Čtvrtek 17. července 1919

Schůze zahájena ve 2 hod. 15 min. odpol.

Přítomni:

Předseda: Tomášek,

místopředsedové: Dula, dr. Hajn, Konečný, Udržal;

zapisovatelé: dr. Herben, Vacula,

větší počet členů Národního shromáždění.

Zástupcové vlády: Předseda vlády: Tusar a členové vlády: Habrman, Hampl, dr Heidler, dr. Horáček, Houdek, Staněk, Stříbrný, Švehla.

Z kanceláře sněmovní: JUDr. Haasz, tajemník sněmovní, zástupce jeho JUDr. Říha.

Denní pořad

65. schůze Národního shromáždění československého ve čtvrtek dne 17. července 1919 o 2. hod. odpolední.

1. Zpravodaj dr. Houser. Zpráva sociálně-politického výboru o vládním návrhu zákona (tisk č. 784) o práci dětí (tisk č. 1329)

2. Zpravodaj Pik. Zpráva ústavního výboru o vládním návrhu (tisk č. 959) o úpravě poměrů v obecního statku (tisk č. 1317).

3. Zpravodaj Malypetr. Zpráva ústavního výboru o vládním návrhu zákona (tisk č. 894), jímž zakazuje se káceti dříví v obecních lesích (tisk č. 1310).

4. Zpravodaj dr. Weyr. Zpráva ústavního výboru o vládním návrhu zákona (tisk č. 1156), kterým se upravuje § 7. zák. ze dne 16. dubna 1919, č. 214 sb. zák. a nař. o sloučení sousedních obcí s Olomoucem (tisk č. 1311)

5. Zpravodaj V. Votruba. Zpráva poštovního výboru o návrzích a peticích, aby byla zavedena autobusová spojení poštovní v různých krajích Čech, Moravy a Slezska (tisk č. 1309).

6. Zpravodaj dr. Srdínko. Zpráva kulturního výboru o petici adjunktů vysokých škol (č. pet. 550) za úpravu hmotných poměrů (tisk č. 1325).

7. Zpravodaj Teska. Zpráva imunitního výboru o žádosti mor.-slezského vrchního soudu zemského, s podáním trestního soudu v Brně, by bylo svoleno trestně stíhati člena Národního shromáždění Rudolfa Mertu pro přečin urážky na cti, spáchané tiskem podle §§ 491. a 493. tr. zák. (tisk č. 1339).

8. Zpravodaj Šabata. Zpráva imunitního výboru v trestní věci člena Národního shromáždění Josefa Šolleho (tisk č. 1338).

Předseda (zvoní): Národní shromáždění je schopno se usnášeti. Zahajuji schůzí.

Omluvili nepřítomnost svoji dnes:

churavostí: Čapka (na neurčito), Janoška (na neurčito), Kvapil (na neurčito), Rouček (na neurčito), dr. Zahradník (na neurčito), dr. V. Černý (na neurčito), Rud. Pilát (na neurčito), dr. Vlad. Fáček (na neurčito), dr. Malinský (na 14 dní), dr. Kyjovský (na týden);

zaměstnáním: Biňovec (do 10. srpna), Němeček (do 26. července), dr. Juraj Slávik (na neurčito), Josef Špaček (do 10. srpna), Alois Jirásek (na tento týden), Andrej Hlinka (do 21. července), Paulíny (do konce prázdnin), Juriga (do 28. července), Parák (do 31. července), dr. Vanovič (do 31. července), Janček (do 21. července), Jos. Lukeš (pro tento týden), dr. Dolanský (pro tento týden), Babánek;

účastí pří mírovém jednání v Paříži: Mečíř;

účastí při jednání v Římě: dr. Kolísek, Krojher;

trvalým zaměstnáním ze slovenského klubu: dr. Ivanka, Makovický a dr. Medvecký.

Tiskem rozdány byly v 65. schůzí Národního shromáždění československého tyto tiskopisy: žádám p. sekretáře, by je přečetl.

Náměstek sněmovního tajemníka dr. Říha (čte):

Tisk 1345. Odpověď min. školství a nár. osvěty na druhý dotaz čl. N. s. dra Mareše, dra B. Němce, dra O. Srdínka a soudr. o poměrech na německé universitě v Praze.

Tisk 1346. odpověď min. n. o. na dotaz člena N. s. Otomara Hrejsy a soudr. ve věci vyplácení pensijních požitkův invalidům.

Tisk 1360. Odpověď min. vnitra na dotaz čl. N. s. A. Čuříka a soudr. na min, soc. péče stran vydání formulářů žádostí o státní příspěvek k invalidní rentě.

Nařízení vlády č. 3., předložená podle § 3. zákona ze dne 24. července 1917 č. 307. ř. z.:

1. ze dne 4. července 1915 o cenách mouky amerického původu,

2. ze dne 14. července 1919 o uvolnění obchodu dehtem a stanovení jeho cen a o hospodaření benzolem a stanovení cen,

3. z 15. července 1919 o upotřebení obilí a mlýnských výrobků ke krmení,

4. z 15. července 1919 o obchodu rybami sladkovodními přikázána byla výboru zásobovacímu.

Výborům přikázáno z předsednictva:

Výboru zemědělskému:

Tisk 1340. Návrh členů N. s. J. Pelikána. A. Konečného, J. Kopečka a spol. stran pomocné akce pro poškozené povodní v jihovýchodní Moravě. (Současně přikázán výboru finančnímu.)

Výboru brannému:

Tisk 1352. Návrh čl. N. s. Kadlčáka, dra Stojana a soudruhů, by byli propuštěni zemědělci, kteří byli povoláni k aktivní službě.

Výboru soc.-politickému:

Tisk 1353. Návrh čl. N. s. Václava Johanise a soudr. na úpravu lékárnictví tím, že budou lékárny uvolněny.

Tisk 1354. Návrh čl. N. s. Rudolfa Tayerle, B. Jakubky a soudr. o sociálních podmínkách ve smlouvách při zadávání státních dodávek.

Předseda: Vládní návrh zákona, kterým se povoluje městu Brnu státní subvence 3/5 čistého nákladu až do výše 2,700.000 K na stavbu budov v Brně, prováděnou obcí jako práce nouzová (tisk 1361), přikázán byl výboru technickému.

Navrhuje se lhůta 48 hodin k projednání.

Jsou snad proti navržené lhůtě námitky? (Nebyly.)

Lhůta jest schválena.

Zápis o 64. schůzi NS. byl vyložen po 48 hodin ve sněmovní kanceláří. Ježto písemné námitky nedošly, jest zápis podle § 77. jednacího řádu schválen a bude podle § 79. téhož řádu vytištěn.

Výbory se ustavily:

Finanční výbor: předsedou zvolen Malypetr Jan, místopředsedy: I. dr. Engliš Karel, II. Stivín Josef, zapisovatelem dr. Heidler Gustav.

Než přistoupíme k dennímu pořadu, vyžádal si slovo pan ministr financí dr. Horáček, uděluji mu je.

Ministr financí dr. Horáček: Velevážené Národní shromáždění! Požádal jsem o slovo, abych jako nově jmenovaný ministr financí pronesl několik stručných slov o tom, jak na úkol svůj pohlížím a v čem vidím své poslání. Především jest mojí povinností oceniti záslužnou práci svého váženého předchůdce, jenž jako první ministr financí našeho mladého státu musil vytvořiti první základy jeho správy finanční a jehož organisační talent, neúmorná píle a cílevědomá energie jsou všeobecně známy a budou vždy vděčně vzpomínány. (Výborně!) Jest jen litovati, že nikoliv z věcných, nýbrž politických důvodů nebylo mu dopřáno dokončiti důmyslně započaté dílo valutní reformy, kterého se s takovým úsilím podjal. Já jakožto jeho nástupce nechci zde dnes rozvinovati nějakého dalekosáhlého programu. Jednak není k tomu příležitostí, jednak nevím, jak dlouho dnešní konstelace politická potrvá a mně i z jiných snad příčin bude možno v čele tohoto resortu setrvati. Nejsem také v budoucích rozhodnutích svých volný, nýbrž jsem aspoň zásadně vázán cestou, kterou nastoupil vážený můj předchůdce. Cesta ta sleduje určitý přímočarý plán, každé radikální odbočení mělo by za následek jeho porušení, zmar dosavadní práce a povážlivý zmatek. Kdybych byl tedy i sám býval původně jinou volil cestu, nezbývá mi nyní, než abych pokračoval ve směru jednou zahájeném a nanejvýš snad si dovolil některé odchylky, mající podle mého názoru zmírniti jisté tvrdosti, které v obyvatelstvu se těžce nesou, bez kterých však pohříchu žádná reforma valutová se neobejde. Chtěl bych rád, pokud jen poměry to dovolí, přizpůsobiti náš finančně hospodářský život co nejvíce stavu normálnímu, očekávaje od toho obecné uklidnění a vzpružení úvěrní a výrobní činnosti. (Hlučná pochvala.) Tak hodlám co nejdříve otevříti opět bursu, by kursy ukládacích papírů došly pravého výrazu, by ustálila se míra úroková a snad i zmírnil se nezdravý zjev vysokého rozpětí mezi úroky pasivními a aktivními. Bude-li možno, rád bych uvolnil ještě nějakou další kvotu zadržených vkladů, aby oplodniti mohly činnost výrobní. (Souhlas.) Tuto pokládám vedle zabezpečení dostatečné výživy lidu dnes pro republiku naši za nejdůležitější. (Tak jest!) Jen ona odstraniti může dosavadní nezaměstnanost, zjednati nám potřebné tovary a umožniti nám vývoz do ciziny, od kterého závisí celá naše hospodářská budoucnost (Tak jest!) V tom také vidím hlavní podmínku pro konečnou nápravu naší měny, dle toho také měla by se říditi naše politika dovozní a vývozní. Nebál bych se příliš ani přechodného poklesu, třeba bych toho nepodceňoval, hodnoty naši koruny v cizině, na který bez toho mohou vliv míti okolnosti nejrůznější. Nemám při tom dokonce na zřeteli nějaký zájem určité třídy výrobní, vždyť na nějaký vývoz plodin zemědělských není v dohledné budoucnosti žádného pomyšlení, ale jest mi nad jiné důležitějším, abychom měli co jísti, čím se odívati, abychom měli suroviny, v jichž zpracování by naše pilné dělnictvo nalezlo svůj výdělek a náš stát vhodný předmět svého průmyslového exportu. (Výborně! Potlesk.)

Dále se chci o jedné nesnázi zmíniti: o četných padělcích našich kolkovaných bankovek. Příčinou toho jsou, jak známo, nepřekonatelné technické obtíže, s nimiž okolkovací akce byla spojena a jimž nebylo možno se uvarovati. Ale ve skutečnosti platí i tu, že strach má velké oči a že - mimo Maďary zabranou část Slovenska a mimo cizinu - padělků těch jest daleko méně, než se má za to, a že nějaká panika v tom směru jest naprosto bezdůvodna. Ostatně s výměnou starých bankovek za československé státovky bylo již započato a co možno rychle bude v ní pokračováno, takže stesky v tomto směru stanou se záhy bezpředmětnými a bude jen třeba postarati se o to, aby ti, kdo snad nevinně k držení padělků přišli, nebyli poškozeni. (Výborně!)

Při tom podotýkám, že bude později nutno dosavadní bankovní úřad přetvořiti v státní banku cedulovou, jak mi bylo uloženo. Rovněž tak příkaz, vyvolati v život zvláštní poradní sbor při ministerstvě financí, uskutečním jak možno nejdříve.

Velevážené Národní shromáždění! Obrovská světová válka a pětileté mrhání miliardových hodnot nemohlo zůstati bez těžkých důsledků pro celé lidstvo. Celý svět jest ochuzen a všichni musíme býti připraveni na těžké oběti. Víme, že třeba více pracovati, více šetřiti a více ze svého jmění věnovati na prospěch celé společnosti (Výborně!), než dosud. Různé daně, které již byly povoleny, a které ještě budou žádány, jsou nutností. Stejně tak dávka majetková, jež bude vzestupná, jejíž výše však bohdá nebude taková, by podlamovala šetrnost, podnikavost a hospodářskou zodpovědnost, bez níž žádný pokrok společenský není myslitelný. (Výborně!) Postihnouti co nejostřeji vysoké zisky, ve válce nabyté, jest samozřejmým příkazem sociálním. (Hlučný souhlas.) Soupisná akce, která k těmto cílům směřuje, vedena bude energicky dále, by vyměření dávky majetkové co možno brzy mohlo býti vykonáno.

Naše finanční postavení jest ovšem velmi svízelné. Trpíme miliardovými schodky, k jichž hražení nutno bude co nejdříve opět sáhnouti k úvěru. Válečné události na Slovensku, živelní pohromy a jiné okolnosti situaci tuto ještě zhoršily. Nevíme ani, nečeká-li nás ještě v tom směru nějaké nemilé překvapení z mírové konference v Paříži a jak dopadne konečná naše likvidace s bývalým Rakouskem. Jsem si úplně vědom těžké zodpovědnosti a obrovských nesnází úkolů, jež jsem musil převzíti. Ale neztrácím do budoucnosti naděje. Naše země jest štědrou přírodou i pracovitým lidem tak bohatě nadána, že i toto strastné období dojista šťastně překoná. Chci, pokud a jestliže má fysická síla k tomu stačí, bez překotných změn a násilných zásahů prováděti i v našem státě finanční politiku, ne úzkoprsé fiskální, nýbrž finanční politiku, proniknutou onou vyšší spravedlností, jejímž duchem nesen jest celý dnešní vývoj společenský. (Bouřlivá, dlouhotrvající pochvala a potlesk.)

Předseda (zvoní): Přistoupíme

k dennímu pořádku,

a to k prvnímu odstavci, jímž jest

1. zpráva sociálně-politického výboru o vládním návrhu zákona, tisk č. 784. o práci dětí, tisk č. 1329. Zpravodajem jest pan kol. Houser, uděluji mu slovo.

Zpravodaj posl. Houser: Slavné Národní shromáždění!

Dětská práce jest zjev, který provází nynější způsob výrobní a zmizí s ním. Do té doby však, než kapitalismus bude vystřídán řádem novým, nemohou přátelé mládeže založiti ruce, naopak musí užíti každé příležitosti, by zmenšili zlo, které přináší práce dětem.

V Praze jest každé sedmé dítě zaměstnáno na výdělek; ne prací příležitostnou, lehkou činností doma, nýbrž takovou prací, kterou koná každý den aspoň hodinu a proto, by vydělalo. Drobné lehčí práce, jež se konají v domácnosti, nejsou počítány do toho počtu. Děti konají však práce, by vydělaly. Tak na př. zhotovují knoflíky, dělají různé práce z papíru, šijí, pletou a výrobky prodávají. Také pomáhají otcům v dílnách a posluhují doma v hostinci. Některé děti jsou u cizích zaměstnavatelů, v dílnách, posluhují, ministrují a chodí na polní práce.

Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP