Středa 21. května 1919

Schůze zahájena ve 2 hod. 25 min. odpol.

Přítomni:

Předseda: Tomášek,

místopředsedové: dr. Hajn, Konečný, Udržal,

zapisovatelé: Bradáč, dr. Veverka;

větší počet členů Národního shromáždění.

Zástupcové vlády: Členové vlády: Habrman, dr. Hruban, Klofáč, Štaněk, dr Soukup, dr. Stránský, Stříbrný, Švehla, dr. Winter, dr. Vrbenský, dr. Zahradník.

Z kanceláře sněmovní: JUDr. Haasz, tajemník sněmovní, zástupce jeho JUDr. Bartoušek.

Denní pořad

52. schůze Národního shromáždění československého ve středu dne

21. května 1919 o 2. hod. odpol.

1. Zpravodaj dr. Bouček. Pokračování rozpravy o reformě manželského práva (tisk č. 1007).

2. Zpravodaj dr. Markovič. Zpráva výboru pre upravenie hospodárskych a sociálnych pomerov legionárov a ích rodin o návrhu členov Národného shromaždenia dr. Ivana Markoviča, Jána Jančeka ml., dr. Juraja Slávika a spol. (tisk 819) o sriadení hospodárskych a sociálných pomerov legionárov a ích rodin (tisk č. 975).

Po případě:

3. Zpravodaj dr. Matoušek. Zpráva právního výboru o vládním návrhu zákona (tisk č. 974) o padělání peněz a cenných papírů (tisk č. 1052).

Předseda (zvoní): Národní shromáždění jest schopno se usnášeti. Zahajuji schůzi.

Omluvili se:

churavostí: Čapka (na neurčito), Jakubka (na neurčito), Fr. Navrátil (na neurčito), Fr. Němec, Kopeček, Pelikán (na 6 týdnů) a Malypetr, Rebš;

zaměstnáním: Nádvorník (do 28. května), dr. Vlček (do 31. května), Nekvasil, (pro tento týden), dr. Vrat. Černý (pro tento týden), Ecksteinová (do 25. května), Sonntág (na neurčito), Prokůpek, Klindera, Brodecký;

účastí při mírovém jednání v Paříži: Mečíř, dr. Uhlíř;

účastí při mezinárodní parlamentární obchodní konferenci v Brusselu: dr. Dušek, Ant. Němec, dr. Rambousek, dr. Rolíček, dr. Slávik, Šrámek, dr. Vaněk;

trvalým zaměstnáním ze Slovenského klubu: dr. Hálek, Houdek, dr. Ivanka, Makovický, dr. Medvecký, Stodola.

Žádám p. sekretáře, aby přečetl věci tiskem rozdané.

Zástupce sněmovního tajemníka dr. Bartoušek (čte):

Během 51. schůze tiskem rozdáno:

Tisk 1011. Odpověď min. vnitra na dotaz čl. N. S. Em. Špatného a spol. o nezákonných vyhláškách volebních obecních starostů o soupisu voličů.

Tisk 1013. Odpověď min. vnitra na dotaz čl. N. S. A. Svěceného a soudr. o pronásledování kolportérů dělnického tisku v republice československé.

Tiskem rozdáno v 52. schůzi Národního shromáždění československého ve středu, dne 21. května 1919:

Tisk 1021. Odpověď předsednictva min. rady na dotaz čl. N. S. dra J. Matouška a soudr. a čl. N. S. dra Meissnera a soudr. o tom, že se nevykonává zákon ze dne 18. února 1919 č. 89 sb. z. a n. o oficiantech státních úřadů a ústavů.

Tisk 1022. Odpověď min. školství a nár. osvěty na dotaz čl. N. S. dra A. Uhlíře a soudr. o českém školství v Trutnově.

Tisk 1023. Odpověď min. školství a nár. osvěty na dotaz čl. N. S. dra Mareše, dra Srdínka, dra Syllaby a spol. o poměrech na universitě v Praze.

Tisk 1024. Odpověď min. železnic na dotaz čl. N. S. J. Kříže a soudr., o propuštění vrch. strojního komisaře Jana Pfeiffera, správce topírny v Mezimostí.

