Předseda:
Tomášek,
místopředsedové:
dr. Hajn, Konečný, Udržal,
zapisovatelé:
Bradáč, Jar. Marek;
větší počet
členů Národního shromáždění.
Zástupcové
vlády: Předseda vlády: Tusar
a členové vlády: Hampl, dr.
Horáček, Houdek, dr.
Franke, Staněk, dr. Šrobár.
Z kanceláře sněmovní:
JUDr. Haasz, tajemník sněmovní,
zástupce jeho JUDr. Trmal.
1. Zpravodaj dr. Engliš.
Zpráva finančního výboru o vládním
návrhu zákona (tisk č. 1108) o statistice
zahraničního obchodu (tisk č. 1445).
2. Zpravodaj Teska. Zpráva
sociálně-politického výboru
o návrhu členů Národního shromáždění
Kříže, Marka, Brodeckého, Buřívala
a soudr. (tisk č. 82) na zmírnění
bytové nouze pro železniční zřízence
(tisk č. 1089).
3. Zpravodaj dr. Srdínko.
Zpráva výboru kulturního o peticích
číslo 326, 327, 100, 99, 380, 209 (tisk č.
1499).
4. Zpravodaj Aust. Zpráva
výboru sociálně-politického
o návrhu člena Národního shromáždění
Johanise a soudr. (tisk č. 342) na doplnění
zákonných pravidel o vyživovacích příspěvcích
(tisk č. 1512).
5. Zpravodaj dr. Budínský.
Zpráva kulturního výboru o návrhu
člena Národního shromáždění
dra Lukavského a soudr. (tisk č. 706), aby při
chemickém oddělení státní průmyslové
školy v Praze byla zřízena dvoutřídní
odborná škola pro drogisty (tisk č. 1554).
6. Zpravodaj Teska. Zpráva
imunitního výboru o žádosti moravsko-slezského
vrchního z. soudu s podáním trestního
soudu v Brně, aby bylo svoleno stíhati trestně
člena Národního shromáždění
Rudolfa Mertu pro přečin urážky na cti,
spáchané tiskem, podle §§ 491. a 493.
tr. zák. (tisk č. 1536).
7. Zpravodaj dr. Krouský.
Zpráva imunitního výboru o žádosti
zemského trestního soudu v Brně za souhlas
k trestnímu stíhání člena Národního
shromáždění Rud. Merty (k žalobě
manželů Pežgových) (tisk č. 1537).
Předseda
(zvoní): Národní shromáždění
je schopno se usnášeti. Zahajuji schůzi.
Slavné Národní
shromáždění! Ve velikých dobách
projevil se národ náš vždycky velikým.
Ukázala to slavná naše historie a ukázala
to opět léta válečná. Jeho
velikost spočívala vždy v jednotě boje
za veliké společné cíle. Láska
k vlasti byla vždy zázračným pojítkem
všech našich příslušníků
a dovedla zdolati nesnáze největší a
protivenství zdánlivě nepřekonatelná.
Společné nadšení pro vlast a známá
obětavost většiny obyvatelstva republiky Československé
dobyla nám také naší státní
svobody. Štěstím naším bylo, že
vždy přes různost stran a názorů
o způsobu boje za dosažení naší
státní samostatnosti a vytvoření společné
naší organisace dovedli jsme vždy jednotně
se postaviti za požadavky celonárodní i v dobách,
dokud jsme úpěli v poddanství. Tím
spíše dovedeme toho nyní, jak ukázal
mohutný projev pro Těšínsko, když
jde nám o zájem celého našeho svobodného
státu. V této vážné chvíli
dějinné, ve které osud zkouší
opětovně zdatnost našeho národa a schopnost
jeho, vytvořiti a udržeti samostatný stát,
musíme velikost svoji a jednotu doma i vůči
cizině spřátelené i nepřátelské
ukázati právě na tomto poli hospodářské
soudržnosti státní, když žádá
na nás stát, abychom mu dali své úspory,
ladem nebo na malý úrok ležící,
půjčkou na zaplacení nutných jeho
potřeb státních. (Potlesk.)
Máme-li zůstati samostatným
státem, musí býti zaručena existence
Československé republiky. Avšak aby stát
mohl vykonávati svoje úkoly, potřebuje peněz
a v nynějších dobách společného
boje pro společnou věc potřebuje co nejširší
řádné hospodářské základny,
aby jeho vůle, zvítěziti a dostáti
úkolům, jež náš stát provésti
musí, byla jasně prokázána na všecky
strany a do všech dílů světa. Chceme
býti státem spořádaným, proto
naše potřeby peněžní musí
býti uhrazeny patřičným způsobem,
to jest dobrovolnou výpůjčkou, kterouž
dostane se státu prostředků, aby opravdu
mohl míti opět osud svůj ve svých
rukou. Proto dnes každý, kdo miluje svou vlast a kdo
chce zabezpečiti její svobodu, samostatnost a celistvost,
musí dáti státu k disposici svoje volné
peníze při právě upisované
nové výpůjčce státní.
(Výborně!) Činí tak za výhodných
hospodářských podmínek pro sebe, neboť
není nikde jistější uložení
kapitálu s tak dobrým zúročením.
Ale o to nejde, jde o to, abychom v této veliké
chvíli, před niž nás historie postavila,
dovedli dokázati celému světu, přátelskému
i nepřátelskému, že jsme státem
silným, který ví, co chce, a jehož občanstvo
bez rozdílu stran stojí za novým státem.
Neboť tolik je jisto, že se samostatnou republikou československou
všichni zvítězíme, bez ní však
všichni bychom padli. Proto prosím vás, kteří
jste zástupci různých politických
stran a směrů, abyste v této životní
otázce naší republiky všichni byli za
jedno, abyste ve vážné chvíli připomněli
lidu československému jeho svatou povinnost, poskytnouti
vlasti vše, čeho právem od věrných
synů svých požaduje. (Výborně!
Hlučný potlesk.) -
Ministerský předseda
republiky československé dopisem ze dne 17. září
1919 č. 17.723/19 min. rady sdělil sem toto:
"Pan president republiky jmenoval
rozhodnutím ze dne 17. září 1919,
na základě § 14. zákona ze dne 23. května
1919, číslo 271 sb. zák. a nař. pana
poslance dra Emila Frankeho ministrem železnic.
O tom kladu si za čest presidium
Národního shromáždění
vyrozuměti.
Ministerský předseda:
Tusar, v. r."
Nepřítomnost
svou v dnešní schůzi omluvili:
churavostí: Buříval
(též za minulou schůzi), Skurský
(na neurčito), Brežný (na neurčito);
zaměstnáním:
dr. Vlček (do 30. září 1919),
Ferdinand Jirásek (na neurčito), inž.
Klindera (též za minulou schůzi, do
19. září 1919), Kléga, Hrejsa; Jaromír
Špaček (i za minulé schůze),
Juriga (za minulé schůze);
trvalým zaměstnáním
ze slovenského klubu: dr. Ivanka.
Na místo zemřelého
člena N. S. inž. Pospíšila vysílá
výkonný výbor českoslov. strany lidové
Václava Myslivce. Jest přítomen? Jest.
Žádám pana zapisovatele,
aby přečetl slibovací formuli.
Zapisovatel posl. Marek (čte):
Slíbíte jako člen Národního
shromáždění československého,
že budete zachovávati zákony státu československého
a že svůj úřad budete zastávati
dle svého nejlepšího vědomí a
svědomí.
Předseda:
Pan kolega Myslivec!
Posl. Myslivec: Slibuji.
Předseda:
Tiskem rozdány byly tyto tiskopisy. Žádám
p. sekretáře, aby je přečetl.
Sněmovní sekretář
dr. Haasz (čte): Tisk 1549. Odpověď
vlády na dotaz člena N. S. Kadlčáka
a soudr. o násilné rekvisici dobytka na Valašsku.
Tisk 1550. Odpověď min.
pro zásob. lidu na dotaz čl. N. S. Vlad. Hatláka,
Vil. Votruby, A. Sládka, B. Fischera
a soudr. ve věci přednostního zásobování.
Tisk 1551. Odpověď min.
veř. prací na dotaz čl. N. S. J. Hrizbyla
a soudr., míní-li donutit pražsko-železářskou
spol., která zakoupila uhelné doly mirošovsko-libušínské
od akc. společnosti Schöllerovy, aby zaplatila ušlou
provisi dvěma bratrským pokladnám a aby další
provisi vyplácela horníkům zrušených
dolů mirošovských a jejich vdovám.
Tisk 1552. Odpověď ministra
vnitra na dotaz čl. N. S. J. Rýpara, A. Čuříka
a spol. o znásilnění Rud. Kaistury a Rud.
Kravčíka, dělníků v lučební
továrně firmy Augusta Luttnera a spol. v Mor. Ostravě,
pro účast na velehradských orelských
slavnostech dne 5. a 6. července 1919.
Předseda:
Z předsednictva přikázáno:
výboru finančnímu tisk 1557, vládní
návrh zákona, jímž se zavádí
daň ze zapalovadel pro Slovensko. Výboru dává
se lhůta pěti dnů.
Jsou snad proti tomu námitky?
(Nebyly.) Nejsou. Lhůta je schválena.
Přistoupíme k dennímu
pořadu dnešní schůze a to k prvnímu
odstavci, jímž jest:
1. zpráva finančního
výboru o vládním návrhu zákona
(tisk č. 1108) o statistice zahraničního
obchodu (tisk č. 1445).
Zpravodajem jest p. kol. dr. Engliš,
uděluji mu slovo.
Zpravodaj posl. dr. Engliš:
Vysoká sněmovno!
Zákonodárnou úpravou
statistiky zabývá se Nár. shromáždění
dnes po druhé. Z prvních porad vzešel všeobecný
zákon z ledna t. r. o organisaci statistické služby,
statistické rady a statistického úřadu.
Dnes máme se zabývati specielně odvětvím
statistické služby, a to zákonodárnou
úpravou statistiky zahraničního obchodu.
Nepotřebuji zajisté
dokládati, jakou důležitost má právě
přesné zjištění dat importu a
exportu netoliko pro budoucí obchodní smlouvy, pro
otázky valutní, ale i pro celé naše
domácí hospodářství.
My jsme dosud velice těžce
pociťovali, že se nám takových spolehlivých
zpráv nedostávalo.
V platnosti jest dosud udržován
zákon z roku 1890, kterým ve starém Rakousku
tato služba byla upravena.
Zákon ten potřeboval
přizpůsobení novým státoprávním
poměrům, poněvadž byl přizpůsoben
staré monarchii Rakousko-uherské.
Vedle toho bylo třeba upraviti
otázku poplatků statistických, které
se vybírají při importu a exportu. Vláda
stála před rozhodnutím, buď starý
zákon novelisovati, čímž by však
byla vznikla taková komplikace v podrobnostech, že
se raději odhodlala vydání zákona
nového.
Zákon nový jest vlastně
jen formální úpravou zákona starého,
přizpůsobenou novým státním
poměrům.
Jen v příčině
poplatku statistického nastala materielní změna,
poněvadž poplatek dříve byl nízký
a, aby byl pružný, ponechává se vládě,
aby nařizovací cestou poplatek tento upravovala.
Avšak vláda má pro to limito ve skutečných
výdajích, spojených s touto službou.
Finanční výbor
doporučuje vám, abyste vládní osnovu
zákona, kterou podrobil sice četným, ale
jen formálním nepatrným změnám,
schválili. Finanční výbor mimo to
uvažoval o tom, že vlastně zákon, který
jsme přijali v lednu o organisaci statistické služby,
dodnes není vůbec proveden. (Slyšte!)
Čeká jistě právě statistickou
službu velký úkol, provésti v příštím
roce všeobecné sčítání
lidu, všeobecné sčítání
závodů. Nebudeme o tom pochybovati, že vlastně
statistika jest páteří správy a legislativy
a tvoříme dnes vlastně, řeknu: zákony
do tmy a na slepo, instinktivně, aniž bychom se opírali
skutečně o řádnou statistickou basi.
Tak tomu bylo při reformě pozemkové a i každé
jiné. Reforma správní, reforma finanční,
sociální pojišťování, všechno
to bude vyžadovati statistických předpokladů
a rychlého řešení předběžných
otázek. Proto finanční výbor usnesl
se na dvou resolucích, které doporučuje slavnému
shromáždění ku přijetí.
Tyto resoluce znějí:
Vláda se vyzývá:
1. aby s největším
urychlením uvedla konečně v život oba
orgány státní služby statistické,
zákonem z 28. ledna 1919, č. 49 Sb. z. a n. zřízené,
totiž Statistickou radu státní a Státní
úřad statistický, zejména tedy, aby
konečně jmenovala předsedu obou dle §
2. zákona, vydala nutná prováděcí
nařízení k zákonu tomu, hlavně
statuty, vymezující dle jeho § 3. složení,
kompetenci i způsob jednání orgánů
těch; aby se pak postarala o brzké ustavení
Statistické rady státní, bez jejichž
usnesení není možno sestaviti řádný
plán pracovní a počíti soustavnou
práci statistickou u nás, tolik nutnou, a aby bezodkladně
opatřila vhodné místnosti i dostatečný
personál, nezbytné pro řádné
provádění důležitých těch
prací;
2. aby ve zmíněných
prováděcích nařízeních
sjednala Státnímu úřadu statistickému
v duchu moderních zásad i v duchu našeho statistického
zákona onu míru samostatnosti, která je nutna
k řádnému a rychlému provádění
jeho úkolů, zejména tedy aby ponechala jeho
vedení co možná největší
samostatnost při výběru vhodného personálu
i v opatřování věcných potřeb
úřadu v mezích rozpočtu, aniž
by přes míru nezbytnou zatěžovala rychlost
a vhodnost příslušných jeho opatření
sešněrováním byrokratickým.
Osnovu zákona i tyto resoluce
doporučuji k přijetí. (Výborně!
Potlesk.)
Předseda
(zvoní): Ke slovu není nikdo přihlášen,
debata jest skončena.
Přistoupíme k hlasování.
Prosím pány, aby zaujali svá místa.
(Děje se.)
Míním dáti hlasovati
o celém zákoně najednou v celku, o nadpisu
jeho i o 17 paragrafech, které má. Poněvadž
není žádných pozměňovacích
návrhů v této věci podáno,
myslím, že nebude námitek proti tomu, abychom
hlasovali v celku. (Nebylo.)
Námitek není, budeme
tedy hlasovati, jak jsem právě uvedl. Kdo souhlasí
s §§ 1., 2., 3., 4., 5., 6., 7., 8., 9., 10., 11., 12.,
13., 14., 15., 16. a 17. zákona, jakož i s nadpisem
jeho, prosím, aby povstal. (Děje se.)
To jest většina. §§
1.-17., jakož i nadpis zákona jsou schváleny.
Přistoupíme ke druhému
čtení. Přeje si pan zpravodaj ke druhému
čtení slova?
Zpravodaj posl. dr. Engliš:
V § 15., předposlední řádek,
má místo číslice 182 státi
číslice 132.
Předseda
(zvoní): Pány, kteří souhlasí
se zákonem, právě v prvním čtení
přijatým, také ve čtení druhém
se změnou tiskové chyby, obsažené v
§ 15. řádek druhý zdola, ve smyslu opravy,
kterou doporučil teď pan zpravodaj, aby tam totiž
místo 182 stálo132, prosím, aby povstali.
(Děje se.)
To jest většina. Zákon
jest schválen také ve druhém čtení.
Zbývá nám schváliti
ještě resoluce navržené výborem
a obsažené ve zprávě výboru finančního.
Obě resoluce přečetl pan zpravodaj. Kdo s
nimi souhlasí, prosím, aby povstal. (Děje
se.)