Předseda: Tomášek,
místopředsedové:
dr. Hajn, Konečný, Udržal,
zapisovatelé: Bradáč,
dr. Jur. Slávik,
a větší počet
členů Národního shromáždění.
Zástupcové vlády:
Členové vlády: Habrman, Klofáč,
dr. Rašín, Staněk, dr. Soukup,
dr. Stránský, Stříbrný,
dr. Šrobár, dr. Vrbenský,
dr. Zahradník a zástupci ministerstva
Národní obrany plukovník Hauf,
podplukovník Polz, major Michovský,
podplukovník Quitta, ministerský tajemník
dr. Novák.
Z kanceláře sněmovní:
JUDr. Haasz, tajemník sněmovní,
zástupce jeho JUDr. Říha.
1. Zpravodaj inž. Bečka.
Pokračování v rozpravě o zprávě
výboru rozpočtového o státním
rozpočtu republiky Československé pro rok
1919 (tisk č. 1218).
2. Zpravodaj dr. Veselý.
Zpráva finančního výboru o vládním
návrhu zákona (tisk č. 1054) na zmocnění
pro vyhlášení amnestie v oboru poplatkovém
(tisk č. 1162).
3. Zpravodaj dr. Fáček.
Zpráva finančního výboru o vládním
návrhu zákona (tisk č. 964) o povinném
sdělávání smluv nájemních
ve formě písemné, dále o nežalovatelnosti
nepřiznané činže (tisk č. 1163).
4. Zpravodaj G. Navrátil.
Zpráva státně-zřízeneckého
výboru o návrhu člena Národního
shromáždění G. Navrátila a soudr.
(tisk č. 597) na úpravu služebních poměrův
okresních lesních a lesních příručích
při politické správě (tisk č.
1164).
5. Zpravodaj Zíka.
Zpráva finančního výboru o vládním
návrhu zákona (tisk č. 911), jímž
se mění výměra poplatků z dolových
a povrchových měr a z výhradních kutisk
(tisk č. 1170).
6. Zpravodaj Zíka.
Zpráva finančního výboru o návrhu
člena Národního shromáždění
Udržala, Zíky, Sonntága a soudr. (tisk č.
211) na vyplacení zadržených podpor příslušných
vodním družstvům (tisk č. 1193).
Předseda
(zvoní): Národní shromáždění
je schopno se usnášeti.
Zahajuji schůzi.
Omluvili se:
churavostí: Čapka
(na neurčito), Pelikán (na neurčito),
Janoška (na neurčito), J. V. Hrouda
(na 14 dní), Jirásek Alois (pro nejbližší
schůze);
zaměstnáním:
Biňovec (do 10. srpna), Špaček
Jos. (do 10. srpna), dr. Vlček (do 30. června),
Duchaj (na neurčito), Chaloupka, Dúla,
Halík (pro dnešní a nejblíže
příští schůzi), Heidler, Hrizbyl
(na neurčito), Kadlčák (též
pro včerejší schůzi);
účastí při
mírovém jednání v Paříži:
Mečíř;
účastí při
jednání v Římě: dr. Kolísek,
Krojher;
trvalým zaměstnáním
ze slovenského klubu: dr. Hálek, Houdek,
dr. Ivanka, Makovický, dr. Medvecký.
Vládní návrh
zákona, jímž se zavádí daň
z vodní síly, tisk 1080, přikázal
jsem výboru finančnímu.
Byl mně učiněn
návrh, aby návrh tento přikázán
byl též výboru technickému.
Jsou snad proti tomu nějaké
námitky? (Nebyly.) Není jich, návrh
bude přikázán též výboru
technickému.
Před přechodem k dennímu
pořádku vyžádal si slovo k podání
zprávy o situaci na Slovensku pan ministr N. O.
Uděluji mu slovo.
Ministr N. O. Klofáč:
Slavné Národní shromáždění!
Silný nápor, kterým
se Maďaři chtěli zmocniti našeho Slovenska,
jest zastaven. Duch našeho lidu, který tvoří
jádro armády československé republiky,
se v této těžké zkoušce opětně
osvědčil. Dík cílevědomému,
obezřetnému a hlubokou spojeneckou věrností
prodchnutému vrchnímu vedení, podařilo
se soustřediti naše branné síly k mohutnému
odporu. Jménem celého národa jsme povinni
vyjádřiti vřele cítěný
dík vrchnímu velení, ale i všemu našemu
vojsku na Slovensku. (Výborně. Potlesk.)
Nadšeno pravým pochopením pro vážnost
okamžiku a pravým vlastenectvím, překonalo
záhy neklid, zanesený v prvním období
maďarského útoku do jeho řad, semknulo
se, aby s heroickou obětavostí vzdorovalo přesile
sfanatisované armády maďarské. Díky
dobrému mravnímu základu našeho vojska,
legionářského, domácího i domobraneckého,
byl nejen maďarský postup zastaven, ale i do posledního
okamžiku postupovali jsme vpřed - dokonalými
plány a výpočty generála Pellé
vedenou ofensivou - kterou generál Mittelhauser zahájil
dne 7. a generál Hennocque dne 14. června. Soustředěné
vědomí povinnosti vůči ohrožené
vlasti umožnilo našemu chrabrému vojsku překonávati
vlastní silou a vlastními prostředky převahu
početnou, materiálovou i obtíže terrainu.
Oddané nadšení vojska stoupalo den ode dne,
jakmile armáda zcela jasně vycítila a poznala,
že národ v nadšené podpoře neomezuje
se jen na sbírky a resoluce, nýbrž že
vysílá na pomoc nejlepší své
syny ze řad sokolských, dělnických
i jiných tělocvičných a národních
korporací, kteří již povinni vojenskou
službou nejsou a přece dobrovolně a nadšeně
hlásí se k obraně vlasti. (Výborně!
Potlesk.)
To mohu u vědomí plné
zodpovědnosti jako ministr Národní Obrany
ve Vašem slavném sboru prohlásiti, aniž
bych tím chtěl snad konkurovati maďarskému
lidovému zmocněnci a vrchnímu veliteli maďarské
rudé armády Böhmovi. On totiž v sobotu
dne 21. června, tedy ve chvíli, kdy bylo již
v Paříži ve věci česko-maďarské
rozhodnuto, promluvil v plenární schůzi sovětového
kongresu řeč o rozvráceném stavu maďarského
vojska. Ačkoliv uváděl vítězství,
jichž Maďaři proti nám nikdy nedobyli,
mluvil o pokleslém duchu rudé armády, o vojsku
zapomínaném národem a trpícím
nedostatkem. Kongres dal mu v odpověď zmocnění
ku všeobecné mobilisaci všech pracujících
občanů.
Ve chvíli, kdy ze zpráv
a referátů velitelů a vojevůdců
vanula pevná naděje, že v dohledné době
zbavíme Slovensko násilných maďarských
vetřelců, dostaly události mocným
zakročením mírové konference zcela
jiný ráz. Z úředních zpráv,
publikovaných tiskem, známa jest váženému
shromáždění nota, kterou zaslal předseda
mírové konference Clemenceau dne 22. června
vládě republiky československé a vládě
maďarské republiky rad. Jsou Vám známy
také podmínky, které vrchní velitel
československé armády, generál Pellé,
prováděje příkazy maršálka
Focha, položil vrchnímu veliteli branných sil
maďarských, lidovému zmocněnci Böhmovi.
Vláda maďarské republiky rad snaží
se ve všech svých odpovědech oddáliti
provedení kladených podmínek a komplikuje
věc tak prostou, jakou jest bezodkladný ústup
za hranice československé republiky, stanovené
mírovou konferencí v depeši jejího předsedy
ze dne 13. června.
Duchem dlouholeté odborné
zkušenosti, ale i rytířské loyality
vedena jest nota generála Pellé ze dne 24. června
na vyhýbavou odpověď lidového komisaře
Böhma. Praví se v ní:
1. Vojsku československému
vydal jsem rozkaz, aby dne 24. června o 5 hod. ranní
zastavilo válečné operace.
2. Podle ujištění,
které mi dáváte, spoléhám na
to, že chcete splniti podmínky maršálem
Fochem kladené, že podvolíte se i ostatním
podmínkám, vytčeným mým radiogramem
ze dne 20. června v odst. 2., 3., 4., 5. a 6. a zejména
že maďarská vojska počnou s ústupem
dne 24. června v 5 hod. ráno a že ústup
ten bude úplně skončen v místech,
nalézajících se jižně od linie
stanovené radiogramem presidenta mírové konference
ze dne 13. června, dne 28. června v 11 hod. 59 min.
v noci těmi oddíly, které stojí západně
od linie Bardějov - Velký Šaryš - Margecany
- Moldava - Uljak Szanticska a dne 28. června v 11 hod.
59 min. v noci veškerými oddíly, které
stojí východně od této linie.
3. Československému
vojsku nařizuji, aby neznepokojovalo tento ústup
a aby započalo se svým pohybem vpřed teprve
dne 26. června v 11 hod. 59 min. v noci, pokud se týče
oddílů stojících západně
od linie Bardějov - Velký Šaryš - Margecany
- Moldava - Uljak Szanticska a dne 28. června v 11 hod.
