Jak nám včera pan ministr
spravedlnosti sdělil, mají býti zřízeny
lidové soudy, při nichž k soudci z povolání
deleguji se ještě dva soudcové laikové,
kteří mají nahraditi dosavadní posudky
odborných znalců. Jistě, že řízení
toto bude daleko jednodušší, daleko rychlejší
a má mnoho výhod pro sebe. Než nesmíme
zapomenouti, že kdyby nebylo postaráno o to, aby tito
soudcové laikové byli delegováni z kruhů
odborných, tak aby vždy o dotyčných
předmětech rozhodovali jenom odborníci, pak
můžeme se dočkati, že bude z různých
příčin rozhodováno jednostranně
a odsouzená strana nemá ani možnosti, aby se
dovolala rozhodnuti spravedlivého, když nebude pomýšleno
na ustanovení, že strana může se ohraditi
proti dotyčnému předpojatému a snad
z různých důvodů nepřípustnému
soudci laikovi, aby místo něho byla dosazena osoba
jiná.
Upozorňuji, že toto řízení
může býti také velmi nebezpečno,
když se nebude prováděti odborně a řádně,
a že jest velmi nutno, abychom zákonu tomu věnovali
co největší pozornost.
Pokud se týče ústředen,
souhlasím naprosto s mnohými řečníky,
že jest sice velmi snadno do lidu házeti fráze,
že veškeré ústředny mají
býti zrušeny, avšak tu odpovědnost za
následky těchto frází bude chtíti
asi sotva někdo na sebe vzíti.
Třebaže jsem nepřítelem
ústředen, třebaže bych si přál,
aby ve všech ústřednách, pokud je ještě
máme, byl od základu zaveden docela jiný
pořádek, aby veškeré osoby, které
se neosvědčily, nahrazeny byly skutečnými
svědomitými odborníky, aby veliká
část lidí, která tam nemá co
dělat a dá se dobře platiti, z nich byla
propuštěna, a věnovala se jiné, produktivnější
práci, přes to tvrdím, že v předmětech,
kterých máme dosud nedostatek, ať jest to obilí,
dobytek, předměty jiné potřeby, na
př. kůže, látky a p., že jest obhospodaření
státní - a sice pokud možno přísné
obhospodaření státní - nutné
jako zřízení přechodné, než
nastanou aspoň poněkud normální poměry
a než-li bude větší výrobou nebo
dovozem tento citelný nedostatek dotyčných
potřeb nahrazen. Každá jiná snaha proti
této zásadě čelící jest
špatná, může býti snad rozšiřována
a podporována z důvodů demagogických
a politických, ale nemůže býti na prospěch
státu a nemůže býti na prospěch
širokých vrstev lidských. Nemohu proto schvalovati
prohlášení pana ministra obchodu ze včerejšího
dne, že on jest proto, aby veškeré mu podléhající
ústředny byly zrušeny.
Pokud se týče syndikátů,
souhlasím s p. ministrem obchodu naprosto, že jest
třeba rozeznávati mezi zbožím volným
a zbožím kontrolovaným a že pro zboží
kontrolované jest zapotřebí ještě
aspoň dovozních komisí, neboť jest potřebí,
aby zvláště náš obchod byl chráněn
a posilněn a aby v této přechodné
době, kdy můžeme tak mnoho ve prospěch
českého obchodu vykonati, také skutečně
se co nejvíce na jeho posílení stalo, pokud
tím netrpí zájem všeobecný, zájem
státní. Bude však nutno i zde se také
postarati o lepší organisaci než-li byly naše
původní syndikáty, které sloužily
jen k obohacení několika lidí, několika
společností, několika bank, které
byly rázu čistě soukromo právního,
které byly zřízeny tak, že jsme s ním
nijak nemohli býti spokojeni. Nepotřebujeme v ústřednách
osob, které jen representují, potřebujeme
tam lidí, kteří jsou dobrými odbornými
pracovníky, a neseme skutečně těžce,
jestliže vidíme, že v některých
ústřednách se v čelo postavily osoby,
které za několik podpisů denně jsou
tak příliš honorovány. Něco podobného
se ve státě demokraticky spravovaném díti
nemá. Nechci, aby někdo pracoval zadarmo, toho není
potřebí, ale nedoporučuje se také,
aby někdo za nic nebo za nepatrný výkon bral
mnoho tisíc do roka. To demoralizuje veškeré
úřednictvo a pak se nesmíme diviti, že
ono žádá dle toho také příliš
vysoký plat, čímž se vysvětluje
ohromná režie, která zdražuje potřebu
drobnému konsumentu.
Jest potřebí energické
ruky, pokud se týče opatření uhlí
nejen pro zemědělce k mlácení atd.,
neboť dnes lehko jest si stěžovati na neochotu
zemědělců, že neodvádějí
obilí, když v 80% tito nedostali dosud uhlí,
nedostali benzinu, takže nemohli mlátit. Jestliže
dnes někdo vidí proto v tom neochotu zemědělců,
pak je to úmyslnost, je to úmyslné štvaní
proti zemědělcům.
Při uhlí bylo dosud
velikým zlořádem uhlí kompensační.
Pokud jsem včera rozuměl panu ministru veřejných
prací, má být kompensační uhlí
odstraněno. Já poukazuji na to, že na př.
na Ostravsku až dosud za 30 nebo 35 K 100 kg dostal každý
uhlí co chtěl; kompensačního uhlí
dostalo se do pokoutního obchodu tolik, že se s ním
obchodovalo na veliké množství. Za ceny oficiálně
stanovené nebylo možno žádné uhlí
dostat. Je zajímavo, že také benzín
není možno za ceny oficiální dostat,
ale za ceny keťašské, za cenu 3.50 K až
4.50 K dostanete u nás na Ostravsku i zde v Praze benzínu
dosti. Prosím, to jsou okolnosti, které dosvědčují,
že není v naší republice ještě
všecko v pořádku. Je nutno poukázati
na to, že i se strany mnohých živnostníků
se stále také bere příliš málo
zřetele na širokou veřejnost a často
se mnoho vydělává. Tak v restauracích
prodávají se rohlíčky po 70 h, a když
zjistíte, co ten rohlíček váží
a vypočítáte podle toho cenu pšenice
za 100 kg, přijdete na ohromný obnos přes
2000 K (Hlasy: Slyšte!). To je lichva nejhoršího
druhu! A při tom úředníci a osobnosti,
které jsou pověřeny úkolem stíhati
lichvu a předražování, chodí
do restaurací, aniž by se nad tím pozastavili.
A poněvadž to dělají oni, dělají
to i druzí, a tak celá veřejnost, aniž
by si toho uvědomila, tuto velikou lichvu podporuje. Že
naši hokynáři, ovocnáři a j.
pracují s ohromnými procenty, jest známá
věc, a že by se v této věci mělo
něco stát, je také jisto. Úřady
v té věci nedělají nic. Naše
cenová policie není organisována náležitě
a jest třeba ji rozšířiti. Jest nezbytně
nutno povolati do cenové policie lidi schopné, spolehlivé,
neodvislé, neúplatné, poněvadž
jenom tímto aparátem můžeme se domoci
lepší kontroly a odpomoci zlořádům,
které se stávají. Jest nutno dále
prosaditi, aby veškeré předměty prodejní
byly označeny pevnými cenami, což se dosud
také nedělo. Tu a tam se to nařídí,
14 dní se to provádí a pak zase se žádný
o to nestará.
Končím. Dovoluji si
na konec ještě upozorniti, že není nic
lehčího, jako vychovávati široké
vrstvy k nespokojenosti, hlásati jim: nepotřebujeme
žádných centrál, nepotřebujeme
tak vysokých cen obilí, nepotřebujeme toho
a toho, nesmíme si to nechat líbit, je to útisk
atd.
Každé takové vyvolávání
nejnižších pudů širokých mas
jest v dnešní vážné, kritické
době, kdy jedná se o existenci naší
republiky, jest při nejmenším, řekl
bych, zločinem. (Výborně!) Já
varuji před takovým postupem a neradil bych, aby
v tomto postupu nadále bylo setrváno. My jistě
všichni máme dobrou vůli, my všichni při
řešení těchto otázek se necítíme
příslušníky některých
politických stran, nýbrž na prvním místě
příslušníky našeho národa
a chceme, aby společnou prací a společnou
dohodou a při hájení všestranných
zájmů konečně tato těžká
otázka byla vyřešena nejen slovy, nýbrž
i skutky, a přejeme si, aby se tak stalo co nejdříve.
K tomu jest však potřebí klidné práce,
ne rozčilující, ne takové, kde se
těm lidem, kteří mají dobrou vůli,
podkopává půda pod nohama, jimž se házejí
klacky pod nohy, poněvadž za takových okolností
by se těžko v naší republice zdárně
v budoucnosti dalo pracovati. (Výborně! Potlesk.)
Místopředseda Udržal:
Se svolením Národního shromáždění
přerušuji debatu; bude v ní pokračováno
v příštím sezení a přikročím
k vyřízení odstavce 6. a 7. denního
pořadu.
Odstavcem 6. denního pořadu
jest:
2. Volba jednoho zapisovatele
sněmovního za člena Národního
shromáždění Luďka Pika.
Člen N. S. Luděk Pik
vzdal se funkce zapisovatelské a navržen za něho
člen N.S. Jaroslav Marek.
Budu postupovati podle práva,
vyhraženého mně jednacím řádem,
jako při volbách zapisovatelů dřívějších.
Není-li proti tomu námitek,
provede se volba aklamací.
Není námitek? (Nebyly.)
Kdo s navrženým kandidátem
funkce zapisovatelské souhlasí, žádám,
aby povstal se svého místa. (Děje se).
To jest většina.
Jaroslav Marek zvolen zapisovatelem.
Dále máme ještě
na programu odstavec 7. denního pořadu a to:
3. Doplňovací volba
do výborů: do výboru státně-zřízeneckého:
Vystupuje Jaroslav Marek,
navrhuje se Valentin Skurský.
Do výboru ústavního:
Vystupuje dr. Černý
Josef, navrhuje se Boh. Bradáč.
Do výboru pro pozemkovou
reformu:
Vystupuje Václav Johanis,
navrhuje se Frant. Biňovec.
Prosím pány, kteří
souhlasí s učiněnými návrhy,
aby povstali se svých míst. (Děje se.)
Pánové jsou zvoleni.
Přikročím k
stanovení příští schůze.
Navrhuji, aby se příští
schůze konala v úterý dne 16. září
1919 o 2. hodině odp. s tímto denním pořadem:
1. Ukončení rozpravy
o naléhavých dotazech členů N. S.
Bechyně, dr. Lukavského, Šrámka
a soudr. o situaci na poli výroby, dopravy, výživy
a sociální péče a ve věcech
drahoty denních potřeb životních, zásobování
lidu a nouze bytové.
2. Rozprava o naléhavém
dotazu členů N. S. dr. Hajna a spol. stran
zpráv o vyjednávání vlády s
Němci.
3. Zpráva finančního
výboru o vládním návrhu zákona
(tisk. č. 1108) o statistice zahraničního
obchodu (tisk. č. 1445).
4. Zpráva l. branného
výboru. lI. finančního výboru o návrhu
resoluce profesora dr. Mareše a dr. Syllaby
a spol. (tisk č. 681), aby byla umožněna praxe
nemocniční, zvýšena vědecká
úroveň a umožněna demobilizace lékařů,
kteří po promoci nemohli pro mobilizaci nabýti
praxe v nemocnici vojenské ani civilní, a kteří
jsou dosud ve vojenském svazku (tisk. č. 1484).
5. Zpráva sociálně-politického
výboru o návrhu čl. N. S. Kříže,
Marka, Brodeckého, Buřívala a soudr.
(tisk č. 82) na zmírnění bytové
nouze pro železniční zřízence
(tisk č. 1089).
6. Zpráva výboru kulturního
o peticích č. 326, 327, 100, 99, 380, 209 (tisk
č. 1499).
7. Po případě:
Zpráva výboru sociálně-politického
o návrhu posl. Johanise a soudr. (č. t. 342)
na doplnění zákonných předpisů
o vyživovacích příspěvcích
(tisk č. 1512).
Není proti tomuto dennímu
pořádku, ani proti stanovení dne schůze
námitka? (Nebyla.) Není. Končím
schůzi.