Porady v Bratislavě, zahájené
dne 25. června o 5. hod. odp., kterých vedle jednoho
důstojníka generálního štábu
účastní se jménem uherské vlády
lidový zmocněnec Petr Agoston, který působil
dříve v komisariátu zahraničním
a nyní je lidovým komisařem pro justici,
týkají se jen vytvoření a stanovení
neutrálního pásma podél celých
hranic ve smyslu odst. 5. a 6. noty generála Pellé
ze dne 24. června. Při tomto jednání
vycházejí najevo veškeré nedostatky
hranic, jež stanovily vědomě prosté
ohledy etnograficko-politické a nikoliv zřetel hospodářský
a dopravní, nebo dokonce strategický. Protože
hranice naše se státem maďarským stanoveny
byly notou předsedy mírové konference pana
Clémenceaua ze dne 13. června jen schématicky
a nota sama uznává nutnost přesného
ohraničení zvláštními komisemi
na místě samém, tedy práci velmi obtížnou
a zdlouhavou, není vytvoření neutrálního
pásma věcí jednoduchou, tím spíše,
že se tu nejedná o krátké provisorium.
Je proto velmi účelno, aby při jeho ustanovení
bylo pamatováno na všechny eventuality. Zástupce
maďarský přišel konečně
i s požadavkem, aby v komisích, které budou
dozírati na přísnou neutralitu zmíněného
pásma, byl ještě jakýsi rozhodčí
mezi nimi a dohodou. Žádá totiž, aby tam
zasedal nějaký neutrál, třeba zástupce
Švýcar. Velmi složitou jest otázka poměrů
na Dunaji a v okolí Šalgotarjánu.
Z dnešní noty generála
Pellé považuji za nutno upozorniti na jeden význačný
bod. V zakončení se praví: "Souhlasím
s výhradou rozhodnutí mírové konference,
aby Vám byla povolena nová lhůta k úplnému
vyklizení území, náležejících
ke státu československému". - Nemáme
dosud míru, ba není ani příměří,
jaké bývá před uzavřením
míru smlouváno, jest pouhá přestávka
v bojích, kterou z rozkazu mírové konference
generál Pellé loyálně nařídil.
Protože však každým okamžikem očekáváme,
jak odpoví předseda mírové konference
a maršálek Foch na sdělení, která
jím o průběhu událostí i o
chování Maďarů generál Pellé
učinil, musí býti naše vojsko, osvěžené
v této pause, připraveno k ráně. My
víme, že ani Maďaři nezahálejí,
nicméně panuje hluboká důvěra
ve vojiště i velení, že budeme-li donuceni
k novému boji, jehož si nepřejeme, budeme pokračovati
ve vítězném postupu, v němž jsme
se 24. června zastavili.
Veškeré jednání
Maďarů na území československé
republiky máme v přísné patrnosti,
neboť nota pana předsedy mírové konference
ze dne 22. června, v jejíž opravdovost a pevnost
nemáme důvodů nevěřiti, zaručuje
nám: "že bude požadována plná
náhrada v celém rozsahu za všechny škody
nezákonně způsobené".
Slibovaná náhrada není
pro nás dostatečnou, když si uvědomíme,
co musí vytrpěti slovanské obyvatelstvo pod
maďarským režimem, kde i velmi shovívaví
pozorovatelé italští v Budapešti musí
zakročovati na ochranu vražděných občanů
maďarských, kteří jsou jiného
přesvědčení než komisaři
rad. Naše vůle, míti Slovensko celé
a míti je co nejdříve, nemůže
býti žádnou diplomatickou akcí umlčena
a otupena. A jestliže jsme svěřili osud části
svých slovenských bratří do rukou
vzácného svého přítele generála
Pellé, který nám stále podává
důkazy svého zápalu pro naši věc,
pak rád bych mu jménem vlády, sněmu
i lidu tlumočil jako plnomocníku mírové
konference vřelou touhu, aby trpělivost našeho
národa nebyla v nejcitlivějším místě
napínána více, než to dovolují
všechny bolesti, které za poslední léta
jíž vytrpěl. (Výborně! Hlučný
potlesk.).
Předseda: Přistupuji
k pokračování v rozpravě o zprávě
výboru rozpočtového o státním
rozpočtu republiky Československé pro rok
1919 (tisk 1218) a sice
k dokončení specielní debaty o skupině
VI.
Předem ještě upozorňuji,
že po vyřízení této skupiny,
po ukončení debaty, přistoupíme k
hlasování o posledních dosud neodhlasovaných
3 skupinách rozpočtu ministerstva školství,
ministerstva financí a o této skupině, kterou
právě projednáváme.
Dále prosím, aby byla,
pokud možno, přesně dodržována
lhůta řečnická, která je dvacetiminutová,
tak, jak bylo usneseno. Prosil bych, aby páni řečníci
v této věci předsednictvo při řízení
agend podporovali.
Uděluji slovo prvnímu
řečníku posl. Petrovickému.
Posl. Petrovický: Vážené
Národní shromáždění! Při
generální debatě o našem prvním
řádně projednávaném rozpočtu
státním na r. 1919 bylo učiněno jedním
řečníkem prohlášení, že
toto sl. Nár. shromáždění pro
živnostenský stav do té doby positivního
nic nevykonalo. Já, bohužel, musím s tohoto
místa toto prohlášení potvrditi, neboť,
ač sledoval jsem opravdu horečnou práci tohoto
ústavodárného sboru, nevzpomenul tento sbor
živnostenského stavu jako jedné velmi důležité
složky národní, tohoto stavu, který
právě ve válce na hrdlech a statcích
velice trpěl, jako žádný stav druhý
- bylo to zejména naše české živnostnictvo.
Byl to opravdu určitý
systém vídeňských vlád válečných,
který, jako snažil se celý náš
národní život, celý náš
národ český seslabiti, ano jej dokonce vyhubiti,
usiloval také zároveň o to, aby živnostenský
stav český úplně zničil, poněvadž
vlády vídeňské dle zkušeností
předpokládaly, že náš stav živnostenský
pro naši samostatnost, pro hospodářskou budoucnost
našeho státu bude jedním také z hlavních
pilířů, na kterých naše státní
hospodářství státní bude spočívati.
Jsme všichni - anebo, lépe
řečeno, máme býti všichni - pravými
a pilnými dělníky na stavbě této
budovy státní. Pan ministr financí předložil
nám pro první část stavby řádný
rozpočet. Za něj však - jak správně
bylo jím prohlášeno nemůže za celý
ručiti sám, nýbrž béře
ve spoluurčení ostatní ministry, tak, že
každý má zodpovídati za svůj
rozpočet svého úřadu. Pro nás,
pro živnostenský stav, jest na prvním místě
důležitým a směrodatným rozpočet
ministra obchodu jako nejvyšší instance živnostnictva,
nejen dozorčí, ale instance zároveň
ochranné a zároveň také rozpočet
ministerstva železnic, pošt a telegrafů jakožto
velmi důležitých spolučinitelů
k budoucímu rozkvětu našeho průmyslu,
našeho obchodu a živností. Přihlédneme-li
blíže k rozpočtu ministerstva obchodu, tu jsou
na prvém místě pro živnostenský
stav pozoruhodné položky a sice pod č. 8. a
10., ve kterých položkách ministerstvo obchodu
zařaďuje na prvním místě 280.000
K pro eventuelní postátnění zvelebovacích
ústavů v Brně a v Praze a v další
položce jest zařazeno 333.000 K pro podporu živnostenského
družstevnictví a ostatních zvelebovacích
ústavů. Tu právě ministerstvo obchodu
postřehlo a chtělo vyzvednouti důležitost
a význam zvelebovací akce živnostenské
pro střední a malý stav živnostenský
a obchodní.
Jedině tato zvelebovací
akce živnostenská může býti našemu
malému a drobnému živnostnictvu prospěšnou
a velkou pomocí pro jeho produktivnost jen tenkráte,
když tato akce bude provedena programovitě, cílevědomě,
a také skutečně nestranně. Např.
kursovnictví, jímž před válkou
u nás tak zvaná technologicko-průmyslová
musea se zabývala a jemuž nejvíce a téměř
největší péčí věnovalo
technologické museum pražské živnostenské
a obchodní komory, nesmí býti kusé,
nýbrž musí býti v budoucnosti - má-li
živnostenskému stavu prospěti, programově
plánovitě a uceleně a musí býti
přístupné všem složkám,
tvořícím v obchodnických a živnostenských
stavech, tedy nejen samostatným podnikatelům, nýbrž
i súčastněnému dělnictvu a
učebně nejstaršímu učednictvu.
Toto kursovnictví, řekl jsem, musí býti
také nestranné: ne pro jedno odvětví,
nýbrž pro každé odvětví,
které toho bude potřebovati. Prosil bych s tohoto
místa, aby tato akce zvelebovací pro živnostenský
stav byla iniciativní, poněvadž máme
některé jednotlivé obory, které nejsou
ještě tak organisačně vyspělé,
že nejsou ještě úplně doorganisovány
a nemají té smělosti, aby na místech
kompetentních o takový kurs, o takovou pomocnou
akcí iniciativně se ucházely.
Rád bych si přál,
vážení přítomní, aby s
touto akcí zvelebovací zároveň byla
rozvinuta náležitá, cílevědomá,
promyšlená podpora našeho živnostenského
družstevnictví. Nynější naše
družstevnictví každého systému
není ještě tak silné, není ještě
tak finančně a hospodářsky podloženo,
aby živnostnictvo přivedlo na ten stupeň, aby
se opravdu stalo činitelem výrobním pro vývoz
a zároveň, aby tím způsobem bylo také
prospěšno naší republice na internacionálním
trhu.
Dokud nebude míti naše
živnostnictvo svá družstva veliká, dokud
nebudou finančně silně založena, do
té doby nebude mocí naše družstevnictví
chopiti se žádoucího vývozu, ale také
do té doby nedosáhne živnostnictvo té
dlouhé kýžené etapy, která by
opravdu byla trvanlivou základnou hospodářského
sesílení živnostnictva s celonárodním
významem. Ovšem živnostnictvo, vážené
Národní shromáždění, musí
vyjíti samo vstříc, nesmí spoléhati
na cizí pomoc, nýbrž tyto zájmové
otázky na prvém místě musí
řešiti ve svých živnostenských
organisacích, ale také živnostnictvo konečně
musí vyjíti z přítmí té
známé své nerozhodnosti a musí opravdu
tak postupovati, aby nezůstalo, jak vždy se stávalo,
na poloviční cestě státi, aby na rozcestí,
na kterém často stojí, nedalo se zlákati
na cesty často pochybené, nýbrž musí
jíti hned zpočátku pohromadě tou cestou,
která je bezpečně vede k cíli sociální
hospodářské samostatnosti, na které
nebudou a nesmí se křížiti jeho snahy
po opětném vypětí jeho individualismu
se samozřejmou touhou zachování soukromého
vlastnictví ve stupni pravé demokracie, která
nezná panství, která nezná nadpráví
jedné třídy nad druhou, nýbrž
zná a jen spočívá v práci nás
všech, jež tvoří a bude tvořiti
nové a nové hodnoty, schopné k rozdělení
každému, co patří mu dle jeho zásluhy,
dle jeho schopností a dle jeho výkonnosti. Pak teprve,
vážené Národní shromáždění,
bude moci býti živnostnictvo súčastněno
dále na péči ministerstva obchodu, dané
mu položkami 3.-5. pro obchodní zpravodajství,
kde jest dotováno jedním milionem korun a zvelebení
vývozu jedním milionem jedenkrát sto tisíci
korunami. S povděkem vítám také 13.
položku v částce 100 tisíc korun, která
jest věnována na zvelebení cizineckého
a lázeňského ruchu. Dá se zajisté
u nás očekávati, až nastanou klidnější
poměry, že naše krásná vlast od
hlubokých hvozdů šumavských až
k velebným Tatrám bude vyhledávána
nejen světem obchodním a průmyslovým,
ale bude vyhledávána zajisté také
četným světem turistickým. A tu právě
touto položkou chce podporovati ministerstvo obchodu povznesení
návštěvy cizinců u nás, ale není
možno tento cizinecký ruch, zejména turistický
povznésti, jestliže zároveň nebude s
tímto cizineckým ruchem součinná živnost,
která je úzce s ním spjata, a to živnost
hostinská a výčepní a z této
hlavně hotelový průmysl.
Hostinská živnost utrpěla
opravdu z ostatních stavů živnostenských
největších ztrát hospodářských.
Již při vypuknutí války tato živnost
a její činnost další byla přerušena
různými přísnými nařízeními,
později byla úplně podlomena omezením
výroby piva. A my vidíme, že v této
době hospodářství živnosti hostinské
jest úplně zničeno a že opravdu při
povznesení ruchu cizineckého klade ji vláda
na významné místo jako spoluúčinnou
živnost hostinskou. O významu jejím svědčilo
prohlášení ministra vnitra deputaci, kterou
jsem předvedl s předáky organisací
hostinských obou národností, kde prohlásil,
že spoléhá na odbornost, na kvalifikovanost
našeho hostinského stavu pro povznesení ruchu
cizineckého, svědčí také i
další prohlášení ministra spravedlnosti
dr. Soukupa u příležitosti konání
jubilea 50tileté hromady spolku číšníků,
kde vybízel nové adepty této živnosti
ku spolupráci a prohlásil, že očekává,
že naše živnost hostinská česká
bude jednou z prvních v celé Evropě. Na jedné
straně račte viděti, že jedni páni
jaksi vyzdvihují význam a důležitost
stavu hostinského, avšak na druhé straně
vidíme, že zas jiná část hostinské
živnosti dneska brzdí se v jejím znovuvzkříšení.
V poslední době jest vydáno přísné
nařízení ministra zásobování
pro živnosti hostinské a výčepní,
kde nařízeno je přísné trestání,
ano hrozí se a nakazuje se úřadům,
aby při opětném překročení
maximálních cen za nápoje byla dočasně
těmto potrefeným živnost odejmuta a na jejich
vlastní útraty aby o tom vyhlášení
bylo přibito na jich provozovnách.
Vážené shromáždění!
Tímto způsobem živnost hostinská vlastně
jest stavěna na ten stupeň, ve kterém pohybují
se obchodně jenom lichváři. Dnes stav hostinský,
stav, který ze 75 proc. jest opravdu slabě hospodářsky
založen, dnes stav ten jest tak ubohý, že není
možno stanovené maximální ceny na pivo
nejenom jednotlivcům, ale velikému množství
hostinských dodržovati z toho důvodu, že
předpoklad k těmto maximálním cenám,
daný oním prohlášením vládního
zástupce a zároveň předsednictvem
pivovarské komise o větším přídělu
surovin se strany vlády pivovarům a pivovarů
hostinským nebyl dodnes ještě úplně
splněn. Následkem toho dnes hostinský hospodářsky
hyne a hospodářsky nadále jest ničen.
Není mi možno zároveň
při své řeči přehlédnouti
dodatek k rozpočtu, kterým vyšlo vstříc
ministerstvo financí k výzvě kolegy Slavíčka
při jednání o tomto rozpočtu položkou
175.000 K na účely živnostenské, kterýmžto
dalo toto ministerstvo financí výraz svého
i ministerstva obchodu vnitřního přesvědčení,
že živnostnictvu mělo by býti ještě
ve větší míře pomoženo,
že živnostnictvo daleko větší dotace
pro svůj stav živnostenský potřebuje,
nebýt ovšem dnes ještě těch dravých
a nejistých poměrů politicko-hospodářských
v naší republice. Avšak pevně očekávám,
že v budoucnu bude všemožná péče
věnována se strany ministerstva obchodu otázce
maloživnostnictva, které by nemohlo nadále,
a prohlašuji zde, že také nadále nesnese
to nynější odstrkování, na které
sice bylo zvyklo v Rakousku, ale nezvykne v naší Československé
republice, kde si je nedá líbiti.
Hospodářství
živnostnictva jest úplně vyvráceno,
živnostnictvo válkou jest ožebračeno.
Nepatrné jest procento živnostníků,
které by bylo těžilo z válečné
konjunktury. Proto napadání živnostnictva a
obchodnictva, že obohacovalo se lichvařením,
jest nepravdou a pomluvou! Právě toto napadání
a právě toto psaní hnalo lidi ku známému
drancování ze dne 22. a 23. května.
Vždyť přec největší
část živnostnictva byla na vojně a hlavně
řemeslníci byli na frontě i za frontou, opustili
dílny, obchody, které mezitím jejich ženy
byly nuceny zavříti z nedostatku surovin a hotového
zboží.
Živnostnictvo nevyvolalo drahotu,
tu vyvolala válka. Drahota nesmí býti zaměňována
pojmem lichvy. Jestliže draho jsem koupil, jsem nucen draze
prodati s připočtením režie, která
přec - račte znát - velice stoupla, a příslušného
zisku, přiměřeného ku dnešním
životním poměrům.
Mezi legitimním živnostnictvem
nehledejte lichvářů, - za jednotlivce nemůže
celek - ti patřili a patří ku živlům
nelegitimním, kteří neměli nikdy s
legitimním obchodníkem a oprávněným
řemeslníkem nic společného. Dnes,
vážení přítomní, jest
jediná touha celého světa, aby nastalo konečně
znatelné zlevnění předmětů
denní spotřeby. Ale my vidíme, že nikdo
nechce začít, že nikomu se doopravdy do toho
nechce, a přec jednou se tak státi musí,
nemáme-li trpěti pod těmito tísnivými
poměry dál. Počátek - nezbude asi
nic jiného - nastati musí u prvotní výroby,
která slouží žaludku.
A bude-li učiněn brzy,
tím lépe pro celý svět, ježto
potom sleví živnostník, sleví průmysl,
sleví úředník, a jsem přesvědčen,
že také sleví dělník, zkrátka
slevíme a musíme sleviti všichni, když
uvidíme, že se konečně jednou nasytíme,
že konečně se ošatíme a budeme
také bydleti jako lidé.
Pak teprve zmizí nadobro dnes
nejvýš vypjatá nervosa, lidstvo se uklidní
a zpřístupní k uspořádání
válkou rozvrácených, hospodářsko-politických
poměrů.
A, vážení přítomní,
buďte ubezpečení, že živnostenský
stav chce opravdu na tomto díle se všemi ostatními
vrstvami občanskými spolupracovat, že potom
jistě nastane spokojenost. A jenom tehdy bude živnostnictvo
moci dokonale konat svoji povinnost a dávat republice,
co jest republiky, jejíž budoucnost si přeje
mít velkou, šťastnou a slavnou. (Výborně!
Potlesk.)