Následkem toho vláda
svými návrhy směřovala k tomu, aby
na zákonodárství bývalé říše
Rakouské bylo navázáno zákonodárství
Československé republiky. V obou zákonech,
které jsou předloženy vašemu schválení,
tedy navazuje se na zákonodárství bývalé
říše Rakousko-uherské v tom směru,
že všechna podstatná pravidla těchto rakouských
zákonů jsou recipována, pokud jde o ochranu
vzorků a známek, jež byla vyžádána
u některé obchodní a živnostenské
komory v obvodu naší říše. Tedy
se stanoví oběma těmito zákony, aby
ochrana trvala nezměněně dále.
Pokud jde o známky a vzorky,
jichž ochrana byla vyžádána u některé
obchodní komory v jiných částech Rakouska,
stanoví se, že ty, které této ochrany
nabyly, mohou jí nabýti v naší říši,
jestliže zachovávají ona ustanovení,
na které je pamatováno v § 1. zákona
vám předloženého. Pokud jde o práva
cizozemců, nabytá u obchodních komor v Budapešti
a ve Vídni, v tomto směru obsahuje zákon
příslušná ustanovení. Pokud jde
o příslušnost, ovšem příslušnost
pro ochranu známek a vzorků ve starém Rakousku,
patřila ministerstvu veřejných prací.
U nás je přenesena na ministerstvo obchodu z toho
důvodu, že úřad patentní je přičleněn
k tomuto ministerstvu.
Dovoluji si vznésti na slavné
Národní shromáždění prosbu
jménem právního výboru, aby zákony
tak, jak byly v právním výboru se souhlasem
vlády předloženy, kde od původních
návrhů nebyly učiněny jiné
odchylky než formální, týkající
se zejména citace jednotlivých zákonů
v Uhersku platných, aby tyto osnovy byly tak, jak jsou
slavnému Národnímu shromáždění
předloženy, v tomto nezměněném
znění přijaty. (Souhlas.)
Předseda
(zvoní): K slovu není nikdo přihlášen.
Debata jest skončena. Přistoupíme
k hlasování. Prosím pány, aby
zaujali svá místa.
Míním dáti hlasovati
tímto způsobem: Nejprve budeme hlasovati v prvém
čtení o osnově zákona, týkajícího
se zatímních opatření k ochraně
známek a sice o 10 článcích, jeho
nadpisu a úvodní formuli v celku, poněvadž
nejsou stejně podány žádné pozměňovací
návrhy. Na to v druhém čtení.
Pak o osnově zákona,
týkajícího se zatímních opatření
k ochraně vzorků, o 10 jeho paragrafech, k nimž
také nejsou podány žádné pozměňovací
návrhy, a pak v druhém čtení.
Námitek proti tomu není.
(Nebyly.)
Budeme hlasovati, jak jsem právě
navrhl.
Kdo souhlasí s čl.
1. až 10. incl., jakož i nadpisem a úvodní
formulí zákona, týkajícího
se zatímních opatření k ochraně
známek, jak jest navrženo ve zprávě
výboru právního, prosím, by povstal.
(Děje se.)
To jest většina, zákon
je schválen v prvém čtení.
Ke druhému čtení
si pan zpravodaj nepřeje slova.
Kdo souhlasí se zákonem,
přijatým právě ve čtení
prvém, také ve čtení druhém,
prosím, by povstal. (Děje se.)
To jest většina, zákon
je schválen také ve druhém čtení.
Teď přistoupíme
k hlasování v prvém čtení o
zákonu druhém, týkajícím se
zatímních opatření k ochraně
vzorků.
Kdo souhlasí s §§
1. až 10. incl., jakož i s nadpisem a úvodní
formulí zákona, jak jest obsažen ve zprávě
výboru právního, prosím, by povstal.
(Děje se.)
To jest většina. Zákon
jest schválen v prvém čtení.
Ke druhému si nepřeje
p. zpravodaj slova.
Kdo souhlasí se zákonem
přijatým právě ve čtení
prvém, také ve čtení druhém,
prosím, aby povstal. (Děje se.)
To jest většina, zákon
jest schválen také ve čtení druhém
a tím tento odstavec denního pořádku
jest vyřízen a přistoupíme k dalšímu,
jímž jest
4. zpráva výboru
zemědělského o vládní předloze
zákona (č.
t. 1235.), jímž se zrušuje právo myslivosti,
vyhražené koruně v okolí pražském
(č. t. 1434.). Zpravodajem jest pan kolega dr. Rambousek.
Uděluji mu slovo.
Zpravodaj posl. dr. Rambousek:
Vážené Národní shromáždění!
Zrušení práva
myslivosti, které náleželo českým
králům v dobách dřívějších,
dokud ještě byli v Praze, jest pro dnešek věcí
tak samozřejmou, že myslím, že není
třeba se o něm dále rozšiřovati.
Důvodem jest jednak to, že právo myslivosti
zabírá většinou obce, které jsou
v dnešní době již z veliké části
zastaveny a že právo myslivosti bylo pronajímáno
jako zvláštní privilegium několika lidem,
kteří platili z tohoto práva zvláštní
poplatek, t. zv. "canon", ale s výhradou, že
postoupí toto své právo myslivosti panovníkovi,
když by snad v Praze dlel. Naskytla se zde otázka,
zda by nemělo právo myslivosti býti vyhraženo
panu presidentovi, ale ten ve své známé liberálnosti
hned prohlásil, že na podobné honitby nereflektuje
a poněvadž právo honitby může býti,
vlastně bylo, na cizích pozemcích již
zrušeno dne 7. března 1849 výnosem č.
154, jest samozřejmo, že nemůžeme pro
okolí pražské užívati zvláštních
výsad a proto zemědělský výbor
navrhuje, aby zákon byl přijat takovým způsobem,
jakým byl vládou předložen. (Výborně!)
Předseda
(zvoní): K slovu není nikdo přihlášen.
Debata je skončena a přistoupíme k hlasování.
Prosím pány, aby zaujali svá místa.
(Děje se.)
Zákon sám má
pouze 3 paragrafy, žádný pozměňovací
návrh nebyl podán, budeme tedy hlasovati v celku.
Námitek proti tomu není. (Nebylo.)
Kdo souhlasí s §§
1., 2., 3. zákona, jakož i jeho nadpisem a tak, jak
jest obsažen ve zprávě výboru zemědělského,
prosím, aby povstal. (Děje se.)
To jest většina.
Zákon jest schválen
v prvním čtení.
Přeje si pan zpravodaj slova
ke druhému čtení?
Zpravodaj posl. dr. Rambousek:
Ne.
Předseda:
Není tomu tak.
Kdo souhlasí s přijatým
právě zákonem v prvním čtení
také ve čtení druhém, prosím,
aby povstal. (Děje se.)
To jest většina, zákon
jest schválen také ve čtení druhém
a tím jest vyřízen odstavec čtvrtý
a přistoupíme k dalšímu, jímž
jest
5. zpráva výboru
finančního o vládním návrhu
(č. tisku 1205) zákona, jímž se upravuje
z důvodů války promlčení práva
k vyměření a vymáhání
dávek (tisk 1444). Zpravodajem jest pan kolega dr.
Krouský, uděluji mu slovo. Jest pan kolega
dr. Krouský přítomen? (Hlasy: V parlamentárce!)
Není-li námitek, přistoupíme tedy
zatím k dalšímu odstavci a sice k odstavci
šestému, kterým jest
6. zpráva výboru
finančního o návrhu člena N. S. Stoupala
a soudr., (č. tisku
1416) na povolení 40,000.000 K na zřízení
nouzového fondu na úhradu škod povodňových
a na práce k zamezení jejich (tisk 1446). Zpravodajem
jest pan kolega Zika, uděluji mu slovo.
Zpravodaj posl. Zika: Vážené
Národní shromáždění!
Katastrofa, kterou postižena
byla Morava a z velké části také Slovensko,
ve dnech od 5. do 12. července, přivodila ohromnou
pohromu stiženým krajům a způsobila
nesmírné škody. Jen v povodí řeky
Moravy, Olšavy, Dřevnice a Váhu stiženo
bylo přes 70 obcí, které byly většinou
úplně zaplaveny, v nichž byly tratě
drah potrhány, silnice z valné části
poškozeny, polnosti zaneseny štěrkem, z luk asi
z polovice odplaveno seno, slibná úroda na polích
více než ze dvou třetin úplně
zničena, přes 600 budov hospodářských
a obytných zbořeno. Celkem bylo asi 15.000 ha úrodné
půdy, polí a luk zaplaveno, z této veliké
plochy byla větší část úrody
úplně zničena. Pozemky zaneseny pískem
a bahnem, takže bude dlouho trvati, než se zase tak
dalece upraví, aby byly schopny produkce. Celé velké
plochy jsou rozryty, takže bude třeba značného
nákladu, aby pozemky ty byly zase srovnány a upraveny,
aby odnesená půda zase aspoň částečně
byla na ně zpět vrácena. To jsou škody
nedozírné, které dnes nelze ještě
ani přibližně oceniti a které teprve
bližším šetřením, až
příslušná ministerstva vyšlou na
místo komise, bude možno v jednotlivých obcích
a na jednotlivých objektech zjistiti a sepsati.
Aby si velectěné shromáždění
mohlo alespoň poněkud učiniti úsudek
o vysokém stavu vody, způsobeném stálými
dešti a průtržemi mračen, uvádím,
že v Uh. Brodě stoupla voda v řece Moravě
o 3.85 m nad normální stav, že
v Bojkovicích zničena byla následkem této
velké vody vzorná regulace, provedená za
dob mírových nákladem asi 2,000.000 K, a
sice zničena tak důkladně, že bude musiti
býti celá znovuzřízena. V některých
obcích, jako na př. v Šumici bylo vodou strženo
v jediné obci 140 budov, v ostatních obcích
po různu po 10, 20 a 30 budovách podle toho, jak
byly obce ty více méně vydány živlu
na pospas.
Jest přirozeno, že zde
poměry vyžadují, aby bylo pomoženo co
nejdříve. Bude nutno rychle se postarati o postavení
nových budov obytných i hospodářských,
neboť velká část obyvatelstva nemá
kde bydlet a nemá kde umístiti svůj dobytek,
jakož i zbylou část zničené úrody.
Poněvadž poškozena byla také města
a předměstí, tedy nejen venkov a lid rolnický,
nýbrž i mnoho lidu dělnického ztratilo
při tom i téměř jediný svůj
majetek, totiž svůj inventář, zařízení
bytů, šatstvo atd., bude zapotřebí této
části chudšího obyvatelstva dodat aspoň
to nejnutnější. Většina rolnictva
v postižených obcích nebude mít nejen
potravin, nebude mít ale hlavně krmiva, nebude mít
osiva a tu je nezbytno, aby vláda zařídila
veškeré potřebné kroky, by se aspoň
těmto nejpotřebnějším, těm
nejchudším v době co nejbližší
žádoucí pomoci dostalo.
Finanční výbor
jednal v dnešní schůzi o podaných dotazech
a návrzích, a to jak členů N. S. Stoupala,
tak také pánů Pelikána, Konečného,
Kopečka, Šrámka, dra Hrubana, dra Stojana,
Valouška, Kadlčáka, Navrátila a soudr.
a usnesl se doporučit váženému Národnímu
shromáždění následující
resoluci:
"1. Vláda se vyzývá,
aby na nouzové práce, zřízení
zničených staveb, úpravu pozemků,
opatření potravin a krmiv v krajích postižených,
věnovala zatímně obnos až do 10,000.000
K.
O způsobu a rozsahu udělených
podpor nechť dohodne se ministerstvo financí s ministerstvem
zemědělství a veřejných prací,
jakož i s ostatními příslušnými
faktory (zemskou správou, radou zemědělskou
a j.).
Použití potřebných
úvěrů k účelům naznačeným
stanoveno budiž dodatečně zvláštním
zákonem, jakmile budou vyšetřeny veškeré
škody, povodní způsobené.
2. Ministerstvo železnic se
vyzývá, aby povolilo pro dopravu stavebnin, potravin
a krmiv postiženému obyvatelstvu 50%ní slevu
na dopravném.
3. Ministerstvo financí se
vyzývá, aby poškozenému obyvatelstvu
uvolnilo mimořádně zadržené peněžní
hotovosti a vklady.
4. Konečně se vláda
vyzývá, aby učinila bezodkladně vše,
co ku zmírnění nouze postiženého
obyvatelstva jeví se nutným a možným,
jako dodání potřebných potravin, krmiv,
osiva, šatstva, stavebnin, vojenských oddílů
a koní ku nouzovým pracím a p.
Nutná úprava řeky
Moravy a přítoků budiž všemožně
urychlena."
Vážení pánové!
My jsme nemohli navrhnout ve finančním výboru
takový peníz, který by odpovídal skutečně
celé potřebě postiženého kraje,
poněvadž, jak jsem již řekl, nemohly veškeré
škody v tak krátké době býti
vyšetřeny. To se stane však v nejbližší
době a pak teprve, nestačí-li tento obnos
10,000.000 K, jistě že vážené shromáždění
další obnos, bude-li toho třeba, povolí.
Do té doby má vláda aspoň tu možnost,
až od tohoto obnosu 10,000.000 K podle vážnosti
případů, kde se jedná o podporu chudého
obyvatelstva nouzí trpícího, pomoci.
Prosím, aby resoluce byla
schválena. (Výborně! Potlesk.)
Předseda
(zvoní): Ke slovu není nikdo přihlášen.
Debata je skončena.
Přistoupíme k hlasování.
Prosím pány, aby zaujali svá místa.
(Děje se.)
Kdo souhlasí se čtyřdílnou
resolucí, doporučenou p. zpravodajem a obsaženou
ve zprávě finančního výboru,
prosím, aby povstal. (Děje se.)
To jest většina.
Resoluční návrh
jest schválen a
tím tento odstavec denního pořadu jest vyčerpán.
Přistoupíme k odstavci,
jejž jsme odsunuli a to k odstavci
5. zprávě finančního
výboru o vládním návrhu
(č. t. 1205) zákona, jímž se upravuje
z důvodu války promlčení práva
k vyměření a vymáhání
dávek (tisk. č. 1444). Zpravodajem jest pan
kol. dr. Krouský, uděluji mu slovo.
Zpravodaj dr. Krouský:
Vážené Národní shromáždění!
Právo státu, vymáhat
a dobývat přímé daně a jiné
veřejné dávky, promlčuje se pravidelně
ve 4 letech. Za doby války ukázalo se, že tato
doba jest krátkou a že nezbývalo finančním
úřadům při nedostatku úřednictva
a při návalu jiných prací dosti času,
aby v této promlčecí lhůtě
vykonaly potřebné vyměřovací
práce. Proto již dle válečného
zákonodárství platilo, že válečná
léta 1914, 1915, 1916 a 1917 nepočítají
se do lhůty promlčecí. Než i léta
následující, rok 1918 a 1919, přinesla
takové poměry, že i v těchto letech
nebylo možno úřadům vykonati v náležité
zákonné lhůtě potřebné
práce a proto ministerstvo financí doporučuje,
aby přijat byl zákon, dle něhož do lhůty
promlčecí nečítají se ani léta
1918 a 1919. Finanční výbor, jehož jménem
dovoluji si referovati, pojednal o osnově vládní
a uznal důvody ministerstva financí za opodstatněné
a doporučuje vám proto, aby vážené
Národní shromáždění osnovu
zákona, jak byla rozdána, schválilo. (Výborně!)
Předseda
(zvoní): Ke slovu není nikdo přihlášen,
debata je skončena.
Přistoupíme k hlasování.
Prosím pány, aby zaujali svá místa.
(Děje se.)
Hlasovati míním dáti
tím způsobem. že bychom hlasovali o celém
zákonu, který má pouze 3 paragrafy a poněvadž
k němu nebyly učiněny žádné
pozměňovací návrhy, v celku i s nadpisem.
Námitek proti tomu není?
(Nebylo.) Kdo souhlasí s § 1., 2. a 3. zákona,
jakož i s nadpisem jeho, jak jest obsažen ve zprávě
finančního výboru, prosím, aby povstal.
(Děje se.)
To jest většina.
§ 1., 2. a 3., jakož i
nadpis zákona jsou schváleny.
Přeje si pan zpravodaj slovo
ke druhému čtení?
Zpravodaj dr. Krouský:
Ne.
Předseda:
Kdo souhlasí s přijatým právě
zákonem v prvním čtení, také
ve čtení druhém, prosím, aby povstal.
(Děje se.)