Tisk 1025. Odpověď zástupce předsedy min. na dotaz čl. N. S. Slavíčka a spol. stran přídělu demobilisačního materiálu pro malé živnostníky.

Předseda: Výbor pro úpravu hospodářských a sociálních poměrů legionářů a jich rodin se ustavil.

Předsedou zvolen: Slavík Antonín,

zapisovatelem: prof. Maxa Prokop.

Imunitnímu výboru přikázal jsem žádost okresního soudu v Plzni za svolení k trestnímu stíhání člena N. S. C. Ludvíka Pika pro přestupek §u 21. zákona ze 17. prosince 1862 č. 6 ř. z. (Zvoní).

Vážené Národní shromáždění!

Smutná a bolestná zvěst dochází nás z oné končiny, jež i jinak poslední dobou byla a je předmětem vážných starostí našich při mírovém jednání. Přišla z Těšínska. Tam v Lazech velikou důlní katastrofou utracen byl značný počet hornických životů, celá řada uhlokopů zmrzačena, spousta rodin připravena o své živitele, manželky o muže, děti o otce. V dědinách před Těšínem bude se rozléhati pláč a nářek sirot a vdov, celým tím krajem Bezručovým rozhostí se smutek. Zase celé dekády, ba snad hekatomba dělníků položila život na bojišti práce. Dělníkův, a pravím hned: hrdinů. Hrdinů v plném slova smyslu. Vždyť na jedné straně nesou na bedrech svých celou tíhu zápasu národnostního v kraji, kde "stotisíc nás poněmčili, stotisíc nás popolštili". A na druhé straně prohýbají se pod obrovským břemenem mimořádně důležitého úkolu, spočívajícího na nich v hospodářském životě národa, dobývají-li černý démant, bez něhož by náš průmysl byl odsouzen k záhubě. A vzpomeňme si, za jakých okolností obrovský úkol ten plní. Jak nesmírně těžký jest jejich život, jakou kletbou jest jejich práce v temnotách podzemních, plná ustavičného nebezpečí. Jak že to o nich pěje Bezruč? "Já kopu, já pod zemí kopu, já balvany, jak hada kůže se jiskřící, kopu, pod Polskou Ostravou kopu. Kahan mi zhasíná, do čela padly zcuchané vlasy a slepené potem, octem a žlučí se zalévá oko, že žil a s temena lebky lije se krev. Já kopu, já pod zemí kopu."

A teď přichází zvěst, že celá hekatomba těchto nešťastných mezi nešťastnými, nesoucí dvojnásobné břímě dvojího těžkého zápasu, padá v oběť záludné katastrofě. Rozléhá-li se dnes pláč před Těšínem, smím jistě říci: bolest a žal Těšínska je dnes bolestí a žalem celého národa. Pokládám za samozřejmou povinnost, abych s tohoto místa a jistě za souhlasu celého Národního shromáždění dal výraz hluboké naší bolesti a tlumočil živou účast i soustrast rodinám, jež byly katastrofou postiženy. Ale musím k tomu ještě dodat: Tak, jako v otázce národně-politické starost naše o osud bratří našich z Těšínska musí se vtělovat v činorodé úsilí našich mírových vyjednavačův i v účinnou pomoc a po odporu celého národa, tak i tento případ smutný musí vyburcovati pozornost všech, kdož jsou povinni starati se o zlepšení osudu hornických rodin. A vynořuje-li se v tomto případě otázka, není-li snad neštěstí to v souvislosti s uspořádáním nynější formy vlastnické v monopolistické těžbě důlní, jistě případ sám urychlí řešení otázky, která již svoláním ankety v ministerstvu veřejných prací ocitá se tak jako tak na denním pořádku péče republiky.

Vážené Národní shromáždění, dámy a pánové, Vy jste povstali na znamení smutku, a já projev Váš dám protokolovat. Ke slovu v téže věci přihlásil se p. ministr veřejných prací, uděluji mu je.

Ministr veřejných prací Staněk: Vážené Národní shromáždění!

Připadá mi bohužel smutný úkol, jako vždy po katastrofě vysvětlovati příčiny a veřejnost seznámiti s tím pochodem katastrofy, jak asi si ji odborníci představují, než ovšem vyšetřování jest skončeno. Vyšetřování jest v plném proudu a mohu tudíž jen s váženým Národním shromážděním sděliti to, co právě před krátkou dobou telefonicky nám bylo z místa neštěstí zvěstováno.

Zpráva úřední, která mne došla, dle telefonického sdělení zní (čte):

"Podle telefonické zprávy revírního báňského úřadu v Moravské Ostravě stala se dne 20. května 1919 kolem 12. hod. polední na jámě "Nová jáma" v Lazích ve Slezsku explose na překopu čís. 100 na V. patře, kde při provádění hornických prací v hlušinách (pískovci) bylo stříleno dynamitem za použití elektrických palníků.

Překop žene se ke sloji "Kazimír II." a přecházel právě skok, z něhož podle všeho nastal vetší výron třaskavých plynů (degagement de grisou). Vzdálenost od sloje činí ještě 400 metrů.

Větrování děje se proudem vtažným, čistým, který doposavad nepřešel žádného obloženého předku.

Sloj "Kazimír" patří do skupiny slojů orlovsko-karvínských, je 3 až 4 metry mocný, má málo methanu (CH4), za to však dosti prachu uhelného.

Pro provoz ostravsko-karvínských dolů kamenouhelných, v nichž vyskytují se třaskavé plyny a snadno zápalný uhelný prach, jsou platny zvláštní podrobné bezpečnostní policejní předpisy, vydané ještě ministerstvem ve Vídni, jejichž platnost jest nedotčena.

Na základě těchto předpisů byli ustanoveni zvláštní zřízenci ku provádění práce střelné, pro něž platí zvláštní instrukce, schválená výměrem revírního horního úřadu v Moravské Ostravě ze dne 19. května 1903 č. 4648.

Výtah z těchto instrukcí mám zde po ruce a doufám, že váženému shromáždění nemusím jej čísti. Jsou velmi přísné a důkladné bohužel musím po tomto neštěstí říci, že nebývají často dodržovány (Hlasy: Tak jest!), vzdor přísnému dohledu a nařízením mnohdy snad bývají opomíjeny. (Posl. Buříval: Snad nemohou se ani dodržovat!) Zcela správně, poněvadž horní revír je tak rozsáhlý, že ani při napětí všech sil nemohou horníci vyhověti tomu, co jim ukládají předpisy a co ten personál jistě i ve vlastním zájmu by považoval za nutné k vlastní bezpečnosti splniti. Horní revírní úřad mel v dobách míru 7-9 úředníků, dnes máme tam pouze čtyry. Ti kdyby pracovali ve dne v noci, nejsou s to, aby veškeré ty práce, týkající se předpisův ohledně pořádku na dolech, vykonali pod osobním dozorem. (Posl. Johanis: A což není jiných?) Promiňte, že na ty výkřiky odpovídám. Československých úředníků nemáme proto, poněvadž u dřívějších německých správ těchto dolů nenašli naši bánští inženýři zaměstnání, a proto z kruhů české inteligence tak málo jednotlivců věnovalo se tomuto povolání, dnes pro nás tak důležitému, a státní službě - račte prominouti, že to dnes s tohoto místa říkám - při příjmu asi 20 proc. toho, co báňský inženýr dostane v privátních službách. Ovšem nemohu chtíti, aby z privátních služeb naši čeští lidé přestupovali k nám do naší státní služby.

Pokračuji v úředním sdělení takto:

Vodní vedení na postřikování uhelného prachu dle zprávy báňského úřadu je zavedeno v celé jámě a tedy také na kritickém místě. O tom, jak se explose přihodila, není ještě nic známo, neboť šetření provádí báňský úřad od 20. května 1919 odpoledne i za účasti hornických znalců, báňských inspektorů Hertla a Štilera.

Dosud bylo z jámy vyvezeno 32 mrtvých a 26 raněných (Slyšte! Slyšte!), jichž ošetření v nemocnicích (orlovské, ostravské a těšínské) bylo zařízeno. (Slyšte!) Mimo to se pohřešuje 78 lidí, (Slyšte! Slyšte!) z nichž někteří - to je domněnka pouze - podle všeho z jámy vyfárali, ale u kontroly známek se nepřihlásili.

