Čtvrtek 11. září 1919

Jak nám včera pan ministr spravedlnosti sdělil, mají býti zřízeny lidové soudy, při nichž k soudci z povolání deleguji se ještě dva soudcové laikové, kteří mají nahraditi dosavadní posudky odborných znalců. Jistě, že řízení toto bude daleko jednodušší, daleko rychlejší a má mnoho výhod pro sebe. Než nesmíme zapomenouti, že kdyby nebylo postaráno o to, aby tito soudcové laikové byli delegováni z kruhů odborných, tak aby vždy o dotyčných předmětech rozhodovali jenom odborníci, pak můžeme se dočkati, že bude z různých příčin rozhodováno jednostranně a odsouzená strana nemá ani možnosti, aby se dovolala rozhodnuti spravedlivého, když nebude pomýšleno na ustanovení, že strana může se ohraditi proti dotyčnému předpojatému a snad z různých důvodů nepřípustnému soudci laikovi, aby místo něho byla dosazena osoba jiná.

Upozorňuji, že toto řízení může býti také velmi nebezpečno, když se nebude prováděti odborně a řádně, a že jest velmi nutno, abychom zákonu tomu věnovali co největší pozornost.

Pokud se týče ústředen, souhlasím naprosto s mnohými řečníky, že jest sice velmi snadno do lidu házeti fráze, že veškeré ústředny mají býti zrušeny, avšak tu odpovědnost za následky těchto frází bude chtíti asi sotva někdo na sebe vzíti.

Třebaže jsem nepřítelem ústředen, třebaže bych si přál, aby ve všech ústřednách, pokud je ještě máme, byl od základu zaveden docela jiný pořádek, aby veškeré osoby, které se neosvědčily, nahrazeny byly skutečnými svědomitými odborníky, aby veliká část lidí, která tam nemá co dělat a dá se dobře platiti, z nich byla propuštěna, a věnovala se jiné, produktivnější práci, přes to tvrdím, že v předmětech, kterých máme dosud nedostatek, ať jest to obilí, dobytek, předměty jiné potřeby, na př. kůže, látky a p., že jest obhospodaření státní - a sice pokud možno přísné obhospodaření státní - nutné jako zřízení přechodné, než nastanou aspoň poněkud normální poměry a než-li bude větší výrobou nebo dovozem tento citelný nedostatek dotyčných potřeb nahrazen. Každá jiná snaha proti této zásadě čelící jest špatná, může býti snad rozšiřována a podporována z důvodů demagogických a politických, ale nemůže býti na prospěch státu a nemůže býti na prospěch širokých vrstev lidských. Nemohu proto schvalovati prohlášení pana ministra obchodu ze včerejšího dne, že on jest proto, aby veškeré mu podléhající ústředny byly zrušeny.

Pokud se týče syndikátů, souhlasím s p. ministrem obchodu naprosto, že jest třeba rozeznávati mezi zbožím volným a zbožím kontrolovaným a že pro zboží kontrolované jest zapotřebí ještě aspoň dovozních komisí, neboť jest potřebí, aby zvláště náš obchod byl chráněn a posilněn a aby v této přechodné době, kdy můžeme tak mnoho ve prospěch českého obchodu vykonati, také skutečně se co nejvíce na jeho posílení stalo, pokud tím netrpí zájem všeobecný, zájem státní. Bude však nutno i zde se také postarati o lepší organisaci než-li byly naše původní syndikáty, které sloužily jen k obohacení několika lidí, několika společností, několika bank, které byly rázu čistě soukromo právního, které byly zřízeny tak, že jsme s ním nijak nemohli býti spokojeni. Nepotřebujeme v ústřednách osob, které jen representují, potřebujeme tam lidí, kteří jsou dobrými odbornými pracovníky, a neseme skutečně těžce, jestliže vidíme, že v některých ústřednách se v čelo postavily osoby, které za několik podpisů denně jsou tak příliš honorovány. Něco podobného se ve státě demokraticky spravovaném díti nemá. Nechci, aby někdo pracoval zadarmo, toho není potřebí, ale nedoporučuje se také, aby někdo za nic nebo za nepatrný výkon bral mnoho tisíc do roka. To demoralizuje veškeré úřednictvo a pak se nesmíme diviti, že ono žádá dle toho také příliš vysoký plat, čímž se vysvětluje ohromná režie, která zdražuje potřebu drobnému konsumentu.