59 min. v noci pro oddíly stojící východně
od této linie.
4. Pokud se týče vyslání
delegátů k ustanovení podrobností
hranic, mám za to, že tato otázka vymyká
se mojí kompetenci a odevzdávám ji československé
vládě a panu předsedovi mírové
konference.
5. Aby však byla odstraněna
veškerá možnost obtíží mezi
vojsky obou národů, navrhuji, aby bylo rozhodnuto,
že vojsko maďarské ustoupí ve výše
uvedené lhůtě nejméně 2 km
jižně od linie, ustanovené radiogramem ze dne
13. června, a že vojsko české nepostoupí
blíže, než 2 km severně od této
linie. Pásmo 4 km - takto vzniklé - budiž až
do dalšího rozkazu pokládáno za pásmo
neutrální, zakázané oddílům
i ozbrojeným vojákům obou národů.
6. Navrhuji, aby přesné
hranice tohoto neutrálního pásma byly ustanoveny
delegáty Vámi i mnou vyslanými, kteří
by mohli míti schůzku dne 25. června v 11
hod. dop. v Bratislavě.
7. Odevzdávám panu
předsedovi mírové konference Vaši otázku
o vyklizení rumunským vojskem části
Vašeho území, které obsadilo. Vyklizení
to jest zaručeno rozhodnutím mírové
konference.
8. Žádám Vás,
abyste mi oznámil před 3. hod. odp. dne 24. června,
zdali se mnou zúplna souhlasíte ve všech zde
uvedených bodech a zvláště zdali se
zavazujete k provedení podmínek ustanovených
pro ústup všeho vojska ve výše uvedeném
odstavci 2."
První telegramy, jež
jsme včera ráno dostali, zdály se nasvědčovati
tomu, že Maďaři netoliko zastavili nepřátelství,
ale že se hodlají místy stáhnouti poněkud
vzad a zanechati v opuštěném území
jen slabé hlídky. Ve chvíli však, kdy
jsme chtěli o tom veřejnosti předložiti
zprávu, tedy včera zde, došla nová depeše
lidového zmocněnce a vrchního velitele Böhma,
která zní:
"Potvrzuje příjem
Vašeho telegramu ze dne 24. června mám čest
oznámiti Vám, že po zastavení nepřátelství
s naší strany, útočily oddíly
československého vojska na naši armádu
severně od Levice a východně od (tu je jméno
zkomoleno a nedalo se zjistiti), ačkoliv přesně
stanovená lhůta k vyklizení zmíněného
území ještě nevypršela. Protestuje
co nejdůrazněji proti takovému jednání,
mám čest současně Vám oznámiti,
že vláda maďarské republiky rad odeslala
panu předsedovi mírové konference Clemenceau-ovi
telegram tohoto znění: (Tu citován jest nejprve
telegram lidového zmocněnce Böhma generálu
Pellé ze dne 23. června a dále dodatky, jež
k němu učinil lidový zmocněnec pro
věci zahraniční Bela Kuhn a které
jsou Vám známy z dnešního ranního
tisku.) K tomu připojuje zakončení vrchní
velitel Böhm:
"Vyjadřuji znovu, že
jsem ochoten jednati přesně dle podmínek
stanovených v telegramech pana předsedy mírové
konference Clemenceaua a pana maršálka Focha, prosím
Vás o laskavé svolení, aby naše vojska
zůstala na místech, kde je právě zastihlo
příměří, pokud nedojde odpověď
na telegramy zaslané panu Clémenceau-ovi, týkající
se žádaných záruk."
Odpověď na tuto depeši
byla jen jedna a tu dal dnes o půl noci vrchní velitel
československé armády generál Pellé
notou, která zní:
"Panu lidovému zmocněnci
Böhmovi, veliteli maďarské armády v Jedlové:
1. Mám čest potvrditi
příjem Vašeho radiogramu čís.
297 ze dne 24. června.
2. O útocích, které,
jak mi tvrdíte, byly podniknuty československými
oddíly po hodině stanovené ku zastavení
nepřátelství, nemám dosud nijakých
zpráv. Nařizuji vyšetření této
věci. Naproti tomu oznamuji Vám však, že
mi bylo sděleno, že na mnohých místech
fronty západně od Košic a Prešova pokračovalo
maďarské vojsko po určené hodině
ve střelbě. Upozorňuji Vás na to,
že příhodám takového rázu
velmi těžko lze předejíti, dokud oddíly
obou stran zůstávají v těsném
styku. To byl také důvod, že jsem, prováděje
podmínky stanovené panem maršálkem Fochem,
jež jste se výslovně uvolil vyplniti, určil,
aby ústup maďarských oddílů zahájen
byl bezprostředně po hodině stanovené
zastavení nepřátelství. Ústup
ten měl před polednem dne 24. června dosáhnouti
linie vzdálené 15 km od nynějších
posic maďarských vojsk. Této podmínce
nebylo učiněno zadost se strany vojsk, která
podléhají Vašim rozkazům.
3. Pokud se týče vyklizení
maďarského území vojsky rumunskými,
o němž se zmínil již Váš radiogram
ze dne 23. června, vezměte na vědomí,
že podle ustanovení radiogramu pana předsedy
mírové konference ze dne 22. června toto
vyklizení nebude provedeno, dokud vojska maďarská
nevyklidí území československého,
(Výborně!) a že provedení tohoto
ustanovení jest Vám zaručeno slovem samého
předsedy mírové konference.
4. Ostatní politické
podmínky, o nichž se zmiňuje telegram pana
lidového zmocněnce Bely Kuhna, který jste
mi sdělil, nebyly vůbec uvedeny ve Vašem radiogramu
ze dne 23. června.
5. V důsledku toho, odvolávaje
se na Vaše prohlášení, že jste ochoten
vyplniti podmínky kladené panem maršálkem
Fochem, nemohu jinak, nežli trvati dále na okamžitém
ústupu maďarských vojsk na místa ležící
jižně od hranice stanovené radiogramem pana
předsedy mírové konference ze dne 12. června
a zpraviti o tom pana maršálka Focha, vrchního
velitele spojeneckých branných sil."
Z těchto depeší
jest jasno, že na jasně stylisovaná slova generála
Pellé odpovídá vláda maďarská
vytáčkami. My musíme však trvati na
tom, co bylo řečeno. Generál Pellé
nejedná o vyklizení Slovenského území
jako vrchní velitel československé armády,
nýbrž určuje jen podrobnosti provedení
dle instrukcí daných mu mírovou konferencí.
K příměří, které na
slovenské frontě zavládlo a kterého
Maďaři zneužívají, nebylo by došlo,
kdybychom se dívali na situaci jen se stanoviska vojenského.
My tu však provádíme příkaz dohody,
o níž věříme, že má
poctivou snahu uzavříti již krvavé dějiny
světové války. (Výborně!)
Není bez zajímavosti, že maďarská
vláda ve svých posledních depeších
zcela pomíjí návrh generála Pellé
na vytvoření 4 km širokého neutrálního
pásma až do provedení definitivních
korektur hranic. Fakt, že Maďaři bez legálních
důvodů nezahájili ihned po zastavení
nepřátelství svůj ústup, byl
na místě samém zjištěn komisemi
dohodových důstojníků. Zvláštní
komise důstojníků amerických odjela
do Košic, aby u velitele východní armády
maďarské zjistila důvody tohoto váhání.
Dnes nelze ještě říci,
jaké bude konečné rozhodnutí Maďarů
a kde budou státi vojska maďarské republiky
rad o půl noci dne 26. června, kdy se první
oddíly československé dají na pochod,
aby naše území obsadily. (Výborně!)
Máme vřelé přání, aby
napraveno bylo Maďary dosavadní opoždění
a naše území do ustanovené doby bylo
vyklizeno, to však jest jisto, že máme nejen
právo, ale i sílu, abychom provedení podmínek
vyklizení po ustanovené lhůtě vynutili.
(Výborně!) Naše právo stvrzeno
jest sankcí mírové konference, o síle
svědčí nejen chrabrá naše vojska
na Slovensku, ale celý národ, který povstal
na obranu těžce zkoušené části
své vlasti. Táž síla bude uměti
obhájiti práva naše i v budoucnosti proti každému,
kdo by je chtěl svévolně zkracovati. Bude-li
československé vojsko cítiti vždy za
sebou nadšení a vznět celého národa,
jak je cítilo ve dnech právě minulých,
pak jistě vždy plně dostojí jménu,
které nese, bude pevnou a nerozbornou národní
obranou. (Výborně! Hlučný potlesk.)
Předseda
(zvoní): Přistoupíme k dennímu
pořádku a sice k pokračování
v rozpravě o zprávě výboru rozpočtového
o státním rozpočtu republiky československé.
Budeme pokračovati v debatě všeobecné.
Prvním řečníkem je pan kol. Štefánek;
uděluji mu slovo: