kladli
přímo žádost na zástupce zemědělských
kruhů v zásobovacím výboru, převezmou-li
zodpovědnost za to, když obchod brambory bude
úplně uvolněn, že do měst, do
průmyslových obvodů a do všech míst
zaváží se dodati také potřebné
kvantum zemáků. Jest zde totiž obava, že
kdyby byl obchod úplně volným a nebyli zemědělci
nuceni k úplně žádnému kontingentu,
že mnozí z venkovských producentů by
svoji sklizeň bramborovou buď zkrmili vepřovému
dobytku, anebo hleděli prodati do lihovarů za vyšší
ceny atd. Tuto jistotu a záruku, že se tak nestane
a že dostatečná zásoba bramborů
pro průmyslové a městské kraje bude
dodána, nemohla žádná korporace zemědělská
převzíti, zrovna jako zástupcové korporací
obchodních nemohli se také zaručiti, že
dodrží se vládou ustanovené maximální
ceny. My jsme totiž poukazovali na to, že bychom obchodu
velmi rádi poskytli příležitost, aby
se v otázkách výživy čileji uplatnil,
ale vidíme to na některých markantních
případech, že jakmile dostane se něco
do volného prodeje v městech, nemůžeme
se setkati nikdy s těmi cenami, jaké ve skutečnosti
u producenta byly za to zaplaceny; jmenuji jen některé
věci, jako máslo, zeleninu, ovoce, atd. Když
byly tyto předměty výživy uvolněny,
skutečně se také na městských,
pražských i průmyslových tržištích
objevily, ale ceny těchto produktů jsou poměrně
tak značné, že skutečně to obyvatelstvo
neuspokojuje a do jisté míry odporuje tomu, zač
byly ve svých venkovských centrech nakoupeny.
Jedním ze zajímavých
případů, aby v těchto otázkách
všecky strany politické byly velmi opatrny, jest zpráva,
citovaná "Národní Politikou" v
nedělním čísle. Táž přece
volný obchod silně fedruje a přece byla nucena,
poukázati veřejně na následující
případ: Ministerstvo zásobování
mělo k disposici velmi značný počet
anglického mýdla. Nechtělo je prodávati
samo prostřednictvím aprovisací a volilo
volný prodej u obchodníků. Zjistilo se však,
že velmi mnozí obchodníci požadovali za
toto mýdlo ne o 10 proc. vyšší cenu, jak
původně ministerstvem zásobování
bylo určeno, nýbrž dvoj- a troj- násobnou,
tedy že přirazili rázem na to zboží
200-300 proc., jak sama "Národní Politika"
konstatovala. To ovšem nás vede k velikým obavám,
že kdyby se úplně uvolnil obchod brambory,
nedala by se jejich otázka cenová dobře regulovati
a dodržovati.
Tyto obavy pravděpodobně
také vedly ministerstvo zásobování
k tomu, že dne 15. září 1919 prohlásilo,
že obchod brambory bude letos zase státně obhospodařován.
Lituji, že k tomuto vládnímu výnosu
nebylo připojeno hned řádné prováděcí
nařízení, protože do doby, kdy se mohla
celá sklizeň bramborů zachytiti, soustřeďovati
v průmyslových a městských obchodech
a řádně decentralisovati, zbývalo
nějakých 14 dní. Právě těchto
14 dnů mělo býti nejkrajněji využito
v tom směru, aby všemožným způsobem
nákup ve venkovských místech a okresích
byl pořízen a řádně organisován,
a aby cesta dopravní byla vyjednána, vagony zabezpečeny,
aby města a obvody průmyslové byly připraveny
na dopravu tohoto kvanta. Decentralisace zásobování
brambory měla se řádně připraviti
dříve, než uhodí velmi nepříznivé
počasí, hlavně mrazy, jichž předčasného
příchodu jsme se letos obávali. Naše
obavy se skutečně vyplnily, v celém Podkrkonoší
- byla jsem tam právě - na Královédvorsku,
Jaroměřsku, Náchodsku atd. uhodily noční
mrazy, tato nepříznivá pohoda sdělována
je i z Českomoravské vysočiny a nám
hrozí nebezpečí, že dovoz bramborů,
který z těchto míst do okresů nedostatečně
zásobených bude se prováděti, může
se státi kalamitou zásobovací, poněvadž
jest obava, že značná část bramborů
by mohla namrznouti. Bylo viděti, že starost, jak
tuto věc řádně rozřešiti,
panuje na všech stranách. Posl. Šamalík,
Šabata a soudruzi v důsledcích těchto
obav 23. září podali návrh na úplné
uvolnění sklizně bramborové a motivovali
svůj návrh tím, že případné
mrazy a špatně organisovaná doprava železniční
by mohly znemožniti zásobení obyvatelstva zemáky
a státní obhospodařování přivésti
ad absurdum.
1. října nastalo v
této záležitosti nové jednání.
Zásobovací výbor opětně ve
všech směrech tato otázku luštil a precisoval.
Avšak přítomný zástupce ministerstva
zásobování prohlásil, že státní
obhospodařování není možno zrušiti,
poněvadž letošní sklizeň obilí
v našem státě nestačí na zásobování.
Budeme nuceni kupovati velmi mnoho
v cizině, pro první přechodnou dobu není
ještě dostatek mouky ani z domácí sklizně,
ani co zakoupeno a dovezeno ze států druhých.
Mohla by proto nastati velmi nepříjemná situace,
když by nebylo rychle pomocí státu přikročeno
aspoň k dostatečnému zásobování
brambory.
Na tento názor ministerstva
zásobování konečně, ať
rádi nebo neradi, přistoupili téměř
všichni členové zásobovacího
výboru. Co však se nás velmi, řekla
bych, tísnivě dotklo, byla v zápětí
na to vydaná prováděcí nařízení
ministerstva zásobování, bez společné
dohody s námi.
Návrhy, které jsme
v zásobovacím výboru při luštění
návrhu posl. Šamalíka doporučovali,
musely se v pravém slova smyslu vpašovávati
teprve do tohoto vládního nařízení.
Nebyl zde dostatečným způsobem udržován
kontakt mezi zásobovacím výborem a mezi ministerstvem
zásobování. Není to žádná
příkrá výtka representantům
ministerstva zásobování. My chápeme
tu těžkou situaci, kterou ministerstvo toto zde v
přítomné době má.
Ale následkem zásobovacích
obtíží objevilo se zde hodně, řekla
bych, předráždění a jisté
roztrpčení v našem veřejném životě.
Ukazuje se na to, že letošní sklizeň obilí
byla mnohem značnější, než v letech
posledních, a když my zde dva měsíce
po sklizni ocitáme se v určité tísni
zásobovací, že snad přece nebyly zde
využity všecky kroky, aby se této kalamitě
dalo předejíti. My jsme si totiž představovali,
a ten názor rolníků jsme akceptovali, že
není dobře, aby z nového, čerstvě
vymláceného obilí se všecko semílalo
a dopravovalo do pekáren atd. Vždycky zde jest potom
určitá závada ve chlebě a mouce. Uznalo-li
se všeobecně, že pro tuto dobu jest lépe,
aby domácí obilí proschlo, pak bylo povinností
všech zodpovědných činitelů,
aby o těchto věcech uvažovali v čas,
již během července anebo června, aby
udělali všecky kroky, abychom se v tom přechodném
období 2-3 měsíců neocitli na holičkách,
že bychom domácího obilí neměli
dostatek vymláceného, nebo že bychom ho nemohli
pro výrobu mouky použíti. Měl se proto
dovoz z ciziny řádným způsobem v předchozích
měsících obstarati a nenechati to na tu chvíli,
když již všechno hoří a když
lid žádá, aby se dávky vládou
zaručené vydávaly. Když se stále
musí aprovisace vymlouvati z jednoho týdne na druhý,
a slibovati od měsíce k měsíci, to
nevzbuzuje důvěru v taková určitá
nařízení, sliby a pod.