Účinky explose jsou, pokud možno posouditi, dynamicky dosti obmezeny a pozůstávají v porušení isolací větrovacích mezi slojí Gabriel, Kazimír I., Kazimír II. a Milán.

Záchranné práce za použití dýchacích aparátů byly včera ihned zahájeny, avšak bylo třeba je zastaviti, poněvadž analysa výtažných plynů dokázala, že v dole vypukl požár a záchranné mužstvo by bylo marně vystavováno nebezpečí záhuby, aniž by byla pravděpodobnost, že by někdo mohl býti zachráněn. Skutečně z pronikajícího mužstva byli dva muži vyvezeni z jámy omámeni.

Předně bude třeba ohrožené místo vzduchotěsně zahraditi, aby požár byl utlumen načež možno přistoupiti ku zmáhání.

Do jámy je přístup hlavní těžní šachtou, mimo to jest spojení překopem k hlavní jámě, které podle všeho bude třeba prozatím zazdíti. Stroje porušeny nejsou, ventilátor funkcionuje, rovněž tak pumpy.

Hornoúřední šetření děje se za vedení vrchního komisaře inž. Sopka, při čemž účastní se ustanovení bezpečnostní dozorci ze řad dělnictva.

Celá jáma prozatím stojí. Osazenstvo obnáší dle posledních výkazů 1707 lidí, pracuje se ve třech směnách, a sice: od 6 hod. ráno do 2 hod. odpoledne, od 2 hod. do 10 hod. večer, a pak od 10 hod. večer, do 6 hod. ráno. Ve směnách denních se těží, v noční směně se provádějí správky. Podle zpráv bylo v ranní směně na dole 600 lidí.

Závod vede inž. Goldstein, jemuž je přidělen inž. Prach. Dříve byl na dole závodním inž. Sykala (Polák), jenž v únoru po obsazení území naším vojskem odešel. Revírní horní úřad chtěl dosaditi na tuto jámu, která patří do skupiny II. - tedy mezi jámy zvláště nebezpečné - závodního zkušenějšího, ale nebylo tak možno pro odpor osazenstva, které pozůstává z polovice Čechů, z polovice z Poláků.

I na tomto dole osazenstvo svémocně způsobilo odstranění zvláště českých zřízenců, ku př. velmi zdatného naddůlního Peška. (Tak jest!) O tom, jak s polské strany se proti českým dělníkům, dozorcům a úředníkům na dolech společností "Orlová-Lazy" postupuje, podávají obraz resoluce, jichž opisy jsou přiloženy a z nichž vysvítá, že pracuje se se strany polské úplně bezohledně proti všemu, co je české, a že následkem nedostatečné výkonné moci úřadů je disciplína mezi dělnictvem uvolněna.

Tam byly ohromně velké schůze českého osazenstva, které proti příkrému vystupování se strany Poláků se usnášely, a sice 26. dubna, pak 27. dubna a 28. dubna, o nichž protokoly mám zde po ruce. (Čte):

"Možno s velikým oprávněním jíž nyní říci, že v této okolnosti asi tkví příčina nastalého neštěstí. Podle rozkazu ministra veřejných prací byly na všech dolech republiky Československé po převratu, pokud to bylo fysicky možno, prováděny důkladné inspekce za příčinou konstatování bezpečnostního stavu dolů."

Já jsem, velevážené Národní shromáždění, před 7 měsíci poukazoval na to, že jsem toto nařízení vydal, poněvadž během války bezpečnostní opatření byla zanedbávána, aby vše bylo důkladně prohlédnuto a závady odstraněny. (Čte):

"Na "Nové jámě" byla provedena inspekce naposledy dne 11. ledna 1919, jež nezavdala podnětu k nějakým zvláštním větším nařízením bezpečnostním."

Mimo hlavní inspekce, rozumí se samo sebou, že koná se velmi často inspekce podřadná, kde se něco objeví. (Čte):

Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP