Další nové ustanovení
navrhujeme o ohledu ověřování mandátů.
V tom směru činíme návrh, aby proti
dosavadní praksi, kdy mandáty ověřoval
sbor parlamentární, byl zvolen za tím účelem
říšský volební soud, který
bude volen zákonodárným sborem, ale ne z
jeho členů. Myslím, že tato instituce
jest nutna již z toho důvodu, že u nás
bude dnes vůle lidu se velice často projevovati,
a že v tom směru bude třeba, by zde bylo místo,
kde by naprosto objektivně mohlo býti rozhodováno
o sporných věcech z voleb vzniklých. Následkem
toho navrhujeme to jako trvalou instituci, která by do
jisté míry vnesla právě do praxe volební
určité objektivní, také pak jistě
pro praxi platné zásady.
Rozvržení volebních
okresů, pokud se týče přičlenění
k nim jednotlivých správních okrsků,
bylo posuzováno jen se stanoviska prakse; všechny
ostatní motivy nebo momenty naprosto jdou stranou a neřídili
jsme se ničím jiným, než praktickým
hlediskem.
Také nemělo by žádného
úmyslu, je-li o jeden okres správní více
neb méně do volební skupiny připojeno,
poněvadž při poměrném volebním
právu dojdou výrazu všechny tam se nalézající,
ať již většiny anebo menšiny stran
nebo skupin. (Posl. Ševčík: Z jedné
země do druhé nemají se přidělovati
okresy! Aspoň naše Morava to nesnese! - Hlas: Ta není
vaše! To jsou názory! To jest fráze! - Posl.
Brodecký: To je jejich Morava, klerikální!
- Posl. Ševčík: To není fráse,
to jest skutečnost!)
Prosím, pánové!
Mám za to, jakmile vycházíme z toho, že
stát náš tvoří jeden celek, a
to jistě z celého srdce... (Posl. Ševčík:
Historické jednotky nikdo nesmaže! Historie nás
poučuje o něčem jiném!) Mám
za to, že jedním z největších dnešních
problémů našich jest, abychom dovedli sloučiti
všechny oblasti, ať již historické neb nové,
k nám přičleněné, v jeden homogenní
celek. (Výborně! Potlesk.) To jest jeden
z největších problémů, před
kterým stojíme, a kdybychom tomuto velkému
zájmu, který značí unifikaci naší
říše, měli i často své
interesy - domnělé, já prohlašuji -
podříditi, myslím, že jsme to povinni
s největší radostí a s největším
úsilím udělat, poněvadž jen jediný
zájem jest, aby vše, co ve státě našem
má žíti ne pro dnes, ale pro příští
staletí, bylo spjato, spjato tak, aby navždy a nerozlučně
spjato zůstalo. (Tak jest! Hlučný
souhlas.) Toť náš úkol v této
době. (Posl. Bařina: Chceme unifikaci, ale ty
historické jednotky by zůstaly v té jednotě
státní!) A prosím, kam dáme Ratiboř?
Tu Ratiboř vyloučíme následkem toho?
Nebo co budeme dělat s oblastními, jež jako
enklavy přičleněny jsou k naší
říši? Těm to upravíme, že
budou míti inferiorní postavení? Je-li někdo
postaven v našem státě naroveň, nesmí
za žádných okolností opírat své
právo o to, že déle nebo méně
patřit k našemu státu. (Výborně!
Potlesk.) To není možno za žádných
okolností. (Posl. Johanis: Těch nejmladších
si musíme nejvíc vážit!) Ano, těch
nejmladších si musíme nejvíc vážit.
V tom směru nesmíme za žádných
okolností my chtíti něco nějakým
způsobem vyvozovati pro sebe, třeba by se to opíralo
o historické právo. Mám za to, že v
tom ohledu se shodneme také. To jenom jsem chtěl
konstatovati. (Hlas: Pro Slovensko bude stejné
volební právo?) Přijdu ke Slovensku.
(Hlas: Na Slovensko nezapomínejte!) Prosím,
ja přijdu ke Slovensku ihned. Prosím, pokud se týče
volebních okresů, prohlásil jsem, že
jsou upraveny jen z praktických důvodů, nic
jiného nebylo vodítkem a na zřeteli.
Navrhujeme prozatím, jak z
osnovy jest patrno, 13 vládních okresův,
a tento návrh vyplývá z toho důvodu
prostého, že dnes, v tomto okamžiku zrovna tak,
jako před časem, kdy byli bychom rádi ještě
dříve předložili naši volební
osnovu, neznáme přesných, naprosto vyznačených
okolností k tomu, že jsme musili připojiti
§ 47., který je na konci osnovy, kde žádáme,
by pro naše legionáře, kteří
jsou tou dobou na Sibiři, pro ony oblasti, které
ještě dnes administrativně nejsou spojeny s
naší říší, nebo ony, kde
následkem poslední maďarské invase nastaly
poměry, že nemůžeme přesně
určiti a stanoviti, zdaliž je možno tímto
způsobem ihned fixovati přesně volební
skupiny, že jsme v § 47. žádali, by byla
pro všechny ty oblasti pro tentokrát, ale výjimečně
než pro jednou, připuštěna eventuelní
odchylka od tohoto návrhu.
Právě za tím
účelem, abychom mohli všude provésti
volby jednotně, abychom nemusili odkládati, abychom
nemusili zaváděti dvojakost, i když nás
budou tyto okolnosti povahy administrativní nutiti k určitým
výjimkám, navrhujeme, by to platilo jenom pro jednou,
a bude to za tím účelem, abychom co možná
jednotně mohli provésti volby v celé říši.
Počet poslanců není
přesně určen právě z těchto
důvodů, které jsem si dovolil zde naznačiti,
ale čítáme okrouhle 300 členů
příští naší sněmovny,
což by odpovídalo tomu, že by jeden poslanec
připadal u nás průměrně asi
na 50.000 obyvatelů. U srovnání s jinými
státy jest to průměrné číslo
a myslím, že v tom směru to také našim
potřebám plně vyhovuje a odpovídá.
(Posl. Ševčík: Ale na Prahu tolik nepřipadá!)
Pokud se týče Prahy, jest samozřejmo, že
všechna hlavní města ve všech státech
požívají určitého výjimečného
postavení (Posl. Ševčík: V demokratickém
státě by to nemělo být!),
které jest jim všude přiznáno. Já
hned přijdu i k tomu demokratismu. Jestliže jsme zvolili
pro Prahu jisté menší číslo,
nemůžeme si zapírati, že tím splácíme
velikou křivdu, která se vždy Praze dála
a která by na ní nyní zase byla spáchána,
kdybychom nepočítali již dnes s tím,
že ona jako sídelní město říše
v brzké době velice mnoho na počtu obyvatelstva
vzroste. (Souhlas.) S tím jest přece nutno
počítati, a provozovali bychom politiku, myslím,
ne dosti prozíravou, kdybychom dnes nepočítali
s tím, že město ne po 10letí, nýbrž
po staletí uměle z Vídně odstrkované,
dnes při svém postavení, které v říši
zaujímá, bude velice rychle vzrůstati, takže
počet obyvatelstva, kdyby dnes Praze bylo měřeno
stejně, za chvíli by byl skutečně
nepoměrně veliký. To plyne tedy jen z ohledů
na tento faktický stav, a myslím, že při
objektivním posuzování musíme to uznati
za správné. (Posl. Čuřík:
Odstrkována byla všechna česká města!)
Všem českým městům se dostane
v tomto ohledu skutečně spravedlivé nápravy,
ale ráčíte jistě přiznati,
že Praha nyní po skoncentrování úřadův
a všeho toho, co s sebou přináší
stát a státní život, bude velice brzy
v několika letech nahrazovati ty nedostatky, které
musela jako město odstrkované přece jen na
sobě cítiti. Vzdyť prostý pohled na
nedostatek bytův a na nesnáze s umísťováním
úřadů nyní v několika těch
měsících.... (Posl. Pospíšil:
V Brně je totéž!) Nemůže to
nikde býti v takové míře, poněvadž
stát má jenom jediné sídelní
město. (Posl. Čuřík: Máme
Velké Brno!) I tam jsou veliké obtíže,
ale jsou-li tam, jest to jen důkazem, co jich musí
býti v Praze! Jest to pochopitelno, jsou i v každém
jiném městě. (Posl. Ševčík:
To jest stará rakouská nerovnost! Posl. Sedláček:
Je to nerovné právo! Posl. dr. Mazanec: Nerovnost!)
Není to žádná nerovnost! Já jsem,
pánové, nechtěl sahati k tomu argumentu,
ale jistě mně budete věřiti, že
já jako zástupce venkova zajisté mám
interesy mimopražského venkova při nejmenším
tak na srdci, jako vy každý, a já bych se jistě
nedopustil na nich žádného bezpráví,
kdybych nemohl říci, že to, co zde odůvodňuji
a pro Prahu hájím, jest spravedlivé. (Posl.
Zeminová: Jest to národní interes!)
Jednak ten, ale jest to také nutno vzhledem k tomu, co
z Prahy chceme všichni z plna srdce v brzku míti (Posl.
Hübner: A musíme míti!), a musíme
míti skutečně v zájmu - jak bylo správně
řečeno - národního interesu.
Já tedy prosím, aby
osnova předložená byla odkázána
ústavnímu výboru, aby v brzku v souvislosti
s ostatními všemi předlohami, týkajícími
se naší ústavy, našich nezbytných
změn mohl je předložiti Národnímu
shromáždění k schválení
a abychom tak v nejbližší době mohli také
přikročiti k tomu poslednímu závěrečnému
aktu, pro který Národní shromáždění
se sešlo, totiž vykonati nejdůležitější
úkoly, na nichž bude dle našeho hlubokého
přesvědčení jako na pevných
fundamentech basírovati naše republika, a pak dáti
možnost svobodné volby a projevu vůle všeho
občanstva, všech vrstev v našem státě,
by ony po nové volbě přejaly správu
a rozhodování v našem státě.
(Posl. Sedláček: Slovákům také,
že ano?) Zajisté! Prohlašuji, že všichni
bez rozdílu, od Šumavy až nahoru za Poprad, budou
voliti. Prosím, proto jsem řekl, že vkládáme
zde § 47., abychom mohli provésti volby i za stísněných
a za obtížných poměrů, které
snad budou, jednotně v celém státě.
(Posl. Bařina: Poměrné?) Prosím,
pánové, poměrné, zajisté poměrné
právo navrhuji pro celou říši. Prosím,
nebudu prejudikovati ústavnímu výboru, mohu
učiniti jen návrh, a nebudu moci ovšem ručiti
za poměry, které nastanou a které nemohu
také předvídati. To byste se mne také
mohli zeptati, jak budeme volit na Ratibořsku, a já
vám řeknu docela loyálně, že
nevím. Tak zrovna to může vyplynouti na Vitorazi
anebo na Slovensku. (Posl. Bezděk: Jen abychom volili
po slovensku a ne po maďarsku!) To bychom prosili, by
v tomto ohledu nebylo nic srovnáváno s touto věcí.
(Posl. Bezděk: Máme obavy!) Byl bych velmi
rád, abych mohl vyvrátiti všechny obavy a pochybnosti,
ale v prvé řadě bych prosil, aby pánové
zrovna tak, jak otevřeně a loyálně
my přicházíme, také věřili,
že to, co říkáme, také chceme,
a že to, co chceme, také provedeme. (Výborně!)
Není mezi námi v tomto směru žádných
úmyslů, žádných záludností.
Prosím, pánové, my jsme ukázali na
svém volebním právu do obcí - a měli
jsme jiný problém před sebou: ukázati
občanům druhé národnosti, že
i bez jejich přítomnosti dovedeme udělati
volební právo, při němž každý
bez rozdílu dojde uplatnění a výrazu
- a my jsme ten důkaz provedli. (Hlučný
souhlas.) To, myslím, je svědectvím,
že i nadále a při všech příležitostech
jsme schopni a odhodláni, právu a rovnoprávnosti
zjednati vždycky platnost, a já prosím jenom,
abyste vy se stejnou důvěrou, jako my to chceme
a dělati budeme, se také obraceli k nám.
Tím končím. (Bouřlivý potlesk.)
Předseda:
Nebude-li proti tomu námitek, provedeme ještě
doplňovací volbu, a to do výboru
ústavního, do výboru zemědělského,
kulturního a zásobovacího. Je snad proti
tomu námitka? (Nebyla.) Není.
Přistoupíme k volbám.
Žádám pány, by zaujali svá místa.
(Děje se.)
Do výboru ústavního:
Za dra Jána Vanoviče navrhuje se dr. Ludevít
Medvecký, za Jana Ružiaka navrhuje se
dr. Ivan Markovič.
Do výboru zemědělského:
Za člena N. S. Časného navrhuje se
Ulrich.
Do výboru kulturního:
Za člena N. S. Ulricha navrhuje se Časný.
Do výboru zásobovacího:
Za člena N. S. Ferdinanda Jiráska navrhuje
se Ulrich.
Kdo s navrženými změnami
souhlasí, prosím, aby povstal. (Děje se.)
To jest většina. Navržené
změny jsou schváleny.
Sděluji, že ustavily
se výbory a to: sociálně-politický,
kde zvolen byl za místopředsedu Slavík
Antonín, Laube Rudolf; zapisovateli: dr. Schieszl
a Čuřík Antonín.
Výbor pro pozemkovou reformu
zvolil místopředsedou Antonína Tesku.
Z předsednictva přikázán
byl:
Výboru finančnímu:
Tisk 1302. Vládní návrh zákona, kterým
se mění zákon z 9. března 1897 č.
195 ř. z. o dani z tržby cenných papírů.
Výboru ústavnímu:
Tisk 1395. Vládní návrh zákona, kterým
se mění zákon o zrušení šlechtictví,
řádův a titulů.
Tisk 1400. Vládní návrh
zákona, jímž se vláda zmocňuje,
zřizovati státní policejní úřady.
K podání zprávy
navrhuje se lhůta třídenní.
Výboru právnímu
byl přikázán: Tisk 1397. Vládní
návrh zákona, kterým se zrušuje císařské
nařízení z 3. července 1852 č.
138 ř. z., obmezující směnečnou
způsobilost vojenských osob.
Ku podání zprávy
navrhuje se lhůta 14 dnů.
Tisk 1399. Vládní návrh
zákona, kterým se opravuje chyba v zákoně
ze dne 28. května 1919 č. 99 sb. zák. a nař.
o lidových soudech cenových.
Ku podání zprávy
navrhuje se lhůta 3 dnů.
Výboru ústavnímu
přikázán:
Tisk 1401. Vládní návrh
zákona, jímž se zřizuje kancelář
presidenta republiky československé.
Navrhuje se, aby ústavní
výbor podal zprávu ihned v nejbližší
schůzi Národního shromáždění.
Dále výboru právnímu
přikázán:
Tisk 1396. Vládní návrh
zákona, kterým se mění a doplňuje
zákon z 18. března 1919 čís. 155 sb.
z. a nař. o prozatímní úpravě
notářství.
Navrhuje se ku podání
zprávy lhůta 14 dnů.
Vedle toho přikázán
výboru právnímu: Tisk 1398. Vládní
návrh zákona, kterým se doplňuje zákon
z 22. května 1919 č. 320 sbírky zák.
a nař. o obřadnostech manželské smlouvy
a o rozluce manželství.
Navrhuje se lhůta ku podání
zprávy 5 dnů.
Jsou snad proti navrženým
lhůtám nějaké námitky? (Nebyly.)
Není jich, všecky tyto
lhůty jsou schváleny.
Přistupuji k ukončení
schůze a navrhuji, by se příští
schůze konala zítra, ve čtvrtek, dne
24. července 1919, o 10. hod. dopolední, s tímto
1. Zpráva školského
výboru o návrhu členů Národního
shromáždění Kuneše Sonntága
a soudr. (tisk č. 143) na zřízení
samostatné vysoké školy zemědělské
v Brně. (Tisk č. 1425.)
2. Zpráva kulturního
výboru o návrhu členů Národního
shromáždění Modráčka,
Austa a soudruhů (tisk č. 734), aby bylo
sestátněno reálné gymnasium v Berouně.
(Tisk č. 1410.)
3. Zpráva technického
výboru o vládním návrhu zákona
(tisk č. 1361), kterým se povoluje městu
Brnu státní subvence až do výše
2,700.000 korun na stavbu budov v Brně, prováděnou
obcí jako práce nouzová. (Tisk č.
1419.)
4. Zpráva výboru pro
úpravu hospodářských a sociálních
poměrů legionářův a jejich
rodin o návrhu členů Národního
shromáždění Ant. Slavíka,
Maxy, dra Markoviče a soudr. (tisk č.
1242) na přiznání práv pro legionáře
a o návrhu člena Národního shromáždění
Buřívala a spol. (tisk č. 743) o umístění
vysloužilých legionářů ve státní
službě. (Tisk č. 1429.)
5. Zpráva kulturního
výboru o návrhu člena N. S. dra Jehličky
a soudr. (t. č. 1220), "aby bola zriedená v
Bratislave katolická fakulta bohoslovecká".
(Tisk č. 1488.)
6. Nevyřízený
odstavec denního pořadu dnešního, t.
j. zpráva výboru pro pozemkovou reformu o
návrhu člena Národního shromáždění
Bradáče, dra Viškovského,
Vraného a soudr. (tisk č. 1406) v příčině
náhrady propachtovatelům zemědělské
půdy za doby válečné propachtované
(tisk č. 1424) a jako poslední odstavec případně
volba správního výboru při
pozemkovém úřadě.
Jest snad proti dnu a proti dennímu
pořadu, mnou navrhovanému, nějaká
námitka? (Nebyla.) Není jí.
Prohlašuji návrh za přijatý
a končím schůzi.