Jest potřebí energické ruky, pokud se týče opatření uhlí nejen pro zemědělce k mlácení atd., neboť dnes lehko jest si stěžovati na neochotu zemědělců, že neodvádějí obilí, když v 80% tito nedostali dosud uhlí, nedostali benzinu, takže nemohli mlátit. Jestliže dnes někdo vidí proto v tom neochotu zemědělců, pak je to úmyslnost, je to úmyslné štvaní proti zemědělcům.

Při uhlí bylo dosud velikým zlořádem uhlí kompensační. Pokud jsem včera rozuměl panu ministru veřejných prací, má být kompensační uhlí odstraněno. Já poukazuji na to, že na př. na Ostravsku až dosud za 30 nebo 35 K 100 kg dostal každý uhlí co chtěl; kompensačního uhlí dostalo se do pokoutního obchodu tolik, že se s ním obchodovalo na veliké množství. Za ceny oficiálně stanovené nebylo možno žádné uhlí dostat. Je zajímavo, že také benzín není možno za ceny oficiální dostat, ale za ceny keťašské, za cenu 3.50 K až 4.50 K dostanete u nás na Ostravsku i zde v Praze benzínu dosti. Prosím, to jsou okolnosti, které dosvědčují, že není v naší republice ještě všecko v pořádku. Je nutno poukázati na to, že i se strany mnohých živnostníků se stále také bere příliš málo zřetele na širokou veřejnost a často se mnoho vydělává. Tak v restauracích prodávají se rohlíčky po 70 h, a když zjistíte, co ten rohlíček váží a vypočítáte podle toho cenu pšenice za 100 kg, přijdete na ohromný obnos přes 2000 K (Hlasy: Slyšte!). To je lichva nejhoršího druhu! A při tom úředníci a osobnosti, které jsou pověřeny úkolem stíhati lichvu a předražování, chodí do restaurací, aniž by se nad tím pozastavili. A poněvadž to dělají oni, dělají to i druzí, a tak celá veřejnost, aniž by si toho uvědomila, tuto velikou lichvu podporuje. Že naši hokynáři, ovocnáři a j. pracují s ohromnými procenty, jest známá věc, a že by se v této věci mělo něco stát, je také jisto. Úřady v té věci nedělají nic. Naše cenová policie není organisována náležitě a jest třeba ji rozšířiti. Jest nezbytně nutno povolati do cenové policie lidi schopné, spolehlivé, neodvislé, neúplatné, poněvadž jenom tímto aparátem můžeme se domoci lepší kontroly a odpomoci zlořádům, které se stávají. Jest nutno dále prosaditi, aby veškeré předměty prodejní byly označeny pevnými cenami, což se dosud také nedělo. Tu a tam se to nařídí, 14 dní se to provádí a pak zase se žádný o to nestará.

Končím. Dovoluji si na konec ještě upozorniti, že není nic lehčího, jako vychovávati široké vrstvy k nespokojenosti, hlásati jim: nepotřebujeme žádných centrál, nepotřebujeme tak vysokých cen obilí, nepotřebujeme toho a toho, nesmíme si to nechat líbit, je to útisk atd.

Každé takové vyvolávání nejnižších pudů širokých mas jest v dnešní vážné, kritické době, kdy jedná se o existenci naší republiky, jest při nejmenším, řekl bych, zločinem. (Výborně!) Já varuji před takovým postupem a neradil bych, aby v tomto postupu nadále bylo setrváno. My jistě všichni máme dobrou vůli, my všichni při řešení těchto otázek se necítíme příslušníky některých politických stran, nýbrž na prvním místě příslušníky našeho národa a chceme, aby společnou prací a společnou dohodou a při hájení všestranných zájmů konečně tato těžká otázka byla vyřešena nejen slovy, nýbrž i skutky, a přejeme si, aby se tak stalo co nejdříve. K tomu jest však potřebí klidné práce, ne rozčilující, ne takové, kde se těm lidem, kteří mají dobrou vůli, podkopává půda pod nohama, jimž se házejí klacky pod nohy, poněvadž za takových okolností by se těžko v naší republice zdárně v budoucnosti dalo pracovati. (Výborně! Potlesk.)

Místopředseda Udržal: Se svolením Národního shromáždění přerušuji debatu; bude v ní pokračováno v příštím sezení a přikročím k vyřízení odstavce 6. a 7. denního pořadu.

Odstavcem 6. denního pořadu jest:

2. Volba jednoho zapisovatele sněmovního za člena Národního shromáždění Luďka Pika.

Člen N. S. Luděk Pik vzdal se funkce zapisovatelské a navržen za něho člen N.S. Jaroslav Marek.

Budu postupovati podle práva, vyhraženého mně jednacím řádem, jako při volbách zapisovatelů dřívějších.

Není-li proti tomu námitek, provede se volba aklamací.

Není námitek? (Nebyly.)

Kdo s navrženým kandidátem funkce zapisovatelské souhlasí, žádám, aby povstal se svého místa. (Děje se).

To jest většina.

Jaroslav Marek zvolen zapisovatelem.

Dále máme ještě na programu odstavec 7. denního pořadu a to:

3. Doplňovací volba do výborů: do výboru státně-zřízeneckého:

Vystupuje Jaroslav Marek, navrhuje se Valentin Skurský.

Do výboru ústavního:

Vystupuje dr. Černý Josef, navrhuje se Boh. Bradáč.

Do výboru pro pozemkovou reformu:

Vystupuje Václav Johanis, navrhuje se Frant. Biňovec.

Prosím pány, kteří souhlasí s učiněnými návrhy, aby povstali se svých míst. (Děje se.)

Pánové jsou zvoleni.

Přikročím k stanovení příští schůze.

Navrhuji, aby se příští schůze konala v úterý dne 16. září 1919 o 2. hodině odp. s tímto denním pořadem:

1. Ukončení rozpravy o naléhavých dotazech členů N. S. Bechyně, dr. Lukavského, Šrámka a soudr. o situaci na poli výroby, dopravy, výživy a sociální péče a ve věcech drahoty denních potřeb životních, zásobování lidu a nouze bytové.

2. Rozprava o naléhavém dotazu členů N. S. dr. Hajna a spol. stran zpráv o vyjednávání vlády s Němci.

3. Zpráva finančního výboru o vládním návrhu zákona (tisk. č. 1108) o statistice zahraničního obchodu (tisk. č. 1445).

4. Zpráva l. branného výboru. lI. finančního výboru o návrhu resoluce profesora dr. Mareše a dr. Syllaby a spol. (tisk č. 681), aby byla umožněna praxe nemocniční, zvýšena vědecká úroveň a umožněna demobilizace lékařů, kteří po promoci nemohli pro mobilizaci nabýti praxe v nemocnici vojenské ani civilní, a kteří jsou dosud ve vojenském svazku (tisk. č. 1484).

5. Zpráva sociálně-politického výboru o návrhu čl. N. S. Kříže, Marka, Brodeckého, Buřívala a soudr. (tisk č. 82) na zmírnění bytové nouze pro železniční zřízence (tisk č. 1089).

6. Zpráva výboru kulturního o peticích č. 326, 327, 100, 99, 380, 209 (tisk č. 1499).

7. Po případě: Zpráva výboru sociálně-politického o návrhu posl. Johanise a soudr. (č. t. 342) na doplnění zákonných předpisů o vyživovacích příspěvcích (tisk č. 1512).

Není proti tomuto dennímu pořádku, ani proti stanovení dne schůze námitka? (Nebyla.) Není. Končím schůzi.

(Konec schůze o 3. hod. 48 min. odp.)


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP