Úterý 15. července 1919

Velectění, jest to nesmírná opovážlivost, když ve zprávě veřejné, školního výboru se odváží někdo říci: "Protože pak zároveň výchova náboženská ve školách opírala se o staré mythologické představy atd."; velectění pánové, to jest nejvyšší urážka, jaká se nám může stát. Naše nauka náboženská, naše výchova se neopírá o mythologické představy, nýbrž o dějinná fakta, učenci potvrzená. Kristus a jeho nauka - jest potvrzena tisíci mučenníky, je potvrzena dějepisci. Kristus Pán jest dějinným zjevem a není to mythologie. Mluvte si o vašich mythologických bohyních, my vám v tom nebudeme překážeti, ale nedáme se urážeti takovým způsobem (Nepokoj.), ve shromáždění vážných lidí, kde se má každá záležitost věcně projednávat s patřičnou vážností. My jsme loyálně, velectění, přijali vaše prohlášení, že chcete veškeré církevně-politické věci řešiti souborně, a loyálně jsme od vás očekávali, že také tento slib dodržíte. Dosavadní naše počínání v tomto slavném shromáždění jest důkazem toho, že jsme muži, vědomi si svých povinností, a že důvěřujeme, když nám někdo dá nějaký slib. Ale vaše jednání nás poučuje, že nemůžeme nadále věřiti žádným slibům, a to bude nyní také poučkou pro náš další postup. Buďte ujištěni, že při vší naší snaze, prospěti republice, abychom se vyhnuli zbytečným, neúčelným sporům, nedáme si nadále líbiti takové věci, jaké se nyní dějí, a to i kdybychom měli sáhnouti k prostředkům, které jsou nám nejvýše odporny. (Posl. Aust: Tak vyhrožujete!) Považujte si to, za co chcete, mějte si mínění, jaké chcete, buďte jisti, že vše to, co slíbíme, za všech okolností a vždy také vykonáme. (Hluk.)

My jsme se přesvědčili, že vy mluvíte o řešení celkovém politicko-církevních záležitostí, a zatím záludně, krok za krokem, boříte základy toho, co my z povinnosti musíme hájiti. Buďte jisti, že najdeme již cestu a prostředky, abychom křesťanskou výchovu našich dítek si zachovali, i když vám to snad nebude vhod.

Velectění pánové! Komenský učil, že vyučování musí být jednotné; to jest základní požadavek moderní paedagogiky. Pánové, jak pak to bude vypadat s tou jednotou? V jedné třídě učitel-nevěrec bude učit podle těch tajných pokynů vámi žádaných a ve druhé třídě věřící učitel-křesťan - a ty nebudete moci vyházeti ze všech škol, tak lehce to nepůjde ani bolševickými tábory - bude učit opak toho. A teď se račte vmyslit v duši takového děcka. Jeden učitel boří to, co druhý staví. Po 42leté službě učitelské, velectění pánové, smím si snad dovoliti výrok, že bych si já netroufal - a dost umění vychovatelskému jsem se naučil - na základě vaší nauky občanské, jak ji nyní chcete zavésti, mravně vychovávat děti beznábožensky. Jak to teprve dovede mladý pán, řekněme 19letý, který nemá žádných zkušeností a žádných vědomostí? To je naprosto vyloučeno, tím máte ten váš základ odbytý, jaký hledáte v bezvěrecké nauce občanské.

Konečně, slavné shromáždění! Kdo vlastně je zodpověden za výchovu dítek? Je za ni zodpověden stát, je za ni zodpověden nějaký ministr, nějaká vláda? Právo a povinnost na výchovu dítek, na výchovu mravní patří jen rodině, otci a matce, nikomu jinému na světě. Je to zasahování do svobody svědomí, je to zasahování vůbec do základů svobody, když chcete předpisovati, aby děti katolické rodiny byly vychovávány protikatolicky, aby děti věřících rodičů byly vychovávány ne pohansky, - pohané věřili v božství - nýbrž hůře než bylo pohanství, něco, co se nedá ani vyslovit, něco, co nás průběhem doby strhne na stupeň, ano pod stupeň zvířete (Odpor.), poněvadž člověk v mravnosti nevyspělý, zakrnělý, bezvěrec dopouští se horších skutků, nežli zvíře. Račte si přečísti dějiny francouzského, anglického nebo amerického vychovatelství: tam najdete pro mé tvrzení důkazy a průkazy. To všechno, co vy žádáte, již prodělalo se ve Francii, v Anglii, v Italii a v Americe; co vy považujete za moderní, to všecko již bylo vyzkoušeno, to všecko jsou staré věci, to vám potvrdí každý průměrný učitel, který má jen trochu vědomostí o vychovatelských dějinách. Máte zde anglickou a americkou missi, račte si s ní pohovořiti, oni vám povědí, jakých zkušeností nabyli po této stránce v Anglii nebo v Americe. Tam také byl čas, kdy se myslilo, že na pouhé laické morálce, jak vy myslíte, dá se vybudovati veliké dílo vychovatelské, a přesvědčili se, že bez náboženské morálky jsou výsledky strašné. Ostatně kdo se zajímá o věc, kdo chce býti poučen spolehlivým znalcem, ať si přečte vychovatelská díla světového vychovatele Förstera a tam nalezne doklady, ne vymyšlené, ne vyčtené, nýbrž čerpané - na základě vlastních zkušeností v praksi nabytých. Tak my pohlížíme na otázku výchovy a na danou předlohu.

Velectění pánové! Račte odpustiti, když vám řeknu, že o paedagogických věcech v první řadě mluviti mohou a mají jenom nejzkušenější vychovatelé, paedagogové vyškolení životem. Když tedy uvážíte, co jsem řekl, - a je to jenom nepatrná část toho, co bych říci měl - pochopíte zajisté, že my odmítáme tuto zprávu, odmítáme ji jednak pro ty urážky, které jsou tam obsaženy proti katolickému náboženství, naší církvi a našemu celému nazírání, a také z toho důvodu, že resoluce první a resoluce druhá se nekryjí. Resoluce první praví - a to je v odporu se zprávou - že mají býti dány školám pokyny, aby v osnově vyučovací bylo náležitě pamatováno na potřeby občanské výchovy v duchu národním...

Kdyby tam nic více nestálo, než "v duchu národním", budiž; ale tak se stydlivě neschovávejte za pouhé pokyny, nýbrž vydejme ihned zákon a nařizujme bez obalu, čemu vlastně má se vyučovat, aby rodičové mohli vyvoditi patřičné důsledky. (Hlas: Až se to stane?) Počkejme, až se to stane, ty 2 měsíce beztoho budou prázdniny, my vám tu mládež do té doby nezklerikalisujeme. - Na druhé straně v druhém odstavci však se žádá ministerstvo školství, aby konalo přípravy. Tady na jedné straně se ukládá ministrovi, aby dal pokyny, to považuji za něco neobyčejně nepěkného, tím děláte z ministra jakýsi druh policajta.

Pánové, to mi zapáchá tuze zpátečnictvím a tuze policajtským státem a tohle má být ona republikánská svoboda, když dáváme takové pokyny? Druhá část, která ukládá, aby konal přípravy s vynecháním toho ostatního, co tam nepatří, buďte jisti, že nalezne u všech rozumných souhlasu (Hluk!), i na naší straně nenajdete nejmenší překážky, nýbrž naopak, my podporujeme to přání a žádáme ministra, aby činil přípravu, by rozumná nauka občanská o svobodě, zákonech atd. byla na našich školách ve všech, i klášterních, náležitým způsobem vyučována. Tím končím. (Výborně! Potlesk.)

Místopředseda Konečný: Řečnická listina jest vyčerpána, uděluji slovo panu zpravodaji.

Zpravodaj posl. prof. dr. Srdínko: Vážené shromáždění!

Je to zvláštností, že již tolikráte jsem referoval o věcech, při kterých vždy k debatě se přihlásí pánové ze strany katolické. Jednalo se o zřízení druhé české university v Brně. Pánové z katolické strany (Posl. Čuřík: Z lidové strany!), tedy lidové strany ničeho neohlásili ve výboru a, prosím, přišli s velikou debatou, aby katolická theologická fakulta při universitě byla zřízena. Pamatujete se na tu obsáhlou debatu, která byla vedena. Pak zde byl návrh, aby katolické fakultě v Olomouci byl udělen název Cyrillomethodějská. Zase při té příležitosti byla ohromná debata stejného rázu jako dnes. Pak zde bylo navrhováno fakultativní spalování mrtvot. Pamatujete se, pánové, zase na ohromné debaty, které se opakovaly pak ještě při jedné příležitosti (Hlas: Reforma manželského práva!), a dnes po páté.

Tak se mně zdá, že pánové z lidové strany si dělají monopol na náboženství a myslí, že o náboženství smí mluviti jen pánové z katolické strany. Prosím, o tom má právo i povinnost mluviti nejen každý katolík, ale i každý z jiné církve, ale také každý věřící, který se k žádné církvi nepřipočítává. (Hlas: I nevěrec?) Věřící nemusí býti v církvi žádné.

Ale uklouzlo jedno přiznání pánům řečníkům z katolické strany, že totiž jim jde o srdce dětí našich. A to je ten bod, pánové. Naši pokrokoví rodiče musili od šesti do 14 roků zápasiti o srdce svých dětí mezi školou, mezi výchovou katolickou a mezi sebou. (Dlouhotrvající potlesk.) Tenhle zápas o to dětské srdce chceme odstraniti a také odstraníme. O to se nám jedná, srdce našich dětí musí patřiti nám, rodičům a musí patřiti státu, republice! (Výborně! Potlesk. Hlas z čsl. strany lidové: Ale nad těmi dětmi jednou zapláčete!)

Vážení pánové! Bylo tady řečeno, že nejsme loyálními k pánům z katolické strany. Pánové, jest to loyálnost, když ve školském výboru z jejich strany nikdo neprotestoval proti této resoluci do včerejšího dne, ač máte měsíc tu zprávu v ruce; nikdo neprotestoval do této schůze, do začátku a teprve asi 10 minut před začátkem jsem se dověděl, že jest zde odpor. Je to loyální, nemohli jste přijíti včera, předevčírem? Bylo by se to jistě spravilo. (Odpor posl. prof. Šrámka.) Ale já dokáži panu profesoru svým návrhem, že jsme loyální.

Vy to vytloukáte jako materiál pro volby již napřed, to vám otevřeně řeknu! (Hlas: Vy nám ho dáváte!) My vám ho nedáváme. Nejsme nepřátelští církvi katolické (Hlas: Neprovokujte!) Zřídila se Cyrillomethodějská fakulta v Olomouci a my jsme to navrhovali, my jsme pro to hlasovali. Vážení pánové! Já vám mohu ukázati děkovné dopisy od členů theologické fakulty v Olomouci, kde mi děkují, že to, co jim Rakousko nechtělo dáti, jsme jim dali, totiž stejnou úroveň co se týče postavení s druhými vysokými školami. To jim dalo toto Národní shromáždění. Tedy nejsme nepřátelští katolické církvi. Dále pánové, zřídili jsme novou theologickou evangelickou fakultu v Praze, a dnes v kulturním výboru - já, který nepatřím k vaší církvi - jsem svým hlasem rozhodl pro zřízení theologické fakulty v Bratislavě. To budete chtíti namluviti, že Národní shromáždění jest vám nepřátelské? To jest třeba právě lidu říci, co všecko jsme zde již katolické církvi učinili. Já to zde veřejně konstatuji, aby to ve veřejných listech mohlo býti konstatováno.

A konečně, vážení pánové, kdybyste byli loyálně přišli dříve, aby se kluby mohly poraditi o vašem odporu k těmto resolucím, bylo by to dopadlo jinak, a debaty nemusily zde býti, ale vy jste si to nechali na poslední chvíli a neloyálně jste přišli v poslední hodině, když úrada se nemohla více státi. Ale prosím, stalo se to. (Posl. dr. Hruban: Vy předhazujete neloyálnost celému klubu!)

Pokusil jsem se, abych dokázal loyálnost, kterou jste mně upírali, a mohu říci, že v krátké době, která mně zbývala, jsem způsobil, že se většina usnesla na tom, abych navrhl přijetí první resoluce celé a druhé resoluce až po polovičku. Ohledně druhé části resoluce, s kterou nesouhlasíte, navrhuji jako referent, aby se odkázala zpět školskému výboru. (Odpor u stran socialistických.)

Prosím, pánové, bylo to usneseno v parlamentárce koaličních stran. Tím končím. (Souhlas.)

Místopředseda Konečný: K věcné poznámce přihlásil se občan prof. Šrámek. (Hluk.) Prosím o klid.

Posl. prof. Šrámek: Slavné Národní shromáždění!

Dovolte, abych zde zdůraznil, že náš klub jest si vědom toho (Výkřiky.), že jest povinován vůči slavnému Národnímu shromáždění plnou a dokonalou loyalitou, že nám na tom neobyčejně záleží, aby naše čest parlamentární nebyla v nejmenším poskvrněna. - Ale tu bohužel - já vím, že to nebylo úmyslné - řekl pan referent, který domluvil přede mnou, že jsme nejednali loyálně, když teprve 10 minut před schůzí ohlašujeme, že budeme debatovati o věci, o které se právě teď domluvilo. Tu já konstatuji, že teprve v konferenci klubovních předsedů, která byla svolána přímo před touto plenárkou, bylo definitivně stanoveno, že tato věc přijde na denní pořádek. Já jsem ihned ohlásil debatu a náš pozměňovací návrh. Prosím, aby pan referent, který nám vytkl neloyálnost, vzal tuto věc laskavě na vědomí. Nám - já to zde ještě jednou zdůrazňuji, poněvadž si myslím, že rádi takové zdůraznění slyšíte - záleží na tom, abychom byli považováni ve všech směrech za stranu v parlamentě loyální. (Potlesk u stoupenců řečníkových.)

Místopředseda Konečný: Přistoupíme k hlasování o resolucích, navržených výborem školským. Prosím pány, aby zaujali svá místa. (Děje se.)

Navrhuji ctěnému Národnímu shromáždění tento postup při hlasování. Nejdříve budeme hlasovati o prvé resoluci školského výboru v celku, poněvadž zde není odchylného návrhu, a pak o resoluci druhé a to na přání členů Národního shromáždění dra Jehličky a společníků odděleně o prvé části až po slova: "... zvláštní předmět do škol" a pak o návrhu zpravodaje, dr. Srdínka, který navrhuje, aby tato druhá část byla vrácena kulturnímu výboru k novému uvážení.

Jest proti tomuto způsobu snad nějaká námitka? (Nebyla.) Není tomu tak. (Hluk.)

Prosím o klid! (Zvoní.)

Prosím ony pány, kteří souhlasí s první resolucí, navrženou školským výborem, jež také panem zpravodajem byla přečtena, aby povstali se svého místa. (Děje se.)

To jest většina. Resoluce se přijímá.

Teď dám hlasovati o druhé resoluci rozděleně. Nejdříve o první její části. Já si ji dovolím přečísti (čte): II. Ministerstvu školství se ukládá, aby činilo přípravy, aby byla zavedena občanská nauka jakožto zvláštní předmět do škol.

Kdo souhlasí s touto prvou částí druhé resoluce, jak jsem ji právě přečetl, prosím, aby povstal se svého místa. (Děje se.)

Tato prvá část druhé resoluce se rovněž přijímá.

Teď prosím, aby oni páni, kteří souhlasí s návrhem pana zpravodaje, aby druhá část této druhé resoluce byla k novému uvážení vrácena výboru kulturnímu, povstali. (Děje se.)

To jest většina. Druhá část se odkazuje kulturnímu výboru k novému uvážení. Tím jest tento odstavec denního pořádku vyčerpán.

Přistoupíme k dalšímu odstavci denního pořádku a tím jest

6. zpráva zásobovacího výboru o návrhu člena Národního shromáždění J. Kopečka a soudr. (tisk č. 827), aby zrušena byla moravská aprovisační platebna v Brně (tisk č. 1267).

Zpravodajem jest občan Robert Nádvorník. Prosím, aby se ujal slova.

Zpravodaj posl. Robert Nádvorník: Slavné Národní shromáždění!

Návrh kolegy Kopečka žádá, aby moravská aprovisační platebna byla zrušena a aby proplácení účtů přičleněno bylo k odbočce státního obilního ústavu v Brně, a aby z čistého zisku bylo 50 % dáno k disposici státu, který by jich použil na zlepšení platů úřednictva. Moravská aprovisační platebna jest zvláštností Moravy. Byla zřízena za rakouského režimu proto, poněvadž okresní aprovisační úřady neměly žádného finančního kapitálu, aby mohly provozovati obchody aprovisační, které jsou spojeny se zásobováním obyvatelstva. (Hluk.)

Místopředseda Konečný: Prosím o klid! Není možno za takového neklidu rokovati.

Zpravodaj posl. Nádvorník (pokračuje): V Čechách a ve Slezsku podobné instituce zřízeny nejsou, poněvadž organisace aprovisační jest v těchto zemích docela jinak upravena. Moravská aprovisační platebna jest společností s ručením obmezeným, která byla založena Moravskou agrární a průmyslovou bankou v Brně a Moravskou eskomptní bankou s kapitálem jednoho milionu korun. Později k nim přistoupila do spolku Agrární banka a Deutsche Agrarbank, filiálka v Brně. Celá agenda u této moravské aprovisační platebny byla prováděna tak, že u okresních aprovisačních úřadů, pro něž byla zřízena, zřízena byla konta poštovní spořitelny a tyto okresní aprovisační úřady veškeré nákupy své, resp. platy za nákupy proplácely tímto poštovním kontem přímo u Moravské aprovisační platebny, která pak ty peníze rozdělovala příslušným obchodníkům. (Hluk.)

Místopředseda Konečný (zvoní): Prosím o klid, neb za takového neklidu není možno ani referentu mluviti.

Zpravodaj posl. Nádvorník (pokračuje): Ptatebna zatěžovala jednotlivá okres. hejtmanství, tedy ty určité aprovisační úřady, při debetu 53/4 procent 1 ‰ manipulačního poplatku a pak ovšem za hotové výlohy. Celou tuto funkci provádí Moravská aprovisační platebna podle soukromoprávní smlouvy, uzavřené mezi tímto konsorciem a moravským místodržitelstvím v říjnu 1916.

Jest jisto, že za dnešních poměrů, kde se přikročuje k reorganisaci státního obilního ústavu a kde pravděpodobně dnes stávající okresní hospodářské úřady budou převzaty obilním ústavem, tedy i na Moravě filiálkou státního obilního ústavu v Brně, stává se tato Moravská aprovisační platebna úplně zbytečnou a jest možno tedy přistoupiti k jejímu zrušení. Zrušení to však není možno provésti nějakým, řekl bych usnesením Nár. shromáždění, poněvadž jsou zde soukromoprávní závazky, a jest možno poměr onen zrušiti jenom tím způsobem, když smlouva, ujednaná mezi konsorciem tímto a moravským místodržitelstvím, bude moravským místodržitelstvím vypovězena.

Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP