My zemědělci odevzdáváme
dnes obilí, jsme nuceni k rychlým omlatům,
ale neslyšíme nikde, že by bylo pro nás
zajištěno uhlí. Mám obavu, že se
stane to, co se stalo ve starém rakouském státě:
že totiž budeme již po omlatech a teprve pak že
se k nám bude dovážet uhlí. Tato výtka
padala na hlavu našeho bývalého ministra financí,
ale měla se hlavně obrátiti na toho, kdo
tento resort měl v rukou, a myslím, že to byl
pan ministr Staněk. Neříkám, že
on tím byl vinen, ale když se ta výtka adresovala
na bývalého ministra financí dra Rašína,
myslím, že plným právem patří
ministru Staňkovi.
Pravil jsem, že ve starém
rakouském státě jsme dodávali obilí
pod cenou, a my zemědělci jsme beze všeho ochotni
dáti též naší československé
republice obilí snad pod skutečnou cenu výrobní,
ale s podmínkou, že to obilí nesmí přijíti
do rukou ústředen, nýbrž že se
musí dostati konsumům a že nesmí se
státi, by někdo bezúčelně a
neodůvodněně tyto produkty zdražoval.
(Výborně)
Bylo zde včera podotčeno
panem kol. drem Viškovským, že národní
demokracie pustila jakousi jarmareční prskavku a
že prý to nemyslí s tím zlevněním
obilním vážně. Mohlo-li se tak mluviti
snad v mém klubu, jistě se to nemůže
říci o mně, když já, příslušník
stavu zemědělského, mluvím proti svému
stavu a říkám, že jsme ochotni, po případě
i pod cenou výrobní dáti obilí naší
československé republice.
Já, velectění
pánové, myslím si, že dnes bychom se
docela dobře spokojili s tou jednotkou, jak se dnes platí
ve Francii, jak se dnes platí v Italii, a myslím
si, že zemědělci by velice rádi na to
přistoupili; jen jedno by bylo potřeba zde zdůrazniti:
že spokojí-li se s tou platební jednotkou zemědělec,
jak se platí za obilí ve Francii, že je třeba,
by také ten dělník, průmyslník,
živnostník spokojil se s tou jednotkou platební,
by dnes uhlí se zbytečně nezdražovalo,
aby dnes takový horník, který pracuje v dolech,
také skutečně pracoval. My dnes víme,
že takový horník sjede do dolu a že tam
nekoná svou povinnost, a ukazuje-li se stále a stále
na to, že ten dělník je vyssán tou dlouholetou
válkou a podvýživou myslím, že
to není oprávněno a ničím odůvodněno,
poněvadž nikdo v žádném konsumu
není tak dobře zaopatřen, jako horník.
Já měl jsem příležitost viděti
to v Ostravě na místě, a od samých
horníků bylo prohlášeno, že jsou
dostatečně aprovisováni. A proto, platí-li
tato zásada, by zemědělec co nejvíce
produkoval, je povinností každého dělníka,
každého živnostníka, by, pokud může,
co nejvíce produkoval, a myslím, že jedině
tak dojdeme k tomu štěstí v té naší
československé republice, ve kterou jsme tak dlouho
věřili,
Tím končím.
(Výborně! Potlesk.)
Předseda:
Ke slovu není nikdo přihlášen. Debata
je skončena. Slovo má pan zpravodaj.
Zpravodaj posl. dr. Viškovský:
Slavné Nár. shromaždění!
Nemám mnoho, co bych podotkl
k vývodům pana předřečníka,
ale musím konstatovat jedno. Pan předřečník
si zde vedl tak, jako by snad on a jeho strana vynalezla heslo:
"Pryč s ústřednami!" Jestliže
ústředny jsme zdědili po starých válečných
poměrech a jestliže my jsme je pak předělali
do poměrů republikánských, tedy, pánové,
to udělali všichni dohromady a já bych rád
viděl jednu ústřednu v naší republice,
ve které není zastoupena strana p. předřečníka,
a rád bych býval viděl, jaké by byla
strana p. předřečníka zaujala stanovisko,
kdyby v takové ústředně některé
nebyla. Byl bych velmi i vděčen za to, kdyby mi
byla sdělena ona ústředna, která nemá
čest, aby v ní byla zastoupena strana p. předřečníka,
a nevím, jestli pan předřečník
sám není v některé ústředně
anebo v několika z nich. Jestliže tam není
sám, ujišťuji ho, že jistě jeho kolegové
to nahradili dostatečným způsobem. Ale musím
konstatovati to: my jsme zdědili některé
t. zv. ústředny po Rakousku a přeměnili
jsme je. Ale největší píli dala si vaše
strana sama o to, by zřídila něco nového,
co tu ještě nebylo, t. j. ty nejrůznější
t. zv. syndikáty, kterých, pánové,
musíme se bát o mnoho více, než čehokoli
jiného a všech ústředen dřívějších.
(Hluk.) A slyšeli jsme s neobyčejným
potěšením od nynějšího p.
ministra obchodu, který prohlásil, že jeho
programem jest, aby konečně udělal pořádek
a aby nás těchto ústředen zbavil.
Já poukazuji k tomu, že
celá řada důležitých funkcí,
které měl stát obstarati sám - na
př. ministerstvo obchodu, ministerstvo financí,
- se přenesla na tyto různé syndikáty.
Já poukazuji, pánové, k tomu, že máme
syndikáty na př. továrníků
na stroje, které měly až do nedávna
právo rozhodovati o tom, zdali se dovolí přívoz
strojů z ciziny, nebo ne. To se udělal kozel zahradníkem.
Rád bych viděl, pánové, toho továrníka,
který by dopustil, aby se nějaký stroj přivážel
z ciziny. Naopak, pánové, máme poměry,
že se nemůže sem přivézti z ciziny
žádný stroj, že se nemohou přivézti
ani cihly, ani jiné věci, proto, poněvadž
syndikáty si to nepřejí. Když, pánové,
stát spachtuje důležité funkce syndikátu,
pak ovšem to znamená státní rozklad
a my musíme jíti z těchto syndikátů
ven k tomu, abychom posílili státní moc a
ministerstvům dali zpět to rozhodování
o těch věcech, které jim patří.
Tak si představujeme věci a proto tedy poctivě!
Nehrajte si zde na schovávanou, na světce, nedeklamujte
o odstranění ústředen, když máte
vinu na zřízení takových syndikátů,
takových neuvěřitelných syndikátů,
o kterých jsem zde dnes mluvil.
Pak pánové, bych prosil,
abyste nedeklamovali o tom, že horník jest tak výborně
aprovisován, že ten horník nepracuje, že
by měl více pracovati. Vy byste také měli
adresovati tato slova na jiné pány, na ty, kteří
berou ty různé četné výnosy
bez práce. Já nevím, kde by se nejspíše
ti lidé jaksi našli, kteří ještě
dále hájí tato stanoviska. Četl jsem
nedávno seznamy, které přímo křičely
do nebe o tom, jaké peníze berou jisté osoby
vám blízké z nejrůznějších
funkcí a ty nešly do tisíců a desetitisíců,
ty šly do statisíců.
Rád bych, pánové,
viděl, jak jest vůbec možno, by někdo
vykonával tyto všechny funkce, když ještě
kromě toho mnohý z těch pánů
také sedí zde ve sněmu, v různých
výborech hlídá své zájmy. Jak
jest možno, by ten obstaral všechny ty funkce, za které
dostává těch 200.000-300.000˙- K dohromady?
Pak nechá prostřednictvím svého kolegy
zemědělce zde kázat horníkům,
aby také oni byli dobrými státními
občany a také pracovali, poněvadž oni
jsou dobře zásobeni a nikdo není, jak pravil
pan kolega, tak dobře zaopatřen jako ten horník,
poněvadž on sám to řekl zde panu kolegovi:
"My jsme dobře zásobeni!" (Posl. Král:
To jsem slyšel v Ostravě!) Pane kolego, Vy jste
přišel do dobré školy. (Posl. Král:
To mě těší!) Vy jste dostal dobrý
kurs, Vy jste dobře vycepován, bylo vám řečeno,
jak máte mluviti a jak máte ty dělníky
učiti, jak mají pracovati za tím účelem,
aby jiní nemusili pracovati. (Výborně!).
Pracovat musíme. Bude důležito,
bychom pracovali všichni a aby ty vrstvy nahoře mezi
námi, na které poukazujeme, nedávaly ostatním
lidem špatný příklad aby nedráždily
tím, že hromadí peníze bez práce,
že ukazují, kterak veškerá hesla, která
se zde deklamovala o práci píli a spořivosti
jsou u jistých určitých osob bohopustý
švindl. O těchto věcech jsme se zde musili
zmíniti, by se zjednalo jasno.
Já, pánové,
nyni dovoluji si doporučiti, by sl. Národní
shromáždění přijalo návrhy,
které zásobovací výbor předkládá
vám ke schválení. (Výborně!
Potlesk.)
Předseda:
Přistoupíme k hlasování. Prosím
pány, by zaujali svá místa. (Děje
se.)
Jest nám hlasovati o resolučním
návrhu šestidílném, obsaženém
ve zprávě zásobovacího výboru.
Prosím pány, kteří
souhlasí s tímto resolučním návrhem,
aby povstali. (Děje se.)
To jest většina. Resoluční
návrh jest přijat a tím odstavec
tento jest vyřízen a přistupujeme k dalšímu,
jímž jest:
15. Zpráva výboru
pro pozemkovou reformu o návrhu člena Národního
shromáždění Bradáče, Dra
Viškovského, Vraného a soudr. (tisk č.
1405) v příčině změny zákona
ze dne 11. června 1919 o pozemkovém úřadě
číslo 330 sb. zák. a nař.
(tisk č. 1423).
Zpravodajem jest pan kol. dr. Viškovský,
uděluji mu slovo.
Zpravodaj posl. dr. Viškovský:
Slavné Národní shromáždění!
Náš zákonodárný
stroj pracuje někdy příliš urychleným
tempem, následkem čehož vyrobí mnohdy
zboží s vadami a kazy. Tím stalo se, že
v poslední době musili jsme celou řadu zákonů,
sotva spatřily světlo světa, opravovati.
Mezi tyto zákony náleží také
zákon o pozemkovém úřadě a
patří také zákon o náhradě
nájemcům, o němž má se jednati
ještě v příštím referátu.
V tomto zákoně v § 8. odst. 2. vyskytují
se místo slov "pozemkový úřad",
který se tu ustanovuje jako instance odvolací, slova
"zemský úřad", čímž
celá věc pozbývá svého smyslu
a bude třeba tuto chybu opraviti. K tomu směřuje
zákon, který byl usnesen výborem pro pozemkovou
reformu, a dovoluji si navrhnouti jeho schválení.
Předseda:
Ke slovu není nikdo hlášen. Debata je skončena.
Přistoupíme k hlasování. Prosím
pány, by zaujali svá místa. (Děje
se.) Poněvadž zákon má pouze tři
paragrafy, jest jednotný a pozměňovací
návrh žádný podán nebyl, budeme
hlasovati o něm v celku najednou. Námitek není.
(Nebylo.) Tedy dám odhlasovat.
Kdo souhlasí s čl.
1., s čl. 2., a čl. 3. jakož i s nadpisem zákona,
prosím, aby povstal. (Děje se.)
To jest většina. Zákon
je schválen v prvním čtení.
Ke druhému čtení si vyžádal
slovo pan zpravodaj. Dávám mu slovo.
Zpravodaj posl. dr. Viškovský:
Dovoluji si navrhnouti v nadpisu zákona následující
znění: "Zákon ze dne...., kterým
se opravuje chyba v zákoně ze dne 11. června
1919 o pozemkovém úřadě č.
330. sb. zák. a nař.", tedy místo, "kterým
se pozměňuje zákon" - "kterým
se opravuje chyba", by bylo zřejmo, že se jedná
jen o opravu chyby.
Předseda:
Pan zpravodaj navrhuje, by v titulu zákona bylo uvedeno
v třetím řádku místo slov "kterým
se pozměňuje zákon ze dne", by tam stálo
"kterým se opravuje chyba v zákoně ze
dne..."
Kdo souhlasí s přijatým
právě zákonem v prvém čtení,
s tou změnou textu, doporučovanou panem zpravodajem
i se zákonem i v druhém čtení, prosím,
aby povstal. (Děje se.) To jest většina.
Zákon je schválen také v druhém
čtení. Tímto tento bod denního
pořadu jest vyřízen.
Poslední odstavec denního
pořadu nemůžeme projednat, poněvadž
zpráva dosud nedošla a nebyla rozdána tiskem.
Tu dám na denní pořádek zítřejší
schůze. Tím dnešní denní pořádek
je vyčerpán a uděluji slovo k prohlášení
panu ministru vnitra Švehlovi.
Ministr vnitra Švehla:
Slavné Národní shromáždění!
Vláda ve svém projevu
ze dne 10. července ústy svého ministerského
presidenta prohlásila, že jedním z hlavních
úkolů pokládá řešení
ústavního problému a vědoma si této
své povinnosti, dnes předložila Národnímu
shromáždění část tohoto
komplexu a to zákon o volebním právu.
Ostatní předlohy, týkající
se úpravy jazyka, říšského volebního
soudu, reformy správy veřejné, úpravy
o volbách a pravomoci senátu, jednacího řádu
a ústavy republiky budou dále předloženy
s přáním, aby pak co nejrychleji, pokud možno
současně byly rozřešeny a abychom mohli
jeden ze základních úkolů, jenž
Národnímu shromáždění
byl uložen, totiž postaviti pevné fundamenty
pro další vývoj republiky, splniti.
Volební řád,
který předkládáme, jest v podstatě
zbudován na zásadách, na kterých jest
přijat zákon o volebním právu do obcí.
Nepotřebuji tedy dlouze o meritu této reformy se
zmiňovati, poněvadž prakse a vykonání
voleb nejlépe dokázaly, že volební náš
řád pro obce nejen jest zbudován na zásadách
demokratických, na zásadách rovného
práva, ale že také při jeho provedení
v celém našem státě prokázal,
že průběh i výsledek voleb svědčí,
že žádnému nebylo v tomto směru
ukřivděno a byla dána možnost volně,
svobodně voliti. (Hlas: Až na tu statistiku! Jiný
hlas: To kulhá! Posl. dr. Bouček: Nepřivádějte
pana ministra z konceptu! Veselost.)
Jest jisto, že všechno,
co se udělá, každé lidské dílo,
má snad své Achilovy paty. (Výborně!)
Nejen to, ale i ty poznámky, které se činí.
(Výborně! Veselost.)
Já nemusím tedy, jak
řekl jsem, široce odůvodňovati zásady
volební reformy, protože myslím, že volebním
právem do obcí jsme my, specielně Národní
shromáždění a stát náš,
prokázali, že skutečně, pokud této
reformy a pokud volebního práva se týče,
chceme, by vůle lidu došla svého plného
výrazu, bez ohledu na stav sociální, příslušenství
a národnostní couleur. Při osnově
této činí se jen nepatrné některé
úchylky, pokud se týče reklamačního
práva, a to úchylky, které směřují
ku zkrácení, a to na základě zkušeností
a prakse, takže reklamační cesta jde nyní
místo ku komisi, direktně k první instanci.
Tím nabýváme jednu reklamační
periodu. Volební období navrhujeme pětileté,
aktivní právo, tak jako při obcích,
požaduje věk 21 rokův a tříměsíční
pobyt v obci. Přirozeno, že zachováváme
volební povinnost tak, jako při volebním
právu obecním. Připomínám při
té příležitosti, že v motivační
zprávě přiloženého návrhu
jest chyba tisku ohledně let. Pokud se týče
pasivního práva, navrhujeme 30tý rok a tříletou
příslušnost státní. U nás
arciť pojem občanství státního
kryje se s pojmem domovského práva, jak jest snad
známo, a v tom ohledu zachovávati budeme tuto starou
definici, která byla platná také při
obci.
Dále zachováváme
poměrné zastoupení, na němž je
to celé zbudováno, a zároveň závaznost
kandidátních listin. Pokud se týče
nákladu na kandidátní listiny, navrhujeme,
aby strany jej nesly vzhledem k tomu, že by to byl přílišný
náklad, jak se ukázalo při obcích.
Ohledně sdružených kandidátních
listin, navrhujeme sdružení jen 2 kandidátních
listin. Volby konati se budou osobně a každá
obec jest místem volebním. Zde vynecháváme
jen ustanovení, které bylo v obecním volebním
řádě, ohledně zvláštních
místností, poněvadž se to ukázalo
v praxi zbytečným.
Pokud se týče skrutinia,
navrhujeme zde ještě skrutinium třetí
proti dvěma, která byla navrhována nyní.
Tato zásada má přispěti k tomu, aby
poměrnosti co možná do nejposlednějšího
detailu bylo dosaženo. Tuto zvláštnost, která
dosud v žádném volebním řádě
celého světa není ještě obsažena,
můžeme si dovoliti snad jen my a to na základě
výsledku voleb v obcích. Ta okolnost, že naše
obecní volby, při nichž miliony lidí
šly, mohly býti vykonány přesně
v několika hodinách v celém státě,
dává nám naději, že nejen vyspělost
občanstva, ale - což velmi rád konstatuji -
i vyspělost administrativy v tomto směru prokázaly,
že si můžeme i tuto zvláštnost a
pokrok v ohledu propočítání dovoliti.
Zvýšíme tím možnost poměrnosti
snad až na 11/2 % možného
propočítání. (Posl. Ševčík:
Ideálně spravedlivý volební řád!)
To jest skutečně ideálně spravedlivý
volební řád. Tato okolnost nám přispěje
také k tomu... (Výkřik posl. Ševčíka.)
Pravím, tento volební řád může
býti nazván skutečně ideálním,
a to jest také třeba si snad někdy říci,
když uděláme někdy něco dobrého,
bychom se pochválili. Můžeme býti hrdými
jak na náš obecní volební řád,
tak i na tuto reformu, bude-li slavným Národním
shromážděním přijata, a to zvláště
na tuto okolnost, poněvadž - což jest nutno zvláště
připomenouti - staly se leckde náběhy k tomu,
ale ani teoreticky nebyla tato věc projednána a
my první přicházíme v ní hned
s návrhem.
Řešením tím
umožní se, by byla zachována říše
jako celek volební, což jistě pro jednotu říše
má svůj význam velmi význačný.
Zde bude vystupovati říše jako jednotný
volební celek. Té okolnosti, by voliči znali
jaksi své kandidáty, vyhoveno bude tím, že
volební skupiny budou menší. (Výkřik
posl. Ševčíka.) Velké volební
skupiny budou, ale ne celá říše. Mohli
bychom říci ideálně, že by měla
býti celá říše jednou volební
skupinou. Tomu vyhovíme tím třetím
skrutiniem. Říkáme, že bude celá
říše jedním volebním místem.
(Posl. Brodecký: Tam se budou shledávati ti divocí!
Veselost.) Nyní nebudou. Vůči jisté
lehkomyslnosti, která by zde mohla nastati, budou učiněny
příslušné závory, poněvadž
myslíme, že má jistě na tom volebním
řádě politický život zájem,
aby volby a řekneme, i kandidování nestalo
se sportem. Volby jsou pro nás příliš
důležitým činitelem v politickém
životě, než aby mohly býti zneužity
k ukájení často snad jen osobních
neb jiných úmyslů. Ty kautely, které
jsou vloženy do osnovy, zaručí toto.
Návrhy, které činíme,
jsem řekl, zabezpečují, že říše
celá zůstane jediným volebním místem.
Skupiny volební navrhujeme skutečně veliké
- volební okresy - a to tak, aby bylo možno přece
jen tam se znáti trochu přibližně a
aby bylo možno technické provedení. Tímto
způsobem třetího skrutinia může
přijíti ale k dobru každý zlomek těch
stran, přirozeně vážných stran,
které v jednotlivých skupinách docílí
kvotou fixírovaného úspěchu. To myslím,
že můžeme si dovoliti právě na
základě výsledků, které se
prokázaly při volbách obecních.