Prosím tedy, abyste předložené
osnově zákona dali svůj souhlas, jsa si plně
vědom své povinnosti proti Vám jako referent
a ke státu a obyvatelstvu jeho, českému i
německému jako lékař, člověk
i jako otec. (Výborně! Potlesk.)
Předseda
(zvoní): K slovu není nikdo přihlášen,
debata je skončena, přistoupíme k
hlasování. Prosím pány, aby
zaujali svá místa. (Děje se.)
Hlasovati budeme tímto způsobem:
Poněvadž předloha je obšírná,
rozdělíme ji na 6 částí a to:
Část 1. by obsahovala
oddíl I. Ustanovení všeobecná (§§
1. - 3.).
Část 2. by obsahovala
oddíl II. Očkování a přeočkování
(revakcinace) dětí, oddíl III. Nutné
očkování, hrozí-li epidemie a oddíl
IV., očkování osob, vydaných zvýšenému
nebezpečí nákazy (§§ 4. - 8.).
V části 3. bychom hlasovali
o oddílu V. Ustanovení společná (§§
9. - 12.).
V části 4. bychom hlasovali
o oddílech VI. Úřední kompetence,
a VII. Ustanovení trestní (§§ 13. - 16.).
V části 5. bychom hlasovali
o oddílu VIII. Náklady a odškodnění
(§§ 17. a 18.).
A konečně část
6. tvořila by oddíl IX. Ustanovení závěrečná
(§§ 19. - 24.), jakož i nadpis zákona a
úvodní formule.
Jsou snad proti tomuto způsobu
hlasování námitky? (Nebyly.) Není
tomu tak.
Budeme tudíž hlasovati
tak, jak jsem právě uvedl.
Kdo souhlasí s §§
1., 2. a 3. zákona, jak jsou obsaženy ve zprávě
výboru sociálně-politického a jak
je doporučil pan zpravodaj, prosím, aby povstal.
(Děje se.)
To jest většina. §§
1. - 3. jsou schváleny ve smyslu zprávy výborové.
Kdo souhlasí s §§
4., 5., 6., 7. a 8. (oddíl II., III. a IV. ve smyslu zprávy
výborové), prosím, aby povstal. (Děje
se.)
To jest většina. §§
4. - 8. incl. jsou přijaty ve smyslu zprávy výborové.
Kdo souhlasí s §§
9., 10., 11. a 12. ve smyslu zprávy výborové,
prosím, aby povstal. (Děje se.)
To jest většina. §§
9. - 12. incl. ve smyslu zprávy výborové
jsou přijaty.
Kdo souhlasí s §§
13., 14., 15. a 16. ve smyslu zprávy výborové,
prosím, aby povstal. (Děje se.)
To jest většina. §§
13. - 16. incl. jsou přijaty ve smyslu zprávy výborové.
Kdo souhlasí s §§
17. a 18. ve smyslu zprávy výborové, prosím,
aby povstal. (Děje se.)
To jest většina. §§
17 a 18 jsou přijaty ve smyslu zprávy výborové.
Kdo souhlasí s §§
19, 20, 21, 22, 23 a 24, jakož i s nadpisem zákona
a úvodní formulí ve smyslu zprávy
výborové, prosím, aby povstal. (Děje
se.)
To je většina. §§
19 až 24 incl., jakož i nadpis zákona a úvodní
formule jsou ve smyslu výborové zprávy přijaty.
Přeje si pan zpravodaj slovo
ke druhému čtení?
Zpravodaj posl. dr. Syllaba:
Nikoli, žádná textová změna.
Předseda:
Kdo souhlasí s přijatým právě
zákonem v prvním čtení, také
ve čtení druhém, prosím aby povstal.
(Děje se.)
To je většina. Zákon
jest přijat také ve druhém čtení.
Tím jest 2. odstavec denního pořádku
vyřízen a přistoupíme k odstavci třetímu,
jímž jest
3. Zpráva výboru
sociálně-politického o vládní
osnově zákona
(tisk čís. 1210) o oprávnění,
vykonávati lékařskou praxi na území
státu československého. (Tisk 1285.)
Zpravodajem jest kol. prof. dr. Velich.
Uděluji mu slovo.
Zpravodaj posl. prof. dr. Velich:
Zákonem, jehož osnovu vláda předkládá,
má býti vymezeno, kdo jest ve státě
našem oprávněn vykonávati lékařskou
praksi. Zákona toho jest nutná potřeba, jelikož
musí býti chráněna práva státních
občanů československé republiky, kteří
ve státě našem hodnosti doktora lékařství
dosáhli, proti lékařům, již jsou
příslušníky států cizích,
mimo to jest nutno, aby státem našim zabráněno
bylo prováděti praksi lékařskou osobám,
které neprokázaly zkouškami na lékařských
fakultách československého státu vědomostí,
jež od doktorů lékařství v našem
státě se žádají, a požadovány
býti musí. Předložená osnova
zákona pojednává také o tom, za jakých
okolností je lékař oprávněn
vykonávati praksi, jedná dále také
o nostrifikaci diplomů nabytých na cizích
universitách, jakož i upravuje vůbec poměry
usazování se lékařů ve státě
našem.
Předloha zákona vyhovuje
úplně požadavkům a prosím tudíž,
aby slavné shromáždění zákon
přijalo.
Předseda
(zvoní): K slovu není nikdo přihlášen.
Debata je skončena. Přistoupíme k
hlasování. Prosím pány, aby
zaujali svá místa. (Děje se.)
Poněvadž předloha
sama obsahuje pouze 7 paragrafů, je obsahem svým
jednotná a není podáno žádných
pozměňovacích návrhů, budeme
o ní hlasovati v celku. Je snad proti tomu nějaká
námitka? (Nebyla.) Není.
Budeme tedy hlasovati, jak jsem právě
navrhl.
Kdo souhlasí s §§
1., 2., 3., 4., 5., 6. a 7. zákona, jakož i s jeho
nadpisem a úvodní formulí, jak je obsažena
ve zprávě výboru sociálně-politického,
prosím, aby povstal. (Děje se.)
To je většina. Zákon
je schválen v prvém čtení.
Přeje si pan zpravodaj ke
druhému čtení slova?
Zpravodaj posl. dr. Velich:
Ne.
Předseda:
Není tomu tak. Kdo souhlasí se zákonem, přijatým
právě v prvém čtení, i ve druhém
čtení, prosím, aby povstal. (Děje
se.)
To je většina. Zákon
je schválen i ve druhém čtení
a tím tento odstavec denního pořádku
je vyřízen. Přistoupíme k dalšímu,
jímž jest
4. zpráva finančního
výboru o vládním návrhu zákona
(tisk čís. 968), jímž se zavádí
monopol výbušných látek (tisk č.
1284).
Zpravodajem je pan kol. dr. Heidler.
Uděluji mu slovo.
Zpravodaj posl. dr. Heidler:
Slavné Národní shromáždění!
Finanční výbor
pokládá výbušné látky
za vhodný předmět státního
monopolu, a to jak po stránce finanční, tak
i po stránce věcné. Text, který předložila
nám vláda, resp. finanční ministerstvo,
byl sice finančním výborem značně
pozměněn... (Nepokoj.)
Předseda:
Prosím pány na pravici, aby pana řečníka
nevyrušovali.
Zpravodaj posl. dr. Heidler
(pokračuje): ale změny, které se zde
provedly, jsou více rázu stylistického. Finanční
výbor omezil se jenom na zásadu, a provedení
celého zákona přenesl vlastně na cestu
nařizovací. V osnově samotné již
se naznačovalo, že provedení monopolu představovala
si vláda ve formě smíšené společnosti,
kde by byl stát súčastněn 60 % a soukromý
kapitál 40 %. Naproti tomu zaujal finanční
výbor stanovisko, že s touto formou podnikatelskou
naprosto souhlasiti nemůže, a to z řady důvodů.
Především, pokud jde o věc samotnou,
je forma smíšené společnosti věcí
ještě málo vyzkoušenou, je to podnikání,
které zejména v poslední době v Německu
se dost značně zavádí, ale doposud
není žádných zkušeností,
a u tak důležité věci, jako je právě
výroba a zásobování výbušnými
látkami, je přece na pováženou, svěřit
celou věc podnikatelské formě, o jejímž
úspěchu není žádných zkušeností,
poněvadž každé selhání by
bylo provázeno příliš velikým
risikem. Vedle toho jsou zde ještě přímo
věcné důvody, které finanční
výbor měly k tomu, aby se nepřiklonil k návrhu
osnovy a sice hlavně to: Není pochybností,
že výroba výbušných látek
patří vlastně do státních podniků.
Jestliže však dnes na druhé straně se
uvádějí některé důvody,
které mluví proti tomu, aby se celá výroba
soustředila ve státních podnicích,
jest po názoru finančního výboru možno
jedině jako přechodní formou uspokojiti se
s monopolem více povahy obchodní, který by
měl ovšem současně vliv, a sice dalekosáhlý
vliv na výrobu i na rozdělení látek
výbušných samotných, jak v zájmu
národní obrany, tak také v zájmu hospodářství,
zejména průmyslu hornického.
Z toho důvodu vyslovil se
finanční výbor proti návrhu osnovy
a doporučuje ve zvláštní resoluci, aby,
pokud finanční resp. státní správa
neuzná toho potřebu, aby celou výrobu výbušných
látek soustředila v podnicích státních,
prozatím spokojila se s kontrolou výroby a monopolem
obchodním. Za těchto podmínek doporučuje
finanční výbor, aby osnova zákona,
jímž se zavádí monopol výbušných
látek, byla slavným Národním shromážděním
přijata.
Vzhledem k tomu, co jsem o stanovisku
finančního výboru co do provedení
tohoto monopolu řekl, prosím dále, aby slavné
Národní shromáždění přijalo
také resoluci:
"Finanční výbor
nesouhlasí s tím, aby výroba předmětů
výbušných látek byla svěřena
projektované smíšené společnosti
státního a soukromého kapitálu, a
navrhuje, aby tato výroba, pokud stát neuzná
potřeby, převésti ji do výlučně
státních podniků, byla ponechána soukromému
podnikání za potřebné regulace a bezpečné
kontroly státní."
Předseda
(zvoní): K slovu není nikdo přihlášen.
Debata je skončena. Přistoupíme k
hlasování. Prosím pány, aby
zaujali svá místa. (Děje se.)
Hlasovati budeme o celém zákonu,
který obsahuje 7 paragrafů a jest obsahem svým
jednotný, jakož i o jeho nadpisu a úvodní
formuli najednou.
Jsou snad proti tomu nějaké
námitky? (Nebyly.)
Není jich, budeme tudíž
hlasovati, jak jsem právě uvedl.
Kdo souhlasí s §§
1., 2., 3., 4., 5., 6., 7. zákona, jakož i s jeho
nadpisem a úvodní formulí, prosím,
aby povstal. (Děje se.)
To jest většina. Zákon
jest schválen podle zprávy výborové
v prvním čtení.
Přeje si pan zpravodaj slovo
ke druhému čtení?
Zpravodaj posl. dr. Heidler:
V § 4., odst. 2. píše se ministerstvo Národní
obrany s (velkým) N, doporučoval bych, aby bylo
psáno s malým "n". Dále v §
6., poslední řádka dole, má býti
místo "jich výrobě", "jich
spotřebě a obchodu jimi".
Předseda:
Přistoupíme k hlasování ve druhém
čtení a sice se změnami textovými
navrženými panem zpravodajem. Korrektura jest v §
4., 5. řádka místo (velkého) "N"
má býti uvedeno (malé) "n", ve
slovech "národní obrany".
Konečně v § 6.,
poslední řádka má státi místo
"jich výrobě", "jejich spotřebě".
Kdo souhlasí s §§
1. - 7., jakož i s nadpisem zákona a úvodní
formulí a sice upravenými tak, jak doporučuje
pan zpravodaj, prosím, aby povstal. (Děje se.)
To je většina. Zákon
je schválen také ve druhém čtení
a přistoupíme ku hlasování o resoluci,
navržené výborem a obsažené ve
zprávě výborové.
Kdo souhlasí s resolucí,
obsaženou ve zprávě výborové,
prosím, aby povstal. (Děje se.)
To je většina. Také
resoluce navržená výborem je schválena
a odstavec 4. denního pořádku je vyřízen.
Přistoupíme k dalšímu
odstavci, jímž jest
5. zpráva školského
výboru:
I. o návrhu člena
Národního shromáždění
dra Uhlíře a soudr.
(tisk č. 22), aby byla zavedena občanská
nauka do škol všech kategorií,
II. o návrhu člena
Národního shromáždění
Boh. Fischera, V. Votruby, Rebše, Jandy a soudr.
(tisk č. 218), aby byla zavedena politická a
občanská výchova mládeže ve škole
(tisk č. 1297).
Zpravodajem jest pan profesor dr.
Srdínko. Uděluji mu slovo.
Zpravodaj poslanec prof. dr. Srdínko:
Slavné Národní shromáždění!
Mám podati zprávu o
návrzích místo pana kol. F. V. Krejčího,
který, jak známo, je na cestě k našim
legionářům do Sibiře. Převzal
jsem toto zpravodajství jako předseda školského
výboru a budu zcela stručný. Již ve
třetí schůzi Národního shromáždění
byl učiněn návrh a sice kol. drem Uhlířem
a soudr., aby byla zavedena občanská nauka do škol
všech kategorií a v další, asi páté
schůzi, navrhl poslanec Bohumil Fischer a soudr.,
aby politická a občanská výchova mládeže
ve škole byla zavedena.
Je samozřejmo, že školský
výbor zásadně souhlasí s oběma
těmito návrhy, protože je jistě zapotřebí,
aby školy obecné, měšťanské
a po případě i pokračovací
školy živnostenské staly se základem veškerého
poučení pro občany, kteří event.
nemají příležitosti k dalšímu
vzdělání, a je tedy zapotřebí,
aby na těchto školách vyučování
dějinám stalo se východiskem k seznámení
se s politikou, aby mládeži byly vštípeny
povinnosti a práva, jež vyvěrají ze
státní příslušnosti, a aby žáci
byli poučováni o občanských ctnostech.
Škola národní musí jednotlivci poskytnouti
tolik vědomostí, aby jeho rozum, jeho srdce a jeho
charakter tak byly vychovány, aby byly obohaceny a prohloubeny,
aby každý takový žák stal se později
jako občan platnou jednotkou státního organismu,
na druhé straně však má škola za
úkol, vychovati mysl žáků tak, aby byli
s to a aby byli také ochotni, sloužiti také
celku v pozdějším občanském svém
životě. Je přirozeno, že k tomu musí
býti používáno každé příležitosti,
tedy, jak jsem již pravil, při vyučování
dějepisu, při vyučování zeměpisu
i při všech ostatních předmětech,
kde může učitel chopiti se příležitosti,
aby v odporu s dobou dřívější,
kdy se tak nedělo, poučoval mládež o
všech občanských povinnostech od základu.
Školský výbor,
když pojednával o těchto návrzích,
zásadně se vyslovil pro ně, a jenom nemohl
souhlasiti, aby již nyní občanská nauka
byla zavedena do škol jako zvláštní vyučovací
předmět. Nedoporučuje to proto, poněvadž
není dosud celý systém mravní výchovy
vybudován, není tedy dosud také vyučovací
plán vybudován, podle kterého by škola
postupovala, kterýžto plán vyučovací
má nahraditi dosavadní výchovu, t. zv. náboženskou,
nebo, jak se říká, nábožensko-mravní.
Dokud nebudou provedena také zákonem všecka
opatření, kterými škola má býti
zbavena veškerého vlivu církve, není
možno přistoupiti k zavedení již nyní
nějakého nového učebního předmětu
a školský výbor byl po většině
toho názoru, že k tomu dojde, jakmile škola bude
odcírkevněna, že bude se musiti ten předmět
nahraditi předmětem novým, který jej
ve formě snad předmětu občanské
nauky doplní. Přirozená věc je, jest-li
my žádáme, aby škola poučovala
žactvo o povinnostech ku státu, že to musí
platiti stejně pro školy české, jako
pro školy ostatních jazyků, tedy i školy
německé; řekněme: v našem státě
musí se stejně vyučovati podle příbuzné
osnovy těmto novým směrům, tomuto
novému nazírání na povinnosti občanské
k republice, a v tom směru právě školský
výbor vidí počátek, kde škola
může již u šestiletých dětí,
než vyjdou 4 aneb 6 tříd obecné školy
a 4 třídy školy měšťanské,
býti velikou základnou, která bude směřovati
k rozřešení různých dosud nesrovnalostí
národnostních.