Národní shromáždění československé 1918 – 1920

Deputace organisací státního zřízenectva, která se dostavila do ministerské rady, jednala s námi o požadavcích státního zřízenectva, a ujistila nás, že v tom případě, bude-li jim vládou a Národním shromážděním vyhověno, že zaručují a zavazují se, že se postarají o to, aby státní zřízenci napnuli všechny své síly, a aby vzorným konáním svých povinností odměnili se státu za to, že jim vychází vstříc. My, vážení pánové, dnes před odhlasováním považujeme za svou povinnost - a činím tak dnes jménem vlády z tohoto shromáždění ven k státním zřízencům všech kategorií - považujeme za svou povinnost, se k nim obrátiti a na tento závazný slib, který nám byl učiněn, je upozorniti. (Výborně!) A já očekávám jménem vlády, a mám zajisté to právo, abych to očekávání vyslovil i jménem celého Národního shromáždění, (Výborně!) že státní zřízenci, bez ohledu na kategorie, postarají se o to, aby tam, kde různé nedostatky v naší veřejné správě snad jsou, aby byly v nejkratší době zlepšeny a aby státní zřízenci ve vykonávání svých povinností napjali všechny síly.

Pánové, mnohé a mnohé se nám jistě na naší veřejné správě ještě stále nelíbí. Bylo by krátkozrakým od nás, kdybychom si líčili poměry jinak, než jsou. Nechci napadati, nechci na naše státní zřízence útočiti, poněvadž vím, že jsme převzali stát od Rakouska v naprostém rozvratu. Vím, že mnohé ty věci, které nás neuspokojují ve veřejné správě a ve státních podnicích, jsou ještě nevyléčitelnými chorobami, které jsme převzali od starého státu. Ale, pánové, pomalu budeme slaviti jednoroční trvání republiky, a tu jest již nejvýš na čase, abychom se těch starých zlořádů energicky zbavili. (Výborně!) Není možno, aby ve státních podnicích, ve státních úřadech stále rostl takovým ohromným způsobem počet zaměstnaných. Jest nutno, aby počet jich zbytečně a nad potřebu zvyšován nebyl, jest potřeba, aby každý vzorně konal svou povinnost, (Výborně!) a jen tak, když každý tak bude činiti a když zejména státní zřízenci budou také pracovati k tomu, aby jejich dobrá pověst byla co nejlepší, aby veškerým těm pomluvám o korupci, o různých těch zlořádech byl učiněn konec, a když ty jednotlivce, kteří by se něčeho takového dopustili okamžitě sami odevzdají tam, kam takoví lidé, kteří něco podobného páší, patří, jen takovým způsobem dojdeme tam, kde chceme všichni býti. (Výborně!)

Pánové, nevyjímám z toho žádnou kategorii. Jest příliš mnoho stesků, žalob a bolestí. Volá se každou chvíli na vládu, aby vláda ukázala pevnou ruku, aby vláda tam neb onde zakročila. Řeknu zcela otevřeně, že jsme dělali, co jsme mohli, ale vždycky jsme ještě při tom mezi sebou pravili: Dokud neupravíme státním zřízencům radikálně jejich poměry, do té doby nemůžeme také tak příliš radikálně zakročiti.

Ale nyní přišla ta chvíle, kdy musíme žádati bezpodmínečně konání povinnosti. (Výborně! Potlesk.)

A to žádáme od posledního výhybkáře na dráze, až do sekčního šefa. (Výborně! Potlesk.)

Obracím se, pánové, od zřízenců, od dělníků, k našim státním úředníkům. My máme úřednický sbor přímo výtečný, my máme v našem úřednictví síly prvého řádu a kvalifikované tak, jakých jistě hned tak žádný stát v Evropě nemá, výborné odborníky, výborné pracovníky. Co nám chybí, jest snad dosud to, že ten náš celý systém pracovní nedovedli jsme si ještě demokraticky a republikánsky upraviti, ještě to chodí v našich úřadech trochu moc po rakousku, totiž pomalu a s velkým šlendriánem. A pod tím právě ti nejschopnější lidé v našem byrokratismu trpí, jako to naše obecenstvo.

Jest nutno, aby mezi našimi úředníky bylo více pružnosti, více také samostatnosti, více pocitu zodpovědnosti, aby přestaly ty zlopověstné šíbry, kde žádný nechce rozhodovat a strká to jeden na druhého. Největším ideálem mnohých úředníků je, když se může nepohodlného aktu zbaviti a strčiti ho kolegovi. Je nutno, aby toto staré rakouské, nedemokratické úřadování přestalo, aby každý cítil, že on je sám také za věc zodpovědným, aby se pracovalo rychle, čili, aby si úředníci uvědomili v republice, že ta republika není k vůli nim, nýbrž že oni jsou tady k vůli republice, k vůli občanstvu, k vůli potřebám veřejnosti. (Výborně! Potlesk.)

Pánové! Byly vysloveny nářky na to, že se provozuje se strany některých úředníků, zejména vyšších, passivní resistence nebo sabotáž. Pánové, já jsem sám ve 2 nebo 3 případech na podobnou věc přišel a nechal jsem ji ihned energicky vyšetřit. Já, pánové, prohlašuji toliko zde veřejně jménem vlády, že kdyby se měly snad tyto případy opakovati, že s největší přísností a bezohledností bude zakročeno. (Výborně! Potlesk.) To trpěti nebudeme, stůj co stůj! (Výborně!) Pánové! Já nejsem ten, který by rád hrozil, naopak já jsem toho názoru, že o vládě má býti co možná nejméně slyšet a ty řeči o silné ruce, ty nepatří do demokratického státu. Ale v tom případě, kdyby se měl takový případ opakovati, říkám, pak bychom my ve vládě museli tu silnou ruku také ukázati (Výborně!), poněvadž vláda musí míti bezpodmínečně celý správní aparát k disposici, a když ho nemá k disposici, pak by to byl začátek anarchie. Prosím tedy, aby i v tom směru bylo se strany úředníků vycházeno co nejvíce vládě vstříc, aby si pánové uvědomili, že každé takové počínání by musilo vésti k velmi nemilým a nepříjemným důsledkům.

K předloze samé vyslovila vláda požadavek nebo přání, aby v odstavci zákona čl. III. § 2. byl vynechán, a sice z důvodu toho, že považujeme otázku, která jest tam naříznuta, za příliš dalekosáhlou, než aby mohla býti zákonem, kde se jedná o zlepšení platů, řešena. Považujeme ji ale za tak důležitou, že bude musiti býti řešena zvláště. Jinak proti principu, který tam byl vysloven, proti tomu, aby schopní lidé se mohli ve státní správě uplatniti bez ohledu na to, jaké mají předběžné školní vzdělání, proti tomu jistě v demokratickém státě není námitek. Ale poněvadž jsme převzali státní aparát na podkladě té staré rakouské pragmatiky, jest přece jen nutno, aby tato zásada byla řešena velice opatrně, aby veřejná správa pod tím netrpěla.

Dále, pánové, jsem nucen ještě něco k důvodové zprávě prohlásiti. V důvodové zprávě jsou na straně 17. uvedeny příklady pro přeřadění úředníků a středoškolských professorů do nových stupnic platových. Vládě nebylo v krátké době po rozdání zprávy možno bezpečně tyto případy prozkoumati a musí si proto vyhraditi přeřazení cestou nařizovací v duchu zákona samého stanoviti, aniž by se cítila zmíněnými příklady vázána.

Nyní, pánové, k finanční otázce. Předloha vyžaduje nákladu asi kolem 600,000.000 K. Určitou cifru, chápete sami, není možno hned přesně na jeden milion vypočítat, ale počítáme s nákladem asi 600 milionů. Vláda, když byla předloha ve výboru vypracována, projevila principielní souhlas s předlohou, avšak ihned byla svolána konference klubovních předsedů a v této konferenci vláda celou záležitost předložila a žádala, aby všechny strany převzaly závazek, že postarají se o to, aby tento ohromný náklad byl Národním shromážděním hražen. Předsedové klubů tento závazek na se vzali. Pánové, my jsme byli v pokušení, máme-li vysloviti junctim mezi touto předlohou a předlohami daňovými, ale, pánové, my jsme se rozhodli, že po té starorakouské cestě nepůjdeme. To nám dělávala ve Vídni vídeňská vláda v parlamentě, že nám svázala obyčejně předlohu nějakou populární s předlohami nepopulárními. My domníváme se, že to, co bylo nutno ve Vídni, co rakouská vláda dělat snad tehdá musila, poněvadž strany neměly žádného ohledu a lásky ke státu, to že v našem demokratickém státě potřeba dělat není. (Výborně!)

Domnívám se, že v naší Československé republice hlasovati pro daně nebude náležeti k nepopulárním věcem, (Výborně!), nýbrž domnívám se a očekávám, že v naší československé republice hlasovati pro daně bude se považovati za samozřejmou povinnost každého parlamentu. Proto, vážení pánové, vláda nevyslovuje sice junktim formální, ani junktim faktické, ale já vyslovuji junktim morální, které, domnívám se, že v parlamentě demokratického státu jest silnější a vážnější, než junktim formální. Nemělo by to žádného smyslu, aby dnes vláda šla k organisacím státních zřízenců a říkala: pánové, tady máte předlohu, my vám ji dáme, ale teď jděte na poslance všech stran, na všechny strany a bičujte je, aby hlasovali pro daň. Tak se nám to dělalo v Rakousku, ale, pánové, myslím, toho u nás není potřeba. To by bylo, myslím, našich nových poměrů nedůstojno. Ale domnívám se, že vy všichni se postaráte, aby ten závazek, který tenkráte konference klubovních předsedů převzala, byl do poslední písmenky vyplněn. (Výborně!) Ve výboru finančním jest, pánové, celá řada předloh, které ještě předložila vláda minulá. Prosím vás, pánové, abyste působili, aby tyto předlohy byly v nejkratší době ve výboru projednány, aby se co nejdříve dostaly na stůl sněmovní.

Ohlašuji dále, že vláda v nejkratší době přijde s velkými, dalekosáhlými daňovými reformami a já doufám, že se stejnou ochotou... (Posl. Sechtr: To je potěšení!) Já se domnívám, že vás budou ty předlohy těšiti. Mám za to, pánové, že hlasovati pro to, abychom měli v naší domácnosti pořádek, má býti skutečně radostí pro každého poslance. (Výborně!)

Ke konci vyslovuji své přesvědčení a naději, že pánové se všech stran, jako nepochybuji, že dnes jednomyslně budou hlasovati pro přání státních zřízenců, se stejnou jednomyslností postaví se za vládu, až přijde se svými daňovými návrhy a plány. (Výborně! Potlesk.)

Předseda (zvoní): Ke slovu není nikdo přihlášen, debata jest skončena.

Táži se pana zpravodaje, přeje-li si slova k doslovu.

Zpravodaj posl. Brodecký: Nemám nic, co bych podotkl, nežli že jsme se ve státně zřízeneckém výboru stotožnili se žádostí vlády, resp. s návrhem ohledně čl. III §u 2., aby totiž § 2. čl. III. byl škrtnut.

Předseda (zvoní): Přistoupíme k hlasování. Prosím pány, aby zaujali svá místa. (Děje se.)

Hlasovati míním dáti tímto způsobem: Nejprve budeme hlasovati o čl. I. a II. ve znění, jak jsou obsaženy ve zprávě výborové. Při článku III. dám hlasovati nejprve o §u 1., pak dám hlasovati o návrhu pana kol. Mazance. Na to budeme hlasovati, poněvadž není žádných pozměňovacích návrhů, o čl. IV. až XI-V., jakož i o nadpisu zákona. Na to vyřídíme ještě resoluce, obsažené ve zprávě výborové.

Jsou snad námitky proti způsobu, který jsem právě navrhl? (Nebyly.)

Není jich, budeme tedy hlasovati, jak jsem právě uvedl.

Kdo souhlasí s čl. I. a II. zákona, jak jest obsažen ve zprávě státně zřízeneckého výboru, prosím, aby povstal. (Děje se.)

To je většina. Čl. l. a lI. jsou ve smyslu zprávy výborové schváleny.

Kdo souhlasí s §em 1. článku III., jak jest obsažen na str. 4. zprávy výborové, prosím, aby povstal. (Děje se.)

To jest většina. Také § 1. článku III. jest schválen.

Kdo souhlasí s návrhem pana kol. Mazance, - připojil se k němu pan referent a také pan min. předseda - aby § 2. článku III. byl škrtnut, prosím, aby povstal. (Děje se.)

To jest většina, § 2. článku III. tím odpadá, jest škrtnut.

Kdo souhlasí s články IV., V., Vl., VIl., VIII., IX., X., XI., XII., XIII. a XIV. zákona, jak jsou obsaženy ve zprávě výborové, jakož i s nadpisem zákona a s úvodní formulí, prosím, aby povstal. (Děje se.)

To je většina. Články lV.-XIV. incl., jakož i nadpis zákona a úvodní formule jsou schváleny. Přeje si pan zpravodaj ke druhému čtení slova? Jsou nějaké textové změny?

Zpravodaj posl. Brodecký: Mám textové změny, a to v čl. I. na str. 2. má ve 2. řádce druhé kolony na místo 20.604 státi 20.508 K.

V § 3. téhož článku v řádce 2. má být čárka za "sluhů" a pak má být "stanovená" místo "stanovena".

V čl. VII., § 7., str. 8., konec odstavce. Odstavec končí: "při provádění čl. IV. § 1.", a má tam vysvětlujícím způsobem státi "al. IV., § 2., odst. 1."

Dále na str. 11. v čl. IX. v dolejší tabulce mají prvé dvě kolony končiti vesměs místo nulou osmičkou, a to pro dělitelnost dvanácti.

Vedle toho v téže koloně nahoře pod VII. (roční přídavek v korunách) místo 6328 má státi 6228 a v poslední řádce od prava 3. číslice místo 3308 má býti 3108.

V čl. IX. na str. 13. v odst. B. v 3. řádce končí věta "pro květen 1919 stanovené" - má býti vloženo: "s obměnou stupnice služného dle odstavce A. č. 1."

Poslední korektura je na str. 15. v důvodové zprávě v předposledním odstavci řádek 7. odst. 3.; uprostřed má státi místo "3.000 K" "4.000 K".

Nemám ničeho více, než vřelé odporučení, aby zákon byl ve druhém čtení jednohlasně přijat.

Předseda: Přistoupím k druhému čtení. Kdo souhlasí s přijatým právě zákonem v prvním čtení, také ve druhém čtení a sice s textovými změnami, doporučenými právě panem zpravodajem v čl. l., v § t. a 3., pak v čl. VII. a konečně v čl. IX., prosím, aby povstal. (Děje se.) To jest většina, zákon jest schválen také ve druhém čtení. (Dlouhotrvající, bouřlivý potlesk.)

Přistoupíme k vyřízení navržených resolucí, obsažených ve zprávě na str. 14-20. Jest nám hlasovati o resoluci nejprve ke čl. II., jak jest obsažena ve zprávě výborové na str. 18., dále ke čl. III. na téže stránce, k čl. VIl. na téže stránce, dále o resolucích k čl. X., které jsou obsaženy na str. 16. a konečně na str. 18. a 19. Tu upozorňuji, že ty resoluce, které před tím byly vytištěny způsobem nápadným, proloženým písmem se zarážkou, a delší resoluce na konci str. 18. a 19. jsou obsaženy v tom ostatním textu, takže jest dlužno si uvědomiti, že ta resoluce na str. 18. začíná slovy: "V důsledcích zásad z předu uvedených" a končí na str. 19., odstavcem 7.: "Provedením tohoto nařízení pověřují se veškerá ministerstva". Konečně poslední resoluce začíná slovy: "Kdyby pro velké rozměry práce," t. j. poslední odstavec na str. 19. a končí slovy: "nových nařízení." K titulu a k nadpisu zákona jest uvedena ve zprávě resoluce na str.16.

Kdo se všemi těmito resolucemi, obsaženými ve zprávě výborové, jež doporučil také pan zpravodaj, souhlasí, prosím, aby povstal. (Děje se.)

To je většina. Resoluce tyto jsou schváleny a tím jest tento odstavec denního pořadu vyřízen a přistoupíme k odstavci dalšímu, jímž jsou:

3. Doplňovací volby do jednotlivých výborů.

Do výboru branného jest navržen za člena N. S. Dvořáka - člen N. S. prof. Srdínko,

dopravního: za člena N. S. Bradáče - člen N. S. Donát,

pro pozemkovou reformu: za dra Viškovského - člen N. S. Špaček Josef, za Bradáče - člen N. S. Fr. Mašata,

právního: za člena N. S. dra Kubíčka - člen N. S. Kroiher, za Ecksteinovou - člen N. S. Pik.

sociálně-politického: za člena N. S. dra Viškovského - člen N. S. dr. Kubíček, za člena N. S. Sáblíka - člen N. S. Dubický, za člena N. S. Tayerle - člen N. S. Marek Jaroslav,

státně-zřízeneckého: za člena N. S. Stoupala - člen N. S. dr. Kubíček,

technického: za člena N. S. Ziku - člen N. S. Stoupal,

ústavního: za člena N. S. Bradáče - člen N. S. dr. Zahradník,

pro Velkou Prahu: za člena N. S. dra Srdínka - člen N. S. prof. Velich,

zahraničního: za člena N. S. dra Viškovského - člen N. S. dr. Zahradník,

kulturního: za člena N. S. Maxe Piláta - člen N. S. Hrejsa,

zásobovacího: za člena N. S. dra Viškovského - člen N. S. Hyrš,

zemědělského: za člena N. S. Chroustovského - Marcha,

do výboru imunitního: za člena Národního shromáždění dra Jehličku - dr. Dérer; za člena N. S. Janošku - dr. Ivanka.

Kdo se všemi těmito navrženými změnami souhlasí, prosím, aby povstal. (Děje se.) To je většina. Navržené změny jsou schváleny.

Přistoupíme k ukončení schůze. (Zvoní.)

Navrhuji, aby se příští schůze konala ve čtvrtek, dne 9. října 1919 11. hod. dopol. s tímto

1. Pokračování v rozpravě o výkladu min. věcí zahraničních dra Beneše.

1. Zpráva finančního výboru o vládním návrhu zákona (tisk č. 1557), jímž se zavádí daň ze zapalovadel pro Slovensko, (č. tisku 1655.)

1. Zpráva finančního výboru o vládním návrhu zákona (tisk č. 1402), jímž se mění zákon ze dne 9. března 1897 ř. z. č. 195 o dani z tržby cenných papírů, (č. tisku 1656).

1. Zpráva kulturního výboru o návrhu člena N. S. dra O. Srdínka a soudr. (tisk. č. 1515), aby vydán byl zákon o zřízení fondu k vybudování a vydržovaní "Akademického domu v Praze" (č. tisku 1654).

1. Zpráva školského výboru o návrhu členů N. S. prof. dra Horáčka, prof. dra Krejčího a soudr. (tisk č. 953), aby byla odevzdána budova Akademie Strakovy k účelům pražského vysokoškolského studentstva (č. tisku 1195).

1. Zpráva I. výboru kulturního, II. sociálně-politického o návrhu členů N. S. dr. A. Masarykové, dra Lukavského, dra A. Hajna, dra Schieszla a soudr. (tisk č. 331) na řešení sociálních poměrů vysokoškolského studentstva (č. tisku 1643).

Je snad proti návrhu mému, jak pokud se týče dne, tak pokud se týče denního pořadu, nějaká námitka? (Nebyla.)

Není tomu tak. Návrh můj je přijat. Končím schůzi.