Ve veřejnosti ovšem lidem
dobré vůle bylo dostatečně vysvětleno,
jaké technické obtíže stavěly
se v cestu opatření papíru, opatření
štočků, barev a konečně tisku.
Konstatuji, že největší americké
firmy nemohly se zavázat k dodání nových
bankovek dříve, než do 8 měsíců.
Tyto všechny věci vedly pečlivou finanční
správu k jedinému výsledku: - a lidé
dobré vůle to musí pochopiti - zabezpečiti
jinak naši měnu. Tedy kolkováním. Jak
jsem pravil, toto "dětinství" usneslo
také toto vážené Nár. shromáždění.
Jestli toto provisorium bylo nějak rušeno, každé
provisorium má určité vady bylo rušeno
ovšem proto, poněvadž okolní státy
nevystupovaly dosti energiicky proti falšování,
v okolních státech ve velkém se provozovalo
falšovaní kolků.
Mně vůbec, když
jsem slyšel ty řeči, připadalo, že
vlastně vládní prohlášení
pronesl dr. Rašín, poněvadž o něm
se stále mluví a ne o vládním prohlášení,
a ty viny, které se stále na jeho hlavu sypají,
připomínají mi jeden kuplet, který
se teď v zábavních místnostech zpívá:
"Vším je vinen dr. Rašín". Doporučuji
pánům, aby si ten kuplet pro obveselení přečetli.
Výtka p. dra Viškovského,
v debatě s kol. Mattušem pronesená, jest velmi
vážná a musím proto i proti ní
promluviti. Pravil: "Vy jste se stavěli na jiné
stanovisko, vy jste se stavěli za velkostatkáře,
to vám mohu dokázat ze stenografických protokolů".
Pan dr. Viškovský zde není? (Hlas: Jest!)
Pan dr. Viškovský, který byl členem
výboru, súčastnil se právě
těch porad, kde se jednalo o výměru. Nevím,
pane dre Viškovský, jestli byste mohl dle stenografického
protokolu tvrzení, že jsme stáli za velkostatkáři
a že jsme se za ně bili, dokázati. Já
jsem si dal práci a četl jsem včera a dnes
veškeré stenografické protokoly, ale prohlašuji,
že, co jste řekl, je nepravda. (Výborně!
Posl. Ferdinand Jirásek: A kdo navrhoval 1000 ha?)
Také k tomu přijdu. Pan dr. Malinský byl
včera panem Jiráskem napaden, že on to byl,
který hlasoval ve výboru pro pozem. reformu pro
výměru 1000 ha. Není to pravda. Dr. Malínský
hlasoval v subkomitétu pro výměru, pro oficielní
návrh 250 ha. Ale přitom - a teď to přijde,
to poctivé, a ne to vaše paušální
obvinění, - navrhoval, aby v případu,
když by s pozemkem byla spojena výroba průmyslová,
na př. lihovarnictví, cukrovarnictví a jiné,
aby tu nebylo sáháno na výměru pod
1000 ha. Prosím, to nechránil dr. Malínský
velkostatkáře, - to bude snad p. dr. Viškovský
vědět - tím chránil tu průmyslovou
výrobu, výrobu, kterou musí chrániti
i tato vláda a kterou chrání ve svém
doprovodu k jmenování ministrů i náš
president. (Výborně! Potlesk.)
Když se již mluví
o těch vyšších sazbách, tedy povím,
že to byl váš socialista Pfeffermann-Záruba,
který řekl ve výboru pro pozemkovou reformu,
že se hádáme o stín kozy, když
mluvíme o nejnižší mezi a pravil dle stenografických
protokolů toto: "Protokolujte, prosím, moje
prohlášení, že jest úplně
jedno, jestliže mez stanovíte 50 ha anebo 1000 ha,
račte protokolovati, že to řekl člen,
který dělal agrární operace ve velkém
slohu. To jest socialista". (Slyšte! Posl. Johanis:
To je nám málo známo, že p. kol. Pfeffer
mann jest socialistou!)
Pro charakteristiku toho, jak naše
strana ve výboru pro pozemkovou reformu se chovala, uvádím
jen tolik: Dne 15. dubna navrhoval jsem ve výboru, aby
do zákona pojato bylo zmocnění Pozemkového
úřadu k tomu, aby mohl, když by to žádalo
obecné dobro, anebo místní poměry,
při skutečném přebírání
půdy sejíti i pod ustanovenou minimální
mez. Z našeho klubu tedy vyšel tento iniciativní
návrh, že se může jíti i pod mez,
jak se navrhovala; proti tomu nestavěli se členové
našeho klubu, nýbrž ostatní kluby, naopak
dr. Němec, kolega z našeho klubu, se připojil
k tomu mému návrhu a také tento návrh
byl pak podkladem konečného kompromisu. (Posl.
Johanis: Hlasovali jste pro 350 ha! Fáček se přimlouval,
aby se platila náhrada dle válečných
cen! To konstatuji, pane kolego!)
My jsme v celé této
věci na počátku Národního shromáždění
podávali návrhy konkretní a ne demagogické,
které by zlákaly široké vrstvy, nýbrž
konkretní návrhy střízlivé,
které se nelíbily snad hned veřejnosti; my
jsme neslibovali, že budeme do 14 dnů hotovi, pane
Johanise, poněvadž jsme věděli, že
je to reforma veliká; ukazovali jsme, že nelze mluviti
o mechanickém dělení, že půda
není plátno, které by se dalo stříhati;
to jsme řekli svým lidem na schůzích
a tak jsme mluvili také ve výborech. To byl ten
rozdíl mezi námi a vámi. Proto jsme zcela
kritickými, ale vy, když paušálně
obviňujete dra Malínského, v tom chybujete,
že poctivě neřeknete, jak to bylo navrhováno.
My jsme mluvili pro pozemkovou reformu ve prospěch výroby
i lidí na tom zúčastněných
a ukázali jsme, že to dovedeme; konec konců
došlo ke kompromisu, který když srovnáte
s tím, co jsme odhlasovali a co jsme my ve svých
klubovních návrzích na počátku
N. S. navrhovali, uvidíte, že se to spolu velmi kryje.
Tím končím! (Potlesk. Výborně!)
Předseda:
Debata je skončena. Debatu o vládním
prohlášení zakončiti jest podle ustanovení
§ 67 našeho jednacího řádu hlasováním,
schvaluje-li Národní shromáždění
prohlášení vládní čili
nic. Přistoupíme k hlasování. Prosím
pány, aby zaujali svá místa (Hluk. Zvoní.)
Prosím o klid. Člen N. S. pan kol. dr. Hodža
navrhl podle § 67. našeho jednacího řádu,
aby Národní shromáždění
schválilo prohlášení vlády. Kdo
pro návrh tento hlasuje, prosím, aby povstal. (Děje
se.) To je většina, prohlašují návrh
za přijatý.
Přistoupíme k dalšímu
odstavci denního pořádku, jímž
jest
2. zpráva imunitního
výboru o žádostí krajského soudu
v Kutné Hoře
za svolení ke stihání člena N.
S. Antonína Chroustovského. Tisk 1300. Zpravodajem
jest p. kol. Jonáš. Uděluji mu slovo.
(Hluk. Zvoní.) Prosím o klid.
Zpravodaj posl. Jonáš:
Slavné Národní shromáždění!
Krajský soud v Kutné Hoře žádá
za svolení ke stíhání člena
Národního shromáždění
Ant. Chroustovského pro neoprávněný
výkup brambor a přečin přemršťování
cen. Když žádost tato dostala se imunitnímu
výboru, vyhledal mě kol. Chroustovský
a pravil, že si přeje, aby byl vydán a dodal,
nebude-li přání jeho vyplněno, že
se raději vzdá mandátu poslaneckého
a sám přijde před soud, a sice proto, aby
dokázal bezdůvodnost oné žaloby a aby
celá záležitost byla také osvětlena
s jiných hledisek. Na základě tohoto výroku
navrhuje imunitní výbor, aby bylo uděleno
svolení k trestnímu stíhání
posl. Ant. Chroustovského na jeho důtklivou
žádost.
Předseda:
K slovu není nikdo přihlášen, debata
je skončena. Prosím pány, aby zaujali
svá místa. (Zvoní.) Pane kolego Jehličko,
pane kolego Kmeťko!
Pan zpravodaj navrhl jménem
výboru, aby člen Národního shromáždění
Ant. Chroustovský byl vydán. Kdo souhlasí
s tímto návrhem, prosím, aby povstal. (Děje
se.) To jest většina. Návrh jest přijat.
Tím tento odstavec denního
pořádku jest vyčerpán a přistoupíme
k dalšímu, jimž jest
3. zpráva výboru
pro pozemkovou reformu o vládní předloze
zákona, jímž se doplňují některá
ustanovení zákona z 16. dubna 1919 č. 215
sbírky zák.
a nař. o zabrání velkého majetku pozemkového.
Tisk 1171. Zpravodajem jest p. kolega dr. Fáček.
Uděluji mu slovo.
Zpravodaj posl. dr. Fáček:
Vážené Národní shromáždění!
Zákon, o kterém mám podávati zprávu,
slibuje svým nadpisem více, než podává
obsahem. Mnozí z nás, kteří se účastnili
jednání o záborovém zákoně,
jsou přesvědčeni, že lec která
ustanovení tohoto zákona bude třeba pozměniti.
Je to pochopitelno při zákoně, který
tak plně zasahuje do nesčetných oborů
soukromého i veřejného práva a který
byl s takovým spěchem dělán, ale přítomná
předloha nemá s tím co činiti. Pozemkový
výbor byl toho mínění, že dlužno
iniciativu v těchto meritorních změnách
ponechati pozemkovému úřadu, jehož ustanovení
v brzku pravděpodobně již se dočkáme.
Pozemkový výbor k podnětu
ministerstva zemědělství omezil se jen na
některé doplňky, respektive na některé
změny menší důležitosti, ale naléhavé
povahy. (Hluk.)
Předseda
(zvoní): Prosím o klid.
Zpravodaj posl. dr. Fáček
(pokračuje): První věc záleží
v tom, že zákon záborový, a také
zákon o pozemkovém úřadě ukládá
celou řadu funkcí pozemkovému úřadu.
Jsou to funkce naléhavé, zejména dohled na
řádné hospodaření na zabraných
velkostatcích. Ale při tom vydání
zákona o pozemkovém úřadě,
ačkoliv ten zákon nabyl účinnosti
dnem vydání, nevešel ten úřad
ještě v činnost a jest zde jisté vakuum,
které jest třeba vyplniti. Navrhuje se, aby v tomto
mezičasí, než bude vyhlášeno, že
pozemkový úřad jest organisován a
zahajuje činnost, tyto funkce jeho vykonávalo aspoň
v neodkladných případech ministerstvo zemědělství.
Druhá věc jest ta: Záborový zákon
připouští za úředního
souhlasu zcizení, zavazení atd. částic,
náležejících k zabranému velkostatku.
To zcizení jest podle záborového zákona
účinno proti státu jen tenkrát, když
pozemkový úřad dal k tomu svůj souhlas.
Teď ale ještě před vydáním
záborového zákona bylo podobné zařízení,
podobné opatření učiněno ohledně
vší půdy, zapsané v zemských
deskách. Také bylo zcizení zakázáno,
a prohlášeno za neplatné a jen tenkrát
platilo, jestliže je schválilo ministerstvo zemědělství.
Jest třeba opatření, aby schválení,
která udělena byl ministerstvem zemědělství,
měla platnost stejnou, jako schválení, která
udělí dodatečně pozemkový úřad
na základě zákona záborového.
Třetí věc konečně
jest ta, že jest potřebí jistých trestních
sankcí k tomu, aby záborový zákon
mohl býti řádně prováděn,
zejména hned jeho prvá část, týkající
se zjištění zabraného majetku, které
nebude jinak možno, než na základě přiznávek
majitelů.
Jménem pozemkového
výboru navrhuji, aby tento návrh zákona byl
schválen se změnami, které v tištěném
textu návrhu zákona byly provedeny usnesením
pozemkového výboru dodatečně. (Hluk
na pravici.)
Předseda
(zvoní): Prosil bych pány na pravici, aby
zachovali klid.
Zpravodaj posl. dr. Fáček
(pokračuje): Změny ty záležejí
v tom: V čl. 1. odst. 2. škrtnou se slova: "uděluje
úřední souhlas podle § 7.; místo
toho vloží se slova: "vykonává
úkoly pozemkového úřadu,"
tedy formulace všeobecnější.
Dle změny textu v odst. 4.
téhož článku škrtnou se slova:
"Ustanovení toto neplatí o...."
a text bude pak zníti: "Právní jednání,
schválená ministerstvem zemědělství
ve smyslu zákona z 9. listopadu 1918, č. 32. sb.
z. a n., o obstavení velkostatků neb úřady,
příslušnými podle § 4. zákona
z 10. prosince 1918, č. 64. sb. z. a n., o mimořádných
přechodných ustanoveních na Slovensku, jsou
také naproti státu účinna i bez tohoto
průkazu."
Pozemkový výbor navrhuje,
aby s těmito změnami, které předsevzal
na textu, byl navržený zákon schválen.
Předseda.
K slovu není nikdo přihlášen, debata
jest skončena. Přistoupíme k hlasování.
Prosím pány, aby zaujali
svá místa. (Děje se.)
Zákon, doporučený
panem zpravodajem, má pouze dva články. Můžeme
tedy o něm hlasovati najednou.
Jest snad proti tomu námitka?
(Ne byla.) Není tomu tak. Budeme hlasovati tedy
v celku.
Kdo souhlasí s článkem
1. a 2. zákona. jakož i s nadpisem jeho a sice se
změnami, které doručil pan zpravodaj v odstavci
2. a odst. 4., prosím, by povstal se svého místa.
(Děje se.)
To jest většina. Zákon
jest v prvém čtení schválen.
Přeje si pan zpravodaj slova
ke druhému čtení?
Zpravodaj poslanec dr. Fáček:
Nepřeji.
Předseda:
Není tomu tak; přistoupíme ke druhému
čtení.
Kdo souhlasí s přijatým
právě zákonem v prvém čtení
také ve čtení druhém,
prosím, by povstal. (Děje se.)
To jest většina. Zákon
jest schválen také ve čtení druhém,
a tím tento odstavec denního pořádku
jest vyřízen, a přistoupíme k dalšímu,
jímž jest
4. zpráva státně
zřízeneckého výboru o vládním
návrhu (tisk č.
1079) ve příčině zákona o
převzetí venkovských poštovních
sluhů, zaměstnaných u poštovních
úřadů třídních, do stavu
výpomocných poštovních sluhů
a do stavu sluhů po rozumu čl. 2. zákona
z 25. září 1908 ř. z. č.
204 (tisk č. 1247). Zpravodajem jest pan kolega Buříval,
uděluji mu slovo.
Posl. Buříval:
Vážené shromáždění!
Státně zřízenecký
výbor předkládá zprávu o vládním
návrhu v příčině zákona
o převzetí venkovských poštovních
sluhů, zaměstnaných u poštovních
úřadů třídních. Oč,
velevážení pánové, jde? Jde o
tisíce a tisíce venkovských poštovních
zaměstnanců, přespolní listonoše,
kteří jsou plně v úřadě
zaměstnáni a kteří doposud nebyli
pojatí do zákona rámcového, tedy do
zákona, který platí pro všechny státní
zřízence dle ducha služební pragmatiky
ze dne 25. ledna 1914, protože jest dokázáno,
že vlastně konají práci tutéž,
jako státní zřízenci úřadů
poštovních. Jest tedy nezbytno, aby jejich služební
poměr jak po stránce mzdové, tak i smluvní
náležitým způsobem byl upraven. Proč
se tak zejména státi musilo již nyní,
vysvítá z toho, že pošty přestaly
býti takovým útvarem, jako v dobách
předešlých, nejsou již pronajímány,
tak jak se to dálo - až snad na pošty nejmenší
- a v důsledcích toho konečně také
byla před nedávnem, tuším 10. dubna,
provedena Národním shromážděním
úprava poměrů úřednických
zaměstnanců poštovních úřadů
a z toho vyplývá i další povinnost,
aby poštovní zaměstnanci, tedy i neúředníci,
nebyli nadále zůstavení v tom svém
dřívějším způsobu zaměstnání
a i smluvním poměru k těm jednotlivým
správcům nebo poštmistrům, nýbrž
aby na roveň postavení byli všem státním
zaměstnancům, pokud jsou u pošt zaměstnáni.
Já vás žádám,
velevážení pánové, aby s ohledem
na to, že jde o právě ty nejmenší,
zákon tak, jak jest ve zpráve státně-zřízeneckého
výboru obsažen, byl také přijat.
Poněvadž by mohly vzniknouti
domněnky, které by způsobily falešné
závěry a rekriminace, považuji za svou povinnost
prohlásiti, že ta absence naše a také
absence Slováků nestala se zúmyslně,
nýbrž jenom náhodou byla proto způsobena,
poněvadž klub náš má schůzi
klubovní a nebyl dosti rychle a včas o hlasování
vyrozuměn. Tolik považuji za nutno, aby bylo konstatováno.
Předseda:
Vzhledem k tomuto prohlášení dovolují
si připomenouti svůj dávný příkaz,
aby totiž průběhem plenární schůze
nekonaly se žádné schůze výborové,
ani schůze klubovní.
Ke slovu není nikdo dále
přihlášen, debata je skončena, přistoupíme
k hlasování. Prosím pány, aby zaujali
svá místa. (Děje se.)
Poněvadž také
tato zákonná předloha není příliš
obsáhlá - má pouze 5 paragrafů - a
nejsou podány žádné pozměňovací
návrhy, budeme hlasovati o celém zákoně
najednou. (Souhlas.)
Námitek proti tomu není.
Přistoupíme k hlasování.
Prosím pány, kteří souhlasí
s §§ 1., 2., 3., 4. a 5. jakož i s nadpisem zákona
ve smyslu zprávy výborové a podle doporučení
pana zpravodaje, aby povstali se svého místa. (Děje
se.)
To jest většina. Zákon
jest schválen v prvním čtení.
Přeje si pan zpravodaj slova
ke druhému čtení?
Zpravodaj posl. Buříval:
Nikoli, není žádná textová změna.
Předseda:
Pan zpravodaj si slova nepřeje.
Kdo souhlasí s přijatým
právě zákonem v prvním čtení
také ve čtení druhém, prosím,
aby povstal. (Děje se.)