Předseda: Tomášek,
místopředsedové:
Dula, dr.
Hajn, Konečný,
zapisovatelé: Pik,
Vacula,
větší počet
členů N. S.
Zástupcové vlády:
Předseda vlády: Tusar; členové
vlády: Habrman, Hampl, dr. Heidler,
dr. Horáček, Prášek, Staněk,
Švehla, dr. Veselý.
Z kanceláře sněmovní:
JUDr. Haasz, tajemník sněmovní,
zástupce jeho JUDr. Bartoušek.
1. Zpravodaj dr. Engliš.
Zpráva finančního výboru o
vládní osnově zákona (tisk č.
1442) o úvěru 60 mil. lir v italské měně
(tisk č. 1443).
2. Zpravodaj dr. Klouda. Zpráva
právního výboru o vládním
návrhu zákona (tisk č. 589) na odstranění
nedůvodných zákazů tiskopisů,
vyslovených podle § 493. tr. ř., s osnovou
zákona o objektivních nálezech v řízení
tiskovém (tisk č. 1430).
3. Zpravodaj Mattuš.
Zpráva výboru právního o vládním
návrhu zákona (tisk č. 774), jenž se
týče zatímních opatření
k ochraně známek a o vládním návrhu
zákona (tisk č. 995), týkajícího
se zatímních opatření k ochraně
vzorků (tisk č. 1433).
4. Zpravodaj dr Rambousek.
Zpráva výboru zemědělského
o vládní předloze zákona (tisk č.
1235), jímž se zrušuje právo myslivosti,
vyhražené koruně v okolí pražském
(tisk č. 1434).
Po případě:
5. Zpravodaj dr. Engliš.
Zpráva výboru finančního o
vládním návrhu (tisk č. 1205) zákona,
jímž se upravuje z důvodů války
promlčení práva k vyměření
a vymáhání dávek (tisk č. 1444).
6. Zpravodaj Zika. Zpráva
výboru finančního o návrhu
člena Národního shromáždění
Stoupala a soudr. (tisk č. 1416), na povolení 40,000.000
K na zřízení nouzového fondu na úhradu
škod povodňových a na práce k zamezení
jejich (tisk č. 1446).
7. Volba správního
výboru při pozemkovém úřadě.
Předseda
(zvoní): Národní shromáždění
je schopno se usnášeti. Zahajuji schůzi.
Omluvili nepřítomnost
svou členové Národního shromáždění:
churavostí: Janoška
(na neurčito), Kvapil (na neurčito), dr.
Kyjovská (na týden), dr. Malínský
(na 14 dní), dr. Zahradník (na neurčito);
zaměstnáním:
Biňovec (do 10. srpna), Klindera (na neurčito),
Němeček (do 26. července), Paulíny
(do konce prázdnin), dr. Slávik (na neurčito),
Josef Špaček (do 10. srpna), Karel Svoboda,
Tayerle (na 14 dní), Skurský (na 14 dní),
dr. Šámal (též za minulou schůzi);
účastí při
mírovém jednání v Paříži:
Mečíř;
účastí při
jednání v Krakově: Sís, dr.
Vrbenský, Udržal, Jaromír Špaček,
Prokeš;
trvalým zaměstnáním
ze Slovenského klubu: dr. Ivanka, Makovický,
dr. Medvecký.
Výborům přikázány
byly z předsednictva
tyto návrhy: žádám p. sekretáře,
by je přečetl.
Sněmovní tajemník
dr. Haasz (čte):
Výboru pro reformu pozemkovou:
Tisk 1411. Návrh čl.
N. S. Josefa Vraného, dra K. Viškovského,
V. Stoupala, J. Sechtra a soudr. na vydání
zákona o zajištění půdy pro stavbu
domkův a hospodářských stavení.
Výboru technickému:
Tisk 1412. Návrh členů
N. S. J. Rýpara, Kadlčáka a spol.,
aby vystavěna byla státním nákladem
pro horský kraj frýdecký dráha z Dobré
u Frýdku údolím Moravky přes Krásné
do Turzovky a Žiliny na Slovensku, jež by byla zároveň
spojovací drahou mezi Slovenskem a sev. částí
čs. republiky.
Tisk 1413. Návrh čl.
N. S. J. Rýpara, Kadlčáka a spol.,
aby vystavěna byla železniční dráha
jako hlavní dráha z Opavy přes Vítkov
do Podštátu na Moravě a odtud do Hranic a aby
byla dokončena stavba třetí koleje z Hranic
přes Přerov do Olomouce.
Tiskem rozdáno
v 69. schůzi Národního shromáždění
československého:
Tisk 1426. Odpověď min.
železnic na dotaz čl. N. S. dra J. Dolanského,
B. Bezděka, V. Hatláka a soudr. v
zájmu závodů knihtiskařských
na Moravě.
Tisk 1427. Odpověď min.
veřejných prací na dotaz čl.
N. S. V. Hatláka, V. Votruby, J. Špačka
a soudr. o uplatňování horního zákona
vůči majitelům dolův a svobodných
kutišť.
Předseda:
Výboru finančnímu
byl přikázán:
Tisk 1415. Návrh čl.
N. Stoupala, Hrejsy, Berana a soudr. na povolení
obnosu 10 mil. korun na zřízení nouzového
fondu na úhradu škod způsobených letošními
povodněmi a na práce nutné k zamezení
příštích podobných katastrof.
Navrhuje se, aby výbor podal zprávu v nejbližší
schůzi.
Této věci bylo právě
vyhověno již tím, že zpráva sama
byla dána na denní pořádek dnešní
schůze.
Nařízení vlády,
předložené podle § 3. zákona ze
24. července 1917 č. 307 ř. z. ze dne 22.
července 1919 o zřízení fondu pro
zlevnění oděvních potřeb ve
prospěch nejméně majetných obyvatelů,
jímž se zrušuje současně nařízení
vlády československé republiky ze dne 16.
června 1919 č. 335. sbírky zák. a
nař., přikázáno bylo výboru
zásobovacímu.
Přistupujeme
a to nejprve ke
1. zprávě finančního
výboru o vládní osnově zákona
(č. tisku 1442.) o úvěru 60 mil. lir v
italské měně (č. tisku 1443.).
Zpravodajem jest p. kol. dr. Engliš. Uděluji
mu slovo.
Zpravodaj posl. dr. Engliš:
Slavné Národní shromáždění!
Předloha, o které jednáme,
byla vlastně natištěna dnes v 9 hod., dopoledne
předložena finančnímu výboru
a dostává-li se již odpoledne na denní
pořádek sněmovní vyřízena,
tedy to nasvědčuje jistému spěchu,
s jakým musela býti vyřízena. To nebudiž
žádnou výtkou ministerstvu financí,
poněvadž i toto se dostalo do této spěšné
situace tím, že zralost dotyčného úvěru
stala se tak rychle akutní a také tím, že
odcházíme na letní prázdniny a nebylo
by možno dotyčný úvěr před
podzimem pak již vyříditi.
Velectění pánové,
my jsme povolili již trojí úvěr v zahraniční
měně a to v Americe. Především
úvěr na zakoupení potravin ve výši
54 milionů dolarů, úvěr na zakoupení
surovin ve výši 25 milionů dolarů a
konečně úvěr 100 milionů dolarů
ve zlatě k nápravě naší valuty.
Pokud běží o úvěr
na potraviny, jehož užitečnost byla nepochybna
a který se vyčerpává, nemám,
co bych doplnil. Pokud běží o úvěr
na suroviny, byl vyčerpán jen ze zcela malé
části, poněvadž jest pochopitelno, že
cizina by raději nám dávala hotové
tovary než suroviny, kdežto s našeho stanoviska
arciť je nade vše důležito, bychom především
dostali suroviny, bychom povznesli u nás zaměstnanost,
bychom přivedli průmysl do normálního
opět chodu, ale také proto, bychom povznesli svůj
export, poněvadž můžeme sice exportovati
dnes to, čím nás příroda nadala:
svůj ječmen, svoje sklo, cukr, ale musíme
hlavně také exportovati práci. (Výborně!)
Pokud jde o třetí půjčku
100,000.000 dolarů ve zlatě, ta, pokud jest nám
známo, uskutečněna nebyla a já osobně
nelituji toho, poněvadž neočekával jsem
od zlaté půjčky v Americe to, co od ní
očekával tehdejší referent p. prof.
Horáček, nynější ministr financí.
Nyní přichází
finanční správa s novým úvěrem
a to úvěrem v lirách. Naše situace jest
pořád toho druhu, že jsme ještě
na cizinu odkázáni a sice jsme na ni odkázáni,
pokud běží ještě o potraviny, poněvadž
naše sklizeň se oddálila povětrnostními
poměry, jsme odkázáni na ni, pokud běží
o suroviny pro průmysl a konečně jsme odkázáni
na cizinu při spedičních výlohách.
Upozorňuji na př., že dovozné za americké
potraviny, které dluhujeme Italii, dnes již činí
skoro 10,000.000 lir splatných v Terstu. Nemůžeme
si přirozeně opatřiti těchto potřeb,
ať již potravin nebo surovin jinak, než buď
tím, že sami exportujeme a opatřujeme si tím
způsobem cizí valuty, nebo že si prostě
v cizině vypůjčíme. Náš
export není ještě tak schopen, poněvadž
náš průmysl není v normálním
chodu, by vyvážel to, co cizina potřebuje.
My jsme přirozeně hospodářsky pasivní.
Následkem toho není potřebí, bychom
tuto potřebu, kterou dnes specielně v Italii máme,
uhradili zásobou domácích valut, jichž
jest velký nedostatek a tu nezbývá, než
aby si stát opatřil peníze půjčkou.
Ovšem bude žádoucí, by státní
správa, ministerstvo obchodu a financí přemýšlely
o tom, jak by co nejdříve pomohly našemu exportnímu
průmyslu a uvolnily jej, neboť čím více
ten průmysl bude prosperovati a vyvážeti, tím
snáze bude možno, bychom za přebytky dostali
to, čeho nutně potřebujeme a mám specielně
na mysli, by individuelní povolování exportu
a importu ustoupilo individuelní evidenci a generelním
úlevám a omezením (Výborně!).
Vláda na nás vyžaduje,
abychom jí povolili půjčku 60,000.000 lir.
Tato půjčka zcela dosud není v Italii vymožena
a povolena. Zdejším bankám, Živnostenské
a České eskontní bance, se podařilo
zatím získati a dojednati půjčku 20,000.000
lir. Jedná se současně o dalších
20,000.000 lir, které dosud nejsou ještě dojednány.
Jelikož finanční správa má za
to, že by se snad podařilo získati postupně
těchto druhých 20,000.000 a snad ještě
dalších a jelikož Národní shromáždění
odchází na prázdniny a nemohlo by případně
další zvýšení včasně
učiniti, tu jaksi do zásoby finanční
správa požaduje zmocnění k uzavření
kreditu na celých 60,0000.000. Finančnímu
výboru a nám arciť není také
zde ovšem dopodrobna možno, zkoumati naprostou nutnost
tohoto úvěru, ježto nemáme zde přehledu
o stavu valut, exportu a importu v celku, jak se má, a
nemůžeme také zkoumati, neznajíce jich
dopodrobna, podmínky, za kterých úvěr
ten bude efektuován, ale zajisté jednáme
v plné důvěře, ovšem pod zodpovědností
vlády, že jistě vyžaduje ten úvěr
z naléhavé potřeby domácího
hospodářství a že ho uzavře za
podmínek pro náš stát toho okamžiku
jedině dosažitelných. Z té příčiny
jménem finančního výboru dovoluji
si slavnému Národnímu shromáždění
doporučiti, by osnově zákona, jímž
vláda se zmocňuje opatřiti úvěr
v italské měně do 60,000.000 lir, byla dána
ústavní sankce. (Výborně!)
Předseda:
Slovo si vyžádal pan ministr financí dr. Horáček.
Min. financí dr. Horáček:
Velevážené Národní shromáždění!
Přicházím-li
dnes takřka v poslední chvíli k vám
se žádostí, byste vládě povolili
zmocnění k uzavření zahraničního
úvěru 60 millionů lir, mohu upřímně
říci, že nečiním tak rád.
Předně proto, že není mým obyčejem,
působiti nějaká překvapení,
ale nalézám se v situaci, jak se říká,
nucené, poněvadž teprve včera jsem se
dověděl, že skutečně tento úvěr
aspoň 20,000.000 lir může býti realisován,
a poněvadž páni odcházejí na
prázdniny, takže jsem musel z ústavního
důvodu ještě před odročením
Národního shromáždění
o tento úvěr požádati. Za druhé
nečiním tak rád, poněvadž ovšem,
jak se samo sebou rozumí, nechci sváděti
naši sněmovnu k dělání dluhů,
ale pohříchu, vážení pánové,
není to ani úvěr první a jistě
také ne poslední, se kterým přicházím.
Vážení pánové,
připadá mně to tak, že jsme všichni
po té světové, pětileté válce
jako nějaký člověk po těžké
nemoci. U takového rekonvalescenta jde především
o to, by zase čerpal životní sílu tím,
že zase má řádnou výživu
a také nám v první řadě šlo
o to, bychom se mohli najíst. A tak ty první naše
zahraniční úvěry musely býti
věnovány úplně jen tomu účelu,
získávání potravin a musíme
uznati, že zejména velkodušností šlechetné
Ameriky se nám podařilo potravinový úvěr
v Americe obdržeti a pomocí něho nejkrutější
doby šťastně přestáti.
Nyní jsme, řekl bych,
ve druhém stadiu, jde totiž dále o to, by ten
rekonvalescent se zase pomalu, bych tak řekl, naučil
choditi, pohybovati se a věnovati se svému obvyklému
zaměstnání, by si dovedl zase vydělávati
a se živiti. To jest náš druhý úkol.
A tu tedy musíme se starati o to, bychom především
získali co možná nejvíce surovin, abychom
mohli pracovat a abychom mohli vyrábět. (Výborně!)
K tomu účelu potřebujeme dalšího
finančního úvěru. Pan referent již
oznámil, že dnes podmínky tohoto úvěru
za účelem nákupu surovin nejsou již
tak snadné, jako byly při úvěru prvním.
Vidíme již jistou upjatost, jelikož za hranicemi
se ovšem ví, že přece jen dnes jde již
o to, že si máme pomáhati a svou výrobu
povznášet sami. Jest tu tedy již jistá
upjatost a následkem toho vidíme, že podmínky,
za jakých můžeme dnes úvěr uzavříti,
jsou již daleko nesnadnější a řekl
bych, tvrdší. Tento úvěr nebude zrovna
příliš laciný, řeknu to otevřeně.
Ale nemůžeme si pomoci, jsme v takové situaci,
že skutečně ten úvěr musíme
vzíti, kde ho najdeme, za podmínek třeba
i dosti nám nepříznivých.
Ale jedna věc jest při
tom přece potěšitelná. Jest to právě
ten pokrok, že, kdežto ten první úvěr
byl úvěrem čistě spotřebním,
který jsme - bych tak řekl - snědli a docela
nic z něho nemáme, tento druhý úvěr
má býti již úvěrem výrobním,
takže skutečně z něho už něco
míti budeme.
My jím máme zaměstnávati
dělnictvo, my máme vyrábět produkty
a my máme následkem toho ovšem rozmnožiti
zásoby toho, čeho se nám v zemi nedostává
a my tím ovšem máme nepřímo také
potírati tu drahotu. Čím více toho
sami vyrobíme, tím ovšem nutně budou
mít ceny tendenci klesající. V tom ovšem
je to potěšitelnější, čím
tento úvěr za účelem získati
suroviny, liší se od toho úvěru prvého.
Pánové, já se svého stanoviska nebudu
nikdy odmítat, abychom, když to je možno, takovýto
úvěr, ať již je to v Americe, ať
v jiných zemích - tentokrát v Italii - mohli
získati, poněvadž takovýto úvěr
nám bude vždycky sloužiti k tomu, bychom mohli
pracovat, abychom mohli vyrábět, abychom mohli tvořit.
(Výborně!)
Ve výrobě, v tvoření
nových hodnot, v tom jedině leží dnes
hospodářská budoucnost. (Výborně!)
Já vás tedy, pánové, prosím,
abyste tento úvěr vládě povolili.
(Výborně! Potlesk.)
Předseda:
K slovu není nikdo přihlášen. Debata
je skončena. Uděluji slovo p. zpravodaji k doslovu.