Středa 23. července 1919

Pokud se týče učitelův ostatních, zejména učitelů, kteří se stali invalidními, navrhuje osnova zákona, by jim byly přiznány veškeré výhody, kterých jest účastno státní úřednictvo.

Kromě toho jest třeba zhojiti ještě jednu velkou bolest. Mladí učitelé, kteří absolvovali učitelské ústavy a byli buďto přímo z ústavů učitelských nebo krátce potom povoláni do služby vojenské, nemohli vykonati předepsané zkoušky včas, čímž byli v postupu svém vážně zkráceni. Tu navrhuje zákon, aby těmto učitelům byla připojena na vysvědčení způsobilosti klausule, dle které nabudou nároku na započítání služebních let, jako kdyby zkoušky byli vykonali do 2 let.

Jak viděti, je návrh, jenž se vám činí, velmi skromný a bude třeba, aby záhy došlo k definitivní úpravě těchto poměrův. Poměry toho vyžadují nezbytně, aby k úpravě definitivní došlo co nejdříve. Vyžaduje toho zejména srdcervoucí volání vdov a sirotků. Konče svou zprávu, vznáším prosbu na pana ministra školství, který bude pověřen provedením návrhu zákona, aby uložil zemským úřadům školním, by výhody, které se poskytují v zákoně a které navrhuje resoluce, byly v nejvyšší míře postiženým učitelům legionářům a jich pozůstalým co nejbenevolentněji poskytnuly a v největší míře. Dále žádám, aby pan ministr školství se postaral o to, by tento zákon byl proveden s největším urychlením, neboť, bohužel, u zemských školních rad jsou poměry takové, že na př. ani zákon, který byl Národním shromážděním usnesen již 23. května, ještě dosud není proveden, ačkoli ministerstvo financí učinilo včas potřebná opatření. Toliko ve Slezsku dostalo učitelstvo částečnou zálohu na zvýšené příjmy podle zákona z 23. května.

Prosím, abyste jak zákon, tak i resoluci schválili.

Ve smyslu usnesení kulturního výboru dovoluji si posléze doporučiti tyto stylistické opravy:

V §1., odstavec 2., slova "školách měšťanských" buďtež nahrazena slovy "školách občanských".

V § 7. v třetí větě místo "pro vykonávání vojenské povinnosti", stůjž "pro vojenskou povinnost".

A v resoluci je v 5. odstavci třeba opraviti tiskovou chybu v závorce: místo "útrap" má býti "útrat". (Souhlas.)

Předseda (zvoní): K slovu není nikdo přihlášen, debata je skončena, prosím pány, aby zaujali svá místa. (Děje se.) Hlasovati budeme o celém zákonu najednou proto, poněvadž nejsou podány žádné pozměňovací návrhy a také zákon sám jest naprosto jednotný. Upozorňuji, jak to dříve již učinil pan zpravodaj, že v § 1., odst. druhém, v druhé řádce, má státi místo "měšťanských" "občanských", dále, že v § 7. v třetí řádce místo slova "pro vykonávání vojenské povinnosti" má státi "pro vojenskou povinnost", konečně na tiskovou opravu, že v resoluci a sice 5. odstavci jejím, v sedmé větě, místo "útrap" má státi "útrat".

Kdo souhlasí s § 1.-10. zákona, jakož i s nadpisem jeho ve smyslu zprávy výborové a s opravami doporučenými panem zpravodajem, prosím, aby povstal. (Děje se.) To jest většina. § 1.-10. incl., jakož i nadpis zákona jsou schváleny v prvém čtení.

Přeje si pan zpravodaj k druhému čtení slova?

Zpravodaj: Ne!

Předseda: Není tomu tak.

Kdo souhlasí s přijatým právě zákonem v prvém čtení, také v druhém čtení, prosím, aby povstal. (Děje se.) To jest většina, zákon je schválen také ve čtení druhém.

Přistoupíme ještě k resolucím. Resoluce šestidílná, šestiodstavcová, je obsažena ve zprávě výborové a byla také doporučena panem zpravodajem. Kdo s ní souhlasí, prosím, aby povstal. (Děje se.) To jest většina, resoluce jest přijata a tím tento odstavec jest vyřízen a přistoupíme k dalšímu, jímž jest

4. zpráva státně zřízeneckého výboru o návrzích člena N. S. Buřívala a soudr. na změny zákona a nařízení z 25. ledna 1914, čís. 16 ř. z., nebo nařízení ze dne 22. listopadu 1908, čís. 234 o úpravě příjmů a započítání předchozích dob služebních, jakož i o zařadění sluhů do stupnice podúřednického schematu, ve které jsou jako sluhové před jmenováním podúředníky a dále zařadění, resp. převzetí venkovských poštovních sluhů do kategorie sluhů státních podle zákona ze dne 25. ledna 1914 ř. z. č. 15 (tisk č. 1075).

Zpravodajem je pan kolega Buříval, uděluji mu slovo.

Zpravodaj posl. Buříval: Vážené Národní shromáždění!

Státně zřízenecký výbor zprávou tisk č. 1075 navrhuje změny zákona a nařízení ze dne 25. ledna 1914 č. 16 ř. z. a to z následujících důvodů: V této zprávě jedná se o úpravu starobních přídavků státním zaměstnancům. Původně stanoveny byly ve smyslu § 2. citovaného zákona starobní přídavky takto: Členové stejnokrojem opatřené stráže bezpečnosti, patřící do stavu mužstva, členové civilní stráže policejní a policejní agenti obdrží od počátku roku služebního služební přídavek, započítatelný pro výpočet výslužného, jenž činí ve čtvrtém služebním roce 100 K ročně a zvyšuje se v 5., 9., 13., 17. a 21. roce služebním vždy o 100 K ročně.

Vrchní dozorci vězňů a dozorci vězňů v trestnicích a sborových soudů obdrží od počátku 11. roku definitivní služby služební přídavek započítatelný pro výměru výslužného, jenž činí v 11. služebním roce 100 K ročně a zvyšuje se v 15., 19. a 23. roce služebním vždy o 100 K ročně.

Sluhové ostatních kategorií obdrží po 3, v nejvyšším stupni služného dovršených služebních letech služební přídavek, započítatelný pro výměru výslužného v roční částce 200 K.

Tedy jednalo se o změnu tohoto zákona a sice o změnu ve prospěch určitých státně-zaměstnaneckých kategorií. Podle tohoto dosud platného zákona požívala policejní stráž šest starobních přídavků po 100 K, tudíž celkem 600 K. Kromě toho dostává se jí tohoto starobního přídavku již ve čtvrtém služebním roce a to bez ohledu, jedná-li se o službu definitivní či provisorní. V 21. služebním roce má policejní stráž o 600 K vyšší služné než druzí státní zřízenci. Dozorci vězňů obdrží celkem 4 starobní přídavky po 100 K, tudíž celkem 400 K. První starobní přídavek obdrží teprve v 11. roce definitivní služby, při čemž se k službě výpomocné nepřihlíží. V 23. služebním roce mají tudíž o 400 K více než druzí.

Poštovní podúředníci a zřízenci obdrží ve smyslu právě citovaného zákona přídavek pouze jeden a to teprve, když absolvovali všecky platové stupnice, což se může v nejpříznivějším případě státi po 33 letech služebních a teprve po dalších 3 letech, takže tato kategorie může dosáhnouti starobního přídavku v nejpříznivějším případě až teprve po celkové 36 let trvající služební době a to pouze částkou 200 k.

Tedy policejní stráž měla až doposud 600 K po 21 letech služebních a dozorci vězňů 400 K po 23 letech služebních, poštovní zřízenci 200 K po 36 letech služebních.

Samozřejmě, že tato nesrovnalost vedla k stálé nespokojenosti v řadách poštovních zaměstnanců a proto podán byl dne 30. března t. r. v Národním shromáždění mnou návrh v příčině ustanovení uvedených v § 2. zákona ze dne 25. ledna 1914, aby změněny a zvýšeny byly starobní přídavky pro poštovní zaměstnance a aby se analogicky rozšířily též na sluhy, náležející do sluhovské kategorie poštovních a telegrafních ústavů. O tomto návrhu jednal státně-zřízenecký výbor ve schůzi dne 25. května. Uznal všeobecně, že služební výkony poštovních zaměstnanců, jak po stránce fysické, tak i duševní, jsou velmi namáhavé a plně uznal naprostou oprávněnost za účelem zvýšení. Ovšem jiné stanovisko zaujímala v tomto směru vláda. Presidium ministerské rady vrátilo prostě návrh, vypracovaný ve státně-zřízeneckém výboru s odůvodněním, že prý za žádných okolností nelze souhlasiti s tím, aby poštovní zaměstnanci postaveni byli na roveň policejní stráži.

Pravilo se, že výkony policejní stráže jsou velice nebezpečné, velice namáhavé, a že tedy právě z té příčiny musí býti jinak posuzovány, než jsou a mohou býti posuzovány úkony ostatních zaměstnanců státních. V důsledcích toho musil se státně-zřízenecký výbor znovu zaměstnávati tímto návrhem a posléze vypracoval tedy návrh jiný, který by hověl této žádosti, vyslovené ministerskou radou; ovšem musil přihlížeti k tomu, aby zodpovědnost služby poštovních zaměstnanců byla i náležitým a spravedlivým způsobem oceněna, aby byla uznávána, aby prostě poštovní zřízenci, kteří právem si stěžovali, že teprve po 36. roce nabývají práva na starobní přídavky, byli ve svém spravedlivém požadavku upokojeni.

Nastala úmluva mezi vládou a zástupci zřízenců poštovních a poštovní zřízenci ve smyslu této úmluvy měli obdržeti starobní přídavek po 6leté služební době, obnosem K 100˙-, který by stoupal po 10leté, 14leté a18leté služební době o dalších K 100˙-, po 22leté služební době o K 150˙-, celkem 550 K starobních přídavků. Leč to byla úmluva, která ve státně-zřízeneckém výboru nenalezla ohlasu u zástupců vlády, najmě u zástupce ministra financí a po dlouhém a dlouhém jednání konečně přes to, že zástupci poštovních zaměstnanců dříve byli dostali určité přípovědi od člena vlády, přes to vše státně-zřízenecký výbor, aby věc opatřil, aby konečně s věcí byl hotov, musil přistoupiti na to, že se spřátelil s tím, aby též starobní přídavky pro poštovní zaměstnance byly stanoveny pouze ve výši K 400˙- proti dříve smluveným K 550˙-. Ale to mělo v zápětí, že poštovní zaměstnanci nebyli s takovým uspořádáním spokojeni; pochopitelně proto, poněvadž právem očekávali, že po jednání s vládou konečně dojde k naléhavé úpravě v tomto směru, že konečně vláda uzná jejich obětavost, jejich krajní sebezapření, které osvědčili po celou dobu válečnou. Důsledek všeho byl, nespokojenost vypukla ve velmi ostré a hlučné formě, a naléhali důvěrníci na výbor, aby opětně a opětně se touto otázkou zaměstnával. Připomínám, že ve zprávě, která jest vytištěna, jest původní usnesení státně-zřízeneckého výboru obsaženo. Přes to vše zaměstnával se státně-zřízenecký výbor poznovu touto otázkou a konečně mne jako zpravodaje zmocnil, abych znovu vyjednával s vládou, ovšem s naší novou vládou, zdali a na kolik by se dalo v tomto směru něco učiniti ve prospěch poštovních zaměstnanců. Toto nové vyjednávání mělo úspěch. V důsledcích tohoto jednání byly stanoveny nové zásady pro starobní přídavky, nejen pro poštovní zaměstnance, ale také i pro mužstvo policejní stráže, pro dozorce vězňů, ať již jsou ve sborových trestnicích, nebo jinde, a konečně i také pro ostatní státní zaměstnance, kteří doposud odkázáni byli na starobní přídavek pouze ve výši 200 k. Tedy státně-zřízenecký výbor předkládá nový návrh, který jest odlišný od toho návrhu, který je obsažen vytištěný ve zprávě o tomto předmětu, nový návrh, který zní takto:

Zákon ze dne . . . . . . . 1919, jímž se mění ustanovení zákona ze dne 25. ledna 1914 ř. z. č. 16 o starobních přídavcích státních podúředníků a sluhů.

§ 2. ze dne 25. ledna 1914 ř. z. č. 16 mění se takto: Členové stejnokrojem opatřené stráže bezpečnostní, patřící do stavu mužstva, členové civilní stráže policejní a policejní agenti, dále vrchní dozorci vězňů a dozorci vězňů v trestnicích a věznicích sborových soudů obdrží od počátku 4. roku služebního přídavek započítatelný pro výpočet výslužného, jenž činí ve 4. roce služebním 100 K ročně a zvyšuje se v 5., 9., 13. a 17. roce vždy o 100 K a v 21. roce služebním o 200 K ročně.

Sluhové pošt. úřadů a pošt. podúředníci obdrží starobní přídavek započítatelný pro výpočet výslužného, jenž činí ve 4. roce služebním 100 K ročně a zvyšuje se v 5., 9., 13., 17. a 21. roce služebním vždy o 100 K ročně.

Sluhové ostatních kategorií obdrží od počátku 11. roku služebního služební přídavek započítatelný pro výměru výslužného, jenž činí v 11. roce služebním 100 K a zvyšuje se v 15., 19. a 23. služebním roce vždy o 100 K ročně.

Tedy to jest nové znění, které doporučuji jménem státně zřízeneckého výboru. Výslovně jsem poznamenal, že zpráva tištěná jest nesprávná a musí býti korigována v tom duchu, jak dopadlo vyjednávání mezi státně zřízeneckým výborem a vládou.

Zbývá ještě poznamenati: Před krátkou dobou projednán byl v Národním shromáždění zákon ve příčině převzetí zřízenců venkovských poštovních úřadů. V záhlaví zprávy se však o tom mluví - navrhuji tedy, aby slova: "o zařadění resp. převzetí venkovských poštovních sluhů do kategorie sluhů státních podle zákona ze dne 25. ledna 1914 ř. z. č. 16" byla škrtnuta.

Prosím slavné Národní shromáždění, aby tato zpráva byla v tom znění, jak jsem navrhl jménem státně zřízeneckého výboru, přijata. (Výborně!)

Předseda (zvoní): Ke slovu není nikdo přihlášen.

Přistoupíme k hlasování.

Prosím pány, aby zaujali svá místa. (Děje se.)

Hlasovati budeme tímto způsobem: Nejprve budeme hlasovati o zákonu prvém, obsaženém na stránce 4., jímž se mění ustanovení zákona ze dne 25. ledna 1914 ř. z. č. 16 o starobních přídavcích státních podúředníků a sluhů, a sice o § 1., obsaženém na stránce 4. v dodatkové zprávě. Je tu panem zpravodajem doporučeno úplně nové znění v dohodě s výborem a také s vládou, které nyní přečtu. § 1. má tedy zníti takto:

"§ 2. ze dne 25. ledna 1914, ř. z. č. 16, mění se takto: Členové stejnokrojem opatřené stráže bezpečnostní, patřící do stavu mužstva, členové civilní stráže policejní a policejní agenti, dále vrchní dozorci vězňů v trestnicích a věznicích sborových soudů, obdrží od počátku 4. roku služebního přídavek započítatelný pro výpočet výslužného, jenž činí ve 4. roce služebním 100 K ročně a zvyšuje se v 5., 9., 13. a 17. roce vždy o 100 K a v 21. roce služebním o 200 k ročně.

Sluhové pošt. úřadů a pošt. podúředníci obdrží starobní přídavek, započítatelný pro výpočet výslužného, jenž činí ve 4. roce služebním 100 K ročně a zvyšuje se v 5., 9., 13., 17. a 21. roce služebním vždy o 100 K ročně.

Sluhové ostatních kategorií obdrží od počátku 11. roku služebního služební přídavek, započítatelný pro výměru výslužného, jenž činí v 11. roce služebním 100 K ročně a zvyšuje se v 15., 19. a 23. služebním roce vždy o 100 K ročně.

Kdo souhlasí s právě přečteným § 1. prvního zákona, prosím, aby povstal. (Děje se.)

To jest většina. § 1. ve znění, jak jsem právě přečetl, je schválen.

Kdo souhlasí s § 2. prvního zákona uvedeným na stránce 5. a současně s titulem zákona, prosím, aby povstal. (Děje se.)

To jest většina. § 2., jakož i nadpis zákona jsou schváleny.

Dále přistoupím k zákonu druhému, uvedenému na stránce 5. zprávy výborové. Poněvadž zde není doporučena žádná změna, budeme hlasovati o celém zákonu, totiž o §§ 1. a 2., jakož i o nadpisu zákona ve smyslu zprávy výborové najednou.

Kdo souhlasí s § 1. a 2., jakož i s nadpisem zákona ve smyslu zprávy výborové, prosím, aby povstal. (Děje se.)

To je většina, zákon ten je schválen ve smyslu zprávy výborové.

K druhému čtení si vyžádal pan zpravodaj slovo.

Zpravodaj posl. Buříval: Navrhuji textové změny. V paragrafu 1., odst. 2., jsou tiskové chyby.

V zákoně II., 2. odstavci, má býti totiž za slovem "stupnice" čárka a ve 4. řádce téhož odstavce za slovem "sluhové" tečka. Konečně v posledním řádku na str. 5. má býti za slovem "stupnice" čárka.

Předseda: Pan zpravodaj doporučuje přijetí obou těchto zákonů ve druhém čtení a to s interpunkcemi v zákoně II., v § 1., odst. 2., aby za slovem "stupnice" byla čárka, za slovem "sluhové" aby byla tečka a v poslední řádce na straně 5. za slovem "stupnice" aby byla čárka.

Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP