Ovšem žádalo se
od něho, aby měl prostředky peněžní,
neboť musil otec nebo někdo jiný za něj
se zaručiti, že bude míti plat. Tedy za práci,
kterou konal státu, musil ho platiti někdo jiný,
ale vydělávati si při tom také nesměl,
to prý by se nesrovnávalo s jeho důstojností.
Vážené shromáždění,
myslím, že stát by si měl spíše
vážiti těch, kteří při
práci úřední mohou, chtějí
a dovedou - ovšem bez újmy své činnosti
úřední - věnovati se také jiné
práci - třeba kulturní nebo hospodářské.
Jest všude u nás potřeba těch sil, které
máme, sil fysických i duševních co nejvíce
využíti zejména v naší republice,
kde jest nutno povinnost práce daleko více zdůrazňovati,
než ve starém Rakousku. Ovšem republika žádá
práci, ale ti, kteří pracují, žádají
zase zaplacení za práci, takové zaplacení,
které by jim bylo úplnou náhradou a dostačilo
plně k živobytí jejich a jejich rodin; ale
nesmějí trpěti bídu při práci.
Naše republika v ohledu sociálním, myslím,
bude založena na 2 principech, jednak na tom, že kdo
je schopen pracovati, musí pracovati, jednak na tom, že
kdo pracovati nemůže, musí o něj býti
postaráno, ne-li jinak, alespoň státem. Docela
souhlasím s názorem p. ministra financí,
že má býti málo úředníků,
jen tolik, kolik je třeba, ale úředníků
dobře placených. Je to jistě lepší,
než když máme celou armádu úřednictva,
které jest špatně placeno, od kterého
se nemůže žádati, aby svou práci
konalo s tím nadšením, jako by ji konalo, kdyby
bylo hospodářsky dobře situováno.
Za války tedy, jak jsem řekl,
ukázala se všechna ta úřednická
bída, ukázalo se, že všechny ty drahotní
přídavky, všechny ty nákupní
výpomoci, které byly udělovány, byly
jen takovou kapkou v té veliké nouzi úřednické
a že naprosto nedostačovaly. Jestliže si musil
zaměstnanec státní vůbec jíž
i před válkou hodně utahovati řemen,
pak nestačily za dob válečných již
ani ty dirky na řemeni, aby si jej mohl utahovat ještě
více.
Státně-zřízenecký
výbor byl veden jedině snahou, aby v této
kritické situaci úřednictvu a zaměstnancům
našim vůbec pomohl. Že to tak hladce nešlo,
nebylo naší vinou. Ale my konečně jsme
docílili toho po dlouhém jednání -
vy všichni to víte a naše veřejnost také,
poněvadž to bylo i v novinách uveřejněno,
že teprve když všechny kluby tohoto váženého
shromáždění se usnesly na tom, že
trvají na požadavcích státně-zřízeneckého
výboru ohledně přídavku drahotního,
ohledně započtení válečných
let a ohledně přídavku staropensistům,
že teprve pak bylo v ministerské radě rozhodnuto,
aby tato předloha zákona byla do Národního
shromáždění dána.
My také úřednictvu
a zaměstnancům dáme plné politické
právo. To, co bývalo ve starém Rakousku,
v republice nebude. Tak jako dostali vojáci své
volební právo, není pochyby, že všechna
politická práva i státnímu zaměstnanectvu
budou zabezpečena, že při příští
úpravě služební pragmatiky bude také
v tom směru učiněno všechno, aby politické
právo našeho úřednictva bylo zajištěno.
(Výborně!)
Ale co si přejeme? My si přejeme,
a to jest zase požadavkem právě naším
demokratickým, požadavkem naší svobody
státní a politické, aby úřednictvo
ve výkonu svých úředních prací
bylo naprosto nestranné. My chceme politická práva
úřednictvu zabezpečiti, ale ovšem úřady
musí býti vyloučeny z každé politiky.
Nepochybuji, že tímto
našim prvním krokem v otázce výpomoci
úřednictvu není učiněno všechno,
že budou jistě následovati také kroky
další a že musí dojíti k nějaké
všeobecné regulaci těchto platů státních
zaměstnanců co nejdříve a že
budou tím způsobem aspoň provisorně,
aspoň než bude úprava definitivní služební
pragmatikou provedena, tyto poměry upraveny tak, aby skutečně
nebyla příčina k ustavičným
nářkům a stížnostem.
My, kteří jsme členy
státně-zřízeneckého výboru,
my to vidíme nejlépe, my tam slyšíme
bezprostředně všechny ty stížnosti
zcela oprávněné na nedostatečné
platy našeho státního zřízenectva.
A docela správně bylo zde podotčeno pány
předřečníky a já se plně
přidávám k jejich názoru, že
nejde tak o zvýšení mezd, nebo zvýšení
služného, jako o odbourání cen, o zlacinění
všech životních potřeb. A to je ta otázka
nejdůležitější. Když budou
ceny lacinější, pak také přestane
nářek na nedostatečné platy. Všechny
ty kategorie státních zaměstnanců,
pokud se obrátily na nás a já myslím,
že snad není ani jediné, která by se
již nebyla na státně zřízenecký
výbor obrátila, všechny tyto kategorie státních
zaměstnanců a zřízenců zrovna
tak, jako dělníci tovární, ukazují
na to, že nejde jim o zvýšení platů,
že nejde jim o zvýšení služného,
ale jde jim o odbourání cen. Když to, vážené
shromáždění, všecko bude provedeno
tak, jak nám to pan ministr Rašín ve státně
zřízeneckém výboru již při
příležitosti jednání o tento
květnový přídavek sliboval a jak nás
na nejbližší již dobu odkazoval, pak odpadne
také potřeba, aby nastala tato regulace nyní
tedy v tom směru, že by tento přídavek
květnový, event. přídavky další
musily býti vypláceny. Když nastane skutečně
podstatné snížení cen všech výrobků,
pak budeme míti tuto otázku alespoň z polovice
rozřešenu.
Já nebudu mluviti - pan předseda
již mne napomíná, abych skončil, já
tedy děkuji především všem stranám
politickým za to, že postavení naše ve
státně zřízeneckém výboru
svým usnesením posílily, že umožnily,
abychom tuto předlohu mohli dát na stůl váženému
shromáždění a doufám pevně,
že také budoucně, až se s tou regulací
další obrátíme na poslanecké
naše kluby a strany, že s toutéž benevolencí
budou také požadavky státně zřízeneckého
výboru podporovat. (Výborně!)
Předseda
(zvoní): Řečnická listina je
vyčerpána, debata je skončena.
Uděluji závěrečné
slovo panu zpravodaji.
Zpravodaj posl. Brodecký:
Myslím, že stačí úplně,
když konstatuji, že zájem, který zde byl
panem kolegou předřečníkem vyznačen,
totiž jeho malost byla vyznačena, že zájem
na této věci opravdu mají, jak jest viděti,
jenom strany socialistické, na druhé straně
jsme téměř neviděli toho zájmu,
ačkoliv de facto nejde jenom o splnění určitých
sociálních požadavků státních
zřízenců, nýbrž více méně
o hledání cest, jak by opravdu bylo získáno
upevnění republiky, prosím, abyste návrhy,
tak jak je státně zřízenecký
výbor přijal, také schválili.
Předseda
(zvoní): Přistoupíme k hlasování.
Hlasovati
budeme, poněvadž zákon sám má
pouze pět paragrafů, o celém zákonu
i o nadpisu najednou.
Jsou proti tomu námitky? (Nebyly.)
Není tomu tak. Rovněž
pozměňovacích návrhů není.
Nejprve budeme hlasovati o zákonu
prvním, který má 4 paragrafy, a pak o zákonu
druhém, majícím 5 paragrafů, a pak
o dvou resolucích, usnesených výborem.
Jsou proti tomu námitky? (Nebyly.)
Námitek není.
Kdo souhlasí se zákonem
prvním, kterým se povoluje státním
zaměstnancům (zaměstnaným ve státních
podnicích a fondech) mimořádná peněžitá
výpomoc pro druhé pololetí r. 1919, s jeho
paragrafy 1. 2. 3. a 4., jakož i s nadpisem zákona,
prosím, aby povstal. (Děje se.)
To jest většina.
Zákon jest schválen
v prvním čtení.
Přeje si p. zpravodaj ke druhému
čtení slova?
Zpravodaj posl. Brodecký:
Nikoli.
Předseda:
Kdo souhlasí se zákonem, právě v prvém
čtení přijatým, také ve druhém
čtení, prosím, aby povstal (Děje
se.)
To jest většina.
Zákon jest schválen
také ve druhém čtení.
Kdo souhlasí se zákonem,
kterým se zmocňuje vláda k částečné
úpravě pensijních a provisijních nároků
veškerých pensistů, provisionistů a
příjemců darů z milosti, s paragrafy
1. 2. 3. 4. a 5. i s nadpisem, prosím, aby povstal. (Děje
se.)
To jest většina.
Zákon jest schválen
v prvém čtení.
Přeje si pan zpravodaj ke
druhému čtení slova?
Zpravodaj posl. Brodecký:
Nikoliv.
Předseda:
Kdo souhlasí s přijatým právě
zákonem v prvním čtení také
ve druhém čtení, prosím, aby
povstal. (Děje se.)
To jest většina.
Zákon je schválen
také ve druhém čtení.
Kdo souhlasí s resolucemi
výboru, a sice s první i s druhou, obsaženými
ve zprávě výboru státně-zřízeneckého,
prosím, aby povstal. (Děje se.)
To jest většina.
Obě resoluce jsou přijaty
a tím jest tento odstavec denního pořádku
vyčerpán.
Měli bychom nyní přistoupiti
k odstavci 7., a sice ke
7. zprávě výboru
legionářského o návrhu dra Markoviče
a soudr. (tisk. č. 819) na úpravu hospodářských
a sociálních poměrů legionářů
a jich rodin (tisk. č. 975), ale poněvadž
zpráva ta není ještě rozdána
tiskem, odpadá a přistoupíme k poslednímu
odstavci, jímž jest
8. volba členů do
rozpočtového výboru.
Navrženi
jsou do tohoto výboru členové N. S.: Kadlčák,
Slavíček, Buříval, Bechyně,
R. Jaroš, Marek, J. Stivín, Bečka,
Mattuš, Hatlák, Sonntág, Srdínko, Rychtera,
Bradáč, R. Pilát, Paulíny.
Kdo souhlasí s navrženými,
prosím, aby povstal se svého místa. (Děje
se.)
Navržení členové
rozpočtového výboru jsou zvoleni.
Nebude-li proti tomu námitek,
provedeme doplňovací volbu do výboru
pro pozemkovou reformu a do výboru ústavního.
(Nebyly.)
Námitek není, přistoupíme
k volbě. Za člena národního shromáždění
Udržala, vystupujícího z výboru
pro pozemkovou reformu, jest navržen člen Nár.
shromáždění Bradáč,
do výboru ústavního za vystupujícího
kol. Rudolfa Bechyně, navržen jest kol. Luděk
Pik.
Kdo s navrženými souhlasí,
prosím, aby povstal. (Děje se.)
Obě změny jsou schváleny.
Sděluji dále, že
z předsednictva byly přikázány výborům
některé návrhy a prosím pana sekretáře,
aby je přečetl.
Sněmovní tajemník
dr. Haasz (čte):
Výboru finančnímu:
Tisk 962. Vládní návrh
zákona o poplatku za ujednání příslušnosti
soudní a za žaloby na základě jich podané.
Tisk 961. Vládní návrh
zákona, jímž se mění licenční
poplatek z dovezeného tabáku a tabákových
tovarů.
Tisk 963. Vládní návrh
zákona o zpoplatnění cizozemských
cenných papírů, jakož i právních
subjektů.
Tisk 964. Vládní návrh
zákona o povinném sdělávání
smluv nájemních ve formě písemné,
dále o nežalovatelnosti nepřiznané činže
(současně přikázán též
výboru právnímu.)
Tisk 965. Vládní návrh
zákona o doplňování komisí
pro daň z příjmu.
Tisk 966. Vládní návrh
zákona, jímž se mění některá
ustanovení zákona o přímých
daních osobních z 25. října 1896 č.
220 ř. z. a o dani důchodové.
Výboru zahraničnímu:
Tisk 952. Návrh dra Franty,
Piláta, dra Vrat. Černého a soudr.
stran znásilňování slovinského
obyvatelstva v Korutanech.
Předseda:
Při všech těchto návrzích se
navrhuje, aby byla uložena výboru lhůta 8 dnů.
Jsou snad proti navržené
lhůtě nějaké námitky? (Nebyly).
Není tomu tak, lhůta
tato jest povolena.
Z předsednictva bylo dále
přikázáno:
Výboru ústavnímu:
Tisk 959. Vládní návrh
zákona o úpravě poměrů obecního
statku.
Navrhuje se, aby byla výboru
uložena lhůta 14denní.
Jsou proti této lhůtě
námitky? (Nebyly.)
Není jich, lhůta
tato jest schválena.
Dodatečně se omluvil
pro dnešní schůzi zaměstnáním
člen N. S. dr. Preiss.
Přistupuji k ukončení
schůze a navrhuji, aby příští
schůze se konala v úterý dne 20. května
1919 o 2. hod. odpolední s tímto denním pořadem:
1. Zpráva právního
výboru (č. t. 298) a dodatečná
zpráva téhož výboru (č. t. 1007)
o návrhu zákona na reformu manželského
práva spolu s resolučním návrhem dra
Rolíčka.
2. odložený odstavec
z dnešní schůze: Zpráva výboru
legionářského o návrhu dra Markoviče
a soudr. o úpravě hospodářských
a sociálních poměrů legionářů
i jich rodin (č. t. 975).
Jsou snad proti mému návrhu,
jak pokud se týče dne, tak pokud se týče
denního pořádku námitky? (Nebyly.)
Není tomu tak. Prohlašuji
návrh za přijatý.
Končím schůzi.