Předseda:
Tomášek,
místopředsedové:
dr. Hajn, Konečný, Udržal,
zapisovatelé:
dr. Herben, dr. Němec;
větší počet
členů Národního shromáždění.
Zástupcové vlády:
Členové vlády: Habrman, dr.
Hruban, Klofáč, dr. Rašín,
Staněk, dr. Soukup, dr. Stránský,
Švehla, dr. Winter, dr. Vrbenský.
Z kanceláře sněmovní:
JUDr. Haasz, tajemník sněmovní,
zástupce jeho JUDr. Trmal.
1. Zpravodaj V. Johanis. Pokračování
v rozpravě o zprávě výboru sociálně-politického
o návrzích členů Národního
shromáždění Johanise a soudr. (tisk
č. 2) ohledně zavedení pojišťování
dělnictva, zaměstnaného v podnicích
zemědělských, jakož i čeledi,
dále dra Viškovského a soudr. (tisk. č.
122) o úrazovém a nemocenském pojištění
v zemědělství a Jakubky a soudr. (tisk č.
248), aby byly zrušeny některé nemocenské
pokladny (tisk č. 934).
2. Zpravodaj dr. Meissner.
Zpráva ústavního výboru o výkonu
volebního práva vojínů a státních
zaměstnanců (tisk č. 950).
3. Zpravodaj dr. Kubíček.
Zpráva právního výboru o vládním
návrhu zákona (tisk č. 695), kterým
se doplňuje trestní řád, hledíc
k výroku rozsudku o ztrátě volebního
práva (tisk č. 940).
4. Zpravodaj dr. Weyr. Zpráva
ústavního výboru o vládním
návrhu zákona (tisk č.702) o zřízení
aktuárských úředníků
ve službě politické a policejní (tisk
č. 914).
5. Zpravodaj Felix Časný.
Zpráva poštovního výboru o návrhu
člena Národního shromáždění
Felixe Časného a soudr. (tisk č. 368),
aby byli přijati poštovní postilioni do stálých
služeb (tisk č. 871).
6. Zpravodaj V. Brodecký.
Zpráva státně-zřízeneckého
výboru o okamžité výpomoci veškerým
státním zaměstnancům (tisk č.
223) podle návrhu dra Lukavského a soudr.
(tisk č. 956).
Po případě:
7. Zpravodaj dr. Markovič.
Zpráva výboru legionářského
o návrhu dra Markoviče a soudr. (tisk č.
819) na úpravu hospodářských
a sociálních poměrů legionářů
a jich rodin (tisk č. 975).
8. Volba členů do rozpočtového
výboru.
Předseda
(zvoní): Národní shromáždění
je schopno se usnášeti. Zahajuji schůzi.
Nepřítomnost omluvili:
churavostí: Čapka
(na neurčito), Jakubka (na neurčito), Navrátil
(na neurčito), Hucl (na neurčito), Šáda
(na neurčito);
zaměstnáním:
Janoška (na neurčito), Duchaj (na neurčito),
Svoboda Karel (do 20. května), dr. Vlček
(do 31. května), Jan Burjan, Měchura,
Sonntág, Fr. Němec, Kléga, Krojher;
účastí při
mírovém jednání v Paříži:
Mečíř;
účastí při
mezinárodní parlamentární obchodní
konferenci v Bruselu: dr. Dušek, Ant. Němec,
dr. Rambousek, dr. Rolíček, dr. Jur.
Slavík, Šrámek, dr. Vaněk;
trvalým zaměstnáním
ze slovenského klubu: dr. Hálek, Houdek,
dr. Ivanka, Makovický, dr. Medvecký,
Stodola.
Přistoupíme k
a sice k prvnímu odstavci,
jímž jest
1. pokračování
v rozpravě o zprávě výboru sociálně-politického
o návrzích členů Národního
shromáždění Johanise a soudr. (tisk
č. 2.) ohledně zavedení pojišťování
dělnictva, zaměstnaného v podnicích
zemědělských, jakož i čeledi,
dále dra Viškovského a soudr. (tisk č.122)
o úrazovém a nemocenském pojištění
v zemědělství a Jakubky a soudr. (tisk
č. 248), aby byly zrušeny některé
nemocenské pokladny (tisk č. 934).
Poněvadž debatu zahájil
již pan zpravodaj, přistoupíme k vlastní
debatě. Zaznamenání jsou doposud tito řečníci,
pp.: kol. dr. Matoušek, Čuřík, Paulíny,
Slavík, Tučný a Jaroš. Navrhuji,
aby stanovena byla v této debatě řečnická
lhůta 20 minutová. Je snad proti tomu námitka?
(Nebyla.) Není. Návrh můj jest přijat.
Ke věci samé podány
mně byly některé návrhy. Žádám,
aby byly přečteny.
Sněm. taj. dr. Haasz
(čte):
I. Zákon, jímž
se mění předpisy zákona o nemocenském
pojištění dělníků, má
zníti v
čl. VII.: "Ustanovení
§ 11. ve znění zákona ze dne 30. března
1888, čís. 33 ř. z., mění se
takto:
Pojištění v §
1. nařízené provádějí:
1. okresní pokladny nemocenské,
2. závodní pokladny
nemocenské které dne 31. prosince 1913 měly
aspoň 400 členů,
3. společenstevní pokladny
nemocenské, které dne 31. prosince 1913 měly
aspoň 400 členů,
4. bratrské pokladny,
5. spolkové pokladny nemocenské,
které dne 31. prosince 1913 měly aspoň 400
členů,
6. zapsané pokladny pomocné,
kterým nebylo odňato osvědčení
podle § 7. odst. 2. zákona ze dne 16. července
1892, č. 202 ř. z. (článek XXI., odst.
3.).
Tvoření nových
společenstevních pokladen a pokladen závodních,
kromě pokladen jmenovaných v §§ 43., 52.
a 53., se zakazuje."
Čl. X. k § 16. e)
místo 3. a 4. odstavce nastoupí:
"Volby provádějí
se dle zásady poměrného práva volebního
obdobně dle zásad, platných pro volby do
obcí. Ministerstvo sociální péče
nařízením vydá bližší
ustanovení o řádu volebním."
Čl. XXI. v odstavci 2. a 3.
zní:
"Ministerstvu sociální
péče se ukládá, aby odňalo
zapsaným pokladnám pomocným osvědčení,
uvedené v § 7. odst. 2. zákona ze 16. července
1892, č.202 ř. z., neměla-li ta která
zapsaná pokladna nemocenská dne 31. prosince 1913
alespoň 400 členů.
Zapsané pokladně pomocné,
která přijímá za členy pouze
pojištěnce, podrobené pensijnímu pojištění
podle zákona ze 16. prosince 1906, č. 1 ř.
z. na rok 1917, a pojištěnce, kteří
nepodléhají pensijnímu pojištění
pouze proto, že dosud nedosáhli věku, ustanoveného
v § 1. uvedeného zákona, jest osvědčení
odníti jenom, neměla-li dne 31. prosince 1913 alespoň
40 členů."
V Praze, dne 14. května
1919.
Dr. Matoušek a soudr.
Předseda:
Dále mně byly předloženy 2 resoluční
návrhy; žádám za jejich přečtení.
Sněm. taj. dr. Haasz
(čte):
Člen Národního
shromáždění dr. Otakar Srdínko
podává tento resoluční návrh
ke zprávě výboru sociálně-politického
(Tisk 934):
Slavné Národní
shromáždění, račiž schváliti
tento
1. Lékaři nemocenských
pokladen, které na základě tohoto zákona
budou zrušeny, buďtež podle možnosti převzati
do služeb těch pokladen, které převezmou
členstvo zrušených nemocenských pokladen.
2. Dosavadní panští
lékaři buďtež převzati, pokud bude
možno, do služeb zemědělských aneb
jiných nemocenských pokladen, které převezmou
nemocenské pojištění zemědělského,
hospodářského a lesního dělnictva,
dosud léčeného panskými lékaři.
3. Nemocenské pokladny, které
převzaly do svých služeb lékaře,
uvedené v bodech 1. a 2., zaměstnejtež je přibližně
ve stejném rozsahu, v jakém byli dosud zaměstnáváni,
a to za platebních podmínek, sjednaných smluvními
komisemi, zřízenými podle paragrafu 6 f.
nemocenského zákona.
V Praze, dne 14. května
1919.
Jelikož projednávaný návrh sociálně-politického výboru nerozřešil otázku způsobu volebního práva do nemocenských pokladen, aby vyhovovalo zásadě všeobecně uznávané o poměrném zastoupení všech pojištěnců, ukládá se ministerstvu sociální péče, aby při konečné celkové reformě nemocenského pojištění dělnictva předložilo osnovu zákona, kterým budou zavedeny volby dle zásady poměrného zastoupení, jak představenstva, dozorčího výboru a rozhodčího soudu nemocenských pokladen, tak i všech jiných institucí v rámci nemocenského pojištění.
Čuřík a soudr. |
Předseda
(zvoní): Jak návrh, tak také oba resoluční
návrhy nesou dostatečný počet podpisů
a jsou předmětem jednání.
Uděluji slovo prvému řečníkovi
zapsanému, panu kol. dru Matouškovi.
Posl. dr. Matoušek: Vážené
Národní shromáždění!
Pří pročítání
návrhu zákona o nemocenském pojištění
jistě musíme si jedno doznati: že návrh
zákona neodpovídá všem těm našim
tužbám a všem těm vysokým metám,
které jsme pravidelně byli zvyklí čísti
v theoretických úvahách národohospodářských
časopisů, nedává se nám na
stůl návrh zákona, jímž bychom
provedli velký plán sociálního pojištění,
kde bychom sloučili všechna dosavadní pojištění
a přičlenili k tomu pojištění
proti nezaměstnanosti a individualitě, nýbrž
dostáváme na stůl zákonodárný
pouze torso, torso, kterým doplňují se ustanovení
nemocenského zákona vtom smyslu, že se zabírají
dnes jako pojištěnci také zemědělští
dělníci, domácí dělníci,
čeleď, služební dívky atd., navrhuje
se zvýšení podpory ze 26 týdnů
na 30 týdnů, společenstva a ty pokladny,
jak jsou v návrhu uvedeny, se ruší při
určitém počtu a konečně zřizují
se zvláštní pokladny zemědělské.
Nepochybně, že vlastní těžisko
celého návrhu spočívá v tom,
že zabíráme dnes mezi pojištěnce
také zemědělské dělnictvo.
A v tom jistě má reforma určitý význam,
je-li pravda, co referent řekl že z jednoho a půl
milionu zvyšujeme pojištěnce na tři a
půl milionu, to znamená: dva miliony lidí
více stává se samostatných z českého
národa, to jest mravní vítězství
a jestli mravní, tož i národní, že
dva miliony lidí nejsou odkázány na almužnu,
nýbrž platí si sami výživné
i pro dobu, kdy budou nemocni a neschopni ku práci. (Hluk.)
Předseda:
Pánové, prosil bych o klid, zdá se, že
se zde pořádají klubovní schůze.
Posl. dr. Matoušek (pokračuje):
Ovšem musíme si, pánové, loyálně
přiznati, že to jinak nešlo, že jsme nemohli
velký plán sociálního pojištění
provésti, nýbrž že jsme museli sáhnouti
na určitou část, určitý výsek
celého pojištění. Měli jsme dvoje
na výběr: buďto provedeme velké anketní
řízení, expertní řízení,
a na základě něho po roce anebo po dvou létech
provedeme skutečně velký plán sociálního
pojištění, a zatím, prosím, necháme
velkou řadu zemědělského dělnictva
bez pojištění vůbec. V sociálně-politickém
výboru jsme řešili otázku tak, že
jsme si řekli, že žijeme v době přechodné,
v době výjimečné, která žádá
nouzových zákonů, a řekli jsme, že
nebudeme skrupulosně jen theoreticky se dívati na
celou věc, nýbrž smělou rukou sáhneme
po tom, co volá po reformě nejvíce, a to
jsou zemědělští dělníci,
kteří dosud pojištěni nebyli.
V tom, přiznávám,
souhlasím s vývody referentovými a proto
také zásadně staví se náš
klub za reformu, jen že tento nouzový způsob
řešení žádá také
určitý způsob ve formálním
provádění reformy; v tom se rozcházíme
s předlohou, jak doporučuje se výborem. Jest
nepochybno, že theoretikové a praktikové souhlasí
v tom, že sociální pojištění,
má-li býti ekonomické, musí býti
pokud možno centralisováno, aby totiž risika
byla rozdělena, tím získají se největší
možné příspěvky a největší
možné podpory, a to lze provésti tenkrát,
když jest pokud možno nejvíce pojištěnců
s různým risikem v jednom závodě pojištěno.
Jestli však my při reformě
materielního práva zůstali jsme na poloviční
cestě a ne poloviční, možná jen
na 1/10 cesty, tož myslím, že
to musí míti vliv na způsob formálního
řešení celé této otázky.
Tedy dnes, abych došel k těmto formalitám,
v nichž se lišíme, mají dle předlohy
výborové určité nemocenské
pokladny společenstevní, závodní a
spolkové býti přičleněny k
okresním nemocenským pokladnám, aniž
by tyto nemocenské pokladny v základě svém
celou strukturu byly pozměnily tak, aby mohly odpovídati
těm docela jinorodým živlům, které
se dnes do pokladen dostávají. Již referent
řekl: "Okresní nemocenské pokladny byly
zřízeny výhradně pro průmyslové,
dopravní a obchodní dělnictvo." Najednou
tam nyní přichází také živel
zemědělského dělnictva, úřednický
živel, služky a čeleď domácí.
To jest mi důvodem, když toto dělám,
abych přeměnil celou tuto instituci, která
má sloužiti těm novým živlům.
Vidím, že se to neděje, vidím, že
na celé struktuře se mnoho nemění,
ba že se nemění ani základna této
instituce, totiž forma volby do okresních nemocenských
pokladen; ta zůstává stejná, ani to
poměrné právo hlasovací nebylo přijato.