Proto prosíme, aby zásobovací
výbor nebyl považován za pouhé parádní
těleso, které jest odsouzeno jen k přijímání
nějakých petic nebo stížností
z řad občanstva, ale my chceme tvořiti řádný
sbor zástupců parlamentu, který do všech
těch otázek aprovisačních a zásobovacích
chce viděti, ke všemu chce pronášeti svá
mínění a návrhy. Lituji, že jsme
dosud neměli to potěšení, některého
zodpovědného zástupce ministerstva zásobování,
po případě p. ministra samotného od
jeho jmenování uvítati v našem středu.
Doufám, že se to stalo pouhým nedopatřením,
a prosím, aby v tomto směru nastal úplný
obrat. Předpokládám, že všechny
výbory Nár. shromáždění
musí žárlivě střežiti zde
svou kompetenci a pravomoc, že nemůžeme prostě
svůj vliv nechávati náhodám úplně
v šanc. Ať je to kterýkoliv výbor: finanční,
železniční atd., je nutno, aby každý
náležitým způsobem zpravován
byl od zástupců o chystaných předlohách
a plánech vlády, by k nim mohl v čas zaujmouti
stanovisko. (Souhlas.) Prosím, aby zásobovací
výbor nebyl ve své funkci úplně přehlížen,
aby nebyl považován za zbytečnou přítěž,
ale aby ve všech zásobovacích otázkách
s ním předem bylo jednáno, dříve
než určitá ministerská nařízení
a zákony budou vydány. Trvám na tom, aby
s námi bylo jednáno a za našeho souhlasu případné
změny a doplňky se provedly. (Výborně!
Tak jest!)
Byly zde stížnosti, -
já chci býti naprosto upřímnou vůči
všem směrům v této sněmovně
zastoupeným - že snad rolníci špatně
letos obilí a brambory odvádějí. Podaly
se nám doklady o tom, že celá družstva
hospodářská disponují poměrně
velkým počtem vagonů obilí nebo bramborů,
které by ráda odevzdala, ale zdá se mi, že
chybí zde jakýsi ústřední organisační
aparát hybný, který by z těch míst,
kde se sbírá obilí, rychle převážel
je do mlýnů, a ze mlýnů se staral
o dopravu do aprovisačních míst. Prostě
je třeba zavésti větší hybnost.
Obilí leckde leží, brambory leží,
obyvatelstvo po těchto dávkách volá,
poněvadž mu ministerskou radou a ministerstvem zásobování
byly slíbeny, ale nápravy se nelze dovolati. Vyzývám
všechny súčastněné činitele,
aby v této věci vykonalo se vše, co jest v
lidských silách možno. (Výborně!)
Veřejnost trpce nese, že
obilí v této době, ačkoliv letos byla
větší sklizeň, na rychlo musíme
sháněti z Rumunska, Holandska a nabízeti
za ně cukr. Neseme to těžce z toho důvodu,
že si přejeme, aby cukr, jako jedna z nejdůležitějších
surovin, byl dáván zase jen za suroviny a nikoliv
za potraviny, poněvadž na potraviny bude nutno opatřiti
si úvěr nějakým jiným způsobem.
Za cukr získávejme bavlnu, přízi a
pod.
Je to velice důležito
pro celý stát, aby velké obory naší
práce průmyslové přišly do chodu,
hlavně textiláctví, a ne, abychom byli odkázáni
ve všem na cizinu a žili v tom pravém slova smyslu
ze dne na den.
Zajímavé náměty
při Iuštění těchto otázek
přišly v zásobovacím výboru.
Byli přítomni zástupci ministerstva železnic.
Všeobecně jsme se na ně obraceli se žádostí,
aby byl dostatečný počet vagonů přistavován,
kde toho bude zapotřebí. Zástupcové
ministerstva železnic vykládali celkovou situaci,
že jsme přišli o spoustu vagonů v Uhrách,
v Německu, ve Vídni (Hlas: v Polsku!) a v
Polsku. Snad by bylo na čase, když vyvážíme
uhlí do Polska anebo do Rakouska, dělati jisté
drahoty do té doby, než nám ten náš
zadržený vagonový materiál bude vrácen,
ať již z rozhodnutí dohody nebo bez jejího
rozhodnutí, pod tlakem poměrů a okolností.